Úvod > Aktuality > Tradice: slavné osobnosti kolem piva aneb pivo dělá sládek
Tradice: slavné osobnosti kolem piva aneb pivo dělá sládek
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Gurmánská turistika

Tradice: slavné osobnosti kolem piva aneb pivo dělá sládek

  • Vydáno21. září 2022
Že je české pivo nejlepší na světě je celkem známá věc, ale skvělé jméno mají i čeští sládci. Možná z historie znáte jména František Ondřej Poupě nebo Josef Groll, ale stojí za to seznámit se i s jejich následovníky, tedy sládky, kteří nyní dávají nezaměnitelný rukopis pivům z pivovarů Pilsner Urquell, Proud či Raven z Plzně, pivovaru Libertas v Úvalech, Pivovaru Litovel, pražskému pivovaru Cobolis či pivovaru Budvar z Českých Budějovic. Nabídneme vám i pár tipů, kde si práci sládka vyzkoušet a kam se vypravit na prohlídku.
Líhní nejlepších českých sládků jsou střední průmyslové školy potravinářských technologií a vysoké školy chemicko-technologické, ovšem v polovině 18. století, kdy se v Českém Šternberku narodil František Ondřej Poupě (1753–1801), žádná podobná škola neexistovala.
 

Skvělé české pivo a sládci František Ondřej Poupě a Josef Groll

S výrobou piva a sladu se František Ondřej Poupě seznámil u bratra Jana, který byl sládkem ve Velké Bíteši, a po čtyřech letech se stal samostatným sládkem. Vystřídal řadu pivovarů, například v Tachově, Hořovicích, ve Slaném nebo v Jinonicích. Málokterá osobnost se podepsala na chuti dnešního piva tolik jako Poupě. Zaváděl nové metody, razil zásadu „pšenice na koláče, oves pro koně, jen ječmen na pivo“ a také pravidlo, že pivo se má vařit jen z vody, sladu a chmele bez oblíbených dobových přísad. Za svého působení v městském pivovaru v Brně dokonce zřídil první pivovarskou školu na světě. Byla to přelomová událost: do té doby totiž přežíval cechovní systém, kdy cechovní mistři a sládci své informace tajili a nepředávali je dál. Pivovar měl v té době vynikající pověst a pro rady za Poupětem kromě desítek žáků chodili sládkové z mnoha pivovarů z okolních měst. Na všestranného sládka v Brně dodnes vzpomínají: na rohu mezi Dominikánskou a Starobrněnskou ulicí, kde stával brněnský městský pivovar, dnes najdete nejenom sochu Františka Ondřeje Poupěte, ale i Pivovarský dům Poupě.

Kdo ví, jak by to také bylo se slavným plzeňským pivem, kdyby si kdysi plzeňští měšťané do nově postaveného moderního pivovaru na předměstí Plzně nepřizvali sládka Josefa Grolla (1813–1887), aby jim ukázal, co umí. Ten 5. října 1842 uvařil první várku piva z místní vody, žateckého chmele a světlejšího sladu. Stvořil tak nejenom světoznámé pivo s novou chutí, známé jako Plzeňský prazdroj, ale současně založil novou pivní kategorii, které se dnes na celém světě říká pilsner neboli pivo plzeňského typu. To se od ostatních ležáků liší především výraznější chmelovou chutí.
 

Co musí umět sládek?

Sládci byli a dodnes jsou v každém pivovaru hlavními osobami, které dohlíží na celý proces vaření piva od přípravy sladu přes vystírání, rmutování, zchlazení a dozrávání až po finální stáčení. Tradice dokonce zachovala název profese, i když moderní čeština by sládky označila spíše jako hlavní technology. Kromě technologie výroby ale musí znát i chemické procesy kvašení a zrání a zároveň odhadnout a najít tu správnou chuť zlatavého moku, která lidem zachutná.

Protože v cizině je o naše sládky zájem, tradici vaření českého piva dnes šíří po celém světě. Do zemí, kde pracují, navíc jako správní vyslanci své země přivážejí i český slad a chmel, bez nichž se spodně kvašený ležák plzeňského typu zkrátka neobejde. Řada českých sládků naopak prošla pivovary v cizině a domů pak přivážejí zajímavé zkušenosti, inovace a neotřelé technologické postupy.
 

