1322: Sedm století Zlína a Chebu
Právě před 700 lety se
bratři Fricek a Vilém z Egerberka rozhodli ukončit svou vládu nad
Zlínem a smlouvami z 28. února a 12. prosince 1322 prodali královně vdově Elišce Rejčce městečko s okolními vesnicemi a další majetky na
jižní Moravě, zejména zbývající část
Hustopečí, Starovic a
Staroviček. Zlín bude letos slavit: jde totiž o
700. výročí první písemné zmínky o městě. Už
28. února bude k vidění originál smlouvy, hlavní atrakcí ovšem bude třídenní multižánrový
festival Zlín žije. V
Kongresovém centru město uspořádá galavečer s osobnostmi, které Zlín zviditelňovaly a zviditelňují, chystají se i
dny věnované Tomáši Baťovi, konference o baťovské architektuře a expozice o historii Zlína.
V
Chebu a okolí si letos připomenou
700. výročí trvalého připojení Chebska k zemím Koruny české, k němuž došlo v roce 1322 za vlády Jana Lucemburského. Jedním z vrcholů oslav bude
výstava replik českých korunovačních klenotů; k vidění by měly být
od 4. do 11. září 2022 v
kostele sv. Kláry na Františkánském náměstí. V Chebu rovněž v té době proběhne
národní zahájení Dnů evropského dědictví, spojené s velkým historickým jarmarkem, slavnostmi piva, koncerty známých kapel nebo výstavou historických listin vztahujících se k dějinám města.
1422: husitské války, Jan Žižka a obléhání Karlštejna
Před dvěma lety si
město Tábor připomínalo 600. výročí svého založení, do kin měl přijít film
Petra Jákla, inspirovaný
skutečným příběhem Jana Žižky, a chystala se i
rekonstrukce bitvy u Sudoměře. Všechno zhatila pandemie COVID-19, a tak se premiéra filmu o zrodu legendárního českého vojevůdce s překvapivě hvězdným mezinárodním obsazením přesunula na letošní rok. Na bitvy byl ovšem rok 1422 poměrně chudý: hlavní vojenskou akcí husitů v roce 1422 totiž bylo několikaměsíční obléhání
hradu Karlštejna. Ten se díky metání fekálií a zkaženého masa proměnil v nejsmradlavější hrad v českých zemích. Ještě že se toho nedožil jeho zakladatel
Karel IV.! Ani další výročí není optimistické:
9. března 1422 byl na
Staroměstské radnici v Praze popraven kněz
Jan Želivský, brilantní řečník s apokalyptickými vizemi a radikální vůdce pražské chudiny. O pár let dřív právě on dovedl procesí k
Novoměstské radnici, kde zuřivý dav vyházel konšely z okna.
1522: víno ze Sonberku, hřebčín a první cesta kolem světa
V Českém království vládl
Ludvík Jagellonský. Právě ten rok se obrátil na brněnskou městskou radu, aby mu druhý srpnový den roku 1522 prostřednictvím jeho komorníka poslali
„šest drajlinkuov vína dobrého a lahodného ku pití“ z úpatí vrchu Slunečná. Vína s královskou pověstí můžete ochutnat i vy, na historicky osvědčené lokalitě k pěstování co nejkvalitnějších hroznů dnes hospodaří
vinařství Sonberk.
Kolem roku 1522 založili Pernštejnové v
Kladrubech nad Labem oboru, v níž chovali koně. Navázali tak na středověkou tradici chovu koní v krajině a předznamenali vznik
Národního hřebčína, založeného v roce 1563.
Před 500 lety také skončila
první úspěšná cesta kolem světa. Výprava, která hledala nejkratší námořní trasu ze Španělska do exotické Indonésie, země koření a bohatství, začala 10. srpna 1519 ve španělské Seville a na stejné místo se vrátila 6. září 1522. Z původních pěti lodí ovšem do cíle dorazila jediná a
portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães (1480–1521) mezi hrstkou přeživších chyběl. Podle něj se sice dodnes jmenuje Magalhaesův průliv v Patagonii, sám velitel expedice ovšem zahynul na ostrově Mactan, kde se zapletl do sporu místních vládců.
