ÚvodAktualityKalendář 2024: Husitské bitvy aneb výlety k památným místům husitských dějin
Památky

Kalendář 2024: Husitské bitvy aneb výlety k památným místům husitských dějin

Poslechněte si audio verzi článku
Letos, 11. října 2024, tomu bude 600 let, co zemřel hejtman husitských polních vojsk, Jan Žižka z Trocnova. Udělejte si výlet do míst, kde probíhaly největší bitvy husitského období. Mnohé z nich si budete pamatovat ze školních lavic, ale vidět ona bitevní pole na vlastní oči, to je něco docela jiného. V našem kalendáři husitských bitev naleznete ta největší střetnutí husitů s katolíky – pamatujete si na slavnou bitvu u Sudoměře, bitvu na Vítkově, kardinálský klobouk u Domažlic nebo finální bitvu u Lipan? V husitských dějinách je zajímavých příběhů mnohem víc, pojďte je s námi objevit!

Trik s vozovou hradbou u Sudoměře

bitva u sudoměřeDne 25. března 1420 se strhla bitva u Sudoměře. Podle názvu ji určitě znáte – šlo o první větší vítěznou bitvou husitů proti vojákům krále Zikmunda a o první velké husitské vítězství s použitím vozové hradby. Je to ona bitva z filmu Jan Žižka (1955) režiséra Otakara Vávry, která se odehrává mezi rybníky Markovcem a Škaredým. Katoličtí „železní páni“ útočili na část radikálních husitů, kteří odešli z města Plzně, aby se přidali k nově vznikajícímu hradišti na hoře Tábor. Zatímco husitů bylo asi čtyři sta, a to včetně žen, dětí a starců, proti nim stálo přibližně tisíc těžkooděnců. Ti si navíc u Sudoměře uřízli pořádnou ostudu, když se pokusili přes dno vypuštěného rybníka Škaredý vpadnout husitům do zad, a nakonec skončili potupně zaboření do bláta. Na místě bitvy stojí od roku 1925 památník Jana Žižky.

A pokud chcete poznat středověkou bitevní vřavu na vlastní kůži, přijďte v sobotu 23. března k památníku – bude se zde konat rekonstrukce bitvy u Sudoměře, rekonstrukce budou dvě, od 14 hodin a od 16 hodin.
 

Proti všem na Vítkově

vítkov prahaI další bitvu bezpečně znáte z učebnic i z filmu Otakara Vávry Proti všem (1956). Dne 14. července 1420 proběhla bitva na Vítkově, kde husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova opět porazili vojsko křižáků pod vedením krále Zikmunda. Právě v této bitvě získal Žižka svůj věhlas, jež mu umožnil stát se v příštích letech nejmocnějším mužem Čech. Křižáky zradily jejich těžké zbroje, pod jejichž vahou koně do kopce sotva sípali. Přesto by se jim podařilo zvítězit, kdyby Žižkovi nepřišla na pomoc husitská vojska z Prahy. Poučil se ovšem i Zikmund – vida, že Prahu nedobije silou, nechal se o dva týdny později korunovat českým králem. Jeho dlouhý boj o vládu nad královstvím tím ale teprve začal… Na místě válečného úspěchu husitů se dnes nachází Národní památník na Vítkově, ke kterému patří také třetí největší bronzová jezdecká socha světa, monumentální socha Jana ŽižkyTrocnova. V rámci Žižkova roku 2024 proběhne v červenci akce k výročí bitvy na Vítkově.


Krejž holého pod hradem Rabí

hrad RabíZnámé je také Žižkovo dobývání hradu Rabí. Proti husitům se v západních Čechách utvořil krajský svaz panstva, tzv. plzeňský landfrýd. Centrem odporu byl hrad Rabí, útočiště a opora všech nepřátel kalicha. V dubnu roku 1420 se před hradem Rabí objevil Jan Žižka se svým vojskem a letopisové uvádějí, že jej „získal vzdáním“. Podruhé dobýval hrad v červnu 1421, kdy došlo k tomu, že mu tříska z hrušky přišla do pravého oka a poloslepý vůdce tak přišel o zrak definitivně. Nicméně ještě tři roky aktivně vedl husitská vojska do bitev. Za střelce, jehož střela z kuše narazila do hrušně, jejíž třísky se strefily do nadočnicové kosti husitského vojevůdce, se považuje Přibík Kocovský z Dlouhé Vsi.
 
Jan ŽižkaPo dobytí hradu pochytali husité všechny kněze, mnichy i novicky, které pak popravili. Následovala rodina purkrabího. Ten před smrtí prosil Žižku, aby ušetřil děti slovy „krejž holého“ (tedy spisovně „chraň holátka“). Žižka děti ušetřil, což byl na tehdejší poměry akt nevídaný, a proto byl na paměť vytesán na hradní bránu. Za škody způsobené husitským vojskem dostal tehdejší majitel hradu Rabí Jan z Rýzmberka patřičné odškodnění od krále Zikmunda a hrad se v krátké době podařilo znovu opravit. Žižka byl po události s hrušní na několik měsíců vyřazen z bojů, ale už v září 1421 se patrně jako zcela slepý vypravil na další válečné tažení na Mostecko.

Hrad Rabí otevírá turistickou sezonu 28. března a má na letošek připraveno několik akcí. Na začátku června, v sobotu 8. 6., se zde koná Ruinfest. Očekávat můžeme i Hradozámeckou noc v sobotu 24. srpna. V srpnu proběhne na Rabí také scénická a vzdělávací akce Rabí 1421, připomínající klíčovou událost v životě Jana Žižky, ztrátu druhého oka.
 

