ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?
Životní styl

Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?

Poslechněte si audio verzi článku
Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje. Víte, že Světový den meteorologie se každoročně slaví 23. března už od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO)?
Cesta, která vedla k dnešním precizním měřením, byla dlouhá a barvitá. Nejstarší zprávy o počasí jsou překvapivě staré více než tisíc let: ve své kronice je totiž zaznamenával Kosmas, kanovník a děkan pražské kapituly. Píše například o tom, že zima v letech 1090 a 1091 byla teplá a bez sněhu, zato v roce 1092 „v samý týden velikonoční, dne 1. dubna, napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy.“ Tu a tam kronikář připojil zmínky o povodních, vichřicích a mrazech.
 

Počasí před stovkami let

Ve stopách starého kronikáře se pak vydali mnozí další pozorovatelé a první badatelé. Nejstarší dochované denní záznamy pocházejí od Jana z Kunovic a mapují počasí na východní Moravě od 14. července 1533 do 9. dubna 1545. Téměř o 200 let později máme zprávy o prvním měření povětrnostních podmínek pomocí přístrojů; jejich autorem byl lékař Johann Carl Rost v Zákupech a jde o záznamy čtyř měsíců od prosince 1719 do konce března 1720. S pomocí přístrojů třikrát denně pozoroval počasí také lékař František Alois Mag z MagguTelči, a to v letech 1771–1775.

To je ale jen zlomek z mnoha pokusů; o mnohých dalších se dochovaly zmínky jen v dopisech, kalendářích či farních kronikách.
 

Klementinum a nejdelší měření ve střední Evropě

O vybudování hvězdárny v Klementinu se zasloužil Joseph Stepling (1716–1778), česko-německý jezuitský kněz, fyzik, astronom, matematik a meteorolog. Kromě hvězd pamatoval i na podrobná měření teploty, srážek a tlaku, a to nejenom z vědeckého hlediska, ale třeba kvůli využití v zemědělství. Systematická měření, která zavedl roku 1752, se v Klementinu provádějí dodnes. Ani jezuité ale neměli vždy kompletní data, a tak je za počátek klementinské řady považován rok 1775.

Díky tomu je Klementinum nejdéle souvisle měřící meteorologickou stanicí na našem území. Poloha měřicích přístrojů sice nesplňuje předpisy pro správně umístěné meteorologické stanice, ale drobné nedostatky Klementinum bohatě vyvažuje délkou své existence a pravidelností: zdejší záznamy jsou zkrátka ojedinělým zdrojem informací o vývoji teploty ve střední Evropě během několika staletí.

Zajímavost? Měření jsou natolik důležitá, že se nezastavila ani při povodních v roce 2002, kdy byla celá oblast uzavřena a museli je chodit zapisovat meteorologové z jiných pracovišť. Dnes už stanice pravidelně odesílá data sama.
 

Meteorolog Mendel

Ačkoli Gregora Johanna Mendela (1822–1884) známe hlavně jako zakladatele genetiky, vedle biologie ale byla jeho největším koníčkem meteorologie. Kromě pravidelných měření teplot během dne, srážek, vlhkosti, tlaku vzduchu a dalších parametrů zaznamenával i neobvyklé úkazy.

Když se stal oficiálním pozorovatelem c. k. Centrálního ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus, přesunul měřicí stanici do areálu Starobrněnského kláštera. Část přístrojů (dochovaly se přenosné sluneční hodiny a Mendelův první tlakoměr) umístil přímo ve svém opatském pokoji, další měl v plechové válcové budce v okně.

Pokoušel se i o sestavení předpovědi počasí; pravidelné pozorování slunečních skvrn a jejich zakreslování pro ni sice nemělo velký význam, ale Mendelovi se podařilo najít souvislost mezi výskytem většího počtu skvrn a polární září. Astronomové po něm pojmenovali planetku 3313, jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce a další na Marsu. Mendelovo jméno nese i první česká vědecká stanice v Antarktidě.
 

Meteorologické sloupky

Součásti mnoha parků či náměstí v minulosti byly meteorologické sloupky. Vypadaly jako malé ozdobné altánky a v 19. století vyrůstaly převážně ve velkých lázeňských městech. Na přelomu 19. a 20. století už stály v každém větším městě a budovaly se až do druhé světové války. Na desítkách míst se drobné ozdobné stavby s měřicími přístroji dochovaly dodnes – vidět je můžete třeba na náměstí dr. Edvarda BenešeLiberci, v Bohumíně anebo ve Františkových Lázních, kde u Isabeliny promenády stojí nejstarší dosud fungující meteorologický sloupek v České republice.

