Titul
Evropské hlavní město kultury propůjčuje
Evropská unie na jeden rok jednomu či více městům, aby představila Evropě svůj kulturní život, jeho rozmanitost a rozvoj. Duchovní zakladatelkou projektu EHMK byla řecká ministryně a herečka
Melina Mercouri. Její hlavní myšlenka? Tvrdila, že se kultuře věnuje mnohem menší pozornost než politice a ekonomice, a že by Evropa měla podpořit kulturu v členských státech. Program EHMK byl zahájen v létě 1985, prvním držitelem se staly
Athény. Nyní se titulem EHMK pyšní už více než 60 evropských měst, od metropolí po desetitisícová městečka.
1. Držitelé titulu Evropské hlavní město kultury
Po několika organizačních změnách se jmenování
Evropského hlavního města kultury ustálilo v dnešní podobě, kdy titul spravuje
Komise Evropské unie a města jmenuje
Rada ministrů Evropské unie. Až do roku 1999 bylo vždy jako jmenováno jedno město; po
řeckých Athénách to byla města
Florencie (1986),
Amsterdam (1987),
Berlín (1988),
Paříž (1989),
Glasgow (1990,
Dublin (1991),
Madrid (1992),
Antverpy (1993),
Lisabon (1994),
Lucemburk (1995),
Kodaň (1996),
Soluň (1997),
Stockholm (1998) a
Výmar (1999). Pravidla se změnila v roce 2000, od té doby je Evropských hlavních měst kultury většinou víc – většinou dvě až tři, výjimečně jedno.
2. Výjimečný rok 2000: Rok tisíciletí
Rok 2000 byl
Rok tisíciletí. Aby
Evropská unie zdůraznila trvalé dědictví a přínos evropských měst světové kultuře a civilizaci, a také aby vyhověla velkému zájmu o udělení titulu, bylo vybráno devět metropolí – a to včetně dvou měst ze států, které do Evropské unie vstoupily až o čtyři roky později. Jedním z nich byla právě
Praha, druhým
polský Krakov. Finálovou devítku doplnil
francouzský Avignon,
norský Bergen,
italská Bologna,
belgický Brusel,
finské Helsinky,
islandský Reykjavík a
španělské město Santiago de Compostela.
3. Evropské hlavní město kultury 2000 Praha
Jak
Praha slavila udělení prestižního titulu? Projekt zahájil slavnostní program v
Obecním domě za účasti prezidenta
Václava Havla, jeho manželky
Dagmar, členů vlády a zástupců řady evropských zemí. Součástí byl koncert
Symfonického orchestru FOK řízený dirigentem
Jiřím Bělohlávkem a výstava o architektuře střední Evropy na přelomu 19. a 20. století. Díky projektu se dočkaly modernizace stálé expozice
Uměleckoprůmyslového musea, vznikly nové expozice výtvarného umění 19. a 20. století
Národní galerie ve
Veletržním paláci a galerie také zpřístupnila novou dlouhodobou expozici starého umění v
Anežském klášteře. Na scéně
Státní opery Praha vystoupil americký tanečník
Michail Baryšnikov, otevřela se poslední část
malostranských palácových zahrad pod
Pražským hradem, po rekonstrukci se znovu otevřely
letohrádek Hvězda a
Müllerova vila. Stavba
altánu Pahorek se stala prvním krokem k revitalizaci
parku Stromovka, v
Sovových mlýnech se otevřelo
Museum Kampa se sbírkou umění
Jana a Medy Mládkových, v
Klementinu byla pro návštěvníky zpřístupněna
Astronomická věž a
Muzeum města Prahy připravilo stálou expozici k dějinám metropole.
Tomáš Garrigue Masaryk se ke 150. výročí narození dočkal
pomníku na
Hradčanském náměstí, na
Palachově náměstí byl postaven
pomník Antonína Dvořáka podle původního modelu
Josefa Wagnera, a na kulturní mapě Prahy se také objevil
Zámek Ctěnice jako oživený zámecký areál s expozicemi. A dodejme, že zdaleka nejde o kompletní výčet novinek, jen výběr těch nejzajímavějších kousků.