Vítězní katolíci v Mostě a Kadani

Hrad HněvínMezitím se 5. srpna 1421 konala bitva u Mostu. Pražské vojsko vedl Jan Želivský, katolíky chránící město a mostecký hrad Hněvín vedl markrabě Fridrich IV. Svárlivý, zmocněnec krále Zikmunda. A pozor – tentokrát se husitům nedařilo a došlo k jejich první porážce ve velké bitvě. Přitom vymýšleli velmi kruté způsoby dobývání – k beranidlu přivázali dva syny purkrabího a pak s tímto „živým klátem“ dobývali hrad. Došlo na vyjednávání, kdy synové prosili otce, aby je vysvobodil a hrad husitům vydal, tak, jak se stalo předtím v Bílině. Otec však nemohl jejich prosbě vyhovět a husité zaútočili, přičemž vypálili celé předhradí. Když se v dálce objevili katolické oddíly míšeňských markrabat, zalekli se Pražané a utekli z bojiště, kde nechali i své zbraně.
 
KadaňA smůlu měli husité i v Kadani. Tam došlo 8. září 1421 k obléhání města falckrabětem Ludvíkem III. Před Kadaní se falckrabě spojil s druhým proudem katolických vojsk, který pod velením arcibiskupů z Trevíru a Kolína nad Rýnem přitáhl podél Ohře přes Loket. Hejtman pražské posádky Ojíř z Očedělic se do posledního dechu hájil ve věži, nic to však nebylo platné, neboť křižákům vydatně pomohli němečtí usedlíci uvnitř hradeb.


Jan Žižka opět v čele vojsk

vrch VladařV listopadu 1421 se do dějin opět výrazně dostává Jan Žižka, který se v tomto čase proslavil bitvou u Žlutic, tedy přesněji řečeno na hoře Vladař. Na tento výrazný vrch se husité uchýlili před početnějším vojskem plzeňského landfrýdu a vojáků Jindřicha z Plavna. Husité odolávali útokům spojených vojsk tři dny, pak se vojsko díky špatnému zásobování a nedostatku potravin přesunulo do Žatce. Model bitvy u Žlutic si můžete prohlédnout v tamním muzeu

Bitva u Kutné Hory se odehrála ve dnech 21. a 22. prosince 1421 mezi Kutnou Horou a úpatím vrchu Kaňk a 6. ledna 1422 v okolí vesnice Nebovidy. Vojska druhé křížové výpravy, v čele s králem Zikmundem zde byla poražena husitskými svazy pod velením slepého hejtmana Žižky. Ten prorazil křižácké obklíčení a překvapené oddíly přinutil ustoupit směrem k Německému (dnes Havlíčkovu) Brodu. Vítězství husitů prakticky znamenalo konec II. křížové výpravy, neboť po střetnutí u Nebovid křižáci ztratili iniciativu a každý jejich další pokus o soustředěný odpor skončil panickým útěkem.
 

Kamení, oheň i fekálie na hrad Karlštejn!

Hrad KarlštejnOd května do listopadu 1422 se husité pokoušeli neúspěšně obléhat hrad Karlštejn. Hrad byl v rukou příznivců Zikmunda Lucemburského a tvořil opěrný bod katolíků. Husité se snažili hrad dobýt dobovým "bombardováním" – na hrad vypálili 9032 velkých kamenů, asi 1882 sudů s fekáliemi (posbíraných z pražských žump) a 22 soudků s ohněm. Mimo to husité na hrad posílali zkažené maso a další odpad. Posádka hradu chránila střechy a dřevěná patra před zničením pokládáním proutí, které se ještě prokládalo kůžemi. Husité se neštítili ani otrávit vodu v potoce, ze kterého hrad čerpal vodu. Ani to jim však nepomohlo a hrad dobyt nebyl. 20. dubna 1423 se odehrála jedna z největších vítězných husitských bitev u Hořic na vrchu Gothard, na její pamět zde naleznete mohylu
 

Žižka zemřel "od hlízy"

žižkova mohyla PřibyslavRoku 1424 zastihla Jana Žižku smrt při dobývání Přibyslavi. Velel tehdy dosud největší armádě, jakou kdy měl. Spojil v ní vojska orebitů, táboritů a Pražanů. Cílem bylo porazit armádu vévody Albrechta na Moravě, zetě Zikmunda Lucemburského. Cestou se rozhodl dobýt hrad Ronov, který patří husitským nepřátelům, pánům z Ronova. Ve stejné době však bohužel onemocněl „od hlízy“. Dnes víme, že šlo patrně o neobvykle velký nežit, odborně karbunkl, jehož ošetření vyžaduje chirurgický zákrok a užívání antibiotik. Toho se Žižkovi nedostalo, a tak jeho organizmus dne 11. října podlehl celkové sepsi (otravě krve). Jeho příznivci se od té doby nazývali Sirotci. Obležení a dobytí města Janem Žižkou bude připomenuto 17. srpna v rámci Středověkého dne a akce Přibyslav 1424.
 

