!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Připomeňte si 100 let Velké Prahy pěknou procházkou
Připomeňte si 100 let Velké Prahy pěknou procházkou
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

Připomeňte si 100 let Velké Prahy pěknou procházkou

  • Vydáno13. ledna 2022
V lednu 2022 slaví hlavní město Praha stoleté výročí vytvoření tzv. Velké Prahy. Roku 1922 se k pražským čtvrtím Hradčany, Malá Strana Staré Město, Nové Město, Josefov, Vyšehrad a Holešovice-Bubny připojilo dalších 37 obcí širšího centra, mezi nimi třeba Dejvice, Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady, Nusle nebo Žižkov. Udělejte si procházku k nejvýznamnějším místům Velké Prahy či k mnohdy ztraceným historickým jádrům původních pražských osad a obcí! Tipy, kam vyrazit vám přináší Kudy z nudy.
Hlavní město Praha bylo od 1. ledna 1922 nově rozděleno do 19 obvodů. Za společnou správu města zodpovídalo stočlenné ústřední zastupitelstvo a městská rada v čele s primátorem Karlem Baxou. Ve Velké Praze tehdy žilo na 676 000 obyvatel a město se rozkládalo na území o velikosti téměř 172 km čtverečních. Od té doby také město získalo oficiální název Hlavní město Praha.
 

Praha I. až V. – Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Josefov

prahaPůvodní „královské hlavní město“ spojovalo od roku 1784 těchto pět čtvrtí. Dnes městský obvod Praha 1 byl rozdělen římskými číslicemi na pět částí: Staré Město, Nové Město, Malou Stranu, Hradčany a Josefov. Nacházejí se zde notoricky známé památky a městská zákoutí, jako je Pražský hrad, Nový Svět, Staroměstské náměstí s orlojem, Židovská čtvrť, Karlův most, Kampa, Malostranské náměstí a řada dalších míst, která není třeba blíže představovat.
 

Praha VI. a VII. – Vyšehrad, Holešovice a Bubny

vyšehradMěstské části Vyšehrad (dnes součást Prahy 2), Holešovice a Bubny (dnes Praha 7) byly k Praze připojeny roku 1884. Dominantou Vyšehradu je bazilika sv. Petra a Pavla a hřbitov Slavín, kde odpočívá řada českých osobností. Kdo se pustí do pořádné procházky po byvší pevnosti mohou ho překvapit úzké a tmavé průchody původními bastiony, jaké se dají najít například mezi ulicemi Lumírova a U Podolského sanatoria. Krásná je také Cihelná brána, jíž končí Vratislavova ulice. Pod Vyšehradem se pak nachází řada kubistických vilek i činžovních domů.

holešoviceTvář Holešovic poznamenala asanace od konce 50. do začátku 80. dvacátého století. Dnes jsou Holešovice „bohémskou“ čtvrtí, kterou tvoří propletená a řetězená šnůra galerií, muzeí, divadel, kaváren, restaurací, hudebních klubů, kreativních studií a hybridních kulturních prostorů. Holešovice rozděluje na dvě poloviny ulice Argentinská a nádraží Praha-Bubny. Východní strana Holešovic se přimyká k řece Vltavě, naleznete zde největší pražský přístav (a vůbec největší na řece Vltavě), krásnou moderní zástavbu i staré industriální budovy s geniem loci.

Bubny jsou bývalá vesnice severně od centra Prahy. Jádro zástavby se rozkládalo na levém, severním břehu Vltavy v úrovni ostrova Štvanice v místech dnešního Nábřeží Kapitána Jaroše. Mezi novodobé památky patří Památník Šoa na nádraží Bubny, která připomíná židovské transporty organizované za II. světové války právě z tohoto nádraží.
 

Praha VIII. – Libeň, Střížkov, Kobylisy, Troja a Bohnice

libeňLibeň patřila za první republiky k průmyslovým perifériím Prahy. Její domky, dvory a tovární objekty ale postupně ustupují moderní zástavě. Zajímavostí je, že Libeň byla připojena k Praze jako poslední čtvrť před vznikem Československa, a to roku 1901. Do starých zákoutí Libně se dostanete například na Labuťce, v nouzových koloniích Na Kotlasce a Na Hájku či v uličce Na hrázi, kde to miloval Bohumil Hrabal. Chloubou Libně je park Podviní či rokokový zámeček.

Jak to kdysi vypadalo na Střížkově vám přiblíží památný Střížkovský dvůr, rozlehlá barokní usedlost, kde se v současné době nachází Restaurace Svatojánský Dvůr. Stejně tak vás možná překvapí i vesnická památková zóna Staré Bohnice při ulici Bohnická, kde najdete vesnickou náves, bohatě zdobený barokní statek a kostel sv. Petra a Pavla.

statek vranýchKobylisích se projděte krásným Čimickým hájem, který vás dovede před brány trojské Botanické zahrady v ulici K Pazderkám. Název obce Troja původně příslušelo pouze zámku postavenému v letech 1683-1692, osada dostala tento název teprve v 18. století. Žili zde rybáři, bývala tu i kovárna a postupně tu vyrostly zemědělské usedlosti obklopené vinicemi, solitérní vily a domky. Velkostatkář Alois Svoboda věnoval roku 1922 pozemky v Troji s tím, že na nich má být vybudována zoologická zahrada.
 

