Úvod > Aktuality > Kalendář husitských bitev aneb výlety k památným místům husitských dějin
Kalendář husitských bitev aneb výlety k památným místům husitských dějin
"> "> "> "> "> ">

Kalendář husitských bitev aneb výlety k památným místům husitských dějin

Vydáno 27. dubna 2020 Památky
Letos uplyne přesně 600 let, kdy husité založili město Tábor. Výlet za husity si ale můžete udělat i do míst, kde probíhaly největší bitvy husitského období. Mnohé z nich si budete pamatovat ze školních lavic, ale vidět ona bitevní pole na vlastní oči, to je něco docela jiného. V našem kalendáři husitských bitev naleznete ta největší střetnutí husitů s katolíky – pamatujete si na bitvu na Vítkově, kardinálský klobouk u Domažlic nebo finální bitvu u Lipan? V husitských dějinách je zajímavých příběhů mnohem víc, pojďte je s námi objevit!

Trik s vozovou hradbou u Sudoměře

bitva u sudoměřeDne 25. března 1420 se strhla bitva u Sudoměře. Podle názvu ji určitě znáte – šlo o prvnívětší vítěznou bitvou husitů proti vojákům krále Zikmunda a o první velké husitské vítězství s použitím vozové hradby. Je to ona bitva z filmu Jan Žižka (1955) režiséra Otakara Vávry, která se odehrává mezi rybníky Markovcem a Škaredým. Katoličtí „železní páni“ útočili na část radikálních husitů, kteří odešli z města Plzně, aby se přidali k nově vznikajícímu hradišti na hoře Tábor.   Zatímco husitů bylo asi čtyři sta, a to včetně žen, dětí a starců, proti nim stálo přibližně tisíc těžkooděnců. Ti si navíc u Sudoměře uřízli pořádnou ostudu, když se pokusili přes dno vypuštěného rybníka Škaredý vpadnout husitům do zad, a nakonec skončili potupně zaboření do bláta. Na místě bitvy stojí od roku 1925 památník Jana Žižky.
 

Proti všem na Vítkově

vítkov prahaI další bitvu bezpečně znáte z učebnic i z filmu Otakara Vávry Proti všem (1956). Dne 14. července 1420 proběhla bitva na Vítkově, kde husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova opět porazili vojsko křižáků pod vedením krále Zikmunda. Právě v této bitvě získal Žižka svůj věhlas, jež mu umožnil stát se v příštích letech nejmocnějším mužem Čech. Křižáky zradily jejich těžké zbroje, pod jejichž vahou koně do kopce sotva sípali. Přesto by se jim podařilo zvítězit, kdyby Žižkovi nepřišla na pomoc husitská vojska z Prahy. Poučil se ovšem i Zikmund – vida, že Prahu nedobije silou, nechal se o dva týdny později korunovat českým králem. Jeho dlouhý boj o vládu nad královstvím tím ale teprve začal… Na místě válečného úspěchu husitů se dnes nachází Národní památník na Vítkově, ke kterému patří také třetí největší bronzová jezdecká socha světa, monumentální socha Jana ŽižkyTrocnova.


Krejž holého pod hradem Rabí

hrad RabíZnámé je také Žižkovo dobývání hradu Rabí. Proti husitům se v západních Čechách utvořil krajský svaz panstva, tzv. plzeňský landfrýd. Centrem odporu byl hrad Rabí, útočiště a opora všech nepřátel kalicha. V dubnu roku 1420 se před hradem Rabí objevil Jan Žižka se svým vojskem a letopisové uvádějí, že jej „získal vzdáním“. Podruhé dobýval hrad v červnu 1421, kdy došlo k tomu, že mu tříska z hrušky přišla do pravého oka a poloslepý vůdce tak přišel o zrak definitivně. Nicméně ještě tři roky aktivně vedl husitská vojska do bitev. Za střelce, jehož střela z kuše narazila do hrušně, jejíž třísky se strefily do nadočnicové kosti husitského vojevůdce, se považuje Přibík Kocovský z Dlouhé Vsi.
 
Jan ŽižkaPo dobytí hradu pochytali husité všechny kněze, mnichy i novicky, které pak popravili. Následovala rodina purkrabího. Ten před smrtí prosil Žižku, aby ušetřil děti slovy „krejž holého“ (tedy spisovně „chraň holátka“). Žižka děti ušetřil, což byl na tehdejší poměry akt nevídaný, a proto byl na paměť vytesán na hradní bránu. Za škody způsobené husitským vojskem dostal tehdejší majitel hradu Rabí Jan z Rýzmberka patřičné odškodnění od krále Zikmunda a hrad se v krátké době podařilo znovu opravit. Žižka byl po události s hrušní na několik měsíců vyřazen z bojů, ale už v září 1421 se patrně jako zcela slepý vypravil na další válečné tažení na Mostecko.
 