Marné snažení katolických pánů při III. křížové výpravě

ústí nad Labem16. června 1426 proběhla bitva u Ústí nad Labem, jedna z největších vítězných bitev husitů, kde se poprvé v roli vrchního velitele objevil Prokop Holý. Spojená husitská vojska odrazila vpád Saských, Durynských, Hornolužických a Míšenských žoldnéřů vedených Bosem z Vitzthumu. Sasové v bitvě ztratili asi 4000 mužů, ztráty na životech na české straně se uvádějí řádově na stovky. Kořist byla mimořádně bohatá – Čechům padl do rukou značný počet vozů, děl a stanů. Šlo určitě o nejkrvavější porážku v celých husitských válkách. Neúspěšné snažení katolických žoldnéřů je považováno za třetí křížovou výpravu do Čech. Husité po opojném vítězství, kdy se jim konečně otevřely brány do města Ústí nad Labem, hnaly Němce až k hranicím.
 
bitva u tachovaPodobným zážitkem pro husity byla i 3. 8. 1427 bitva u Tachova. Spojené husitské svazy pod velením Prokopa Holého zde téměř bez boje rozprášily vojska třetí křížové výpravy v čele s trevírským arcibiskupem Otou ze Ziegenheimu. Křižáci se rozhodli svůj tábor rozložit severně od města Tachova a vyčkávali na příchod protivníka. Aby zbrzdili jeho postup a získali čas na přípravu bitvy, vyslali 2. srpna proti husitům 3000 svých jezdců v čele s Jindřichem z Plavna. Ti se však ještě týž večer vrátily zpět, aniž by se odhodlali husity napadnout. Den nato, dříve než mohlo dojít k bitvě, vykonal všudypřítomný strach a demoralizace uvnitř křižáckého vojska své. Postupně opouštělo stanovené pozice stále více jejich oddílů prchaje přitom k hranicím. Když 4. srpna konečně husitské vojsko přitáhlo k Tachovu, nalezlo již víceméně opuštěný tábor a se zbytky zadního voje si lehce poradilo.

klobouk papežeRychle se blížící husité zaskočili dříve, než se jejich vojska sešikovala do obranného postavení. Zvuk husitských bubnů a zpěvu chorálu „Ktož jsú boží bojovníci“ šířící se krajem vyděsil křižáky natolik, že v panice prchali k bavorským hranicím. Velitelům se jejich útěk nepodařilo zastavit, a nakonec ani jim nezbylo než se k němu přidat. Kardinál Cesarini musel nakonec v přestrojení za prostého vojáka prchnout tak o překot, že v táboře nechal svůj kardinálský klobouk, roucho, rodinné šperky i papežskou bulu. Do rukou husitů padlo na 2000 plně vybavených bojových vozů, vojenského materiálu i různých drahocenných artefaktů.
 

Jak Plzeň k velbloudovi přišla

plzeňAle i katolíci zaznamenali úspěchy – od 14. července 1433 do 9. května 1434 odolávali statečně obléhání Plzně (nejvýznamnější katolické bašty v Čechách). Po neslavném konci čtvrté křížové výpravy, která prchla z území Čech v srpnu roku 1431, dospěli zástupci katolické církve k názoru, že čeští kacíři nejdou přemoci silou a je tedy třeba hledat diplomatické řešení. Ovšem radikální husité si chtěli před další diskuzí s koncilem upevnit své pozice a proto bylo tábory, sirotky, Pražany a Žatecko-lounskými dojednáno společné obležení poslední velké katolické bašty v Čechách – Plzně. Ovšem i přes snahu o vyhladovění města padly problémy se zásobováním především na obléhatele. Docházelo i k vnitřním roztržkám v husitském vojsku, kdy byl Prokop Holý odvolán z funkce vrchního velitele. Vůdčí posty v husitském vojsku byly obsazeny méně zkušenými veliteli a obléhání se tak nadále komplikovalo.

velbloudPřed Vánocemi roku 1433 podnikli plzeňští velký výpad, přičemž se jim mimo jiné podařilo uloupit trofejního velblouda, kterého Sirotci obdrželi jako dar od polského krále. Velbloud se pak na paměť této události dostal do městského znaku Plzně. Hlad a velké mrazy způsobovaly vojskům před Plzní obrovské problémy. Církevní špičky i císař Zikmund Lucemburský si uvědomovali důležitost Plzně, proto císař a koncil vynaložili nemalé finanční náklady na jednání s husitskou šlechtou. Nakonec se mu podařilo získat na svou stranu táborského hejtmana Přibíka z Klenové, který poté přistoupil na tajné zásobení Plzně potravinami. Ve formující se koalici vedle sebe stanuli umírněná husitská šlechta s katolíky, a to byl konec odbojných husitských radikálů. Od polních vojsk se odklonila většina prostého českého lidu, které již unavovalo úmorné vydržování ohromného počtu profesionálních vojáků a s tím spojená drahota a bída v zemi.
 

Konec husitských válek u Lipan i pod Sionem

Bitva u LipanPoslední husitská bitva znamenala konec zdlouhavých a vyčerpávajících husitských válek v českých zemích. Na kopci, pod kterým se nepřátelé utkali, dnes stojí památník. Lipanská mohyla, jak je také mnohdy nazýván, je poskládána z pískovcových cihel, do kterých je vložen kalich.

Rekonstrukci můžete zhlédnout poslední květnovou sobotu, areál se otevírá již v 11 hodin, bitva začíná v 15 hodin. Těšit se můžete na bohatý doprovodný program.

Událost je ale také zachycena na největším českém obraze, Maroldově panoramatu, který je vystaven na holešovickém výstavišti.

Za úplný konec husitských válek se považuje dobytí hradu Sion, jednoho z předních husitských hejtmanů Jana Roháče z Dubé, který se pokoušel pokračovat v husitském radikalismu. Jan Roháč byl 6. září 1437 spolu s padesáti dvěma obránci zajat a posléze v Praze popraven
Husitské slavnosti ve Slaném

31. 5.1. 6.
Husitské slavnosti ve Slaném

Tradiční akce na slánském Masarykově náměstí. Město si připomene kousek historie a ožije Husitskými slavnostmi.