Praha IX. – Vysočany, Prosek a Hloubětín

prosek skályNěkolik bývalých dělnických a továrních osad se proměnilo v příjemné městské čtvrti. Nejcennější historickou památkou dnešní Prahy 9 je trojlodní románská bazilika sv. Václava na Proseku, podle pověsti založena Boleslavem I. v roce 970. Současnou dominantou jsou moderní stavby ve Vysočanech v čele s O2 Arenou, dějištěm desítek sportovních a kulturních událostí. S řadou zajímavých zákoutí vás seznámí naučná stezka Vysočany–Prosek–Střížkov; vede městskými ulicemi i zajímavou oblastí Proseckých skal s řadou nepřístupných podzemních prostor, kde ještě za první republiky bydlely rodiny chudých dělníků.


Praha X. – Karlín

kostl karlínKarlín byl založen roku 1817 a pojmenován byl na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty. Roku 1847 zde byla postavena první pražská plynárna, která zásobovala svítiplynem 200 lamp v centru města. Po zbourání městských hradeb v 70. letech 19. století patřily pozemky v dnešním Karlíně k nejlevnějším. Proto zde také vyrostla řada průmyslových závodů a obytných domů. Nejznámější historickou památkou Karlína je kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí, vysvěcený při příležitosti milénia příchodu slovanských věrozvěstů na Moravu. Duch starého Karlína na vás dýchne na půvabném Lyčkově náměstí, které připomíná spíše francouzský park. Nepřehlédnutelná je zde také krásná secesní budova základní školy z roku 1904. Zapomenout nemůžeme ani na karlínskou Invalidovnu, rozsáhlý barokní objekt postaven v letech 1731-1737 pro válečné invalidy.
 

Praha XI. – Žižkov, Hrdlořezy a Malešice

žižkovSvérázná pražská čtvrť Žižkov bývala v minulosti čtvrtí převážně chudších obyvatel Prahy. Stavitel Karel Hartig zde v 19. století stavěl rychle a levně nekvalitní domy, na které se používala i zemina z výkopů… I když byla zástavba Žižkova převážně obytná, přesto i zde v menší míře vznikala průmyslová výroba – například kapslovna, plynárna a další menší provozy. Žižkováci vždy byli na svoji čtvrť hrdí a nazývali ji Republika Žižkov, což bylo i patřičně označeno na hraničních domech čtvrti. Za duchem pravého Žižkova se vydejte do spletence ulic u Havlíčkova náměstí, ke kostelu sv. Prokopa a určitě nezapomeňte navštívit ukrytou Rajskou zahradu s vodní kaskádou, želvou a nádherným výhledem.
 
hrdlořezyPražská obec s hrůzostrašným názvem Hrdlořezy své jméno odvozuje od zavraždění šlechtice Kapra z Kaprštejna, kterému jeho vrah a sok v lásce Adam Zapský ze Zap podřízl u místní studánky hrdlo. Navíc po bitvě na Bílé hoře získal Kapr majetek pana Zapského, což bylo dalším motivem k hrůznému činu. Za ten byl také dopaden a sťat na nádvoří Pražského hradu. V minulosti vedla Hrdlořezy hojně využívaná cesta z Prahy do Kolína. Lokalita byla díky své nepřehlednosti a kopcovitému terénu ideálním rejdištěm pro lapky a loupežníky. Ti terénu využívali k přepadávání kupeckých vozů i panských a měšťanských kočárů… Skromné zbytky původní historické zástavby připomíná zvonička v ulici Hrdlořezská a původní je také ovocný sad zvaný Třešňovka.
 
V roce 1922, kdy se Malešice staly součástí Prahy XI., měly cca 1400 obyvatel. Šlo o okrajovou čtvrť vesnického charakteru, která si svůj ráz uchovala až do konce 50. let 20. století, kdy začala výstavba panelového sídliště pro tisíce lidí. Historií Malešic si projdete díky Naučné stezce sv. Josefa, krásná je i botanická zahrada SOŠ Malešice.
 

Praha XII. – Královské Vinohrady

vinohradyNázev Vinohrady vznikl podle vinohradů zakládaných na popud Karla IV. po založení Nového Města. Vinice postupem let upadaly, takže v 18. století se na jejich místě již nacházely různé usedlosti a letohrádky. V červnu 1849 byly na základě gubernálního nařízení sloučeny usedlosti za branami Nového Města. Tím vznikla samostatná obec Vinohrady, zhruba v rozsahu dnešních Vinohrad a Žižkova, již roku 1879 povýšená na město. Nutno dodat, že toto nové město se stalo čtvrtým největším v českých zemích. A tomu odpovídala i honosná výstavba v této dodnes luxusní čtvrti. Při procházce Vinohrady se zastavte na náměstí Mírukostelem sv. Ludmily, Národním domem a Vinohradským divadlem. Krásná je také Vinohradská tržnice, vodárenská věž, Gröbova vilaHavlíčkových sadech, vyhlídkový pavilon MlíkárnaRiegrových sadech či Kotěrova vila.
 

