Úvod > Aktuality > Objeveno redakcí Kudy z nudy: stovková výročí roku 2022
Objeveno redakcí Kudy z nudy: stovková výročí roku 2022
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

Objeveno redakcí Kudy z nudy: stovková výročí roku 2022

  • Vydáno20. ledna 2022
Čím byly významné roky, zakončené číslicí 22? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 700 let od první zmínky o Zlíně, 600 let od obléhání Karlštejna, 500 let od chvíle, kdy víno ze Sonberku doputovalo na královský stůl, 400 let od začátku čarodějnických procesů, 300 let státních pošt, 200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela a 100 let od narození manželů Zátopkových. A přidáme také první cestu kolem světa, film o Janu Žižkovi anebo morovou epidemii, díky níž v Mikulově vzniklo tak krásné místo jako Svatý kopeček. Počítejte, cestujte a užívejte si!

1322: Sedm století Zlína a Chebu  

Právě před 700 lety se bratři Fricek a Vilém z Egerberka rozhodli ukončit svou vládu nad Zlínem a smlouvami z 28. února a 12. prosince 1322 prodali královně vdově Elišce Rejčce městečko s okolními vesnicemi a další majetky na jižní Moravě, zejména zbývající část Hustopečí, Starovic a Staroviček. Zlín bude letos slavit: jde totiž o 700. výročí první písemné zmínky o městě. Už 28. února bude k vidění originál smlouvy, hlavní atrakcí ovšem bude třídenní multižánrový festival Zlín žije. V Kongresovém centru město uspořádá galavečer s osobnostmi, které Zlín zviditelňovaly a zviditelňují, chystají se i dny věnované Tomáši Baťovi, konference o baťovské architektuře a expozice o historii Zlína.

Chebu a okolí si letos připomenou 700. výročí trvalého připojení Chebska k zemím Koruny české, k němuž došlo v roce 1322 za vlády Jana Lucemburského. Jedním z vrcholů oslav bude výstava replik českých korunovačních klenotů; k vidění by měly být od 4. do 11. září 2022 v kostele sv. Kláry na Františkánském náměstí. V Chebu rovněž v té době proběhne národní zahájení Dnů evropského dědictví, spojené s velkým historickým jarmarkem, slavnostmi piva, koncerty známých kapel nebo výstavou historických listin vztahujících se k dějinám města.
 

1422: husitské války, Jan Žižka a obléhání Karlštejna



Před dvěma lety si město Tábor připomínalo 600. výročí svého založení, do kin měl přijít film Petra Jákla, inspirovaný skutečným příběhem Jana Žižky, a chystala se i rekonstrukce bitvy u Sudoměře. Všechno zhatila pandemie COVID-19, a tak se premiéra filmu o zrodu legendárního českého vojevůdce s překvapivě hvězdným mezinárodním obsazením přesunula na letošní rok. Na bitvy byl ovšem rok 1422 poměrně chudý: hlavní vojenskou akcí husitů v roce 1422 totiž bylo několikaměsíční obléhání hradu Karlštejna. Ten se díky metání fekálií a zkaženého masa proměnil v nejsmradlavější hrad v českých zemích. Ještě že se toho nedožil jeho zakladatel Karel IV.! Ani další výročí není optimistické: 9. března 1422 byl na Staroměstské radnici v Praze popraven kněz Jan Želivský, brilantní řečník s apokalyptickými vizemi a radikální vůdce pražské chudiny. O pár let dřív právě on dovedl procesí k Novoměstské radnici, kde zuřivý dav vyházel konšely z okna.
 

1522: víno ze Sonberku, hřebčín a první cesta kolem světa

V Českém království vládl Ludvík Jagellonský. Právě ten rok se obrátil na brněnskou městskou radu, aby mu druhý srpnový den roku 1522 prostřednictvím jeho komorníka poslali „šest drajlinkuov vína dobrého a lahodného ku pití“ z úpatí vrchu Slunečná. Vína s královskou pověstí můžete ochutnat i vy, na historicky osvědčené lokalitě k pěstování co nejkvalitnějších hroznů dnes hospodaří vinařství Sonberk.

Kolem roku 1522 založili Pernštejnové v Kladrubech nad Labem oboru, v níž chovali koně. Navázali tak na středověkou tradici chovu koní v krajině a předznamenali vznik Národního hřebčína, založeného v roce 1563.

Před 500 lety také skončila první úspěšná cesta kolem světa. Výprava, která hledala nejkratší námořní trasu ze Španělska do exotické Indonésie, země koření a bohatství, začala 10. srpna 1519 ve španělské Seville a na stejné místo se vrátila 6. září 1522. Z původních pěti lodí ovšem do cíle dorazila jediná a portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães (1480–1521) mezi hrstkou přeživších chyběl. Podle něj se sice dodnes jmenuje Magalhaesův průliv v Patagonii, sám velitel expedice ovšem zahynul na ostrově Mactan, kde se zapletl do sporu místních vládců.
 