Hrad Bezděz – královskou cestou na výlet Památky

Hrad Bezděz – královskou cestou na výlet

Král hradů – takovou přezdívku dostal Bezděz od návštěvníků. Hrad je dostupný pěšky z Doks po červené tzv. Máchově cestě – 7 km, vlakem i autobusem. Pod hrad Bezděz vede i cyklotrasa č. 25 a 3045. Výstup k hradu je pouze pro pěší!

Hrad Hněvín v Mostě – krásný výhled na město Životní styl

Hrad Hněvín v Mostě – krásný výhled na město

Jednou z největších dominant Mostecka a samotným symbolem města Most je replika starého hradu Hněvín, která slouží jako restaurační zařízení a výletní místo turistů. Součástí komplexu je i vyhlídková věž, ze které si prohlédnete krajinu od úpatí Krušných hor až po České středohoří.

Památník Jana Žižky z Trocnova – muzeum s expozicí věnovanou Janu Žižkovi – dočasně uzavřeno Památky

Památník Jana Žižky z Trocnova – muzeum s expozicí věnovanou Janu Žižkovi – dočasně uzavřeno

Tento rozlehlý areál, který se rozkládá poblíž osady Trocnov na Českobudějovicku, slouží k připomínce nejslavnějšího husitského vojevůdce Jana Žižky. V roce 2024 je památník uzavřen.

Kočičí hrádek v Kočičích skalách Příroda

Kočičí hrádek v Kočičích skalách

Menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování.

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

Symfonický koncert k 600. výročí úmrtí Jana Žižky

21. 6.
Symfonický koncert k 600. výročí úmrtí Jana Žižky

V pátek 21. června od 19 hodin rozezní Žižkovo náměstí v Táboře hudebníci Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Muzeum Žlutice Kultura

Muzeum Žlutice

Expozice muzea vás provede historií Žlutic až do barokního období. Vyspělost žlutické společnosti dokládá Žlutický kancionál – národní kulturní památka. Mimo to zde najdete interaktivní výstavu útrpného práva v šatlavě. V podzemí muzea je otevřeno lapidárium.

Středověký den – Přibyslav 1424

17. 8.
Středověký den – Přibyslav 1424

Přibyslav si mnohými akcemi po celý rok 2024 připomíná úmrtí Jana Žižky v roce 1424. Jednou z velkých plánovaných akcí je Středověký den 17. srpna 2024.

Válka a vojenství v době Jana Žižky

15. 6.
Válka a vojenství v době Jana Žižky

Celodenní akce v areálu Archeoskanzenu Trocnov nejen pro rodiny s dětmi s doprovodným programem. Vraťte se v sobotu 15. června 2024 do minulosti.

Městské slavnosti Děčín 2024

31. 5.1. 6.
Městské slavnosti Děčín 2024

Městské slavnosti Děčín se letos konají od poloviny května do poloviny června. Těšit se můžete na dny plné zábavy pro celou rodinu.

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha Kultura

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Táborská setkání 2024

13. 9.15. 9.
Táborská setkání 2024

Historické centrum Tábora s několika náměstími, křivolakými uličkami i bohatou zelení za městskými hradbami ožívá na tři dny dávnou historií první poloviny 15. století. Časem, kdy se vlády nad městem ujal husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova.

Dobytí hradu Příběnice – rekonstrukce historické bitvy

20. 7.
Dobytí hradu Příběnice – rekonstrukce historické bitvy

Rekonstrukce historické bitvy na louce za klokotským klášterem návštěvníky přenese do událostí let 1420 a 1421, které jsou spojeny s nově vzniklým městem Tábor.

Žižkův víkend v Táboře

10. 10.12. 10.
Žižkův víkend v Táboře

Akce při příležitosti 600. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova.

Socha Jana Žižky z Trocnova u Sudoměře Památky

Socha Jana Žižky z Trocnova u Sudoměře

Památník Jana Žižky u Sudoměře je monumentální socha vojevůdce Jana Žižky, připomínající jeho vítězství v bitvě u Sudoměře. Nachází se mezi rybníky Markovcem a Škaredým, nedaleko Strakonic. Památník z roku 1925 je sestavený z kamenných kvádrů a vysoký 16 m.

Zikmund Lucemburský – král zvaný Liška ryšavá

Zikmund Lucemburský – král zvaný Liška ryšavá

Diplomat i válečník, reformátor církve a muž, který hovořil sedmi jazyky a miloval rytířské turnaje: tím vším byl Zikmund Lucemburský (14. února 1368, Norimberk nebo Praha – 9. prosince 1437, Znojmo), nejperspektivnější ze synů Karla IV.

Klobouk u Kouta na Šumavě Památky

Klobouk u Kouta na Šumavě

Tato malá pozoruhodná stavba se nachází na kopci Kolébka nad Koutem na Šumavě při polní cestě ke Spáňovu. Dnešní gloriet byl v roce 2007 rekonstruován a slouží jako příjemné místo k zastavení a krátkému odpočinku s krásným výhledem. Místo je doplněno lavičkami a informační tabulí.

Národní památník na Vítkově Kultura

Národní památník na Vítkově

Od roku 2000 spravuje Národní muzeum Národní památník na Vítkově se známou sochou Jana Žižky na vrcholu.

Trocnov – rodiště Jana Žižky Kultura

Trocnov – rodiště Jana Žižky

Oblíbené výletní místo najdete 3 km od Borovan. Jedná se o rodiště Jana Žižky, obec Trocnov. Trocnovským areálem lze projít po značeném okruhu.