České pivovary a jejich sládci

Kteří čeští sládci jsou nejznámější a která jména byste měli znát? Podobně jako pánové Poupě a Groll má skvělý zvuk i jméno Václava Berky, což je emeritní vrchní sládek pivovaru Pilsner Urquell z již třetí generace plzeňských sládků. Petr Kostelecký, historicky desátý sládek Pivovaru Litovel za celou dobu jeho existence, získal před časem zlatou medaili na mezinárodní soutěži World Beer Awards za pivo Premium Dark. Uznejte sami, uvařit pivo s mezinárodně uznávanou kvalitou se nepovede každému.

V zahraničí získával zkušenosti také Robert Franěk, vrchní sládek Akciového pivovaru Libertas; před příchodem do Úval pracoval jako vrchní sládek pivovaru Hendrych a pivovaru Kamenice nad Lipou. Nepřehlédnutelnou postavou je neúnavný a věčně usměvavý Pavel Paloušpražského pivovaru Cobolis. Také on patří mezi špičku českých sládků, proto jeho piva sbírají řadu ocenění. Létající sládek Budějovického Budvaru se jmenuje Aleš Dvořák a o své práci mluví jako o nejlepší na světě. Cestuje po minipivovarech, ochutnává různá piva, zajímá se o postupy vaření a objevuje novinky, které se kolem piva dějí. Se sládky z minipivovarů je pak taky občas vaří.

Čeští sládci jezdí za zkušenostmi do světa, ze světa se naopak jezdí k nám: třeba tak jako Fil Miller, sládek, spolumajitel a vrchní degustátor pivovaru Raven. Pivo začal vařit doma v Sydney, pak si ale koupil letenku do Čech a zakotvil v Plzni. V pivovaru zodpovídá za receptury a neustále přináší nápady na pomezí „progresivní“ a „naprostá šílenost“. Jako první v Česku tak například připravil pivo zvané „kyseláč“ nebo sladké a tmavé pivo Cream porter.

V našem výčtu sládků nesmí chybět ani Tomáš Vodochodský, spolumajitel a sládek Černokosteleckého zájezdního pivováru v Kostelci nad Černými lesy. Jeho tatínkem byl vyhlášený sládek Jiří Vodochodský, který vařil pivo například v Nuslích, Krušovicích nebo v pivovaru ve Vysokém Chlumci. Tomáš si pamatuje na stěhování z jednoho pivovaru do druhého, podle toho, kde tatínek zrovna působil, a záhy měl jasno, že se vydá v jeho stopách. Říká, že dobrý sládek se pozná podle toho, jak zvládne uvařit desítku (kterou na rozdíl od dvanáctky nebo pivních speciálů není moc čím vyšperkovat a sládek musí předvést veškerý svůj um) a kromě toho ve venkovním areálu Černokosteleckého zájezdního pivováru vybudoval pietní místo českých sládků. Hold jim tu můžete vzdát stylově sklenicí s pivem.
 

Když pivo vaří paní sládková

Sládkům se občas říkalo „starší mistr“ nebo „pan starý“. Jenže pivovarnictví a sladovnictví se mění a pivní svět už dávno není pouze doménou mužů. Ženy pivo pijí a samozřejmě také vaří, ostatně i v čele Českého svazu pivovarů a sladoven stojí žena, a to Martina Ferencová.

Nejúspěšnější česká sládková, která má na kontě více než stovku ocenění z nejrůznějších pivních soutěží nejen v Česku, ale i v zahraničí, je Nataša Rousková, takzvaná královna českého ležáku z Pivovaru Zubr Přerov. Lenka Straková ještě za studií na potravinářské fakultě VŠCHT nastoupila do Plzeňského Prazdroje, kde se po čase dostala na pozici sládkové. Navrhovala nové typy piv, které Prazdroj v rámci programu Volba sládků nabízí každý měsíc ve svých hospodách, od roku 2020 uskutečňuje své experimenty v pivovaru Proud.
Sládkovou pivovaru Chroust je Karolína Chroustovská. Donedávna létající pivovar ale už přestal „létat“, protože koupil část technologického vybavení v potštejnském pivovaru Clock – Fenetra a nejméně několik let bude vařit pivo na jednom místě.