Vítězní katolíci v Mostě a Kadani

Hrad HněvínMezitím se 5. srpna 1421 konala bitva u Mostu. Pražské vojsko vedl Jan Želivský, katolíky chránící město a mostecký hrad Hněvín vedl markrabě Fridrich IV. Svárlivý, zmocněnec krále Zikmunda. A pozor – tentokrát se husitům nedařilo a došlo k první jejich porážce ve velké bitvě. Přitom vymýšleli velmi kruté způsoby dobývání – k beranidlu přivázali dva syny purkrabího a pak s tímto „živým klátem“ dobývali hrad. Došlo na vyjednávání, kdy synové prosili otce, aby je vysvobodil a hrad husitům vydal, tak, jak se stalo předtím v Bílině. Otec však nemohl jejich prosbě vyhovět a husité zaútočili, přičemž vypálili celé předhradí. Když se v dálce objevili katolické oddíly míšeňských markrabat, zalekli se Pražané a utekli z bojiště, kde nechali i své zbraně…
 
KadaňA smůlu měli husité i v Kadani. Tam došlo 8. září 1421 k obléhání města falckrabětem Ludvíkem III. Před Kadaní se falckrabě spojil s druhým proudem katolických vojsk, který pod velením arcibiskupů z Trevíru a Kolína nad Rýnem přitáhl podél Ohře přes Loket. Hejtman pražské posádky Ojíř z Očedělic se do posledního dechu hájil ve věži, nic to však nebylo platné, neboť křižákům vydatně pomohli němečtí usedlíci uvnitř hradeb.


Jan Žižka opět v čele vojsk

vrch VladařV listopadu 1421 se do dějin opět výrazně dostává Jan Žižka, který se v tomto čase proslavil bitvou u Žlutic, tedy přesněji řečeno na hoře Vladař. Na tento výrazný vrch se husité uchýlili před početnějším vojskem plzeňského landfrýdu a vojáků Jindřicha z Plavna. Husité odolávali útokům spojených vojsk tři dny, pak se vojsko díky špatnému zásobování a nedostatku potravin přesunulo do Žatce.

Bitva u Kutné Hory se odehrála ve dnech 21. a 22. prosince 1421 mezi Kutnou Horou a úpatím vrchu Kaňk a 6. ledna 1422 v okolí vesnice Nebovidy. Vojska druhé křížové výpravy, v čele s králem Zikmundem zde byla poražena husitskými svazy pod velením slepého hejtmana Žižky. Ten prorazil křižácké obklíčení a překvapené oddíly přinutil ustoupit směrem k Německému (dnes Havlíčkovu) Brodu. Vítězství husitů prakticky znamenalo konec II. křížové výpravy, neboť po střetnutí u Nebovid křižáci ztratili iniciativu a každý jejich další pokus o soustředěný odpor skončil panickým útěkem.
 

Kamení, oheň i fekálie na hrad Karlštejn!

Hrad KarlštejnOd května do listopadu 1422 se husité pokoušeli neúspěšně obléhat hrad Karlštejn. Hrad byl v rukou příznivců Zikmunda Lucemburského a tvořil opěrný bod katolíků. Husité se snažili hrad dobýt dobovým "bombardováním" - na hrad vypálili 9032 velkých kamenů, asi 1882 sudů s fekáliemi (posbíraných z pražských žump) a 22 soudků s ohněm. Mimo to husité na hrad posílali zkažené maso a další odpad. Posádka hradu chránila střechy a dřevěná patra před zničením pokládáním proutí, které se ještě prokládalo kůžemi. Husité se neštítili ani otrávit vodu v potoce, ze kterého hrad čerpal vodu. Ani to jim však nepomohlo a hrad dobyt nebyl.
 

Žižka zemřel "od hlízy"

žižkova mohyla PřibyslavRoku 1424 zastihla Jana Žižku smrt při dobývání Přibyslavi. Velel tehdy dosud největší armádě, jakou kdy měl. Spojil v ní vojska orebitů, táboritů a Pražanů. Cílem bylo porazit armádu vévody Albrechta na Moravě, zetě Zikmunda Lucemburského. Cestou se rozhodl dobýt hrad Přibyslav, který patří husitským nepřátelům, pánům z Ronova. Ve stejné době však bohužel onemocněl „od hlízy“. Dnes víme, že šlo patrně o neobvykle velký nežit, odborně karbunkl, jehož ošetření vyžaduje chirurgický zákrok a užívání antibiotik. Toho se Žižkovi nedostalo, a tak jeho organizmus dne 11. října podlehl celkové sepsi (otravě krve). Jeho příznivci se od té doby nazývali Sirotci.
 