Praha XIII. – Vršovice, Záběhlice, Hostivař a Strašnice

Vvršoviceršovice patří mezi nejstarší obce dnešní metropole – první písemná zmínka o nich pochází již z roku 1088. Původ názvu obce není úplně znám. Buď může být odvozen od významného rodu Vršovců, nebo se také spojuje s vršemi – nádobami, které údajně používali místní rybáři při lovení ryb. Významný byl pro Vršovice rok 1866, protože se obyvatelé konečně dočkali obecních hodin. A roku  1888 dokonce elektrické tramvaje. Mezi nejstarší zástavbu patří kostel sv. Mikuláše (postaven na základě kaple z roku 1000), ulice Pod Stupni a Smolenská.

staré záběhliceStaré Záběhlice se choulí v údolí Botiče, a i po připojení k Praze v roce 1922 byly opravdovou vesnicí. Protože se v údolí s příkrými svahy neměly kam rozšiřovat, zůstal jejich venkovský charakter zachován až dodnes. Ve 20. a 30. letech na okrajích území Záběhlic vznikly rozsáhlé čtvrti rodinných domků, Spořilov a Zahradní Město. Při výpravě do Záběhlic snadno rozlišíte jednotlivé období, kdy zde zástavba vznikala. Je tu středověká část mezi zámkem a kostelem, Růžový ostrov mezi splavem u zámku a Hamerským rybníkem, pitoreskní chudinská mini osada ve svahu s malými domky zvaná Horní a Dolní Chaloupky, a západní část podél Záběhlické ulice, kde stojí většinou prvorepublikové činžovní domy. Historickou zástavbu má i osada Práče se zámečkem, dvorem, bývalým pivovarem a špýcharem u silnice.

švehlův statek HostivařO kousek dál objevíte malebnou vesnickou památkovou zónu Stará Hostivař. Dochovala se zde prostřední část jedné z nejstarších vsí na území Prahy s malými stavbami a několik velkých statků v údolí Botiče. Mezi nejcennější dochované památky patří kostel Stětí sv. Jana Křtitele,  Hořejší mlýn a Dolejší mlýn či Švehlův mlýn.

Strašnice nemají původ svého jména od strašení, ale od starobylého velmože Strašena. Byla to tedy ves „lidí Strašnových“. Po připojení k Velké Praze v roce 1922 Staré i Nové Strašnice splynuly a čekal je rapidní rozvoj. Jediná zachovalá usedlost, která vznikla na místě středověkého dvora, je Bečvářův statek ve Starostrašnické č.25/16, postavený roku 1830 v klasicistním stylu. Zájemce o historii této městské části provede Naučná stezka ve Strašnicích. Je kruhová s nastoupíte na ní třeba u metra Strašnická. Nejcennějšími stavbami Strašnic je např. Trmalova vila, Krematorium Strašnice nebo dvojvila bratří Čapků.
 

Praha XIV. – Nusle, Michle, Pankrác, Krč

nuselská radniceDalší rázovitou čtvrtí jsou Nusle, kde se již za Karla IV. pěstovala vinná réva. Roku 1694 byl založen nuselský pivovar. Vznikl přestavbou starého mlýna ze čtrnáctého století a dalšími nástavbami. Pivovar se nyní opravuje a v historickém prostoru vzniknou nové byty. Kolem náměstí Bratří Synků se rozprostírá městská památková zóna Nusle. Mezi nejcennější dochované památky patří budova Nuselské radnice, Národní dům (dnes budova České spořitelny), kostel sv. Václava či mnoho měšťanských domů. Několik původních domů z poslední třetiny devatenáctého století se dochovalo v ulici Jaromírova – jedná se o dva nízké domky s čísly 91/65 a 81/57, které vznikly roku 1875. Od roku 1914 jezdila Nuslemi první tramvajová linka vedoucí k tamnímu pivovaru od Vinohradského nádraží. V roce 1925 byla postavena nová Nuselská sokolovna s unikátní kuželkovou dráhou, která byla největší svého druhu v Praze. Proslulé je také železářství v secesním domě U Rouska. Jen málokdo si všimne fasády domu, kde se kolem arkýře vyjímají malby od Mikoláše Alše.

Také Michle dokáže překvapit – objevíte zde ultramoderní skleněnou architekturu v Brumlovce, stejně tak jako venkovskou zástavbu pod Tyršovým vrchem a v ulici U Michelského mlýna. Vyloženě skrytou raritou je zahradní kolonie Na Slatinách, kde objevíte Cimramanovy bahenní lázně. Z významných staveb nesmíme vynechat Kotěrovu vodárenskou věž z roku 1907.

pankrácNa Nusle i Michle navazuje Pankrác. Místní název této městské části je odvozen od patrona zdejšího kostela, sv. Pankráce, římského mučedníka. Kostelík stále stojí, a to v horní části Sinkulovy ulice. Od sklonku 19. století se název „Pankrác“ stal synonymem pro pražskou věznici (stavba čp. 998), která byla vystavěna v letech 1885–1889. Naopak moderní sobu zastupuje tzv. „pražský Manhattan“, moderní mrakodrapy na pankrácké pláni.

Dnešní čtvrť Krč bývala ve středověku malou osadou o dvou tvrzích a pár chaloupkách. O to víc je překvapující, že právě z této oblasti pochází vůbec první písemná zmínka o višních na našem území (z roku 1328). Ani na počátku 20. století se zdejší vesnický charakter příliš neměnil – Pražané si zde stavěli letní domky, stranou od ruchu velkoměsta. Idylku rozbila až stavba Jižní spojky. Na druhou stranu se zde nachází rozlehlý Krčský les a v areálu Thomayerovy nemocnice můžete potkat i muflony, kteří zde již několik desítek let volně žijí.
 

