
Rozsáhlý areál
Klementina na
Starém Městě v
Praze najdete snadno: leží na
trase Královské stezky, která prochází Karlovou ulicí. Hlavní průčelí je obrácené do
Mariánského náměstí, kde sídlí také
Městská knihovna a
Magistrát hlavního města Prahy, jen pár kroků od
Klementina je
Staroměstské náměstí a
Karlův most. Zkrátka když jezuité vybírali místo pro novu kolej, nemohli si vybrat lépe.
Prohlídky běžné i speciální

Velkoryse rozvrženému
Klementinu vládne baroko, ostatně většina budov vznikla v 17. a 18. století. Areál využívala
Karlova univerzita, dnes v něm sídlí
Národní knihovna; do komplexu jsou začleněné i dva kostely,
kostel Nejsvětějšího Salvátora a
katedrála svatého Klimenta, a
Vlašská kaple.
Ačkoli Klementinum se opravuje a zřejmě ještě letos začne poslední a nejrozsáhlejší etapa revitalizace, která areálu definitivně vrátí autentickou původní podobu, prohlídek by se obnovy historického sídla dotknout neměly.
Co tedy můžete právě nyní v Klementinu vidět a zažít? 
Můžete vystoupat na 68 metrů vysokou
Astronomickou věž a v původní pracovně observatoře si prohlédnout dobové astronomické, geofyzikální a meteorologické přístroje z 19. století. Navštívíte také
Meridiánovou síň, dříve využívanou na určování poledne, a
Zrcadlovou kapli. Do bohatě vyzdobeného prostoru se zrcadly, zasazenými ve štukové výzdobě klenby, ovšem prohlídka zamíří jedině v případě, že se tu nekoná jiná akce. Zlatým hřebem prohlídky je návštěva skvostné
barokní knihovny s freskovou výzdobou a sbírkou geografických a astronomických glóbů.

Prohlídky se konají denně včetně víkendů a státních svátků od 10 hodin každou půlhodinu a trvají zhruba 45 minut. Vstupenky stojí 250/150 Kč, děti do sedmi let mají vstup zdarma a rodinné vstupné vyjde na 600 Kč. Držitelé Prague Card získají 25% slevu z plného vstupného. Můžete si také objednat speciální balíčky: soukromou prohlídku barokní knihovny a Astronomické věže, romantický zásnubní večer s přípitkem na věži nebo fotografování večerní Prahy.
Nejkrásnější knihovna na světě

Barokní knihovna
Klementina byla poprvé otevřena roku 1722 pro účely jezuitské univerzity a její podoba se od té doby příliš nezměnila. Před třemi lety čtenáři oblíbeného amerického serveru Bored Panda při hlasování rozhodli, že jde o
nejkrásnější knihovnu na světě. Je v ní uloženo 20 tisíc svazků převážně cizojazyčné teologické literatury, přičemž
knihy s nabílenými hřbety a červenými značkami tu byly již za dob jezuitů.
Klementinum se proslavilo také jako místo, kde se na přelomu srpna a září 1791 konala
velká výstava českých průmyslových výrobků, jedna z prvních v Evropě a zřejmě i ve světě. Nazývala se Waarenkabinet a odehrála se v letním refektáři, dnešní Všeobecné studovně. Šlo o jednu z akcí doprovodného programu ke korunovaci Leopolda II., její ozvěnou pak byly
Jubilejní zemská výstava 1891 a
Všeobecná Československá výstava 1991. Ty se ovšem už do Klementina nevešly, obě se konaly na
výstavišti a v Průmyslovém paláci v
pražských Holešovicích.
Zajímavosti o Klementinu
Z Astronomické věže je nádherný výhled na historické centrum Prahy, ale oceníte jej pouze v případě, že dokážete vyšplhat až nahoru. Při výstupu na věž lze použít výtah, ovšem z nejvyššího patra stále zbývá 87 schodů na věžní ochoz. - V Klementinu probíhala meteorologická pozorování a měření již roku 1752, od roku 1775 ale tvoří nepřetržitou řadu. Víte však, že poledne měřená v Meridiánové síni byla od roku 1842 vyhlašována máváním praporu z ochozu věže, od roku 1891 ještě doprovázená výstřelem z děla? Naposled se představení odehrálo patrně v roce 1928.
- Astronomická pozorování a měření vynesla Klementinu jeho místo na nebi: je po něm pojmenovaná planetka 3386 Klementinum, objevená v roce 1980 ve hvězdárně na Kleti.
- V předsálí knihovny je vystavena faksimile Vyšehradského kodexu. Kniha výňatků z evangelií obsahuje 108 bohatě ilustrovaných pergamenových listů, celkem 26 stran z toho tvoří obrazy evangelistů, Kristovy rodiny či obrazy ze Starého zákona a také českého patrona svatého Václava. Jde o jeden z nejvzácnějších iluminovaných rukopisů druhé poloviny 11. století v Evropě.
Klementinum sice je symbolem Národní knihovny, ale většina knihovních svazků se už dávno nachází jinde: v centrálním depozitáři v pražské čtvrti Hostivař. Po dokončení všech oprav by v Klementinu měly zůstat „pouze“ dva miliony svazků, v Hostivaři se počítá s uložením zhruba 10 milionů knih. - Navzdory obřím číslům kapacita knihovny vystačí nanejvýš do roku 2040, a tak se patrně záhy objeví myšlenka výstavby nové knihovny. Z té poslední před deseti lety sešlo – vzpomínáte na projekt nové budovy na Letné od architekta Jana Kaplického?
- Přijďte se do Klementina podívat po dokončení rekonstrukce: zmizí například kanceláře a komůrky, kdysi vytvořené přepažením rozměrných chodeb.