!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?
Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Životní styl

Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?

  • Vydáno6. prosince 2021
Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje.
Cesta, která vedla k dnešním precizním měřením, byla dlouhá a barvitá. Nejstarší zprávy o počasí jsou překvapivě staré více než tisíc let: ve své kronice je totiž zaznamenával Kosmas, kanovník a děkan pražské kapituly. Píše například o tom, že zima v letech 1090 a 1091 byla teplá a bez sněhu, zato v roce 1092 „v samý týden velikonoční, dne 1. dubna, napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy.“ Tu a tam kronikář připojil zmínky o povodních, vichřicích a mrazech.
 

Počasí před stovkami let

Ve stopách starého kronikáře se pak vydali mnozí další pozorovatelé a první badatelé. Nejstarší dochované denní záznamy pocházejí od Jana z Kunovic a mapují počasí na východní Moravě od 14. července 1533 do 9. dubna 1545. Téměř o 200 let později máme zprávy o prvním měření povětrnostních podmínek pomocí přístrojů; jejich autorem byl lékař Johann Carl Rost v Zákupech a jde o záznamy čtyř měsíců od prosince 1719 do konce března 1720. S pomocí přístrojů třikrát denně pozoroval počasí také lékař František Alois Mag z MagguTelči, a to v letech 1771–1775.

To je ale jen zlomek z mnoha pokusů; o mnohých dalších se dochovaly zmínky jen v dopisech, kalendářích či farních kronikách.
 

Klementinum a nejdelší měření ve střední Evropě

O vybudování hvězdárny v Klementinu se zasloužil Joseph Stepling (1716–1778), česko-německý jezuitský kněz, fyzik, astronom, matematik a meteorolog. Kromě hvězd pamatoval i na podrobná měření teploty, srážek a tlaku, a to nejenom z vědeckého hlediska, ale třeba kvůli využití v zemědělství. Systematická měření, která zavedl roku 1752, se v Klementinu provádějí dodnes. Ani jezuité ale neměli vždy kompletní data, a tak je za počátek klementinské řady považován rok 1775.

Díky tomu je Klementinum nejdéle souvisle měřící meteorologickou stanicí na našem území. Poloha měřicích přístrojů sice nesplňuje předpisy pro správně umístěné meteorologické stanice, ale drobné nedostatky Klementinum bohatě vyvažuje délkou své existence a pravidelností: zdejší záznamy jsou zkrátka ojedinělým zdrojem informací o vývoji teploty ve střední Evropě během několika staletí.

Zajímavost? Měření jsou natolik důležitá, že se nezastavila ani při povodních v roce 2002, kdy byla celá oblast uzavřena a museli je chodit zapisovat meteorologové z jiných pracovišť. Dnes už stanice pravidelně odesílá data sama.
 

Meteorolog Mendel

Ačkoli Gregora Johanna Mendela (1822–1884) známe hlavně jako zakladatele genetiky, vedle biologie ale byla jeho největším koníčkem meteorologie. Kromě pravidelných měření teplot během dne, srážek, vlhkosti, tlaku vzduchu a dalších parametrů zaznamenával i neobvyklé úkazy.

Když se stal oficiálním pozorovatelem c. k. Centrálního ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus, přesunul měřicí stanici do areálu Starobrněnského kláštera. Část přístrojů (dochovaly se přenosné sluneční hodiny a Mendelův první tlakoměr) umístil přímo ve svém opatském pokoji, další měl v plechové válcové budce v okně.

Pokoušel se i o sestavení předpovědi počasí; pravidelné pozorování slunečních skvrn a jejich zakreslování pro ni sice nemělo velký význam, ale Mendelovi se podařilo najít souvislost mezi výskytem většího počtu skvrn a polární září. Astronomové po něm pojmenovali planetku 3313, jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce a další na Marsu. Mendelovo jméno nese i první česká vědecká stanice v Antarktidě.
 

Meteorologické sloupky

Součásti mnoha parků či náměstí v minulosti byly meteorologické sloupky. Vypadaly jako malé ozdobné altánky a v 19. století vyrůstaly převážně ve velkých lázeňských městech. Na přelomu 19. a 20. století už stály v každém větším městě a budovaly se až do druhé světové války. Na desítkách míst se drobné ozdobné stavby s měřicími přístroji dochovaly dodnes – vidět je můžete třeba na náměstí dr. Edvarda BenešeLiberci, v Bohumíně anebo ve Františkových Lázních, kde u Isabeliny promenády stojí nejstarší dosud fungující meteorologický sloupek v České republice.

Raritou je moderní sloupek na Dolním náměstí ve Vsetíně: kámen z brazilského granitu je symbolem planetky Vsetín, kterou v roce 1998 objevil astronom Petr Pravec z hvězdárny v Ondřejově. Kámen je neobvyklou ozdobou města, v něm zabudované přístroje ale zároveň zaznamenávají vlhkost, teplotu a tlak, a slouží jako sluneční hodiny.

V Českých Budějovicích se dokonce dodnes praktikuje dříve běžná praxe, kdy zájemci mohou porovnat realitu s předpovědí: do meteosloupku u budovy hlavní pošty v malém parčíku na kraji Senovážného náměstí se totiž pravidelně vkládá papír s vytištěnou týdenní předpovědí.
 

Moderní sledování počasí

Současní meteorologové se sice obejdou bez tužky a gumy, ale nikoliv bez moderních počítačů, meteorologických stanic a radarů. Jejich dosah je asi dvě stě padesát kilometrů a jsou umístěny tak, aby pokryly celé naše území a jeho nejbližší okolí. Jeden je na druhém nejvyšším vrcholu Brd Praze, druhý na hoře Skalky na Drahanské vrchovině. K nim si připočtěte stacionární družice ve výšce asi třicet šest tisíc kilometrů nad povrchem zeměkoule; ty vysílají data každých deset minut.