Praha XV. – Podolí, Braník, Hodkovičky a Zátiší

podolíV pražské čtvrti Podolí, která se rozprostírá na březích Vltavy a na přilehlých pahorcích, stojí staré i moderní vily, typické městské bloky i významné veřejné budovy. Podolí bývalo typickou venkovskou čtvrtí se starými chalupami. Ty od původních majitelů vykoupili bohatí Pražané, kteří si chtěli postavit vilky nedaleko centra „v přírodě“. Nejstarší z nich si prohlédnete v tichých uličkách Na Vápené, Pod Klaudiánkou, U Podolského hřbitova, Lopatecká a Na Dolinách. K nejvýznamnějším stavbám „užitkového typu“ patří v Podolí známá porodnice, podolská vodárna a plavecký bazén Podolí. Ke koloritu patří i podolský přístav s jachtami a Veslařský ostrov s přívozem.

braníkBraník je synonymem pro svébytnou pražskou periferii s mixem mnohých malebných znaků čtvrti velkoměsta a maloměsta současně. Historici tvrdí, že název čtvrti pochází od slova „braník“, což značilo opevněný vrch obranného charakteru. Mezi nejvýznamnější stavby zde patří bývalé ledárny, kde se skladoval led v zimě vysekaný přímo ze zamrzlé Vltavy. Nejromantičtější ulička s hrbolatým dlážděním, kterou lemují nízké domečky je určitě Stará Cesta. Srdce potěší i procházka ulicemi Mezivrší, Nad Vinohradem, Branická nebo Pod Vinohradem.

Spolu s Podolím a Braníkem vstoupily do Velké Prahy i Hodkovičky. Ty lze rozdělit do tří částí: dolní, kde je dodnes několik statků někdejší vesnice; horní, v níž stojí meziválečné, poválečné i moderní rodinné domky, a pak takzvané Zátiší, které se vine údolím potoka a krášlí ho výstavní vily z konce 19. století.
 

Praha XVI. – Smíchov, Radlice, Hlubočepy a Malá Chuchle

smíchovDnes městská část Praha 5 patří svou rozlohou a počtem obyvatel k největším v Praze. Za první republiky byla rozdělena do dvou menších celků původně samostatných obcí, z nichž Smíchov, Hlubočepy a Radlice tvořily samostatný okrsek. V období raného novověku se severní část dnešního smíchovského katastru proměnila v rekreační zónu předních šlechtických rodin, které si zde vystavěly letohrádky a vily s okrasnými zahradami. 19. století přineslo Smíchovu zásadní proměnu, kdy se stal průmyslovou čtvrtí. Díky velkému počtu továrních komínů se Smíchovu přezdívalo pražský Manchester. Rovinaté části Smíchova zaplnila kontinuální několikapatrová bloková obytná zástavba a čtvrť získala městský charakter. Moderní architekturu zastupuje nový Anděl s office builduingy a nákupními centry. Mezi nejkrásnější smíchovské památky patří neorenesanční bazilika sv. Václava, letohrádek Kinských či bývalá viniční usedlost Bertramka. Pokud byste chtěli pocítit ducha starých časů, projděte se v kolonii Malvazinky či v ulici Na Václavce, kde objevíte krásné činžovní vily.

radliceAž do spojení s Velkou Prahou byly Radlice malou vesnicí. Ke změnám došlo začátkem 80. let, kdy si výstavba metra vynutila přestavbu. Byly zbořeny staré Radlice a na jejich místě byl postaven autobusový terminál a plavecký bazén. Ze starých Radlic zůstala zachována kaplička sv. Jana Nepomuckého a radlický židovský hřbitov směrem na Dívčí hrady.

Další vsí nedaleko Prahy byly staré Hlubočepy, které si zachovaly svůj vesnický ráz dodnes. Na jedné straně zde najdete Prokopské údolí, na straně druhé jsou skály, do kterých se zakusují malebné domky. Atmosférou, jako vystřiženou z „Hříšných lidí města Pražského“ vás okouzlí například ulice Pod Útesy, Ke Hřbitovu, Na Žvahově nebo Pod Žvahovem. Nad Hlubočepy prochází železniční trať pražského Semmeringu. K němu patří i dva staré kamenné viadukty, chráněné jako technická památka. Podobně se budete cítit i vysoko na skalách Malé Chuchle u kostela sv. Jana Nepomuckého či v úzkých uličkách V Lázních, V Uličce a Zbraslavská.
 

Praha XVII. – Košíře, Motol a Jinonice

košířeAž do druhé poloviny 19. století zůstaly Košíře jen malou vsí uprostřed vinic. Poté, co se začal rozvíjet průmysl v sousedním Smíchově, se začaly jako dělnická noclehárna rozrůstat i Košíře. K nejstarším místům zde patří kolonie Buďánka. Osadu vybudovali nádeníci z okolních vinic, dělníci z nedalekého pískovcového lomu a košířská galerka jako sociální protiváhu movitých usedlostí. Buďánka byly ve své době obávanou čtvrtí, kam nebylo radno vkročit ani za bílého dne, natož pak v noci. Smíchovský patriot Jakub Arbes sem umístil ostré hochy z romaneta Můj přítel vrah. Naproti tomu byla v Košířích za první republiky vybudována rozsáhlá vilová čtvrť na Cibulkách. Jedním z nejhorších míst na bydlení tehdejší Prahy byla nechvalně známá lokalita Na Popelkách, kterou popisuje i Karel Čapek v knize Obrázky z domova v povídce Razie. Postupem času byly v rámci asanace staré Košíře zbourány a přistoupilo se k výstavbě paneláků na Plzeňské třídě.

maltézský mlýnStará zemědělská a sadařská obec Motol leží v údolí Motolského potoka a svůj charakter si ve staré části zachovala dodnes. Jádro hledejte kolem zámečku Motol v ulici Za Opatrovnou, u restaurace Starý pivovar a Maltézského mlýna. Kolem původní vesnice zůstaly v 19. století louky, na nichž postupně vyrostla vozovna, hotel Golf, motolská nemocnice a malé sídliště Na Homolce.