Na divoce kvašená piva, v tuzemsku téměř neznámá, zato velmi populární v zahraničí, se specializuje Jitka Ilčíková z Wild Creatures Mikulov. Jeden z moravských lambiků zařadil autor světového atlasu piv Tim Webb do výběru nejlepších piv světa, lahve s folklorními motivy se už dostaly do Belgie, Holandska, Švédska, USA, Kanady, Austrálie i Číny.

A konečně v jednom z našich nejkrásnějších pivovarů v teplické restauraci Monopol, pracuje jako sládková Martina Valterová. Do pivovaru v citlivě zrekonstruované secesní budově z roku 1850, kde byl za první republiky lázeňský kabaret, se dostala přes pivovary Zlatopramen a minipivovar Na Rychtě v Ústí nad Labem. Za svá piva získala několik prestižních ocenění na mnoha soutěžích, nejrůznějšími diplomy má vytapetovanou zeď na varně.
 

Zážitkové programy: uvařte si vlastní poctivé pivo!

Pivovary už dávno nenabízejí jen obyčejné prohlídky spojené s ochutnávkou piv. Vyzkoušejte si práci sládků a vydejte se za vlastními experimenty třeba do pivovaru Raven! Pivo ovšem nestačí dobře uvařit, je potřeba ho také umět správně natočit – a načepovat šnyt, hladinku, mlíko nebo čochtana vás naučí ve Škole čepování, kterou pořádá Plzeňský Prazdroj. Vyzkoušet si práci sládka a uvařit si vlastní poctivé pivo můžete ale na celé řadě dalších míst, namátkou v minipivovaru Tišnov, v Prazeminipivovaru U Medvídků anebo v litoměřickém minipivovaru Koliba.

A kde zjistíte, co v pivním světě právě frčí? Vyzkoušejte Volbu sládků, kterou každý měsíc připravují sládci Plzeňského Prazdroje. Po celém Česku můžete během dvanácti měsíců ochutnat až dvanáct unikátních čepovaných piv, každý měsíc jedno. Pokaždé jde o speciální várky piv, která nejsou v konkrétních hospodách a restauracích běžná.
Tradice: české pivo jako fenomén a symbol národní hrdosti míří do UNESCO

Tradice: české pivo jako fenomén a symbol národní hrdosti míří do UNESCO

Česká pivní kultura patří mezi naše národní poklady, přesto na seznamu světového dědictví UNESCO zatím chybí. Český svaz pivovarů a sladoven se to rozhodl změnit a podnikl první kroky na dlouhé cestě. Jejím výsledkem by měl být zápis české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nebude to ale hned, úspěch se dá čekat až za několik let.

30 tipů na výlety za pivem: Oslavte Den českého piva!

30 tipů na výlety za pivem: Oslavte Den českého piva!

Víte jak se vaří tradiční české pivo? Zjistit to můžete v některém z velkých pivovarů a jejich návštěvních centrech, nebo se můžete vydat přímo ke zdroji do menších pivovarů. Zlatavý mok tak poznáte z různých úhlů pohledu. Oslava nejoblíbenějšího nápoje Čechů s sebou přinese řadu doprovodných akcí, jejichž ústředním tématem je, jak jinak, pivo. Čekají na vás ochutnávky pivních speciálů, lahodná degustačních menu či návštěvy sládků! Dny českého piva pořádá Český svaz pivovarů a sladoven. V letošním roce oslavy proběhnou v termínu od 14. do 30. 9. 2022.

Tradice: proč je pivo hořké aneb vše o chmelu, Žatecku a Žatecké chmelové oblasti

Tradice: proč je pivo hořké aneb vše o chmelu, Žatecku a Žatecké chmelové oblasti

Tradiční, jemný, aromatický a zaručující excelentní chuť a vůni piva: takový je český chmel a především král mezi tuzemskými chmelovými odrůdami, Žatecký poloraný červeňák. Bez poctivého chmele by nebylo pivo pivem, pro Čechy to byla vždycky rostlina velmi hodnotná, ovšem díky svým účinkům i značně rozverná. Navíc město Žatec a okolní chmelařská krajina by brzy mohly rozšířit české památky, zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dobré pivo z dobrých minipivovarů anebo kde a na čem si pochutnáte

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dobré pivo z dobrých minipivovarů anebo kde a na čem si pochutnáte

Hledáte pivovary, které vaří opravdu kvalitní pivo? Kde si vyberete z mnoha pivních druhů a stylů a téměř se stoprocentní jistotou najdete něco, co vám zachutná? Nechali jsme si poradit od odborníků a připravili pro vás výběr podniků, kde nebudete vědět, co ochutnat dřív.

