Mladečské jeskyně se nachází v chráněné krajinné oblasti
Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou
bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky.
Jeskyně sloužila jako
rituální pohřebiště kromaňonského člověka období středního paleolitu, z doby před více než 31 000 lety. Zároveň je
nejsevernějším sídlištěm moderních lidí rodu
Homo sapiens sapiens v Evropě, s řadou kosterních pozůstatků a nálezů unikátních kostěných hrotů oštěpů, tzv. "hrotů mladečského typu" z období kultury aurignaciénu. Výpravnou
expozici o Kromaňoncích můžete zhlédnout v Dómu mrtvých, která ztvárňuje rituální obřad s figurínami pravěkých lidí. Během času bude doplněna hrou světel a stínů pro ještě silnější atmosféru.
Objev jeskyní Mladeč a nálezy v Mladečských jeskyních
Mladečské jeskyně byly
objeveny v letech
1824 – 1828 při otvírce lomu na vápenec pro stavbu silnice z
Olomouce do
Mohelnice a ještě v průběhu 19. století v nich zahájil Josef Szombathy, kustod vídeňského muzea rozsáhlé archeologické výkopy. Četné
kosterní pozůstatky lidí a množství kostí zvířat, kostěné i kamenné nástroje ozdoby pravěkých lovců jsou uloženy v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni.
Mezi nálezy byla i lebka sedmnáctileté ženy, podle které vědci po roce 2021 digitálně vytvořili forenzní rekonstrukci podoby obličeje. V létě 2024 dostala žena na základě hlasování jméno
Mlada.
Jeskyně jsou složitým, převážně horizontálním labyrintem chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn a stropů, s krápníkovou výzdobou, četnými blokovými závaly, a svými chodbami prostupují vrchem Třesín až pod hladinu podzemní vody. Z celkové délky 1 250 m chodeb a síní, o výškovém rozpětí 30 m, je 380 m zpřístupněno veřejnosti.