1622: vyhnání habánů, mor a čarodějnické procesy



Stavovské povstání, bitva na Bílé hoře a třicetiletá válka neznamenaly jen konec nadějí pro české protestanty, ale i pro habány. Takzvaní novokřtěnci či anabaptisté byli rovněž protestanti, pocházeli z Německa, Švýcarska, Itálie i Rakouska, a na přelomu 16. a 17. století našli nové domovy zejména na jižní Moravě a západním Slovensku na panstvích nekatolické šlechty. Habáni byli neobyčejně pracovití; byla vyhlášení jako řemeslníci, zkušení zemědělci a vinaři. 28. září 1622 byl vydán císařský manifest, který habány z českých zemí vypověděl. Museli do čtyř týdnů opustit zemi, s sebou si mohli vzít jen šaty a jídlo na cestu. Zbyly po nich usedlosti a velké domy pro komunity založené na společném vlastnictví, pověstné vinné sklepy, sady i dílny pro výrobu keramiky. Někteří konvertovali ke katolické víře, většina však odešla navždy. Dnes je připomíná třeba malé muzeum ve Vacenovicích anebo naučná stezka v Mikulově.

Rok 1622 znamenal také začátek čarodějnických procesů, a rozsáhlou morovou epidemii; v Mikulově po jejím skončení nechal kardinál František z Dietrichsteina jako poděkování bohu vybudovat kostel s křížovou cestou na Svatém kopečku.
 

1722: konec Santiniho éry a 300 let české pošty

Byla to doba baroka a velkých stavebních projektů. Zemřel Kryštof Dientzenhfoer (1655–1722) a pouhý rok chyběl do smrti Jana Blažeje Santiniho (1677–1723), mistra barokní gotiky. V září 1722 byl vysvěcen poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, o měsíc později pak další dokončený Santiniho projekt, kostel sv. Petra a Pavla v Bobrové. Nad barokním areálem pražského Klementina ten rok vyrostla Astronomická věž. Ačkoli astronomie patřila do učebního plánu jezuitské univerzity od jejího založení, observatoř vznikla až o pár desítek let později a věž zpočátku sloužila hlavně jako vyhlídková.

Znáte historii české pošty? Síť stálých poštovních stanic propojená jízdními kurýry začala vznikat poté, co na český trůn usedli Habsburkové. Rod Taxisů vystřídala rodina Paarů, a to až do roku 1722, kdy byla za vlády Karla VI. pošta v habsburské monarchii zestátněna. S dějinami pošt vám seznámí Poštovní muzeum v Praze a Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě.
 

1822: 200 let Priessnitzových lázní a Johanna Gregora Mendela

Když bylo Vincenzovi Priessnitzovi (1799–1851) třiadvacet let, nechal přestavět svůj rodný dům ve zděnou budovu s patrem, v přízemí umístil necky, a tak založil první vodoléčebný ústav na světě. Počítáte s námi? Ano, bylo to právě v roce 1822 a Priessnitzovy lázně v Jeseníku tak letos slaví 200 let od svého vzniku.

Letos také oslavíme 200 let od narození Johanna Gregora Mendela, který jako první na světě definoval na základě svých pokusů s křížením hrachu zákony dědičnosti a položil tak základy genetiky. Přijedete se podívat na oslavy do Brna, kde Mendel žil?
 

1922: 100 let Zátopkových, Baníku, vína a Velké Prahy

Manželé Emil a Dana Zátopkovi jsou legendy české atletiky. Rodák z Kopřivnice řečený Ťopek by se letos 19. září dožil sta let. Zajímavostí je, že se narodil ve stejný den, měsíc a rok jako jeho manželka Dana, oštěpařka a také olympijská vítězka. Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 vyhrál Emil Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ten běžel poprvé v životě, a navíc ve všech třech disciplínách překonal olympijské rekordy.

Sportovních výročí ale slavíme víc: například před sto lety byl pod názvem SK Slezská Ostrava založen profesionální fotbalový klub FC Baník Ostrava a v Brně se konal první slet Orla, katolické sportovní organizace.

Renesanční zámek Opočno letos slaví 100. výročí otevření a poprvé otevře pro veřejnost druhé patro. Sté výročí svého vzniku slaví i vinařská šlechtitelská stanice v Polešovicích a hlavní město Praha si připomíná sto let od vzniku takzvané Velké Prahy, kdy se ke čtvrtím Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Josefov, Vyšehrad a Holešovice-Bubny připojilo dalších 37 obcí.
22 očekávaných novinek roku 2022

22 očekávaných novinek roku 2022

Tradičně jsme si půjčili číslo z letopočtu a všem zvídavým výletníkům přinášíme symbolických dvaadvacet novinek cestovního ruchu v roce 2022. Na některé si zatím musíte počkat, jinde se ale už chystá slavnostní otevření. Nejvyšší čas začít plánovat výlet!

7 věcí, které nevíte o… ukradených, zmizelých a znovunalezených pokladech

7 věcí, které nevíte o… ukradených, zmizelých a znovunalezených pokladech

Sedm předmětů spojuje sedm originálních příběhů. O chamtivosti, zločinech, krádežích a návratech po letech, ale také o opětovném objevování něčeho, co bylo považováno za bezcenné, zapomenuté a navždy ztracené. Možná byste se měli rozhlédnout po okolí: třeba se někde blízko také ukrývá netušený poklad!

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Jaký bude rok 2022? Plný zajímavých výročí a oslav, akcí, výstav a festivalů, koncertů a novinek. Připomeňte si s portálem Kudy z nudy co se bude dít, měsíc po měsíci a namíchejte si vlastní koktejl zážitků!

200 let Johanna Gregora Mendela: výlety po stopách zakladatele genetiky

200 let Johanna Gregora Mendela: výlety po stopách zakladatele genetiky

Gregor Johann Mendel byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. V roce 2022 oslavíme rovných 200 let od narození tohoto významného vědce, kterého proslavily genetické pokusy s hrachem. Udělejte si s námi výlet po stopách tohoto vědeckého velikána, který položil základy moderní genetice.