Jinonice jsou převážně vilová čtvrť. Právě kvůli kopcům, jako jsou nedaleká Vidoule a Děvín, tu nebyla a není vhodná plocha pro výstavbu velkého obytného celku. Většina obyvatel ještě v 19. století pracovala na vlastních polnostech, nebo na schwarzenberském statku. Atmosféru starých Jinonic zachytíte u Jinonického Dvorce, u zámku, který patřil již zmíněným Schwarzenberkům nebo u hospodářského dvora Jinonická usedlost. Všechny stavby se nacházejí poblíž Jinonického rybníka a u ulice Karlštejnská, Na Vidouli, Za Zámečkem a U Panské zahrady.
 

Praha XVIII. – Břevnov, Střešovice a Liboc

Břevnovský klášterBřevnov patří k velmi starým pražským čtvrtím, ves je zmiňována v písemných pramenech již v roce 993 v souvislosti se založením Benediktinského kláštera. Kromě kláštera se ve čtvrti nacházejí i další zajímavé stavby nebo komplexy – třeba bývalé hospodářské usedlosti Ladronka, Kajetánka, Šlajferka, Spiritka, Petynka, Hybšmanka, Kneislovka nebo Liborka. Některé jsou nově zrekonstruované, z jiných zbyly ruiny nebo jen jméno v názvu ulice. V západní části Břevnova se mezi ulicemi Bělohorskou a Tomanovou nachází rozsáhlá vilová čtvrť z období první republiky. Na místě původní osady Břevnov bylo ve 20. století necitlivě vystavěno panelové sídliště. Původně byly tyto byty určeny pro příslušníky ministerstva obrany, a proto se mu přezdívalo „Obušek“. Nelze se nezmínit o tom, že se na jeho stavbě podíleli převážně vězni. Přesto se na Břevnově najdou krásné kouty původní obce. Mnoho původních domků stojí podél ulice Bělohorská, Říčanova, Šafránka nebo Královka. Památkově chráněná je zachovalá vesnická zástavba na místě bývalé osady Tejnka.

vesnická památková zóna StřešovičkyRázovitou čtvrtí jsou i staré Střešovice u ulice Sibeliova. Projít se zde můžete městskou památkovou zónou, která byla vyhlášena roku 2003. Chrání zde staré dělnické domky, kostel sv. Norberta a Müllerovu vilu. Krásná je i vesnická památková zóna Střešovičky v ulici Ve Střešovičkách. Jedná se o bývalou dělnickou kolonii s malými domky přilepenými přímo k pískovcovým skalám. Oblast patří vůbec k nejzachovalejším vesnickým souborům na území Prahy. Malebná zákoutí naleznete ale i v ulici Starostřešovická a Pod Bateriemi.

I pro mnoho rodilých Pražanů je čtvrť Liboc neznámým pojmem. Přitom se jedná o krásný kout hlavního města: Dolní Liboc ukrývá původní starobylou ves a Horní Liboc zase skvostné předměstské novorenesanční vily. Na území Liboce jsou i velké zelené plochy – obora Hvězda a velká část Divoké Šárky (celá skalnatá soutěska Džbán včetně koupaliště a restaurace Dívčí skok až za Čertův Mlýn).
 

Praha XIX. – Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice a Veleslavín

dejvicePoslední 19. čtvrtí Velké Prahy byly obce ležící dnes na území Prahy 6. Výkladní skříní tohoto obvodu jsou Dejvice a vilová Bubeneč. Dejvice jsou stále luxusní čtvrtí s velkolepými budovami vysokých škol, armády, malebnými vilkami a rezidencemi mnoha ambasád. Mezi všemi vyniká Hanspaulka a vilová zástavba Baba, obklopená zelení Horní Šárky a Podbaby. Centrem relaxace a sportu je pak park Stromovka. Když byly Dejvice připojeny k Praze, byly malinkatým městečkem s několika domy, kde bylo možno stavět podle velkorysých urbanistických plánů architekta Antonína Engla. Srdcem Dejvic se stala ambiciózní činžovní čtvrť kolem Vítězného náměstí, pitoreskní místa objevíte v ulicích Dejvická, Kafkova, Eliášova, Národní obrany, Uralská či Verdunská. V roce 1993 byly Dejvice s Bubenčí vyhlášeny městskou památkovou zónou. Najdete zde různé typy architektury od činžovních domů z 20. a 30. let po vily a městské domy v nejrůznějších stylech (např. novorenesance, klasicismus, funkcionalismus, secese).

vila Lanna BubenečBubenči byla na začátku 20. století postavena první luxusní vilová čtvrť v Praze, kde našly své místo k bydlení slavné osobnosti a dnes tu sídlí řada diplomatů. Jádro staré Bubenče se zachovalo poblíž Wolkerovy ulice, Gothardské a Krupkova náměstí. Patří k němu například kostel sv. Gottharda, bývalá radnice, starobylý hostinec na Slamníku, místodržitelský letohrádek a mnoho původních domů. Luxusní ambasádní vily stojí u Sibiřského náměstí, Na Zátorce, Na Marně, v Korunovační ulici, Pelléově a v dalších ulicích. Mimo to zde stojí vily známých osobností, například Lannova, Suchardova, Pelléova a Koulova vila či vila Otto Petschka.

