Starý královský palác na Pražském hradě

Král a císař Karel IV. vybudoval na III. nádvoří Pražského hradu na místě románské stavby v 1. polovině 14. století gotický palác s klenutým reprezentačním prostorem a pásem arkád na severní straně. Za vlády jeho syna Václava IV. byla postavena dvě kolmá křídla a přestavěna kaple Všech svatých.

 

Celých osmdesát let bouřlivého 15. století byl palác opuštěn. Po roce 1483 se na Pražský hrad vrátil král, Vladislav Jagellonský, a zahájil poslední velkou přestavbu paláce. Vznikl při ní velkolepý slavnostní Vladislavský sál, jehož architekt, Benedikt Ried, spojil umění pozdní gotiky s prvky nastupujícího renesančního slohu. Také kolmé palácové křídlo, nazvané po Vladislavově synu Ludvíkovi, je dílem B. Rieta. Po nástupu Habsburků na český trůn byly sály Starého královského paláce využívány pro korunovační slavnosti a sněmy, jako jednací sály, úřadovny a depozitáře. Nové obytné místnosti byly stavěny západně od paláce, v jižní části areálu Hradu. Po katastrofálním požáru v roce 1541 byla nově přestavěna Sněmovna a kostel Všech svatých. Tereziánské křídlo vzniklo při přestavbě Hradu v 18. století. Ve 20. století bylo několikrát rekonstruováno a naposledy bylo v roce 1993 upraveno pro výstavy výtvarného umění.

Vladislavský sál sloužil od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje, trhy s uměleckým a luxusním zbožím. Tato reprezentační funkce je částečně zachována dodnes – ve Vladislavském sále se konaly volby prezidenta republiky a slavnostní shromáždění spojená s významnými dny České republiky. S Vladislavským sálem sousedí Sněmovna, která zařízením svého interiéru přibližuje způsob jednání sněmu po roce 1627, a kostel Všech svatých. Z jihozápadního rohu Vladislavského sálu vede portál do Ludvíkova křídla s místnostmi České kanceláře. V její druhé místnosti bylo v roce 1618 zahájeno České stavovské povstání, když byli z okna do hradního příkopu vyhozeni dva místodržící s písařem. České stavovské povstání bylo prvním konfliktem třicetileté války (1618 – 1648).

Z vyhlídkové pavlače při jižní stěně Vladislavského sálu se otvírá krásný výhled do zahrady Na Valech a na Prahu. Z Vladislavského sálu se dnes vychází po Jezdeckých schodech, vystavěných původně pro příjezd rytířů na koních přímo do sálu, k turnajům. Schodiště je zaklenuto složitou pozdně gotickou krouženou klenbou.

Kostel Všech svatých vystavěl na místě románské palácové kaple stejného zasvěcení Petr Parléř. Kostel byl podle starých pramenů nádherně vyzdoben po vzoru pařížské La Chapelle. Po požáru v roce 1541 z něj však zbyly jen obvodové zdi. Při obnově byl kostel prodloužen až k průčelí Vladislavského sálu a při dalších úpravách s ním byl spojen portálem. Ve výklenku na severní straně kostela Všech svatých je náhrobek svatého Prokopa, jehož životu je věnován i obrazový cyklus na stěnách.

Starý Královský palác je součástí základního prohlídkového okruhu na Pražském hradě, který mimo palác zahrnuje Baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku, Katedrálu sv. Víta