Raritou je moderní sloupek na Dolním náměstí ve Vsetíně: kámen z brazilského granitu je symbolem planetky Vsetín, kterou v roce 1998 objevil astronom Petr Pravec z hvězdárny v Ondřejově. Kámen je neobvyklou ozdobou města, v něm zabudované přístroje ale zároveň zaznamenávají vlhkost, teplotu a tlak, a slouží jako sluneční hodiny.

V Českých Budějovicích se dokonce dodnes praktikuje dříve běžná praxe, kdy zájemci mohou porovnat realitu s předpovědí: do meteosloupku u budovy hlavní pošty v malém parčíku na kraji Senovážného náměstí se totiž pravidelně vkládá papír s vytištěnou týdenní předpovědí.
 

Moderní sledování počasí

Současní meteorologové se sice obejdou bez tužky a gumy, ale nikoliv bez moderních počítačů, meteorologických stanic a radarů. Jejich dosah je asi dvě stě padesát kilometrů a jsou umístěny tak, aby pokryly celé naše území a jeho nejbližší okolí. Jeden je na druhém nejvyšším vrcholu Brd Praze, druhý na hoře Skalky na Drahanské vrchovině. K nim si připočtěte stacionární družice ve výšce asi třicet šest tisíc kilometrů nad povrchem zeměkoule; ty vysílají data každých deset minut.

Informace o teplotě a vlhkosti vzduchu, atmosférickém tlaku, délce slunečního svitu, srážkách, výšce sněhové pokrývky, rychlosti a směru větru, dohlednosti, oblačnosti a dalších jevech se nepřetržitě shromažďují v centrech, kde se ze získaných dat vykreslují synoptické mapy, výškové mapy, aerologické diagramy a další výstupy pro detailní předpovědi počasí.
 

Rozdělení meteorologických stanic

Po světě je rozmístěno asi jedenáct tisíc přízemních meteorologických stanic, v České republice jich máme přibližně čtyřicet. Provozovatelem většiny z nich je Český hydrometeorologický ústav. Ty profesionální fungují nepřetržitě, ale kdo má zájem, může se přidat jako dobrovolník. Logicky platí, že čím hustší je síť meteorologických stanic, tím přesnější je pak numerický model předpovědi.

Meteorologické stanice se dál dělí podle nejrůznějších kritérií. Synoptické stanice provádějí běžná měření a jejich data jsou téměř v reálném čase k dispozici celému světu; jsou například na naší největrnější hoře Milešovce a na Šeráku, na Lysé hoře, na Churáňově, v Šindelové či v Přimdě.

Doplňují je observatoře, kde se vedle meteorologických měření provádí další specializovaná měření nebo výzkum. Některé zabezpečují provoz jaderných elektráren (Temelín, Dukovany), provádí solární měření (Hradec Králové), zaměřují se na agrometeorologii a fenologii (Doksany) nebo vypouští meteorologické balóny, které třicet tři kilometrů nad zemským povrchem měří základní parametry (Prostějov, Praha-Libuš).
Důležitou roli mají i letecké stanice, které předávají informace o počasí a jeho pravděpodobném vývoji pilotům letadel. Najdete je na letištích v Brně-Tuřanech, Praze-Ruzyni, Ostravě-Mošnově, Holešově, v Karlových Varech nebo v Liberci.

K tomu je třeba připočíst ještě zhruba 150 klimatologických stanic a 600 takových, které pozorují pouze srážky. Zkrátka, neměli to naši předkové před stovkami let jednodušší?
 

Víte, že…?

Ani v Praze se počasí neměří jen v Klementinu. Další meteorologické a klimatologické stanice jsou na Klárově, u letiště v Ruzyni, ve Kbelích a v Libuši. Několik dalších stanic na hodně frekventovaných místech měří smog a kvalitu ovzduší.

Rok 2023 byl v pražském Klementinu nejteplejší od začátku měření v roce 1775, a to společně s rokem 2018. Průměrná teplota dosáhla 12,8 stupně Celsia.
Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd Příroda

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd – Lysá hora

Lysá hora, přezdívána královna Moravskoslezských Beskyd, je, s 1324 m n.m., jejich nejvyšší horou. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Z hory se naskýtáneopakovatelný rozhled na Beskydy, Jeseníky až po Západní a Vysoké Tatry.

Nejvyšší hora v Česku – hora Sněžka

Nejvyšší hora v Česku – hora Sněžka

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy – turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Milešovka – královna Českého středohoří Příroda

Milešovka – královna Českého středohoří

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží. Upozornění: rozhledna je z důvodu rekonstrukce do odvolání uzavřena.

Počasí, zábava, narozeniny a konec Československa: co se stalo na Silvestra a na Nový rok?

Počasí, zábava, narozeniny a konec Československa: co se stalo na Silvestra a na Nový rok?