Marné snažení katolických pánů při III. křížové výpravě

ústí nad Labem16. června 1426 proběhla bitva u Ústí nad Labem, jedna z největších vítězných bitev husitů, kde se poprvé v roli vrchního velitele objevil Prokop Holý. Spojená husitská vojska odrazila vpád Saských, Durynských, Hornolužických a Míšenských žoldnéřů vedených Bosem z Vitzthumu. Sasové v bitvě ztratili asi 4000 mužů, ztráty na životech na české straně se uvádějí řádově na stovky. Kořist byla mimořádně bohatá - Čechům padl do rukou značný počet vozů, děl a stanů. Šlo určitě o nejkrvavější porážku v celých husitských válkách. Neúspěšné snažení katolických žoldnéřů je považováno za třetí křížovou výpravu do Čech. Husité po opojném vítězství, kdy se jim konečně otevřely brány do města Ústí nad Labem, hnaly Němce až k hranicím.
 
bitva u tachovaPodobným zážitkem pro husity byla i 3. 8. 1427 bitva u Tachova. Spojené husitské svazy pod velením Prokopa Holého zde téměř bez boje rozprášily vojska třetí křížové výpravy v čele s trevírským arcibiskupem Otou ze Ziegenheimu. Křižáci se rozhodli svůj tábor rozložit severně od města Tachova a vyčkávali na příchod protivníka. Aby zbrzdili jeho postup a získali čas na přípravu bitvy, vyslali 2. srpna proti husitům 3000 svých jezdců v čele s Jindřichem z Plavna. Ti se však ještě týž večer vrátily zpět, aniž by se odhodlali husity napadnout. Den nato, dříve než mohlo dojít k bitvě, vykonal všudypřítomný strach a demoralizace uvnitř křižáckého vojska své. Postupně opouštělo stanovené pozice stále více jejich oddílů prchaje přitom k hranicím. Když 4. srpna konečně husitské vojsko přitáhlo k Tachovu, nalezlo již víceméně opuštěný tábor a se zbytky zadního voje si lehce poradilo.

klobouk papežeRychle se blížící husité zaskočili dříve, než se jejich vojska sešikovala do obranného postavení. Zvuk husitských bubnů a zpěvu chorálu „Ktož jsú boží bojovníci“ šířící se krajem vyděsil křižáky natolik, že v panice prchali k bavorským hranicím. Velitelům se jejich útěk nepodařilo zastavit, a nakonec ani jim nezbylo než se k němu přidat. Kardinál Cesarini musel nakonec v přestrojení za prostého vojáka prchnout tak o překot, že v táboře nechal svůj kardinálský klobouk, roucho, rodinné šperky i papežskou bulu. Do rukou husitů padlo na 2000 plně vybavených bojových vozů, vojenského materiálu i různých drahocenných artefaktů.
 

Jak Plzeň k velbloudovi přišla

plzeňAle i katolíci zaznamenali úspěchy – od 14. července 1433 do 9. května 1434 odolávali statečně obléhání Plzně (nejvýznamnější katolické bašty v Čechách). Po neslavném konci čtvrté křížové výpravy, která prchla z území Čech v srpnu roku 1431, dospěli zástupci katolické církve k názoru, že čeští kacíři nejdou přemoci silou a je tedy třeba hledat diplomatické řešení. Ovšem radikální husité si chtěli před další diskuzí s koncilem upevnit své pozice a proto bylo tábory, sirotky, Pražany a Žatecko-lounskými dojednáno společné obležení poslední velké katolické bašty v Čechách – Plzně. Ovšem i přes snahu o vyhladovění města padly problémy se zásobováním především na oblehatele. Docházelo i k vnitřním roztržkám v husitském vojsku, kdy byl Prokop Holý odvolán z funkce vrchního velitele. Vůdčí posty v husitském vojsku byly obsazeny méně zkušenými veliteli a obléhání se tak nadále komplikovalo.