Naopak staré jádro Vokovic a Veleslavína se téměř nezachovalo. Obě čtvrti mají podobný charakter – vznikly na zelené louce, obě mají prvorepublikovou zástavbu a socialistická sídliště Veleslavín, Petřiny, Vokovice a Červený Vrch. Ve Vokovicích je zajímavě řešená vilová čtvrť z první republiky postavená do půlkruhu – k ní se váže i trefně pojmenovaná ulice Půlkruhová. V severní části Vokovic najdete spodní část přírodního parku Šárka.
Královská obora Stromovka v Praze

Královská obora Stromovka v Praze

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná především jako park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, v současnosti se rozkládá asi na 95 ha.

Pražský motoráček – historickým motoráčkem pražským semmeringem

Pražský motoráček – historickým motoráčkem pražským semmeringem

Pražský motoráček jezdí celoročně každou sobotu, neděli a ve státní svátky po tzv. Pražském semmeringu, po trati číslo 122 ze stanice Praha hlavní nádraží do stanice Praha-Zličín a zpět.

Lannova vila v Bubenči

Lannova vila v Bubenči

Vila Lanna byla vybudována v roce 1872 v novorenesančním slohu významným průmyslovým podnikatelem a sběratelem uměleckých památek Vojtěchem Lannou jako letní odpočinkové sídlo. Budova je zvenčí zdobená freskami.

SK Motorlet Praha – plavecký bazén, posilovna a wellnes centrum

SK Motorlet Praha – plavecký bazén, posilovna a wellnes centrum

V areálu Motorlet je kromě plaveckého bazénu a sportovní haly sídlo společnosti Fitness Station, která provozuje posilovnu, aerobic a cycling, a Wellness Centrum Radlice, které provozuje vacustudio, kryosaunu, solární studio a cvičení pilates. Přiďte si zacvičit a zaplavat!

Kostel sv. Prokopa v Braníku

Kostel sv. Prokopa v Braníku

Kostel byl vysvěcen v roce 1901, a to k poctě českého světce, někdejšího opata sázavského kláštera sv. Prokopa (990 – 1053). Dominanta objektu, kostelní věž při západním průčelí, vyrostla o dva roky později pod vedením zednického mistra Františka Strnada.

Kostel sv. Gotharda v Bubenči

Kostel sv. Gotharda v Bubenči

Kostel je vystavěn v klasicistním stylu. Jedná se o jedinou sakrální stavbu tohoto druhu na území Prahy. Původně se u kostela sv. Gotharda nacházel i hřbitov. V bezprostřední blízkosti je též legendární hospoda Na Slamníku.

Pivovar Moucha v Braníku

Pivovar Moucha v Braníku

Pivovar Moucha sídlí v areálu bývalého pivovaru Braník. Původní pivovar založil na přelomu 19. a 20. století spolek sládků a majitelů malých pražských pivovarů a pivo se v něm vařilo až do 31. ledna 2007.

Zámek Libeň na Praze 8

Zámek Libeň na Praze 8

V srdci Libně, v pěstěném parku na pokraji rozlehlých sadů, stojí půvabný rokokový zámek. Na místě dnešního zámku čp. 1 stávala kdysi gotická tvrz.

Kostel sv. Václava na Smíchově

Kostel sv. Václava na Smíchově

Chrám sv. Václava je postaven v čistém slohu starokřesťanské basiliky a je to jedna z nejvýznamnějších českých novorenesančních památek. Chrám má dvě věže vysoké 50 metrů. Vystavěn byla v letech 1881–1885.

Kolonie Buďánka v Praze na Smíchově

Kolonie Buďánka v Praze na Smíchově

Osada Buďánka, bývalá dělnická kolonie, leží na rozhraní Smíchova s částí přiléhající Košíř. Postavili si ji v letech 1820 -1840 na místě vytěženého vápencového lomu u usedlosti Zámečnice důlní dělníci, nádeníci z okolních vinic a dělníci z prvních právě vznikajících továren na Smíchově.

Park Podviní ve Vysočanech

Park Podviní ve Vysočanech

Park Podviní je chloubou Libně i Vysočan, prostírající se na ploše pouhých čtyř hektarů. Díky svému rozmanitému členění ale působí jako značně větší.

Čimický háj

Čimický háj

Čimický háj je následníkem dubohabrového lesa zvaného Temeliště, který náležel bývalému velkostatku v Libni a následně zemskému velkostatku v Bohnicích.

Pelléova vila v Praze 6 Bubenči

Pelléova vila v Praze 6 Bubenči

Spolek Porte otevřel v Pelléově vile novou galerii, kulturní centrum a kavárnu. V přízemí se otevřela seniorská Fresh Akademie, dále zde nechybí možnost přihlásit se do jazykových kurzů, či navštěvovat výtvarnou přípravku. Mladé páry si ve zdejší obřadní síni mohou říci své ano.

Vyhlídka Dívčí skok v Divoké Šárce

Vyhlídka Dívčí skok v Divoké Šárce

Dívčí skok je nejvyšší vrchol v Divoké Šárce. Vysoký skalní útvar se nachází na pravé straně údolí za stejnojmennou restaurací. Většinu masívu tvoří stupňovitá a zarostlá předskalí. Nad nimi se zvedá rozložitá vrcholová pyramida, která tvoří přirozenou dominantu Divoké Šárky.

Kostel sv. Václava na Proseku

Kostel sv. Václava na Proseku

Kostel sv. Václava na Proseku je trojlodní románská bazilika, podle pověsti založena Boleslavem I. v roce 970.

Hostinec Na Slamníku

Hostinec Na Slamníku

Bubenečská hospoda „Na Slamníku“ je skutečná pražská legenda, kultovní hospoda už od 60.let, hrdá na svojí dlouholetou historii. Jedná se o jednu z nejstarších stále fungujících hospod v Praze.

