!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Mikulov: věčné město kardinála Dietrichsteina
#světovéČesko a Mikulov: věčné město kardinála Dietrichsteina
"> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Mikulov: věčné město kardinála Dietrichsteina

Vydáno 26. listopadu 2020
Mikulov nikdy nezklame a je spolehlivým a skvělým tipem na výlet v každém ročním období. Nevypadá totiž jako pohádkové město jen na fotografiích, ale i při pohledu zblízka. Mají ho rádi milovníci vína, památek i krásných panoramat: stačí vyšplhat k zámku anebo na některý z okolních pahorků a rozhlédnout se kolem sebe.

Dvě věčná města kardinála Františka Dietrichsteina, Mikulov a Řím

Mikulov
Řím
Konec chvály, jdeme se toulat do pohádky – třeba při zimních prohlídkách se svařeným vínem. Mikulov by zřejmě vypadal jinak, nebýt Dietrichsteinů. Mikulovské panství koupili roku 1575 od Lichtenštejnů, spravovali je bezmála čtyři sta let a z Mikulova vybudovali své hlavní rezidenční město s reprezentativním zámkem. Právě tam, v expozicích Regionálního muzea a v Galerii Dietrichsteinů, se s významným moravským šlechtickým rodem seznámíte do nejmenších podrobností. V centru naší pozornosti ale nyní stojí kardinál František z Dietrichsteina (1570–1636): v roce 2020 si v Mikulově připomněli 450 let od jeho narození.
 

Páni Mikulova

Panství Mikulov získal Františkův otec Adam z Dietrichsteina, vychovatel císařských dětí Rudolfa a Matyáše, vyslanec ve Španělsku. Františka coby nejmladšího syna otec předurčil pro kněžskou dráhu. Dostalo se mu velice důkladného vzdělání: ve dvanácti letech odešel na studia k jezuitům do Prahy, v osmnácti do Říma. Velmi si jej oblíbil kardinál Ippolito Aldobrandini, pozdější papež Klement VIII., a jeho kariéra byla téměř závratná: v necelých třiceti letech jej papež jmenoval kardinálem a vzápětí byl zvolen a jmenován biskupem olomouckým. Předtím jezdil na Moravu jen občas, roku 1599 ale věčné město opustil a vydal se ujmout nového úřadu.

Jeho hvězdná kariéra pokračovala rokem 1604, kdy se stal protektorem Čech a dědičných císařských zemí, o tři roky později ho císař Rudolf II. jmenoval nejvyšším hofmistrem a prezidentem tajné císařské rady. Po vypuknutí stavovského povstání byl jmenován polním generálem všech vojsk Moravy, po bitvě na Bílé hoře pak gubernátorem a nejvyšším císařským komisařem na Moravě. Jeho diplomatická obratnost mu vynesla přezdívku Moravský Richelieu, díky bohatství a majetku mu také říkali moravský král. Svého postavení využil k rozšíření rodového majetku (zároveň však ze svých peněz platil dluhy diecéze), v Kroměříži dokonce nechal razit své vlastní mince.

Na výsluní jeho slávy se hřál i Mikulov: kardinál mu vtiskl tvář přitažlivého renesančního města, vybaveného vzdělávacími a církevními ústavy. Ostatně už v 17. století bylo dietrichsteinské panství druhým největším rodovým majetkem na Moravě.
 

Výlet na Tanzberg

Na stopy Dietrichsteinů narazíte v Mikulově téměř na každém kroku. Nás ale zajímá především kardinál: na Moravu přivedl řád piaristů a řádový dům v Mikulově vznikl už v roce 1631, jako vůbec první mimo Itálii. Z řad studentů zdejšího piaristického gymnázia v 19. století vyšla celá řada osobností, které se později zasloužily o národní obrození.

Kardinálova pozornost se zaměřila také na Tanzberg, vršek nad Mikulovem, který dnes známe jako Svatý kopeček. Proslavil se bujarými veselicemi, které se tu prý odehrávaly zejména každoročně z 30. dubna na 1. máje. Přítrž rozpustilým radovánkám učinil kardinál Dietrichstein v roce 1622. Tehdy konečně ustoupila morová epidemie, která Mikulovsko dlouho sužovala. Na znamení díků tu kardinál nechal postavit poutní kapli sv. Šebestiána a kopii italské kampanilly a založil tradici mariánských poutí. Na Svatý kopeček vás z města dovede barokní křížová cesta s pašijovými kaplemi a božím hrobem, z návrší se otvírá působivý výhled nejenom na město, ale hlavně do krajiny plné vinic.

Kardinála připomíná také Panonský háj pod Olivetskou horou, reminiscence Getsemanské zahrady a klidová zóna s výhledy na Mikulov a okolí. Leží těsně u křížové cesty na jižním úbočí Svatého kopečku.
 