velbloudPřed Vánocemi roku 1433 podnikli plzeňští velký výpad, přičemž se jim mimo jiné podařilo uloupit trofejního velblouda, kterého Sirotci obdrželi jako dar od polského krále. Velbloud se pak na paměť této události dostal do městského znaku Plzně. Hlad a velké mrazy způsobovaly vojskům před Plzní obrovské problémy. Církevní špičky i císař Zikmund Lucemburský si uvědomovali důležitost Plzně, proto císař a koncil vynaložili nemalé finanční náklady na jednání s husitskou šlechtou. Nakonec se mu podařilo získat na svou stranu táborského hejtmana Přibíka z Klenové, který poté přistoupil na tajné zásobení Plzně potravinami. Ve formující se koalici vedle sebe stanuli umírněná husitská šlechta s katolíky, a to byl konec odbojných husitských radikálů. Od polních vojsk se odklonila většina prostého českého lidu, které již unavovalo úmorné vydržování ohromného počtu profesionálních vojáků a s tím spojená drahota a bída v zemi.


Konec husitských válek u Lipan i pod Sionem

Bitva u LipanPoslední husitská bitva znamenala konec zdlouhavých a vyčerpávajících husitských válek v českých zemích. Na kopci, pod kterým se nepřátelé utkali, dnes stojí památník. Lipenská mohyla, jak je také mnohdy nazýván, je poskládána z pískovcových cihel, do kterých je vložen kalich. Událost je ale také zachycena na největším českém obraze, Maroldovu panorama, který je vystaven na holešovickém výstavišti.

Za úplný konec husitských válek se považuje dobytí hradu Sion, jednoho z předních husitských hejtmanů Jana Roháče z Dubé, který se pokoušel pokračovat v husitském radikalismu. Jan Roháč byl 6. září 1437 spolu s padesáti dvěma obránci zajat a posléze v Praze popraven.
Národní památník na Vítkově v Praze

Národní památník na Vítkově v Praze

Od roku 2000 spravuje Historické muzeum Národního muzea v Praze Národní památník na Vítkově se známou sochou Jana Žižky na vrcholu.

Rabí - nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách

Rabí - nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách

Hrad Rabí, který vzniknul na počátku 13. století, je králem všech českých hradů. Kdybyste pečlivě odměřili délku jeho budov a hradeb s dělovými baštami, napočítali byste neuvěřitelné tři kilometry.

Bitva u Domažlic - největší vítězství husitů v České republice

Bitva u Domažlic - největší vítězství husitů v České republice

Za největší husitský úspěch je považováno vítězství nad pátou křížovou výpravou u Domažlic v srpnu 1431. Křižáci se při zaslechnutí husitského chorálu "Ktož sú boží bojovníci" rozutekli a stáhli zpět do Bavorska, aniž by vůbec došlo k boji.

Pavilon s bitvou u Lipan na Výstavišti Holešovice

Pavilon s bitvou u Lipan na Výstavišti Holešovice

Kruhový pavilon v dolní části areálu Výstaviště skrývá pozoruhodné dílo českého malíře Luďka Marolda z let 1897–1898. Jedná se již o druhou kruhovou stavbu v areálu Výstaviště, která vznikla pro Výstavu architektury a inženýrství po vzoru předešlého Pavilonu českých turistů.

Hrad Karlštejn - nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Hrad Karlštejn - nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

Vrch Vítkov v Praze - připomínka české historie

Vrch Vítkov v Praze - připomínka české historie

Dominanta tyčící se nad Prahou, připomínka slavné české historie - to je pražský vrch, který ve své nejvyšší části dosahuje výšky 270,4 m.n.m. a rozděluje od sebe čtvrtě Karlín a Žižkov.

Zřícenina hradu Ronov nad Sázavou

Zřícenina hradu Ronov nad Sázavou

Zřícenina hradu Ronov se v současné době nachází uprostřed rozsáhlé obory. Zřícenina je volně přístupná celoročně.

Památník bitvy u Tachova

Památník bitvy u Tachova

Bitva u Tachova za husitských válek se odehrála v srpnu 1427, v dnes již přesně neznámé lokalitě poblíž Tachova. Spojené husitské svazy pod velením Prokopa Holého zde téměř bez boje rozprášily vojska třetí křížové výpravy v čele s trevírským arcibiskupem Otou ze Ziegenheimu.

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Památník bitvy u Lipan - místo osudového střetu husitů s katolíky

Památník bitvy u Lipan - místo osudového střetu husitů s katolíky

U Lipan se odehrála dne 30. 5. 1434 poslední velká husitská bitva. Památník byl postaven na kopci zvaném Lipská hora, samotná bitva se ovšem odehrávala v širším okolí. Nejbližím městem je Kouřim, zhruba 5 km.

