Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?

Zhubnu, přestanu pít, začnu šetřit a konečně se naučím cizí jazyk – už jste to někdy slyšeli? Zřejmě to bylo na Silvestra nebo na Nový rok. Symbolika posledního dne starého roku a prvního dne roku nového má své kouzlo a působí i na ty, kteří si na žádné oslavy nepotrpí. Co všechno nám v historii přinesly 31. prosinec a 1. leden?

I když naše pohoří nejsou ve srovnání s ostatními Evropskými horami žádnými velikány, ukrývají řadu zajímavých míst. Horské chaty, rozhledny, televizní vysílače a meteorologické stanice s bohatou historií, a mnoha českými rekordy, stojí rozhodně za prozkoumání. Kudy z nudy vám prozradí, kam se vypravit za nejvýše položenými stavbami našich hor, kde bývá nejvíce sněhu, deště či větru v roce.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.

Lysá hora, přezdívána královna Moravskoslezských Beskyd, je, s 1324 m n.m., jejich nejvyšší horou. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Z hory se naskýtá neopakovatelný rozhled na Beskydy, Jeseníky až po Západní a Vysoké Tatry.

Na portálu Kudy z nudy u mnoha míst v horách, ale také v jeskyních a skalních městech doporučujeme pamatovat na teplé oblečení a dobré boty. K cestování zkrátka patří sledování předpovědí počasí, a vyplatí se znát i místa s nejnižší a nevyšší doraženou teplotou, případně místa, kde se objevily dosud největší deště v historii naší země. Prozkoumejte s Kudy z nudy rozmary a rekordy našeho počasí!

Přímo v centru Brna, v malebném parku Kraví hora, leží Hvězdárna a stereoskopické planetárium. Po celý rok nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost a romantikou dýchají i večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy. Zdejší digitárium je jedno z nejmodernějších v Evropě.

Radnice je rozsáhlou dvoupodlažní budovou z režného zdiva obdélného půdorysu s vnitřním dvorem, která je postavená v romanticko-historizujícím stylu s prvky západoevropské gotiky a renesance. Vedle radnice je umístěn meteosloupek.

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy – turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Víte, jak se řídí jaderný reaktor? Kde jinde to zjistit než v jaderné elektrárně! Hned u Temelína stojí renesanční zámeček Vysoký Hrádek, v jehož interiéru najdete informační centrum temelínské elektrárny nabité interaktivními exponáty.

Chcete probádat svět energetiky? U nás se dostanete přímo k jeho jádru! Víte, kolik žárovek svým instalovaným výkonem 2 040 MW rozsvítí Jaderná elektrárna Dukovany? Zjistíte to v moderním infocentru, které se nachází hned u vstupu do areálu elektrárny.

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Bývalý meteorologický radar v Praze 4 – Kamýku je mezi lidmi znám jako Meteorologická věž Libuš. Od roku 1979 až 2000 sloužila ke sledování oblačnosti, jednalo se zároveň o první takový radar u nás. Dnes už věž slouží jako lokální meteorologická stanice a působí zde i mobilní operátoři.

Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G. J. Mendela lokalizované v autentických prostorách Mendelovy vědecké společnosti v historickém srdci Brna.

K létu v Česku patří bouřky a s bouřkou přicházejí blesky. Je to fascinující podívaná, která hlavně v noci působí hrozivě a nebezpečně. Na Kudy z nudy se na ně tentokrát podíváme zblízka, ale bezpečně: vezeme vás na výlet na nejblýskavější horu naší země i do nejblýskavější oblasti na světě, vypravíme se i na oceán a zkusíme to bleskům spočítat.

Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Mnichovic u Prahy stojí hvězdárna založená roku 1905 J. Fričem. Místní observatoř patří Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky (AVČR).

Milešovka, nejvyšší vrchol Českého středohoří (837 m), známá také jako Hromová hora. Meteorologická stanice na jejím vrcholu funguje více než 100 let, rozhledna ještě déle. Tu současnou můžete navštívit celoročně, ale pouze za příznivých klimatických podmínek.

Na Dolním náměstí ve Vsetíně najdete kamennou plastiku planetky, která byla vytvořena podle skutečné planetky Vsetín objevené v roce 1998. Planetka nabízí řadu informací, přístroje zprostředkovávají tepelné hodnoty, vlhkost vzduchu v procentech a barometrický tlak.

Dozvíte se o těžkém životě na horách, o tom jak dříve vypadala krajina nebo o tom, co tu roste a žije a proč. Na stezku můžete vyjít z Malenovic nebo z Ostravice, obě větve se scházejí na rozcestí na Lukšinci a společně vedou na vrchol Lysé hory.

Jedna z nejznámějších meteorologických stanic u nás byla postavena roku 1952 na stejnojmenném vrcholu v blízkosti lyžařského areálu Zadov. Provozovatelem meteostanice je ČHMÚ.

Lysá hora je symbolem Moravskoslezských Beskyd a tradičním turistickým cílem. Na její vrchol vystupoval i básník Petr Bezruč. Vydejte se tedy po jeho stopách, hora láká v každém ročním období.

Naučná stezka začíná a končí v Zadově u hotelu Churáňov. Je 6,5 km dlouhá, a je na ní umístěno 10 zastávek s informačními panely. Trasa je značena zelenobílými značkami naučných stezek.

Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým přítelem moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Ke klášteru přiléhá také u bazilika Nanebevzetí Panny Marie.

Asi 7 km jihozápadně od Stach a 12 km západně od Vimperka se vypíná nad krajinou vrch Churáňov, který je známý především jako středisko zimních sportů. Najdete zde však i naučnou stezku Churáňovský vrch a meteorologickou stanici Churáňov.

Poprvé se v obci Šindelová pro Český hydrometeorologický ústav začalo měřit v roce 1962. Úkol bylo měření množství srážek, výška sněhové pokrývky, délka a trvání jevů – bouřka, mlha, jinovatky, náledí apod. V Šindelové se nachází tzv. mrazová kotlina, leží na dně údolí.

Vrchol Praha je se svými necelými 863 metrů druhým nejvyšším vrchem v Brdech. Leží necelé 2 km severozápadně od obce Nepomuk u Rožmitálu pod Třemšínem. Na vrcholu hory stojí vysoká věž, na které je umístěn meteorologický radar, televizní vysílač, převaděč a další zařízení.

Báječné výhledy do okolí, zábava, poučení, adrenalinové a interaktivní prvky, tobogány i unikátní vyhlídku Skywalk – to všechno nabízejí stezky v korunách stromů, na které vás zve portál Kudy z nudy. Zima jim vůbec nevadí, otevřeno mají totiž i během zimní sezóny. Navíc v tomto období nabízejí zcela unikátní výhledy na sněhem pocukrovanou krajinu.

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Jižně od Budišova nad Budišovkou se od poloviny 20. století rozkládá vojenský újezd Libavá, území bez obcí a bez trvalého osídlení. Právě pro potřeby vojáků vznikla meteorologická stanice Červená, která má pověst nejodlehlejšího pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.