Objeveno redakcí: stovková výročí roku 2024

Objeveno redakcí: stovková výročí roku 2024

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 24? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let města Opavy, 700 let od válečného tažení krále Jana Lucemburského a 600 let od smrti Jana Žižky. V roce 1624 začal Albrecht z Valdštejna budovat svůj pražský palác a Jan Amos Komenský poprvé vydal svou mapu Moravy. Před 200 lety byl dokončen chrám Tří grácií v Lednicko-valtickém areálu a narodil se hudební skladatel Bedřich Smetana, sté narozeniny by pak v roce 2024 oslavili například filmoví režiséři Oldřich Lipský, František Vláčil, Karel Kachyňa a spousty dalších osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Tachovsko a do historického parku Bärnau-Tachov

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Tachovsko a do historického parku Bärnau-Tachov

Naplánujte si výlet nebo dovolenou v krásné přírodě Českého lesa a na Tachovsku! S portálem Kudy z nudy nejenom nezabloudíte, ale neunikne vám ani žádné zajímavé místo. Provedeme vás Tachovem i jeho okolím, a samozřejmě se podíváme i k sousedům. Hned za hranicemi totiž leží Historický park Bärnau-Tachov, největší středověký archeopark v Německu.

Věda a historie není nuda: 16. září, den objevení Rukopisu královédvorského

Věda a historie není nuda: 16. září, den objevení Rukopisu královédvorského

Málokterá událost poznamenala české dějiny tak jako objevení několika středověkých rukopisů v čele s Rukopisem královédvorským a Rukopisem zelenohorským. Podivných nálezů ale bylo víc, dodnes zaměstnávají historiky a další vědce, a hlavně i po více než 200 letech rozdělují společnost na jejich zastánce a odpůrce. Pojďme si starý spor a historii rukopisů zmapovat s Kudy z nudy.

Hrad Sukoslav v Kostomlatech pod Milešovkou Památky

Hrad Sukoslav v Kostomlatech pod Milešovkou

Rozsáhlé torzo hradu, nazývaného též Kostomlaty, se tyčí na kopci, nedaleko od Kostomlat pod Milešovkou. Hrad bývá považován za jednu nejmalebnějších zřícenin v Čechách.

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Bitva u Lipan –  poslední velká husitská bitva, která ukončila období husitských válek

Bitva u Lipan – poslední velká husitská bitva, která ukončila období husitských válek

Na Lipské hoře u středočeských Lipan se 30. května 1434 odehrála poslední velká husitská bitva. Vojska utrakvisticko-katolické koalice se tu střetla s polními vojsky táborského a sirotčího svazu, tedy radikálním křídlem husitského hnutí. Na místě dnes stojí památník, mohyla poskládána z pískovcových cihel, do kterých je vložen kalich.

Výlet za nejslavnějším vystřeleným okem v Česku na Rabí

Výlet za nejslavnějším vystřeleným okem v Česku na Rabí

Je tak slavné, že se o něm píše v učebnicích dějepisu a učí ve školách. V Praze má dokonce hospodu, zmiňují se o něm průvodci nejméně na dvou českých hradech, objevilo se na bankovkách a poskakuje na webových stránkách hradu Rabí. Jeho majitelem byl významný husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova.

Výlet do zapomenutého kraje na Vladař

Výlet do zapomenutého kraje na Vladař

Žlutice jsou neprávem opomíjené městečko na břehu řeky Střely, založené na důležité staré stezce z Prahy do Chebu. Asi čtyři kilometry východně od Žlutic ční k obloze mohutná čedičová stolová hora Vladař, která vévodí celému kraji a plně si zaslouží své jméno.

Rozhledna na Kaňku a Havířská bouda Příroda

Rozhledna na Kaňku a Havířská bouda

Rozhledna na Kaňku u Kutné Hory nabízí díky svému umístění a výšce 30 metrů rozhled do celého kraje. Součástí rozhledny se stala i kavárna se čtyřiadvaceti a restaurace se šedesáti místy. K dispozici je také penzion se šesti pokoji.

Kostel Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně Památky

Kostel Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně

Kostel na Malé Straně blízko Karlova mostu mezi ulicemi Saskou, Lázeňskou a Velkopřevorským náměstím, byl původně románskou bazilikou, kterou založil roku 1169 král Vladislav I. spolu s klášterem a špitálem řádu Maltézských rytířů (johanitů) jako první centrum tohoto rytířského řádu v Čechách.

Rabí – nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách Památky

Rabí – nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách

Hrad Rabí, který vzniknul na počátku 13. století, je králem všech českých hradů. Kdybyste pečlivě odměřili délku jeho budov a hradeb s dělovými baštami, napočítali byste neuvěřitelné tři kilometry.

Hrad Krasíkov – Švamberk Památky

Hrad Krasíkov – Švamberk

Vrch s kaplí a zřícenou věží ležící západně o Plzně byl osídlen již v pravěku. Stopy osídlení však zanikly při budování středověkého hradu. Ves Krasíkov,položená v místech pozdějšího švamberského dvora, je prvně zmiňována roku 1227, kdy ji velmož Kojata odkázal svému služebníkovi Marešovi.

Kadaňský hrad nad řekou Ohře Památky

Kadaňský hrad nad řekou Ohře

K charakteristickým stavbám města Kadaně patří určitě Kadaňský hrad. Návštěvníci zde mohou využít knihovnu s čítárnou, internetovou kavárnu, obřadní síň nebo navštívit galerii Josefa Lieslera. Najdete zde také malé muzeum věnující se dějinám hradu.

