Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Fortový „věnec“ je unikátním projektem podplukovníka Wurmba z roku 1850 představujícím modernizaci Olomoucké pevnosti – přeměnu bastionové pevnosti na pevnost fortovou (táborovou). Na konci 19. století byla Olomouc nedobytným městem, systém byl rozebrán až před 1. sv. válkou.

Zámecký komplex, obklopený malebným zámeckým parkem a nádhernou přírodou, nabízí zážitek z pobytu a exkluzivní ubytování pro ty, kteří hledají únik z každodenního shonu. Na dobré jídlo můžete přijít také do stylové zámecké restaurace.

Kapucínská hrobka v Brně, Kapucínská zahrada ve Znojmě, romantická Kapucínská ulička v Mikulově anebo ubytování za přijatelnou cenu v klášteře přímo na Hradčanech, to všechno můžete vidět a zažít při toulkách po stopách řádu menších bratří kapucínů.

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody českých králů, přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě pražském.

Jedná se o komplex několika budov zvaných Šlikovský zámek, Lauenburský zámek a Palác princů. Jižně a zejména západně od zámku se rozprostírá Zámecký park – kdysi zvaný osmý div světa.

Na Kudy z nudy si připomeneme nejenom nového britského krále Karla III. a jeho maminku, zesnulou královnu Alžbětu II., ale i další panovníky a jejich návštěvy českých zemí. Podívejte se, kam jezdili na návštěvy králové a císaři, kde zanechaly své stopy české královny a kam až vedou spletité panovnické rodové kořeny.

Podzemní chodby pevnosti Josefov, která byla postavena v letech 1780 až 1787 z podnětu císaře Josefa II. Měla sloužit k ochraně zemských hranic proti výbojnému Prusku.

Také jste si oblíbili historickou minisérii Marie Terezie? Úspěšný seriál se natáčel na řadě českých a moravských historických sídel. Možná jste některá z nich poznali a možná vám přijde vhod náš přehled míst, kde se některé scény uskutečnily. Mimo to vám přinášíme i stručný přehled staveb a zajímavostí, které s jedinou vládkyní na českém trůně úzce souvisí. Ať už se jedná o budovy, které kázala postavit nebo zámky, které navštívila během svých „inspekčních“ cest po Čechách a Moravě.

Zámek Děčín, ležící nad soutokem Labe a Ploučnice, patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech. Zámek okouzlí návštěvníky především tehdejší nejznámější rosarií v habsburské monarchii Růžovou zahradou a monumentální barokní konírnou. Otevřené je také revitalizované jižní křídlo.

Hrad Špilberk vytváří už více než sedm staletí výraznou dominantu města Brna, kterému v minulosti poskytoval ochranu a pocit bezpečí. Dnes je sídlem Muzea města Brna, jedním z brněnských kulturních center a významným turistickým cílem.

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Kdyby se jediný syn císaře Františka Josefa I. nezastřelil v Mayerlingu, nejspíš by František Ferdinand d’Este prožil běžný život váženého šlechtice. Jenže výstřel z roku 1889, který sprovodil ze světa korunního prince Rudolfa, přenesl nástupnictví na rodinu mladšího bratra vládnoucího císaře.

Jako cizokrajný exotický pták mezi ochočenými druhy se mezi rody Rohanů, Des Fours, Buquoy de Longeval, Harbuval de Chamaré či Mensdorff-Pouilly vyjímá jméno Napoleona II. alias vévody Zákupského.

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

V areálu Pražského hradu se nachází hned několik zahrad, které jsou bezplatně přístupné veřejnosti. Zatímco severní zahrady patří mezi historicky nejcennější, z jižních zahrad je kouzelný pohled na historickou část města.

Zámek Brandýs nad Labem byl oblíbeným sídlem habsburských panovníků. Významná renesanční památka s dochovanou sgrafitovou výzdobou je otevřena pro veřejnost a zrestaurované sály a interiérové expozice podávají svědectví o pobytech všech císařů monarchie, kterým zámek patřil až do roku 1918.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Park nazývané také Morávkův. Vznikl na dříve uzavřené ploše jižně od ulice Milady Horákové, několik posledních let zabranou výstavbou tunelů a podzemních garáží.

Původně renesanční Královská zahrada z roku 1534 se stala jedním z mála klidných míst v centru Prahy. Zahradu na místě původních středověkých vinic založil Ferdinand I. Habsburský. Nachází se nedaleko letohrádku královny Anny.

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. Jméno "jelení" má příkop proto, že zde byla nejen v době vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Otevřen je celoročně, vždy od 10:00 hodin do soumraku.

Na místě, kde se před staletími odehrávala Bitva na Bílé hoře, leží oáza klidu, kde můžete zapomenout na uspěchaný život velkoměsta. Celý objekt letohrádku Hvězda provází číselná symbolika. Půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy (hexagram) symbolizuje spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie.

V Haštalské ulici v Praze najdete zpřístupněnou původní alchymistickou dílnu z doby Rudolfa II., kde se míchal elixír věčného mládí a kde Golem dostal svůj šém.