 Národopisné muzeum Národního muzea

Národopisné muzeum Národního muzea

Klasicistní Letohrádek Kinských je umístěný na úbočí bývalých vinic vrchu Petřína v Kinského zahradě. Muzeum nabízí výstavy představující unikáty lidové kultury českých zemí i Evropy, vystoupení folklorních souborů, kurzy tradičních řemesel, lidových tanců či výtvarné dílny.

Hotel Adalbert a Klášterní šenk v Břevnovském klášteře

Hotel Adalbert a Klášterní šenk v Břevnovském klášteře

Břevnovský klášter v Praze je spojován s řádem benediktinů. V roce 2003 prošel rekonstrukcí, během níž byl přeměněn na hotel, který nese jméno jednoho ze zakladatelů kláštera, biskupa Vojtěcha (Adalberta). V sousedství hotelu v areálu kláštera je také oblíbená restaurace Klášterní šenk.

Prosecké skály na Praze 9

Prosecké skály na Praze 9

Přírodní památka Prosecké skály byla vyhlášena v roce 1968. Jedná se o pískovcové sály a systém podzemních prostor, vzniklých těžbou písku, kde nyní žije několik ohrožených druhů netopýrů. Oblíbená je zde také vyhlídka Emy Destinové a Vyhlídka Prosecké skály.

Praha – Staré Město

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Park Kajetánka na Břevnově

Park Kajetánka na Břevnově

Park Kajetánka na pražském Břevnově prošel revitalizací a nyní nabízí příjemné místo k relaxaci. Součástí parku je i jezírko a bývalá usedlost Kajetánka, která se přeměnila v restauraci. Do parku je umožněn vjezd vozíků zdravotně postižených osob.

Praha – Nové Město

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Suchardova ateliérová vila v Praze Bubenči

Suchardova ateliérová vila v Praze Bubenči

Vilu se zahradou a ateliérem zapsanou v seznamu kulturních památek ČR a chráněnou jako nemovitou památku navrhoval architekt Jan Kotěra.

Svatojánský poplužní dvůr v Praze na Střížkově

Svatojánský poplužní dvůr v Praze na Střížkově

Svatojánský poplužní dvůr je hospodářská usedlost z 18. století a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Usedlost Ladronka s restaurací

Usedlost Ladronka s restaurací

Usedlost Ladronka stojí v místech, kde stál původně viniční lis ze 14. století založený Karlem IV. Po nákladné rekonstrukce je zde v současné době restaurace.

Art District 7 – industriální a bohémské Holešovice

Art District 7 – industriální a bohémské Holešovice

Většina světových metropolí má bohémskou čtvrť, oblast zasvěcenou svobodné kreativitě a multižánrovému vyjádření uměleckého i názorového vidění světa. V Praze jsou takovou oblastí Holešovice – Art District 7.

Naučná stezka Vysočany–Prosek–Střížkov v Praze 9

Naučná stezka Vysočany–Prosek–Střížkov v Praze 9

Naučná stezka vás provede méně známými zákoutími Prahy a seznamí vás s historií původně zemědělských osad Vysočany, Střížkov a Prosek. Na stezce se nacházejí také přírodní zajímavosti, jako například Prosecké skály, park Podviní či potok Rokytka.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně

Mohutná trojlodní novorománská bazilika v pražském Karlíně, stavěná z tesaného kamene podle vzorů starých románských kostelů, náleží svou rozsáhlostí mezi nejpřednější církevní stavby v Čechách.

Plavecký stadion Podolí ČSTV

Plavecký stadion Podolí ČSTV

Plavecký stadion Podolí patří mezi neoblíbenější pražská sportoviště. Nabízí dva venkovní a jeden krytý bazén, venkovní tobogán, rozlehlou travnatou plochu pro letní slunění, stejně tak celou řadu doplňkových služeb jako například pára či sauna, rehabilitační služby i solárium.

Přírodní rezervace Obora Hvězda v Praze

Přírodní rezervace Obora Hvězda v Praze

Obora Hvězda je nejen lesem a přírodní památkou, ale především národní kulturní památkou. Nejspíš právě proto je oblíbeným místem mnoha Pražanů.

Dívčí hrady a přírodní památka Ctirad v Praze

Dívčí hrady a přírodní památka Ctirad v Praze

Praha 5 je tepající moderní městská část, ale je tady také spousta zelených ploch, které zchvácenému Pražanovi umožní zažít město bez stresu, hluku a smogu. Jedním z nich jsou Dívčí hrady, známé z pověstí A. Jiráska, které vás okouzlí nádherným výhledem na Prahu.

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Koupaliště Petynka na Praze 6

Koupaliště Petynka na Praze 6

Travnaté pláže, kvalitní voda a 50metrový vyhřívaný bazén – takové zázemí poskytuje koupaliště Petynka v pražských Střešovicích. Voda na Petynce nezavání chlórem, neboť k čištění vody byla zvolena novější technologie.

Pražské Židovské město – nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Pražské Židovské město – nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Vyšehrad – poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad – poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. I na začátku 21. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství.

Divoká Šárka – oáza v ruchu velkoměsta

Divoká Šárka – oáza v ruchu velkoměsta

Romantické skalnaté údolí spojované s legendou o Šárce a Ctiradovi, která se údajně ve zdejších lesích odehrála. Rozlehlá lesní oblast na území Prahy působí jako oáza v ruchu velkoměsta a každého nového návštěvníka překvapí nečekanou přírodní scenérií.

