Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech
Památky

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

  • Vydáno16. ledna 2023
Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?
Svatováclavská koruna, část kolekce českých korunovačních klenotů, nejvzácnějšího pokladu naší země
Osmihranná koruna Svaté říše Římské národa německého z druhé poloviny 10. století, kterou byli korunováni říšští císaři

1. Koruna pro Karla IV.



Sebehezčí slova ani fotografie nestačí, alespoň jednou v životě by korunovační klenoty měl na vlastní oči vidět každý Čech. Jenže bylo to přání Karla IV. a dodnes se dodržuje: korunovační klenoty se vystavují pouze při výjimečných příležitostech, jako je výročí vzniku České republiky, volba prezidenta anebo výročí Karlova úmrtí či narození. Zatímco koruna, žezlo a jablko jsou trvale uloženy v korunní komoře v chrámu sv. Víta zamčené sedmi klíči, korunovační plášť ze zlatohlavu lemovaný hermelínem odpočívá ve speciálním klimatizovaném depozitáři ve sbírkách Pražského hradu. Zato zlatý relikviářový kříž zvaný Korunovační a obřadní Svatováclavský korunovační meč jsou k vidění běžně ve stálé expozici Svatovítského pokladu na II. hradním nádvoří.

Mimořádná výstava Českých korunovačních klenotů 2023
 

2. Čtvrtá nejstarší… a nejméně viditelná

Téměř dva a půl kilogramu vážící Svatováclavská koruna, kterou dal Karel IV. zhotovit k vlastní korunovaci v roce 1346, patří k nejstarším korunovačním klenotům evropských panovníků. Starší je zřejmě jen lombardská železná koruna, jíž byli korunováni římští králové při cestě k císařské korunovaci do Říma (například v roce 1355 náš Karel IV.), vystavená v katedrále v Monze, koruna a jablko římských císařů, vystavené v Císařské klenotnici ve Vídni, a Svatoštěpánská koruna. Také ta je společně s jablkem, žezlem a mečem uherských králů vystavená trvale, a to v nejhonosnějším sále budovy maďarského parlamentu v Budapešti. Uherskou korunu provází zajímavá kuriozita: křížek na jejím vrcholu byl údajně poškozen při tajném vynášení z královského paláce a nikdy nebyl narovnán.
 

3. Jak klenoty cestovaly?

Když Karel IV. založil hrad Karlštejn, nešlo jen o venkovskou rezidenci, ale také o nedobytnou pokladnici, střežící největší klenoty Svaté říše římské. Podle původního Karlova záměru sice korunovační klenoty vůbec neměly opustit Prahu, ale na Karlštejn je nechal převézt už jeho syn Václav IV. na počátku 15. století. Na Pražský hrad se vracely jen při korunovačních slavnostech. Mezitím hodně cestovaly: při husitských bouřích byly odvezeny do uherského Visegrádu a pak do Norimberka, nějakou dobu strávily na hradě Velhartice, po bitvě na Bílé hoře se pro změnu ocitly na pražské Staroměstské radnici, v Českých Budějovicích a nakonec ve Vídni, odkud se do českých zemí vrátily až v roce 1791 při korunovaci císaře Leopolda II. českým králem. Naposledy Svatováclavská koruna posloužila v roce 1836, kdy byl českým králem korunován císař Ferdinand I. Dobrotivý.
 

4. Královskou cestou do katedrály

Nejkrásnější trasa historickým centrem Prahy je Královská cesta. Vede stejnými místy, kudy se ubíraly korunovační průvody českých králů, od Prašné brány přes Staré Město, Karlův most a Malou Stranu až na Pražský hrad. Během 398 let si po Královské cestě dojelo pro českou korunu dojelo 19 vládců, ovšem ten nejznámější, Karel IV. řečený Otec vlasti, mezi nimi nebyl. Tradice korunovačních cest byla založena až 60 let po jeho smrti.
 

5. Mysterium Svatováclavské koruny

Když nechal královskou korunu zhotovit Karel IV., proč se jí neříká Karlovská? Nejcennější památka českého státu a českého národa sice je symbolem moci, zároveň ale je zasvěcena sv. Václavovi. Podle Karlova záměru patří jemu, patronovi české země, a český král z jeho rukou jen symbolicky přejímá zemi do správy.
 