Zhubnu, přestanu pít, začnu šetřit a konečně se naučím cizí jazyk – už jste to někdy slyšeli? Zřejmě to bylo na Silvestra nebo na Nový rok. Symbolika posledního dne starého roku a prvního dne roku nového má své kouzlo a působí i na ty, kteří si na žádné oslavy nepotrpí. Co všechno nám v historii přinesly 31. prosinec a 1. leden?

Znáte nejvýše položené budovy našich hor?

Znáte nejvýše položené budovy našich hor?

I když naše pohoří nejsou ve srovnání s ostatními Evropskými horami žádnými velikány, ukrývají řadu zajímavých míst. Horské chaty, rozhledny, televizní vysílače a meteorologické stanice s bohatou historií, a mnoha českými rekordy, stojí rozhodně za prozkoumání. Kudy z nudy vám prozradí, kam se vypravit za nejvýše položenými stavbami našich hor, kde bývá nejvíce sněhu, deště či větru v roce.

7 věcí, které nevíte o… blescích a bouřkách

7 věcí, které nevíte o… blescích a bouřkách

K létu v Česku patří bouřky a s bouřkou přicházejí blesky. Je to fascinující podívaná, která hlavně v noci působí hrozivě a nebezpečně. Na Kudy z nudy se na ně tentokrát podíváme zblízka, ale bezpečně: vezeme vás na výlet na nejblýskavější horu naší země i do nejblýskavější oblasti na světě, vypravíme se i na oceán a zkusíme to bleskům spočítat.

Zimní stezky v korunách stromů – užijte si výlety nad zemí a v oblacích!

Zimní stezky v korunách stromů – užijte si výlety nad zemí a v oblacích!

Báječné výhledy do okolí, zábava, poučení, adrenalinové a interaktivní prvky, tobogány i unikátní vyhlídku Skywalk – to všechno nabízejí stezky v korunách stromů, na které vás zve portál Kudy z nudy. Zima jim vůbec nevadí, otevřeno mají totiž i během zimní sezóny. Navíc v tomto období nabízejí zcela unikátní výhledy na sněhem pocukrovanou krajinu.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska Příroda

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Naučná stezka Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady Příroda

Naučná stezka Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady

Dozvíte se o těžkém životě na horách, o tom jak dříve vypadala krajina nebo o tom, co tu roste a žije a proč. Na stezku můžete vyjít z Malenovic nebo z Ostravice, obě větve se scházejí na rozcestí na Lukšinci a společně vedou na vrchol Lysé hory.

Meteorologická stanice Šindelová Příroda

Meteorologická stanice Šindelová

Poprvé se v obci Šindelová pro Český hydrometeorologický ústav začalo měřit v roce 1962. Úkol bylo měření množství srážek, výška sněhové pokrývky, délka a trvání jevů – bouřka, mlha, jinovatky, náledí apod. V Šindelové se nachází tzv. mrazová kotlina, leží na dně údolí.

Naučná stezka Churáňov Příroda

Naučná stezka Churáňov

Naučná stezka začíná a končí v Zadově u hotelu Churáňov. Je 6,5 km dlouhá, a je na ní umístěno 10 zastávek s informačními panely. Trasa je značena zelenobílými značkami naučných stezek.

Vrch Churáňov na Šumavě Příroda

Vrch Churáňov na Šumavě

Asi 7 km jihozápadně od Stach a 12 km západně od Vimperka se vypíná nad krajinou vrch Churáňov, který je známý především jako středisko zimních sportů. Najdete zde však i naučnou stezku Churáňovský vrch a meteorologickou stanici Churáňov.

Meteorologická stanice Červená – jedna z nejodlehlejších stanic u nás

Meteorologická stanice Červená – jedna z nejodlehlejších stanic u nás

Jižně od Budišova nad Budišovkou se od poloviny 20. století rozkládá vojenský újezd Libavá, území bez obcí a bez trvalého osídlení. Právě pro potřeby vojáků vznikla meteorologická stanice Červená, která má pověst nejodlehlejšího pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.

Hvězdárna a planetárium Brno – dotkněte se hvězd Zážitky

Hvězdárna a planetárium Brno – dotkněte se hvězd

Přímo v centru Brna, v malebném parku Kraví hory, leží Hvězdárna a stereoskopické planetárium. Po celý rok nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost a romantikou dýchají i večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy. Zdejší digitárium je jedno z nejmodernějších v Evropě.

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Meterologická stanice Churáňov Památky

Meterologická stanice Churáňov

Jedna z nejznámějších meteorologických stanic u nás byla postavena roku 1952 na stejnojmenném vrcholu v blízkosti lyžařského areálu Zadov. Provozovatelem meteostanice je ČHMÚ.