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Kasematy na Vyšehradě se sálem Gorlice – objevte tajuplné vyšehradské podzemí

Kasematy na Vyšehradě se sálem Gorlice – objevte tajuplné vyšehradské podzemí

Vyšehradská pevnost se začala stavět roku 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. Kasematy se nacházejí po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit vojákům jako sklad potravin a munice.

Ostrov Štvanice v Praze

Ostrov Štvanice v Praze

Štvanice je pražský vltavský ostrov mezi Karlínem a Holešovicemi v katastru Holešovic, náležející však původně ke Karlínu. V těchto místech byla řeka mělká a vytvořila se zde řada říčních ostrovů, z nichž ostatní při regulacích říčního koryta postupem času zanikly.

Vodní nádrž Džbán v Divoké Šárce

Vodní nádrž Džbán v Divoké Šárce

Koupaliště Džbán je venkovní koupaliště na okraji Prahy 6 – Vokovicích vedle přírodní rezervace Divoká Šárka. V areálu se nachází stánky s občerstvením, toalety, rozlehlé parkoviště a k ubytování je možné využít nedaleký kemp. Milovníci nudismu zde pro sebe naleznou velmi oblíbenou pláž.

Přírodní rezervace Prokopské údolí – přírodní klenot Prahy

Přírodní rezervace Prokopské údolí – přírodní klenot Prahy

Prokopské údolí patří k nejkrásnějším místům na území Prahy a je častým cílem mnoha návštěvníků. Místo, které protíná naučná stezka, patří mezi vyhledávané lokality díky přírodním úkazům a zajímavostem. Kromě jezírek, lomů, a skalních výběžků, nabízí údolí útočiště k odpočinku a relaxaci.

Vila Bertramka a park na pražském Smíchově

Vila Bertramka a park na pražském Smíchově

Vila Bertramka prochází rekonstrukcí, avšak v letní sezóně je otevřena v úterý a sobotu. Návštěvníci sem mohou přijít na výstavu "Bertramka – německý pohled (1942)".

Památník Šoa Praha – revitalizace nádraží Bubny

Památník Šoa Praha – revitalizace nádraží Bubny

Památník ticha je projekt revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s.

Invalidovna v Karlíně

Invalidovna v Karlíně

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Hanspaulka – legendární vilová čtvrť

Hanspaulka – legendární vilová čtvrť

Vilovou čtvrť Hanspaulka najdete v pražských Dejvicích. Čtvrť láká k bydlení již od 30. let 20. století. Žili zde také Lída Baarová či Vlasta Burian. Také v současnosti je to jedna z nejluxusnějších a nejhezčích čtvrtí k bydlení v Praze.

Koulova vlastní vila

Koulova vlastní vila

Tato patrová vila, postavena v letech 1895 – 1896, spojuje prvky lidové architektury a vladislavské gotiky. Patřila architektovi Janu Koulovi, který vyl předním představitelem historismu v Čechách druhé poloviny 19. století.

Statek Vraných – ukázka baroka v Bohnicích

Statek Vraných – ukázka baroka v Bohnicích

Vynikající ukázka lidového baroka 18. století s nerušivými úpravami 19. století. Statek je nejvýznačnější a zároveň nejpůvabnější památkou v obci Bohnice.

 Kostel sv. Jana Nepomuckého v Chuchelském háji

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Chuchelském háji

Kostel sv. Jana Nepomuckého je dominantou městské části. V roce 1729 jej podle pověsti nechal nad Chuchlí postavit polský šlechtic, který se uzdravil ve zdejších lázních.

Vila Otto Petschka – rezidence velvyslance Spojených států amerických

Vila Otto Petschka – rezidence velvyslance Spojených států amerických

Honosnou vilu s neuvěřitelnými 148 místnostmi si nechal postavit bankéř Otto Petschka v letech 1924-30.

Vilová kolonie Baba v Dejvicích

Vilová kolonie Baba v Dejvicích

Komplex několika desítek funkcionalistických vil byl jednou z evropských ukázkových kolonií moderního bydlení předválečné doby. Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.

Müllerova vila – dílo světoznámého architekta Adolfa Loose

Müllerova vila – dílo světoznámého architekta Adolfa Loose

Během návštěvy máte možnost dovědět se více o unikátní památce moderní architektury, která svým významem a pozoruhodností nemá na území naší republiky obdoby, a ve světě patří mezi šest nejvýznamnějších vilových domů 20. století.

Petschkova vila – Muzeum literatury Památníku národního písemnictví

Petschkova vila – Muzeum literatury Památníku národního písemnictví

Historii a současnost literatury představí nové muzeum, které vzniká roku 2021 v bubenečské Petschkově vile. Jedná se o pobočku Památníku národního písemnictví, která se na Prahu 6 přestěhovala ze Strahovského kláštera. Muzeum je jediné svého druhu v Česku.

Muzeum pražského vodárenství a vodárna Podolí

Muzeum pražského vodárenství a vodárna Podolí

Ve vodárně se seznámíte s chemickou úpravou říční vody a navštívíte vodárenskou věž. Otevřeno je pouze po předchozím objednání.

Zoo Praha – pátá nejlepší zoo na světě

Zoo Praha – pátá nejlepší zoo na světě

Zoologická zahrada hl. města Prahy se nachází v krásném, členitém terénu Trojské kotliny. Otevřeno má denně (včetně víkendů a svátků) od 9 hodin. Najdete zde 10 pavilonů, 150 expozic, 2 restaurace, 7 občerstvení, lanovou dráhu, vláček i další atrakce pro děti i dospělé.