Tereziánská zbrojnice je
rozsáhlá klasicistní stavba zabírající velkou plochu Biskupského náměstí. Tvoří ji čtyři jednopatrová křídla, která obklopují rozlehlý dvůr. Exteriéru dominuje
masivní tympanon nad hlavním vchodem s kamenickou výzdobou představující
vojenské trofeje, na vrcholku tympanonu je umístěna
socha Marta v plné zbroji.
Zbrojnice byla
podle místní tradice postavena na pokyn Marie Terezie právě
proti hlavnímu vchodu do arcibiskupské rezidence, aby bránila arcibiskupovi, jehož panovnice neměla v lásce, v reprezentačním výjezdu z jeho sídla. Arcibiskupové pak často požadovali její zbourání, ale vždy neúspěšně. V devadesátých letech 20. století byla zbrojnice
stavebně upravována pro využití Univerzitou Palackého. Dnes zde tedy naleznete univerzitní knihovnu, restauraci, centrum výpočetní techniky UP, Vydavatelství UP, Archiv UP a Eurocentrum.
Z historie tereziánské zbrojnice: po rakousko-pruských válkách v polovině 18. století, kdy císařovna
Marie Terezie (1717-1780) ztratila Slezsko, se
Olomouc ocitla blízko okraje monarchie. Císařovna se z ní proto rozhodla udělat nedobytnou pevnost, která by chránila mocnářství před vpádem cizích vojsk. Stavitel olomoucké pevnosti,
generálmajor Bechade de Rochepine (1694-1776), využil starého městského opevnění a doplnil je novým tak, aby celkový výsledek odpovídal pokrokovým požadavkům opevňovací taktiky. Rochepine přemýšlel, kde ve městě by bylo nejvhodnější místo pro postavení nové velké dělostřelecké zbrojnice. Nakonec vybral Biskupské náměstí poblíž hradeb – přímo naproti
Arcibiskupskému paláci. Základní kámen zbrojnice byl položen v roce 1768 a celá stavba dokončena o deset let později, v roce 1778. Zbrojnice
téměř z poloviny zakrývá budovu arcibiskupského sídla, takže vznikla pověst, že Marie Terezie neměla příliš v lásce tehdejšího olomouckého biskupa a stavbou zbrojnice mu chtěla naschvál zkomplikovat reprezentativní výjezd z rezidence.