Největrnější hora v České republice – hora Milešovka

Největrnější hora v České republice – hora Milešovka

Milešovka, nejvyšší vrchol Českého středohoří (837 m), známá také jako Hromová hora. Meteorologická stanice na jejím vrcholu funguje více než 100 let, rozhledna ještě déle. Tu současnou můžete navštívit celoročně, ale pouze za příznivých klimatických podmínek.

Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Další aktuality

Užijte si předvánoční plavby lodí po Vltavě v Praze

Velká okružní plavba Prahou, občerstvení v ceně a hlavně únik z předvánočního shonu. To jsou hlavní lákadla projížďky na Vltavě v adventním čase, které pro vás nachystaly Pražské Benátky. Plavba probíhá na patentních celodřevěných lodích typu Vodouch, které jsou postaveny v duchu nejlepší tradice 19. století. Vyhlídkové plavby jsou v prosinci Na lodích je vždy teplo a není nutné se obávat větru, deště či zimy.
7. prosinec 2024 12:00
Zážitky, Praha

Znáte dobře Prahu? Objevte zajímavosti, které nevíte o Starém Městě v Praze

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.
7. prosinec 2024 9:12
Zážitky, Praha

Tutanchamon přichází do Prahy! Uvidíte jeho hrob a poklady

Jeho záhadná a předčasná smrt z něj udělala legendu. Senzační objev hrobky před 100 lety vynesl přes noc neznámého faraona Tutanchamona na výsluní. Výstava "Tutanchamon – jeho hrobka a poklady" ukáže v Praze – Letňanech více než 1000 replik předmětů nalezených ve slavné hrobce. Do starého Egypta máte šanci nahlédnout od 7. prosince 2024 do 30. června 2025.
6. prosinec 2024 19:02
Kultura, Praha

Kde najdete nejhezčí náměstí v Praze? Poznejte je při vánočních trzích!

Praha se každý rok objevuje v žebříčcích nejkrásnějších vánočních měst na světě. Žádné prý není vánočnější a nádherně osvětlená středověká architektura mění hlavní město v zimní krajinu divů. Pojďte se s námi tímhle zázrakem projít a užít si nejenom nejkrásnější vánoční trhy, ale i nejkrásnější náměstí.
6. prosinec 2024 15:55
Památky, Praha

Adrenalinové, bláznivé, bruslařské i hravé adventní tipy pro mladé

Adventní doba nemusí být nuda: vyzkoušejte adrenalin ve větrném tunelu pro indoor skydiving, svezte se na bobovce, vyzkoušejte virtuální parky, užijte si vánoční trhy, zabruslete si, nebo se nechte okouzlit světelnými parky. Tentokrát se portál Kudy z nudy zaměřil na tipy, pro mladé, stačí si vybrat a užít si čas s přáteli či partnerem/partnerkou.
6. prosinec 2024 14:35
Životní styl, Praha

Kde navštívit Půlnoční mše a další sváteční vigilie v Praze?

V Praze si i v roce 2024 Narození Páně můžete připomenout v několika desítkách kostelů. Část z nich nabízí mši už v odpoledních hodinách, aby se jí mohly zúčastnit i rodiny s dětmi, další pak připomíná Narození Páně skutečně přesně o půlnoci.
6. prosinec 2024 14:26
Památky, Praha

Pražská turistická tramvaj č. 42 jezdí celoročně

Prohlédněte si krásy hlavního města z okna historické tramvaje, na trase linky 42! Turistická tramvaj propojuje městské památky formou okružní jízdy a staví ve všech zastávkách na trase s možností opakovaného výstupu a nástupu cestujících. Na lince se střídají historické vozy, nejstarší z doby rakousko-uherské monarchie, ale také vozy T1, T2 a T3 z přelomu 50. a 60. let 20. století a kloubový vůz K2.
6. prosinec 2024 11:05
Zážitky, Praha

Vánoční trhy v centru Prahy jsou oceňovány světovými médii jako jedna z nejkrásnějších vánočních destinací světa

Největší Vánoční trhy v Česku oceňované zahraničními médii končí v centru Prahy až v sobotu 6. ledna 2025. Jejich nádhernou atmosféru, nabídku dárků i gastronomii hodnotily pozitivně mimo jiné renomované britské listy The Telegraph, největší irský deník The Independent, cestovatelský server Travel Europe a do TOP 5 na světě je minulý rok zařadil americký cestovatelský web CNN Travel a britský list The Times. Vánoční trhy na Staroměstském náměstí probíhají každý den po celé adventní období, letos od 30. 11. 2024 – 6. 1. 2025. Prodejní stánky jsou otevřené od 10.00 do 22.00 a stánky s občerstvením od 10.00 do 24.00.
6. prosinec 2024 8:23
Příroda, Praha