6. Žezlo a jablko zůstaly ve Vídni

Rakouské císařské korunovační klenoty s korunou panovníků Svaté říše římské, kterou nechal v roce 1602 zhotovit císař Rudolf II., osmihranná koruna Svaté říše Římské národa německého z druhé poloviny 10. století, kterou byli korunováni říšští císaři, žezla, jablka, meče, prsteny, kříže, náboženské relikvie, Burgundský poklad z 15. století a poklad Řádu Zlatého rouna: to je přehlídka skvostů, vystavených v Císařské klenotnici / Kaiserliche Schatzkammer v bývalém císařském paláci Hofburgu ve Vídni. Mezi všemi klenoty je vystaven i kel bájného jednorožce, ovšem podobně jako v barokní lékárně v Klatovech jde „pouze“ o kel mořského narvala. Nás ale mnohem víc zajímají žezlo a jablko: kousky v současné kolekci českých korunovačních klenotů totiž pocházejí až ze 16. století. Ve Vídni můžete vidět původní karlovské klenoty, jednodušší, méně zdobené a bez drahokamů. Patrně tam zůstaly po některém z mnoha stěhování.
 

7. Další korunovační klenoty

Korunovační klenoty to nemají jednoduché: pasou po nich lupiči, opakovaně se ztrácejí a občas je někdo dokonce zničí nebo roztaví. Takový osud potkal v 17. století britské korunovační klenoty; byly kompletně nahrazeny a nyní jsou vystavené v londýnském Toweru. Jednoduché to neměly ani polské korunovační klenoty: pokořené Polsko zbavili jeho symbolů státnosti Prusové, když v roce 1811 korunu, žezlo a jablko roztavili na mince.

Zajímavá je rovněž klenotnice moskevského Kremlu, kde se vystavená přehlídka pohádkových pokladů ruských carů. V záplavě zlatých a stříbrných předmětů, klenotů, korun, zbraní, brnění, trůnů a šatů vyniká několik slavných Fabergého vajec, symbolů carského luxusu, a Monomachova čapka, někdejší koruna moskevských velkoknížat a ruských carů ze zlata a drahokamů, lemovaná kožešinou. Její původ je neznámý, možná vznikla už v 8. či 9. století, ke korunovacím ruských carů sloužila až do roku 1682.
 

Výstavy originálu i replik korunovačních klenotů

Repliky korunovačních klenotů v Jablunkově

6.12.
30.1.
Repliky korunovačních klenotů v Jablunkově

Muzeum Bible v Jablunkově láká na jedinečnou výstavu mistrovských replik Českých korunovačních klenotů a mnoha dalších zajímavostí.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

Když se řekne relikviář, většina z nás si představí relikviář sv. Maura, uložený na zámku v Bečově nad Teplou: nádherně zdobenou truhlu, která tvarem připomíná domeček. Schrány na relikvie ale mohou vypadat docela jinak, ostatně i samotné relikvie bývají různě velké. Pojďme společně prozkoumat tajemný svět relikvií a relikviářů a poodhalit tak tajemství předmětů, které lidem pomáhaly překonávat bolesti a strasti pozemského života.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Vydejte se s námi po stopách jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Která místa v Praze by vám jeho veličenstvo ukázalo, kdyby se ujalo role vašeho průvodce?

Poznejte historické centrum Prahy

Poznejte historické centrum Prahy

Prahu provází pověst jednoho z nejkrásnějších měst světa už od středověku. Unikátní historické jádro společně s Pražským hradem, Karlovým mostem a množstvím kostelů, paláců a zahrad je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je, ale také město s neopakovatelnou atmosférou, romantické a kypící životem, majestátní a lehce tajemné, zároveň však přátelské a blízké.

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna, zahrady… tohle všechno a ještě mnohem víc nabízí Pražský hrad.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

7 věcí, které nevíte o... Václavovi IV.

7 věcí, které nevíte o... Václavovi IV.

Vytoužený dědic a milovaný syn velkého císaře, rozporuplný král, jehož nálady se měnily jako počasí, a také stavitel hradů, za jejichž hradbami hledal útočiště před neklidným světem: tím vším byl Václav IV. Která místa jsou spojená s jeho osudy a která si oblíbil?

Jak poznat Prahu za jeden den

Jak poznat Prahu za jeden den

Chcete navštívit Prahu a tlačí vás čas? Kudy z nudy vám přináší několik skvělých nápadů, jak poznat ta nejhezčí místa během jediného dne. Samozřejmě můžete náš návod použít jako tipy na jednodenní výlety a pobyt si prodloužit, třeba na dva dny nebo na prodloužený víkend. Prahu provází pověst jednoho z nejkrásnějších měst světa už od středověku. Unikátní historické jádro společně s Pražským hradem, Karlovým mostem a množstvím kostelů, paláců a zahrad je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je, ale také město s neopakovatelnou atmosférou, romantické a kypící životem, majestátní a lehce tajemné, zároveň však přátelské a blízké. Takže jaký koktejl poznávání, historie a zážitků vám Praha nabízí?