Stezka Po stopách bitvy u Chlumce Příroda

Stezka Po stopách bitvy u Chlumce

Oblast kolem Chlumce u Ústí nad Labem se v historii stala dějištěm řady významných bitev. Chlumeckem prošla snad všechna válečná tažení do Čech. Bitvy za vlády Přemyslovců, husitská tažení, vojska za 30leté války, v 7letých válkách, napoleonské války, prusko-rakouské střety i 1. a 2. světová válka.

Zříceniny Příběnice a Příběničky u Tábora Památky

Zříceniny Příběnice a Příběničky u Tábora

Zřícenina Příběnice se nachází na levém břehu řeky Lužnice asi 10 km na jihozápadě od Tábora. Spolu s hradem Příběničky na protějším břehu řeky tvořil ve své době jednu z nejrozsáhlejších pevností u nás.

Vrch Vítkov v Praze – připomínka české historie Příroda

Vrch Vítkov v Praze – připomínka české historie

Dominanta tyčící se nad Prahou, připomínka slavné české historie – to je pražský vrch, který ve své nejvyšší části dosahuje výšky 270,4 m.n.m. a rozděluje od sebe čtvrtě Karlín a Žižkov.

Zřícenina hradu Skály – Bischofstein Památky

Zřícenina hradu Skály – Bischofstein

Pozůstatky hradu Skály objevíte nedaleko Teplic nad Metují. Hrad byl založen na konci 14. století, později byl pobořen a opět obnoven a využíván až do poloviny 16. století. Dnes zde uvidíte zbytkové části zdiva, které byly účelně vsazeno do okolních skal, zbytky studny a tesané místnosti do skal.

Zřícenina hradu Ronov nad Sázavou Památky

Zřícenina hradu Ronov nad Sázavou

Zřícenina hradu Ronov se v současné době nachází uprostřed rozsáhlé obory. Zřícenina je volně přístupná celoročně.

Pomník Bitvy u Domažlic Památky

Pomník Bitvy u Domažlic

Monumentální památník ve tvaru husitského kalichu, nacházející se na Baldovském návrší u Domažlic, byl vytvořen na počest husitské bitvy z roku 1431.

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic Příroda

Pravěké osídlení na kopci Vladař u Žlutic

Krajině na Žluticku vévodí stolová hora Vladař, která byla v minulosti opakovaně osidlována. Z pravěkého období pochází rozsáhlý systém opevnění, nasucho stavěné valy členící hradiště na opevněnou vrcholovou plošinu a opevněné předhradí. Opevněná plocha dosahuje 115 hektarů.

Žižkův dub v Podhradí Příroda

Žižkův dub v Podhradí

Dub je nazýván Žižkův na základě dvou výprav husitů, které dobývaly hrad Lichnice. Žádné z výprav se však sám Žižka neúčastnil. Dub údajně stál u původní brány hradu, kde jej při stavbě sídla okolo roku 1250 vysadili.

Sochařská stezka na Baldov Příroda

Sochařská stezka na Baldov

Naučná stezka vede z Domažlic, respektive z okraje Týnského předměstí, na Baldovské návrší. Celková délka činní přibližně 1,5 km a na trase se nachází sedm zastavení.

Vrch Vladař u Žlutic Příroda

Vrch Vladař u Žlutic

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Žižkův dub v Borohrádku Příroda

Žižkův dub v Borohrádku

Dnes již neexistující dub rostl v lesích nedaleko Borohrádku. Dub prý pamatoval dávné časy, kdy okolím projížděli husité v čele s Janem Žižkou. V místě, kde památný strom stával lze dnes dohledat pozůstatky pařezu – dub zanikl při řádění bouře Kyrill v roce 2007.

Komiksová naučná stezka Jana Husa okolo Kozího hrádku Příroda

Komiksová naučná stezka Jana Husa okolo Kozího hrádku

Seznamte se s historií hrádku a zdejšího pobytu mistra Jana Husa zábavnou komiksovou formou. Okolo pevnůstky totiž vede naučná stezka určena všem věkovým kategoriím, kterou společně s historiky komiksová autorka Klára Smolíková. Součástí jsou také hravé prvky pro nejmenší.

10 tipů na výlety na nejznámější bojiště aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů na výlety na nejznámější bojiště aneb ve stínu i na výsluní

Války přemyslovských panovníků, husitské války, třicetiletá válka, napoleonská tažení i prusko-rakouské války zanechaly v naší zemi spousty stop a šrámů. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na deset bojišť, kde se odehrály významné bitvy českých dějin. Připomeneme vám i střety, které sice rozhodly o osudu českých zemí, ale odehrály se za našimi hranicemi, a takové, které ovlivnily dějiny celé Evropy.

Muzeum Českého lesa v Tachově Kultura

Muzeum Českého lesa v Tachově

Muzeum se nachází v areálu bývalého františkánského kláštera, stranou od centra města. Bývalému klášternímu refektáři je také věnována nejpůsobivější část expozice. Zaujmou ale i historické a národopisné expozice a Příroda Českého lesa s Interaktivní zelenou stezkou.

Husitská mohyla v Hořicích Památky

Husitská mohyla v Hořicích

V Hořicích najdete na jih od nádraží Husitskou mohylu neboli Mohejlík v podobě husitského válečného vozu. Je připomínkou místa, kde se konala v roce 1423 bitva.

Podlipanské muzeum v Českém Brodě Kultura

Podlipanské muzeum v Českém Brodě

Podlipanské muzeum v Českém Brodě bylo založeno již v roce 1896 a sídlí v pozoruhodné secesní budově, postavené podle projektu architekta Antonína Balšánka, kterou obklopuje původní zahrada.