1622: vyhnání habánů, mor a čarodějnické procesy
Stavovské povstání,
bitva na Bílé hoře a
třicetiletá válka neznamenaly jen konec nadějí pro české protestanty, ale i pro
habány. Takzvaní novokřtěnci či anabaptisté byli rovněž protestanti, pocházeli z
Německa, Švýcarska, Itálie i Rakouska, a na přelomu 16. a 17. století našli nové domovy zejména na
jižní Moravě a západním Slovensku na panstvích nekatolické šlechty. Habáni byli neobyčejně pracovití; byla vyhlášení jako řemeslníci, zkušení zemědělci a vinaři. 28. září 1622 byl vydán císařský manifest, který habány z českých zemí vypověděl. Museli do čtyř týdnů opustit zemi, s sebou si mohli vzít jen šaty a jídlo na cestu. Zbyly po nich usedlosti a velké domy pro komunity založené na společném vlastnictví, pověstné
vinné sklepy, sady i dílny pro výrobu keramiky. Někteří konvertovali ke katolické víře, většina však odešla navždy. Dnes je připomíná třeba
malé muzeum ve Vacenovicích anebo
naučná stezka v Mikulově.
Rok 1622 znamenal také
začátek čarodějnických procesů, a rozsáhlou
morovou epidemii; v
Mikulově po jejím skončení nechal
kardinál František z Dietrichsteina jako poděkování bohu vybudovat
kostel s křížovou cestou na Svatém kopečku.
1722: konec Santiniho éry a 300 let české pošty
Byla to doba baroka a velkých stavebních projektů. Zemřel
Kryštof Dientzenhfoer (1655–1722) a pouhý rok chyběl do smrti
Jana Blažeje Santiniho (1677–1723), mistra barokní gotiky. V září 1722 byl vysvěcen
poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u
Žďáru nad Sázavou, o měsíc později pak další dokončený Santiniho projekt,
kostel sv. Petra a Pavla v Bobrové. Nad barokním areálem
pražského Klementina ten rok vyrostla
Astronomická věž. Ačkoli astronomie patřila do učebního plánu jezuitské univerzity od jejího založení,
observatoř vznikla až o pár desítek let později a věž zpočátku sloužila hlavně jako vyhlídková.
Znáte
historii české pošty? Síť stálých poštovních stanic propojená jízdními kurýry začala vznikat poté, co na český trůn usedli Habsburkové. Rod Taxisů vystřídala rodina Paarů, a to až do roku 1722, kdy byla za vlády Karla VI. pošta v habsburské monarchii zestátněna. S dějinami pošt vám seznámí
Poštovní muzeum v Praze a
Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě.
1822: 200 let Priessnitzových lázní a Johanna Gregora Mendela
Když bylo
Vincenzovi Priessnitzovi (1799–1851) třiadvacet let, nechal přestavět svůj rodný dům ve zděnou budovu s patrem, v přízemí umístil necky, a tak založil první vodoléčebný ústav na světě. Počítáte s námi? Ano, bylo to právě v
roce 1822 a
Priessnitzovy lázně v Jeseníku tak letos slaví 200 let od svého vzniku.
Letos také oslavíme
200 let od narození Johanna Gregora Mendela, který jako první na světě definoval na základě svých pokusů s křížením hrachu zákony dědičnosti a položil tak základy genetiky. Přijedete se podívat na
oslavy do Brna, kde Mendel žil?
1922: 100 let Zátopkových, Baníku, vína a Velké Prahy
Manželé
Emil a Dana Zátopkovi jsou legendy české atletiky. Rodák z
Kopřivnice řečený Ťopek by se letos 19. září dožil sta let. Zajímavostí je, že se narodil ve stejný den, měsíc a rok jako jeho manželka Dana, oštěpařka a také olympijská vítězka. Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 vyhrál Emil Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ten běžel poprvé v životě, a navíc ve všech třech disciplínách překonal olympijské rekordy.
Sportovních výročí ale slavíme víc: například před sto lety byl pod názvem SK Slezská Ostrava založen profesionální
fotbalový klub FC Baník Ostrava a v
Brně se konal
první slet Orla, katolické sportovní organizace.
Renesanční
zámek Opočno letos slaví 100. výročí otevření a poprvé otevře pro veřejnost druhé patro. Sté výročí svého vzniku slaví i
vinařská šlechtitelská stanice v Polešovicích a hlavní město
Praha si připomíná sto let od vzniku takzvané
Velké Prahy, kdy se ke čtvrtím
Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Josefov, Vyšehrad a
Holešovice-Bubny připojilo dalších 37 obcí.