4. Evropské hlavní město kultury 2015 Plzeň
Několik set akcí nejrůznějších žánrů od nového cirkusu přes výstavy, koncerty, divadlo a tanec až po vzdělávací projekty a velké akce ve veřejném prostoru: to byl program
Plzně coby
Evropského hlavního města kultury 2015. Trval rok, jeho přípravy ovšem zabraly sedm let.
Titul Plzeň vyhrála v konkurenci dalších dvou měst,
Ostravy a
Hradce Králové. Do města přijely statisíce turistů a Plzni se podařilo oživit kulturní potenciál mnoha míst i zapojených organizací. Hlavním těžištěm projektu se stala
kreativní zóna DEPO2015, mezi nejpovedenější akce patřil
Festival světla, Bavorské kulturní dny spojené s
festivalem Treffpunkt v Plzni a Regensburgu,
Evropský den sousedů, Street Art Festival, Týdny západočeského baroka či koncert
Plzeňské filharmonie s
Adamem Plachetkou. Program nezapomínal ani na slavné plzeňské rodáky a tvůrce, ať už to byl
Jiří Trnka,
Gottfried Lindauer či
Ladislav Sutnar, kteří se tak pomyslně vrátili zpět do svého města. Pro veřejnost se také poprvé otevřel skutečný plzeňský poklad,
interiéry Adolfa Loose.
5. Evropské hlavní město kultury 2028 České Budějovice
Do klání o titul třetího tuzemského města kultury pro rok 2028 se přihlásily vedle
Broumova Brno,
Liberec a
České Budějovice, které nakonec zvítězily. Evropská unie každý rok vybírá dva členské státy, jejichž města titul ponesou. Jejich partnerem bude
Skopje v Severní Makedonii a
francouzské město Bourges.
6. Evropské hlavní město kultury 2028 Trenčín
Co si pro nás připraví
České Budějovice v roce 2028 zatím můžeme jen hádat, ale současně také můžeme plánovat cesty k sousedům. Doslova za rohem budeme mít vítěze EHMK 2026: titul totiž získal
slovenský Trenčín, který bude na akcích a projektech spolupracovat s nedalekým
Zlínským krajem a městem
Zlín. Už nyní oba regiony a také známá poutní místa
Velehrad a
Skalku nad Váhom spojuje jedna z
Cyrilometodějských stezek, kolem řek
Bečvy,
Vláry a
Váhu zase vede
cyklostezka Bevlava; po ní dojedete od
hradu v
Brumově-Bylnici až k
Trenčianskému hradu. Oba kraje také společně pořádají různé akce, od tradičních
Kopaničářských slavností až po
setkání Čechů a Slováků na
Velké Javořině v
Bílých Karpatech.
7. Ekonomický přínos a cena Meliny Mercouri
Evropská hlavní města kultury jsou formálně jmenována čtyři roky před skutečným rokem titulu. Zdánlivě dlouhá doba je pro plánování a přípravu tak složité akce nezbytná. Každé město chystá celoroční oslavy, které názorně ukazují pestrost a rozmanitost národní i regionální kultury, ve střední Evropě pak často historii a hodnoty sdílené se sousedy za blízkými hranicemi.
Úspěšná
Evropská hlavní města kultury se titulu chopila jako příležitosti pro všeobecný rozvoj tak, aby změna nastartovaná díky Evropě znamenala trvalý přínos pro jejich kulturu, společnost a hospodářství.Titul Evropské hlavní město kultury má obrovské přínosy pro ekonomiku. V průměru přináší mimořádný nárůst HDP o 4,5 % na obyvatele. Efekt začíná působit dva roky před samotným začátkem kulturního roku a trvá až pět let po jeho skončení. Ekonomiku posilují investice do infrastruktury, do samotného programu, ale zejména příliv domácích i zahraničních turistů.
Protože přípravy akce stojí nemalé peníze, úspěšným městům uděluje Evropská komise
Mezinárodní cenu Meliny Mercouri. Cena byla založena v roce 2010 na počest zesnulé iniciátorky projektu EHMK a Evropská komise ji uděluje každému hlavnímu městu kultury, které splňuje kritéria a úspěšně projde kontrolními fázemi. V současnosti jde o částku 1,5 milionu EUR, financovanou z programu EU Creative Europe.