Pavilon s bitvou u Lipan na Výstavišti Holešovice Kultura

Pavilon s bitvou u Lipan na Výstavišti Holešovice

Kruhový pavilon v dolní části areálu Výstaviště skrývá pozoruhodné dílo českého malíře Luďka Marolda z let 1897–1898. Jedná se již o druhou kruhovou stavbu v areálu Výstaviště, která vznikla pro Výstavu architektury a inženýrství po vzoru předešlého Pavilonu českých turistů.

Jiří z Poděbrad – jediný zvolený český král

Jiří z Poděbrad – jediný zvolený český král

Jiří z Poděbrad (23. dubna 1420, ? – 22. března 1471, Praha) byl jediný český král, který nepocházel z panovnické dynastie. Za krále si jej jednomyslně zvolili čeští pánové v roce 1458 a úřad vykonával až do své smrti. Kdyby se ujal jeho návrh na vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků, Organizaci spojených národů nebo Evropské unii už mohlo být přes 500 let.

Rataje nad Sázavou – Hrad Pirkštejn Památky

Rataje nad Sázavou – Hrad Pirkštejn

Hrad Pirkštejn založil Jindřich z Lipé v první polovině 14. století jako součást hradeb městečka Rataje nad Sázavou.

Bitva u Domažlic – největší vítězství husitů v českých zemích

Bitva u Domažlic – největší vítězství husitů v českých zemích

Za největší husitský úspěch je považováno vítězství nad pátou křížovou výpravou u Domažlic v srpnu 1431. Křižáci se při zaslechnutí husitského chorálu "Ktož sú boží bojovníci" rozutekli a stáhli zpět do Bavorska, aniž by vůbec došlo k boji.

Luděk Marold – autor největšího českého obrazu

Luděk Marold – autor největšího českého obrazu

Panoramatický obraz Bitvy u Lipan je pozoruhodné dílo malíře Luďka Marolda (7. srpna 1865 – 1. prosince 1898). Je 11 metrů vysoký, 95 metrů dlouhý a jde o největší malířské dílo, které kdy v Čechách vzniklo. Navíc ho můžete vidět na vlastní oči, a to v kruhovém pavilonu na holešovickém Výstavišti v Praze.

Historická únikovka 1420 Zážitky

Historická únikovka 1420

Meče cinkají, řemdihy víří vzduchem, šídla popichují… Husitské války jsou prostě v plném proudu. Ubráníte Prahu?

Tachov – brána Českého lesa Kultura

Tachov – brána Českého lesa

Branou Českého lesa je označováno město Tachov v Plzeňském kraji nedaleko hranic s Německem, které dodnes obklopují hradby ze 14. století. Tachovské památky lákají na prohlídku jak v letní turistické sezóně, tak v průběhu celého roku.

Žižkova mohyla u Přibyslavi Památky

Žižkova mohyla u Přibyslavi

Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde, při obléhání Přibyslavi roku 1424, zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Žižka však nezemřel v boji – do hrobu ho schvátila dosud ne plně objasněná nemoc.

Hrad Sion – sídlo Jana Roháče z Dubé Památky

Hrad Sion – sídlo Jana Roháče z Dubé

Nedaleko Chlístovic u Kutné Hory najdete zbytky hradu Sion. Na místě hradu bylo původně nevelké hradiště. Roku 1423 získal území Jan Roháč z Dubé, který v roce 1426 zahájil výstavbu nevelkého hradu Sion, který byl vystavěn na skalnatém ostrohu ze tří stran chráněn říčkou Vrchlicí.

Památník bitvy u Tachova Památky

Památník bitvy u Tachova

Bitva u Tachova za husitských válek se odehrála v srpnu 1427, v dnes již přesně neznámé lokalitě poblíž Tachova. Spojené husitské svazy pod velením Prokopa Holého zde téměř bez boje rozprášily vojska třetí křížové výpravy v čele s trevírským arcibiskupem Otou ze Ziegenheimu.

Zřícenina hradu Zbirohy Památky

Zřícenina hradu Zbirohy

Nad levým břehem řeky Jizery nedaleko města Turnova stojí zřícenina hradu Zbirohy. Z původního hradu se dochovaly obytné místnosti pod severní zdí ve vnitřním hradu, sklepení a základy obranné věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Za poznáním husitských hejtmanů na Kutnohorsko Památky

Za poznáním husitských hejtmanů na Kutnohorsko

Na tento výlet se vydejte z malebného městyse Malešov. Je to místo, jehož atmosféra vás okamžitě pohltí, místo, kde si užijete současnost i historii.

Socha Jana Žižky na Vítkově – největší jezdecká socha v České republice

Socha Jana Žižky na Vítkově – největší jezdecká socha v České republice

Největší jezdeckou sochou v České republice odlitou z bronzu je socha husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, umístěná na vrchu Vítkově na Žižkově, kde 14. 7. 1420 husité pod vedením Jana Žižky porazili vojska první křížové výpravy. Socha je 9 m vysoká, 9,6 m dlouhá a 5 m široká. Její hmotnost činí 16,5 tuny.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

Hrad Libštejn – osamělý hrádek Památky

Hrad Libštejn – osamělý hrádek

Tichému údolí jižně od Liblína vévodí osamělý hrádek svou vysokou, mohutnou věží. Vrch, na němž stojí, je z obou stran oddělen údolím dvou bystřin od sousedních zalesněných strání, které jej převyšují. Hrad patří k vrcholům šlechtické hradní architektury doby Karla IV.

Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova v Praze Památky

Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova v Praze

Na vrcholu kopce Vítkov na pražském Žižkově se hrdě tyčí socha Jana Žižky na koni, největší jezdecká socha u nás i v Evropě a třetí největší na světě. Monumentální umělecké dílo bylo v Praze na Vítkově odhaleno 14. července 1950, ve výroční den Žižkova zdejšího vítězství.

Památník bitvy u Lipan – místo osudového střetu husitů s katolíky Památky

Památník bitvy u Lipan – místo osudového střetu husitů s katolíky

U Lipan se odehrála dne 30. 5. 1434 poslední velká husitská bitva. Památník byl postaven na kopci zvaném Lipská hora, samotná bitva se ovšem odehrávala v širším okolí. Nejbližím městem je Kouřim, zhruba 5 km.

Pomník bitvy u Nekmíře Památky

Pomník bitvy u Nekmíře

Pomník bitvy u Nekmíře připomíná první použití jednoho z husitských bojových vynálezů – vozové hradby. Jan Žižka zde v roce 1419 porazil vojska Bohuslava ze Švamberka.

Skalní reliéf Jana Roháče z Dubé Památky

Skalní reliéf Jana Roháče z Dubé

Reliéf Jana Roháče z Dubé byl zhotoven v roce 1937 k pětistému výročí dobytí hradu Sion. Je zde jedno ze zastavení naučné stezky Cestou husitských hejtmanů.

Další aktuality

10 tipů, jak si užít volný čas s dětmi v Jihočeském kraji

Plánujete rodinnou dovolenou v jižních Čechách anebo výlet po tomto malebném kraji s dětmi, ale nejste si jisti, kde to bude vaše nejmenší bavit? Inspirujte se našimi tipy, které jsou ušity rodinám s dětmi přesně na míru! Skvělý den si užijete v některých ze zoologických zahrad, na pohádkovém zámku Blatná, v archeoskanzenu, v muzeu čokolády a na dalších místech. Stačí si jen vybrat...
29. květen 2024 7:21
Zážitky, Jihočeský kraj

Zámek v Českém Krumlově vystavuje v konírně unikátní historické povozy

Na pátém nádvoří zámeckého areálu v Českém Krumlově si můžete prohlédnout velmi zajímavou expozici knížecí konírny. Uvidíte unikátní a citlivě zrekonstruované postroje i historické dopravní prostředky, které se ve schwarzenberských sbírkách dochovaly.
23. květen 2024 9:00
Památky, Jihočeský kraj

Přívozy na přehradě Lipno už zase jezdí

Přívozy přes Lipenskou přehradu zahájily od května provoz. Využít tak lze spoje mezi Horní Planou a Bližší Lhotou a mezi Frymburkem a Frýdavou. V tuto dobu již také jezdí oblíbený letní přívoz na trase Dolní Vltavice – Kyselov. Lodní doprava výrazně zkracuje cestu v oblasti turistům i obyvatelům, kteří jinak musí celou lipenskou nádrž objíždět.
21. květen 2024 6:00
Příroda, Jihočeský kraj

Poznejte hrady, zámky a kláštery kolem Vltavy od Šumavy do Středního Povltaví

Jižní Čechy i Střední Povltaví nabízí k obdivu pomyslnou šňůru, kterou tvoří řeka Vltava. Na ní jsou navlečené jako zářivé perly nejkrásnější historické památky – hrady, zámky i kláštery. V létě vás tu čekají spousty zážitků, atraktivní prohlídky, výstavy a další kratochvíle.
19. květen 2024 12:00
Památky, Jihočeský kraj

Zámek Kratochvíle provoní stovky květin

Skvostné květinové vazby vyzdobí a provoní od soboty 18. do neděle 26. května 2024 zámek Kratochvíle. Po roce budou opět zámek zkrášlovat stovky živých květů – název letošní výstavy zní "Mýtické světy mezi květinami". Prohlídku výstavy lze absolvovat v rámci běžných prohlídek zámku.
17. květen 2024 6:00
Památky, Jihočeský kraj

Na Lipně se budou o víkendu prohánět dračí lodě

Jaký by to byl start do nové letní sezóny na Lipně, kdyby na hladině vltavské přehrady chyběly dračí lodě? Letos se tohoto scénáře určitě bát nemusíte, naopak. Závod dračích lodí Lipno Dragon Boat Race 2024 se uskuteční od pátku 17. 5. do soboty 18. 5. a bude se jednat již o 17. ročník oblíbené akce na vodě!
15. květen 2024 14:00
Letní sporty, Jihočeský kraj

Muzeum středního Pootaví Strakonice zvítězilo v soutěži Muzeum roku

Muzeum středního Pootaví Strakonice se stalo vítězem 5. ročníku soutěže Muzeum roku, která probíhala na turistickém portálu Kudy z nudy od 25. května 2023 do 31. března 2024. Soutěž Muzeum roku byla vyhlášena jako součást mediální kampaně Národní soutěže muzeí Gloria musaealis.
14. květen 2024 16:00
Kultura, Jihočeský kraj

Vydejte se do Písku za pískem

V malebném jihočeském Písku se o víkendu 17. až 19. května bude konat další ročník tradiční akce Pískoviště 2024. Ve městě je připravena řada zajímavých akcí, ale hlavní atrakcí bude tvorba soch z písku v nadživotních velikostech. Hlavní myšlenkou letošního ročníku je Voroplavba jako příběh dřeva, řeky a lidí.
13. květen 2024 14:00
Zážitky, Jihočeský kraj