Informace o teplotě a vlhkosti vzduchu, atmosférickém tlaku, délce slunečního svitu, srážkách, výšce sněhové pokrývky, rychlosti a směru větru, dohlednosti, oblačnosti a dalších jevech se nepřetržitě shromažďují v centrech, kde se ze získaných dat vykreslují synoptické mapy, výškové mapy, aerologické diagramy a další výstupy pro detailní předpovědi počasí.
 

Rozdělení meteorologických stanic

Po světě je rozmístěno asi jedenáct tisíc přízemních meteorologických stanic, v České republice jich máme přibližně čtyřicet. Provozovatelem většiny z nich je Český hydrometeorologický ústav. Ty profesionální fungují nepřetržitě, ale kdo má zájem, může se přidat jako dobrovolník. Logicky platí, že čím hustší je síť meteorologických stanic, tím přesnější je pak numerický model předpovědi.

Meteorologické stanice se dál dělí podle nejrůznějších kritérií. Synoptické stanice provádějí běžná měření a jejich data jsou téměř v reálném čase k dispozici celému světu; jsou například na naší největrnější hoře Milešovce a na Šeráku, na Lysé hoře, na Churáňově, v Šindelové či v Přimdě.

Doplňují je observatoře, kde se vedle meteorologických měření provádí další specializovaná měření nebo výzkum. Některé zabezpečují provoz jaderných elektráren (Temelín, Dukovany), provádí solární měření (Hradec Králové), zaměřují se na agrometeorologii a fenologii (Doksany) nebo vypouští meteorologické balóny, které třicet tři kilometrů nad zemským povrchem měří základní parametry (Prostějov, Praha-Libuš).
Důležitou roli mají i letecké stanice, které předávají informace o počasí a jeho pravděpodobném vývoji pilotům letadel. Najdete je na letištích v Brně-Tuřanech, Praze-Ruzyni, Ostravě-Mošnově, Holešově, v Karlových Varech nebo v Liberci.

K tomu je třeba připočíst ještě zhruba 150 klimatologických stanic a 600 takových, které pozorují pouze srážky. Zkrátka, neměli to naši předkové před stovkami let jednodušší?
 

Víte, že…?

Ani v Praze se počasí neměří jen v Klementinu. Další meteorologické a klimatologické stanice jsou na Klárově, u letiště v Ruzyni, ve Kbelích a v Libuši. Několik dalších stanic na hodně frekventovaných místech měří smog a kvalitu ovzduší.
#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Meterologická stanice Churáňov

Meterologická stanice Churáňov

Jedna z nejznámějších meteorologických stanic u nás byla postavena roku 1952 na stejnojmenném vrcholu v blízkosti lyžařského areálu Zadov. Provozovatelem meteostanice je ČHMÚ.

Naučná stezka Churáňov

Naučná stezka Churáňov

Naučná stezka začíná a končí v Zadově u hotelu Churáňov. Je 6,5 km dlouhá, a je na ní umístěno 10 zastávek s informačními panely. Trasa je značena zelenobílými značkami naučných stezek.

Lysá hora – nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora – nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora, přezdívána královna Moravskoslezských Beskyd, je, s 1323 m n.m., jejich nejvyšší horou. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Z hory se naskýtáneopakovatelný rozhled na Beskydy, Jeseníky až po Západní a Vysoké Tatry.

Hora Sněžka – nejvyšší hora v České republice

Hora Sněžka – nejvyšší hora v České republice

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy – turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Hora Milešovka – největrnější hora v České republice

Hora Milešovka – největrnější hora v České republice

Milešovka, nejvyšší vrchol Českého středohoří (837 m), známá také jako Hromová hora. Meteorologická stanice na jejím vrcholu funguje více než 100 let, rozhledna ještě déle. Tu současnou můžete navštívit celoročně, ale pouze za příznivých klimatických podmínek.

Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1323 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Naučná stezka Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady

Naučná stezka Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady

Dozvíte se o těžkém životě na horách, o tom jak dříve vypadala krajina nebo o tom, co tu roste a žije a proč. Na stezku můžete vyjít z Malenovic nebo z Ostravice, obě větve se scházejí na rozcestí na Lukšinci a společně vedou na vrchol Lysé hory.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Meteorologická stanice Šindelová

Meteorologická stanice Šindelová

Poprvé se v obci Šindelová pro Český hydrometeorologický ústav začalo měřit v roce 1962. Úkol bylo měření množství srážek, výška sněhové pokrývky, délka a trvání jevů – bouřka, mlha, jinovatky, náledí apod. V Šindelové se nachází tzv. mrazová kotlina, leží na dně údolí.

Hvězdárna a planetárium Brno – dotkněte se hvězd

Hvězdárna a planetárium Brno – dotkněte se hvězd

Přímo v centru Brna, v malebném parku Kraví hory, leží Hvězdárna a stereoskopické planetárium. Po celý rok nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost a romantikou dýchají i večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy. Zdejší digitárium je jedno z nejmodernějších v Evropě.

Vrch Churáňov na Šumavě

Vrch Churáňov na Šumavě

Asi 7 km jihozápadně od Stach a 12 km západně od Vimperka se vypíná nad krajinou vrch Churáňov, který je známý především jako středisko zimních sportů. Najdete zde však i naučnou stezku Churáňovksý vrch a meteorologickou stanici Churáňov.

Milešovka – královna Českého středohoří

Milešovka – královna Českého středohoří

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.