Vydejte se na výlet poblíž místa, kde se
8. 11. 1620 odehrála
bitva na Bílé Hoře. V anglickém parku se třemi alejemi leží letohrádek se zajímavým půdorysem –
šesticípé hvězdy. Pořádají se zde výstavy a další kulturně-společenské akce. Letohrádek je možné si i pronajmout pro významné akce, svatební obřady.
Bílá Hora a její slavný letohrádek Hvězda
Les zvaný Malejov, který od 10. století patřil do majetku
Břevnovského kláštera, získal na počátku 16. století král Ferdinand I. Habsburský a roku 1534 zde založil oboru. Uprostřed obory nechal jeho druhorozený syn Ferdinand Tyrolský, jinak císařský místodržitel v Čechách, vybudovat v letech 1555–1556 podle vlastního návrhu
letohrádek v podobě šesticípé hvězdy. Na pracích a dohledu se podíleli Giovanni Maria Aostalli a Giovanni Lucchese pod vedením Hanse Tirola, později Bonifáce Wohlmuta. Letohrádek v renesančním stylu měl sloužit zřejmě jako
lovecký i odpočinkový zámeček. Obora sloužila k lovu, po její obnově v 18. století se sem však již honitba nevrátila. Zůstala pouze bažantnice. Císař Josef II. o zhruba století později naopak rozhodl, že zde bude
skladiště střelného prachu. Od roku 1952 do r. 1996 zde bylo Muzeum A. Jiráska a M. Alše.
Budovu za tímto účelem
rekonstruoval Pavel Janák. V souvislosti s tímto muzeem byly na vnitřní straně zdi kolem letohrádku umístěny reliéfní plastiky znázorňující revoluční tradice českého lidu od A. Kuldy a B. Kloužka. Následovaly další vlny rekonstrukcí až do roku 2000. Budovu má od roku 1958 ve správě
Památník národního písemnictví, který zde od poslední rekonstrukce pořádá sezónní výstavy Charakteristická hvězdicová půdorysná forma letohrádku dodává budově jedinečný vzhled, který láká nejen milovníky architektury, ale i návštěvníky hledající klidné místo v přírodě.
Vedle Hvězdy se v oboře nalézají ještě další objekty. Ve svahu pod Hvězdou je to
Míčovna a dále
konírna, dům čp. 86 zvaný Myslivna a dům čp. 1 nazývaný
Správcovský dům. Prostory přízemí letohrádku jsou věnovány Ferdinandu II. Tyrolskému a historii Hvězdy, štukové výzdobě interiéru,
dobovému umění a vědě, bělohorskému období českých dějin a jeho ohlasu ve výtvarném umění, především v literatuře 18.-19. století a rekonstrukci a využití letohrádku ve 20. století. Bohaté italské štuky s mytologickými motivy v přízemním podlaží pocházejí v poloviny 16. století. V suterénu je umístěn
model bitvy na Bílé hoře. V prvním patře probíhají výstavy, ve druhém patře se nachází rozlehlá hodovní síň s původní dlažbou z pálených dlaždic. Letohrádek byl v roce 1962 zařazen na seznam národních kulturních památek.
Obora, která sloužívala pro zábavu a lovy renesanční šlechty, je dnes místem, kam se chodí na
procházky, se psy, za relaxací nebo se projet na kole. Využít můžete také
kavárnu u letohrádku, nedaleké
dětské hřiště či nabídku přírodní scenérie jako oddacího místa. Obora je volně přístupná celoročně.