Zámek Ostrov

V Zámku dnes sídlí Městský úřad Ostrov a informační centrum. Nachází se zde dva výstavní sály - Ostrovsko a hornictví.

Expozice v Sala terreně prezentuje historii rudného hornictví v Krušných horách od 15. do 20. století a zobrazuje každodenní život horníků. Druhá část se nachází v Podkroví, tato výstava je věnována šlechtickému rodu Schliků, mincování, jáchymovské latinské knihovně a krušnohorským řemeslům např. paličkářství, rukavičkářství apod. Expozice Šlikové a mincování je v ostrovském zámku instalována trvale, město ji od roku 2019 rozšiřuje u příležitosti 450. výročí narození Jáchyma Ondřeje Schlika. K vidění je zde například šlikovská stříbrná kazeta, která byla prohlášena v roce 2015 za národní kulturní památku. Jedná se o pokladnici osázenou 44 šlikovskými mincemi a medailemi, které byly vyraženy v jáchymovské, hornoslavkovské, plánské, norimberské a pražské mincovně. Autorem uměleckého díla je augsburského šperkař Johann Andreas Thelot. Uvidíte zde i svatební pohár, věnovaný Marií z Redernu (roz. Šlikovou) k jeho svatbě (již třetí) s Urschulou Sofií von Oppensdorf anebo popravčí meč kata Mydláře, kterým byl roku 1621 Jáchym Ondřej Šlik popraven v Praze.

Ve dvoraně ostrovského zámku se podíváte na Ostrovský porcelán zn. Puls. V expozici si můžete prohlédnout skutečně exkluzivní porcelán, neboť porcelánka v 1. pol. 20. století patřila k nejlepším porcelánkám západního Krušnohoří vedle Horního Slavkova, Březové u Karlových Varů a Lokte.
 

Zámecké objekty stojí na okraji udržovaného parku, který býval v 17. století jedním z nejproslulejších architektonických parků v Čechách. Areál doplňuje raně barokní letohrádek, který je využíván jako galerie. Do komplexu budov Ostrovského zámečku patří také zrestaurovaný Palác princů, kam lze nahlédnout bez průvodce.
 

V 15. století získal zdejší panství rod Schliků, který jej postupně rozšiřoval a zveleboval. Ve třicátých a čtyřicátých letech 17. století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským. V letech 1685-1690 nechal Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový – tzv. Lauenburský. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggi.

Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných velkovévody Toskánskými v průběhu 19. a 20. století. Po roce 1918 sloužil zámecký areál jako sídlo školy, poštovního úřadu, lesní správy, část zabrala i armáda. V roce 1939 zde nacisté zřídili koncentrační tábor a po vypuknutí 2. světové války tady bylo vojenské skladiště.

Základ dnešního zámeckého komplexu tvoří dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba z druhé poloviny 17. století. Vnější podobu dala především klasicistní přestavba po požáru v roce 1795. Vpravo od hlavního vchodu přiléhá k zámku čtverhranná věž, v jejímž přízemí je brána do města. Dnes zde sídlí Střední průmyslová škola. Znak císařského orla v kartuši, umístěný ve frontonu hlavního vstupu, pochází z doby, kdy majiteli byli velkovévodové Toskánští. Vstupní portál dokončený roku 1690 je dílem ostrovského sochaře Martina Möckela. V budově zámu dnes sídlí radnice města Ostrova.