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Znáte hrady, které nebyly nikdy dobyty?

Znáte hrady, které nebyly nikdy dobyty?

Znáte naše hrady, které nebyly nikdy dobyty? Pevností, které odolaly útoku nepřátel a mohou se pyšnit titulem „nedobytný hrad“ není mnoho, ale přesto je v našich luzích a hájích najdete. Z některých sídel měli panovníci dokonce takový strach, že je nechali schválně pobořit, jiným hradům se jako zázrakem podařilo přežít bez úhony až do dnešních dnů. Pojďte se s námi podívat, které to jsou a jaké zajímavé příběhy ve svých hradbách ukrývají.

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn

Kaple svatého Kříže patří k místům, které ohromují svou krásou, ale i zvláštní vnitřní silou. Silný dojem vyvolávala i v českém králi a římském císaři Karlu IV., který ji nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty.

České korunovační klenoty – nejvzácnější poklad naší země

České korunovační klenoty – nejvzácnější poklad naší země

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

#světovéČesko a katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: klenot Pražského hradu

#světovéČesko a katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: klenot Pražského hradu

Hlavní a největší pražský chrám, duchovní symbol českého státu a impozantní koruna Pražského hradu: to je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V jejím interiéru objevíte spousty zajímavostí a na prohlídku se vyplatí vyhradit si hodně času: jsou tu nádherně vyzdobené kaple, podzemní hrobka českých králů anebo obří náhrobek sv. Jana Nepomuckého z čistého stříbra.

Repliky Českých korunovačních klenotů ve šperkařství Graciella

Repliky Českých korunovačních klenotů ve šperkařství Graciella

Historičtí šperkaři vytvořili přesné repliky Českých korunovačních klenotů a částí Svatovítského pokladu jako poctu svému řemeslu a dovednostem. Unikátní exponáty můžete vidět v historickém šperkařství Graciella.

Vladislavský sál na Pražském hradě

Vladislavský sál na Pražském hradě

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Další aktuality

Svět dnes vzpomíná na oběti holocaustu

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu. Mezinárodní den obětí holocaustu tak reflektuje událost, kdy v roce 1945 osvobodila 27. ledna vojska sovětské Rudé armády Osvětim. Toto datum je však symbolem osvobození všech dalších nacistických koncentračních táborů, kam vstoupila vojska Spojenců v závěrečných měsících 2. světové války. Mezinárodní den má připomínat utrpení šesti milionů zavražděných evropských Židů a dalších obětí nacismu.
Památky

Seznamte se: knížata, králové a císaři Českého království

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.
Památky

Ovoce, chmel a bylinky: Objevte kouzlo starých sušáren

V našich zemích má sušení ovoce dávnou tradici. Sušárny byly ještě v 19. století běžnou součástí krajiny. Jednalo se většinou o dřevěný domek, ve kterém se ovoce či jiné výpěstky rostlinného původu sušily pomocí tepla z pece. V našich podmínkách, kde samotné slunce k sušení plodů nestačí, šlo o rozšířenou konzervaci potravin. Nejčastěji se sušily jablka, švestky a hrušky. V současnosti se sušení dostává opět do módy, sušené plody si můžete zakoupit třeba na farmářských trzích. Pokud vás historie sušení ovoce zaujala, udělejte si výlet k historickým sušárnám. Některé z nich jsou pořád v provozu, některé se staly součástí skanzenu. Kde je najdete vám poradí Kudy z nudy.
Památky

Kam se vydat v zimě na výlet? Tipy na hrady, zámky, kláštery i jeskyně

Dávno již neplatí, že po památkách lze cestovat jen v průběhu letní turistické sezóny a jeskyně se na zimu uzavírají. Mnohé hrady a zámky nejen ve správě Národního památkového ústavu mají otevřeno i v zimních měsících. Velkou výhodou zimních návštěv je komornější atmosféra prohlídek i větší časový prostor si ji pořádně užít. Návštěva podzemí je příjemná i tím, že se z mrazivého počasí dostanete do míst se stálou teplotou v plusových hodnotách.
Památky