Rozhledna na Kaňku a Havířská bouda

Rozhledna na Kaňku a Havířská bouda

Rozhledna na Kaňku u Kutné Hory nabízí díky svému umístění a výšce 30 metrů rozhled do celého kraje. Součástí rozhledny se stala i kavárna se čtyřiadvaceti a restaurace se šedesáti místy. K dispozici je také penzion se šesti pokoji.

Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova v Praze

Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova v Praze

Na vrcholu kopce Vítkov na pražském Žižkově se hrdě tyčí socha Jana Žižky na koni, největší jezdecká socha u nás i v Evropě a třetí největší na světě. Monumentální umělecké dílo bylo v Praze na Vítkově odhaleno 14. července 1950, ve výroční den Žižkova zdejšího vítězství.

Žižkova mohyla u Přibyslavi

Žižkova mohyla u Přibyslavi

Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde, při obléhání Přibyslavi roku 1424, zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Žižka však nezemřel v boji – do hrobu ho schvátila dosud ne plně objasněná nemoc.

Dominantní Hněvín nabízí výhled na město Most

Dominantní Hněvín nabízí výhled na město Most

Jednou z největších dominant Mostecka a samotným symbolem města Most je replika starého hradu Hněvín, která slouží jako restaurační zařízení a výletní místo turistů. Součástí komplexu je i vyhlídková věž, ze které si prohlédnete krajinu od úpatí Krušných hor až po České středohoří.

Kadaňský hrad nad řekou Ohře

Kadaňský hrad nad řekou Ohře

K charakteristickým stavbám města Kadaně patří určitě Kadaňský hrad. Návštěvníci zde mohou využít knihovnu s čítárnou, internetovou kavárnu, obřadní síň nebo navštívit galerii Josefa Lieslera. Najdete zde také malé muzeum věnující se dějinám hradu.

Památník Jana Žižky z Trocnova – muzeum

Památník Jana Žižky z Trocnova – muzeum

Tento rozlehlý areál, který se rozkládá poblíž osady Trocnov na Českobudějovicku, slouží k připomínce nejslavnějšího husitského vojevůdce Jana Žižky.

Trocnov - rodiště Jana Žižky

Trocnov - rodiště Jana Žižky

Oblíbené výletní místo najdete 3 km od Borovan. Jedná se o rodiště Jana Žižky, obec Trocnov. Trocnovským areálem lze projít po značeném okruhu.

Socha Jana Žižky z Trocnova u Sudoměře

Socha Jana Žižky z Trocnova u Sudoměře

Památník Jana Žižky u Sudoměře je monumentální socha vojevůdce Jana Žižky, připomínající jeho vítězství v bitvě u Sudoměře. Nachází se mezi rybníky Markovcem a Škaredým, nedaleko Strakonic. Památník z roku 1925 je sestavený z kamenných kvádrů a vysoký 16 m.

Výlet za nejslavnějším vystřeleným okem v Česku

Výlet za nejslavnějším vystřeleným okem v Česku

Je tak slavné, že se o něm píše v učebnicích dějepisu a učí ve školách. V Praze má dokonce hospodu, zmiňují se o něm průvodci nejméně na dvou českých hradech, objevilo se na bankovkách a poskakuje na webových stránkách hradu Rabí. Jeho majitelem byl významný husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova.

Klobouk u Kouta na Šumavě

Klobouk u Kouta na Šumavě

Tato malá pozoruhodná stavba se nachází na kopci Kolébka nad Koutem na Šumavě při polní cestě ke Spáňovu. Dnešní gloriet byl v roce 2007 rekonstruován a slouží jako příjemné místo k zastavení a krátkému odpočinku s krásným výhledem. Místo je doplněno lavičkami a informační tabulí.

Žižkův dub v Borohrádku

Žižkův dub v Borohrádku

Dnes již neexistující dub rostl v lesích nedaleko Borohrádku. Dub prý pamatoval dávné časy, kdy okolím projížděli husité v čele s Janem Žižkou. V místě, kde památný strom stával lze dnes dohledat pozůstatky pařezu – dub zanikl při řádění bouře Kyrill v roce 2007.

Další aktuality

27.6.
2020
Užijte si léto v Prazdroji 2020

Užijte si léto v Prazdroji 2020

Plzeňsko a Český les | Zážitky
11.6.
2020
V Nevřeni na Plzeňsku se podíváte do kaolinového dolu

V Nevřeni na Plzeňsku se podíváte do kaolinového dolu

Plzeňsko a Český les | Památky