Při pohledu na obrazy italského malíře Giuseppe Arcimbolda vás napadne, že přesně takhle vypadá barokní umění. Jeho portréty složené z pestrobarevných květin, plodů ovoce i zeleniny a nejrůznějších předmětů okouzlily Prahu v době císaře Rudolfa II. – a právě panovníkův portrét nazvaný Vertumnus z roku 1591 je Arcimboldovým nejznámějším obrazem.

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Čtyřkřídlá jednopatrová budova je typickou ukázkou tereziánské vojenské architektury. Byla vystavěna za Marie Terezie v letech 1771-1778, naproti vchodu arcibiskupské rezidence, aby dle pověsti bránila slavostním výjezdům arcibiskupa, kterého panovnice neměla v oblibě.

V Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense. Nově je obrazárna otevřena od 1.1.2023.

Klenotem pražského baroka je barokní Clam-Gallasův palác, známý je i klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni. Obě místa připomínají rod Gallasů a posléze Clam-Gallasů, který měl svá panství především v severních Čechách. Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838) v roce 1801 pro veřejnost otevřel na zámku ve Frýdlantě rodové muzeum, první hradní muzeum ve střední Evropě.

Páni z Kunštátu a Poděbrad byli jediný domácí šlechtický rod, z něhož vzešel český král. Tím byl Jiří z Poděbrad (1420–1471), zvolený do královského úřadu zástupci zemských stavů po smrti nezletilého Ladislava Pohrobka (1440–1457) z rodu Habsburků.

Historie zámku ve Slavkově u Brna byla více než 400 let spojená se starobylým moravským rodem Kouniců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Václav Antonín kníže z Kounic a Rietbergu (1711–1794), kancléř čtyř habsburských panovníků – Marie Terezie, Josefa II., Leopolda II. a Františka II.

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Valdštejnský palác na Malé Straně představuje jednu z nejvýznamnějších staveb českého raného baroka. Jedná se o celý palácový komplex, který doplňuje Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna. V současné době slouží palác jako sídlo Senátu Parlamentu České republiky.

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Po bitvě u Moháče, kde zemřel Ludvík Jagellonský, nastoupil na český trůn Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503, Alcalá de Henares, Španělsko – 25. července 1564, Vídeň). Jeho manželkou byla česká a uherská princezna Anna Jagellonská (1503–1547). Měli spolu patnáct dětí včetně Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.

Baron František von Trenck, plukovník rakouské armády, se proslavil svou neobyčejnou odvahou, velitelskou zdatností a neobvyklou bojovou strategií. Povahou nesmírně vznětlivý, výbušný, nedisciplinovaný, obzvlášť krutý a bezohledný muž díky těmto vlastnostem slavil úspěchy na všech frontách. Jeho těleské ostatky jsou vystaveny v kapucínské hrobce v Brně.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Kasematy patří ke stavebním kuriozitám hradu Špilberku a představují jednu z nejnavštěvovanějších turistických atraktivit v Brně. Byly vybudovány v roce 1742 v rámci závěrečné etapy přestavby hradu na barokní pevnost, prováděné pod vedením zemského pevnostního inženýra plukovníka Rochepina.

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město) je považován za otce české historiografie. Zajímal se o české dějiny, především o dobu husitskou, kterou považoval za dobu uskutečnění národních, demokratických a sociálních ideálů.

Když se mluví o luxusních sídlech habsburských panovníků, leckoho napadne vídeňský zámek Schönbrunn. Proč ale jezdit tak daleko, když rezidence císařů a následníků trůnu najdete i v Česku? Jak příběhy je provázejí a co objevíte v jejich interiérech?

Památné místo na Bílé hoře v Praze 6 připomíná neslavnou bitvu, která se zde odehrála 8. 11. 1620. Katolické armády porazily vojska českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. V následujících letech byla česká politika zcela podřízena habsburské nadvládě, a to na 298 let.

Park u Prašného mostu v Praze 6 zdobí první tuzemská socha habsburské panovnice Marie Terezie, rakouské arcivévodkyně a české královny. Autorem sochy je Jan Kovářík.

Socha císaře Josefa II. v nadživotní velikosti vznikla v roce 2009. Jedná se o bronzový odlitek původní sochy, která stála na náměstí v letech 1886-1923. Socha je 2,2 m vysoká. Císař byl v tomto kraji velmi oblíben a několikrát ho i navštívil.

První strojní přádelna byla postavena v roce 1797 ve Verneřicích 8 km jižně od Benešova nad Ploučnicí, v nejjižnější obci děčínského okresu. Roku 1770 tu proslulý podnikatel J. J. Leitenberger založil jednu z prvních manufaktur na potiskování kartounových tkanin v roce 1797 pak přádelnu.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Na Staroměstském náměstí v Praze stojí replika mariánského sloupu, který na tomto místě stával od roku 1648 do roku 1918. Současné sochařské dílo pochází z rukou akademického sochaře Petra Váni, na náměstí stojí opět od července 2020.