100 tipů, kde vyzkoušet tradice

100 tipů, kde vyzkoušet tradice

Poctivost, řemeslný fortel, odkaz předků, láska a dovednosti prověřené lety: takové jsou naše tradice. Hledáte ty nejkrásnější lidové slavnosti a festivaly, krajové speciality a klasické české pivo? Místa, kde poznáte mistry svého oboru a odhalíte tajemství tradičních řemesel? Anebo toužíte po hýčkání a odpočinku, které nabízejí naše lázně? Nabízíme vám místa, kde si přijdou na své všechny smysly a kde se s tradicemi setkáte skutečně na vlastní oči, nos, jazyk, uši i kůži.

50 tipů na nejlepší gastronomické zážitky sezóny 2022

50 tipů na nejlepší gastronomické zážitky sezóny 2022

Patříte k milovníkům kvalitní gastronomie? Těší vás jarní, letní i podzimní možnosti konzumace dobrot pod širým nebem? Nabízíme vám více než padesát tipů na letošní akce spojené s jídlem pro rok 2022. Opět si užijeme pestrou nabídku tradičních festivalů zaměřených pouze na určitou potravinu – borůvky, mrkev, jablka, ryby, chléb, česnek, cibuli i chmel. Navštívit ale můžete mnoho lokálních, komornějších akcí, které nabídnou nejčastěji burčák, víno, pivo, burgery, ale i vegetariánská jídla, polévky či pochoutky z jablek. Plánujte a ochutnávejte – je z čeho vybírat!

Tradice: Užijte si netradiční pivní lahůdky, procedury i historické expozice

Tradice: Užijte si netradiční pivní lahůdky, procedury i historické expozice

Patříte také k milovníkům zlatavého moku? České pivo má mnohasetletou historii a tradice jeho výroby se dědí z generace na generaci. Nejprve byla výroba piva výsadou šlechty či měšťanů a dále vzkvétala až do založení průmyslových pivovarů, které v tradici výroby českého piva pokračují dodnes. S našimi tipy si pivo užijete v několika rovinách – můžete ho na sebe nechat působit zevnitř i zvenku v pivovarech, pivních lázních, ochutnat raritní výrobky z piva a pivních přísad nebo poznat dlouhou historii tohoto nápoje.

Tradice: pivovarnictví a popularita českého piva

Tradice: pivovarnictví a popularita českého piva

Přestože se k vaření piva používají osvědčené technologické receptury a pár základních surovin, které jsou všude stejné, přece je každé pivo trochu jiné, poznamenané geniem loci a lidmi, kteří ho připravují. Vydejte se s námi na toulky za tradicemi českého pivovarnictví, za pivem a po nejrůznějších pivovarech, od minipivovarů až po věhlasné známé podniky.

7 věcí, které nevíte o... českém pivu

7 věcí, které nevíte o... českém pivu

Jsme národ pivařů, pivo milujeme a jak dokládají statistiky spotřeby piva na osobu a rok, máme ho téměř nejraději ze všech zemí na celém světě. Proč se nápoj s poměrně malým obsahem alkoholu těší takové oblibě, proč se kolem piva točí tolik knih a filmů, a co všechno obnáší pivní kultura? A co všechno o pivu ještě nevíme?

10 tipů, kam jít na pivo

10 tipů, kam jít na pivo

České pivo má mnohasetletou historii a tradice její výroby se dědí z generace na generaci. Prvním historickým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088. Nejprve byla výroba piva výsadou jednotlivců (např. měšťanů, šlechty), ve 14. století byly založeny cechy sladovníků a pivovarníků a výroba piva dále vzkvétala až do založení průmyslových pivovarů, které v tradici výroby českého piva pokračují dodnes. My pro vás máme 10 tipů, kam jít na dobré pivo a zároveň poznat i jeho historii…