Šest Dietrichsteinských zastavení

  • Když se v roce 1611 císař Matyáš přestěhoval se svým dvorem z Prahy do Vídně, stěhoval se i kardinál: biskupskou kancelář přesunul z Kroměříže do Mikulova, odkud to bylo na císařský dvůr blíž.
  • Vliv italské kultury, která působila na Františka Dietrichsteina v raném mládí, se projevoval ve všech jeho stavebních podnicích. Starý gotický hrad v Mikulově vystřídalo luxusní sídlo vybavené freskami, italským nábytkem a obrazy, se zámeckým divadlem, míčovnou a zahradou s citrusy, fontánami a grottou.
  • Kardinál nechal vybudovat rovněž sto metrů dlouhý barokní most, který je součástí letohrádku Portz Insel mezi Mikulovem a Sedlecem. Most, dlouho téměř kompletně zakrytý nánosy bahna, byl nedávno obnoven společně s původními historickými stezkami.
  • Hned na počátku své správy kardinál uvedl kardinál do města kapucíny a v sousedství jejich kláštera nechal podle projektu italského architekta Giovanniho Giacoma Tencally postavit jednu z nejstarších loret v českých zemích. Dnes ji známe jako Dietrichsteinskou hrobku na hlavním mikulovském náměstí.
  • Kardinál Dietrichstein je bohužel pochovaný jinde: zemřel v září 1636 v době konání zemského sněmu ve své rezidenci v Brně, v Dietrichsteinském paláci. Přál si pohřeb bez všech okázalostí, do hrobky v olomoucké katedrále sv. Václava ale byla rakev uložena až po jejím dokončení v roce 1661. Přibližně o 150 let později při chystání dalšího biskupského pohřbu byly všechny ostatky z hrobky převezeny na dnes již zrušený hřbitov na takzvané Špici, v místech dnešního olomouckého nádraží.
  • Tradovalo se, že kardinál udržoval milostný vztah s mladou vdovou a podle šifrovaného dokumentu z vatikánského archivu prý dokonce měl dceru: Jana Františka Prisca se později provdala za Františka hraběte Magnise, císařského vojevůdce a pána na Strážnici, a známe ji jako zakladatelku Paláce šlechtičenBrně.
Dietrichsteinská hrobka v Mikulově

Dietrichsteinská hrobka v Mikulově

Hrobka Dietrichsteinů bývala dříve kostelem, který však roku 1784 vyhořel. Stavba tak byla přestavěna na hrobku v níž je nyní uloženo 45 rakví a 3 urny s ostatky příslušníků rodu Dietrichsteinů. Exteriéry i interiéry prošly rekonstrukcí a dnes slouží také jako galerie.

Obří sud v Mikulově - největší sud v České republice

Obří sud v Mikulově - největší sud v České republice

Stavbu tohoto obřího sudu si objednal majitel mikulovského panství Maximilián kníže z Dietrichsteina. Do sudu hodlal ukládat víno, vybrané jako daň od poddaných, kteří měli pronajaté jeho vinice. Na délku měří sud 621 cm, průměr hlavy je 447 cm a průměr přes jeho střed činí 524 cm.

Regionální muzeum v Mikulově

Regionální muzeum v Mikulově

Zámek v Mikulově je sídlem Regionálního muzea v Mikulově, které svými trvalými výstavami představuje návštěvníkům římskou dobu na počátku letopočtu, historii zámku a rodu Dietrichsteinů a tradici vinařství v kraji, jehož byl Mikulov srdcem.

Kostnice pod kostelem sv. Václava v Mikulově

Kostnice pod kostelem sv. Václava v Mikulově

Kostnice v Mikulově je koncipovaná jako součást expozice historie kostela sv. Václava. Kostel se čtyřpatrovou renesanční věží je nejvýznamnější církevní stavbou ve městě.

Svatý Kopeček v Mikulově

Svatý Kopeček v Mikulově

Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.) - původním názvem Tanzberg. Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. Svatý Kopeček je významným poutním místem.

Naučná stezka Po stopách novokřtěnců v Mikulově

Naučná stezka Po stopách novokřtěnců v Mikulově

Naučná stezka vás na 5 panelech seznámí s obdobím, kdy v roce 1526 přišla do Mikulova zcela nová vrstva obyvatel - novokřtěnci neboli anabaptisté. Trasa naučné stezky je dlouhá cca 1,5 km a vede v místech, kde novokřtěnecká komunita žila.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Mikulově

Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Mikulově

Kostel sv. Jana Křtitele ukrývá nádhernou malířskou výzdobu od předního barokního malíře F. A. Maulbertsche z poloviny 18. století. Kostel od roku 1784 slouží jako farní kostel pro mikulovská předměstí.

Gotický kostel sv. Václava v Mikulově

Gotický kostel sv. Václava v Mikulově

Jednou z dominant a vzácných památek zámeckého vrchu je gotický trojlodní kostel sv. Václava s věží umístěnou na jižní straně presbytáře. Do jeho oratoře měla šlechta přístup přímo ze zámku.

Zimní prohlídky Mikulova - tak trochu jiná zima

Zimní prohlídky Mikulova - tak trochu jiná zima

Přijďte si vychutnat zimní atmosféru starobylého Mikulova při hodinové prohlídce města se šálkem svařeného vína.

Zámek Mikulov - jeden z nejmalebnějších moravských zámků

Zámek Mikulov - jeden z nejmalebnějších moravských zámků

Silueta mohutného zámku je v krajině Pálavy viditelná už dáli. V jeho zdech pobývala řada známých osobností, mezi jinými i císař Napoleon. Čeká tu na vás expozice "Od gotiky po empír", expozice "Víno napříč staletími" obrazy z rodové sbírky Dietrichsteinů, zámecká knihovna i obří sud.

Panonský háj pod Olivetskou horou – reminiscence Getsemanské zahrady

Panonský háj pod Olivetskou horou – reminiscence Getsemanské zahrady

Nová klidová zóna s výhledy na Mikulov a okolí, nazvaná Panonský háj pod Olivetskou hrou – reminiscence Getsemanské zahrady v Mikulově v jižní části Svatého kopečku. Nově otevřeno od srpna 2015.