Zámek tvoří soubor několika budov – Šlikovský zámek, Lauenburský zámek a Palác princů. Jižně od zámku se rozprostírá Zámecký park s barokní stavbou Letohrádku. V zámku dnes sídlí Městský úřad Ostrov s několika expozicemi a informační centrum. V podkroví zámku lze zhlédnout expozici slavného rodu, který v 16. stol. zámek obýval – Šlikové na ostrovském panství – bohatství a moc. Zde je k vidění popravčí meč, který údajně patřil Janu Mydlářovi, který 21. června 1621 setnul zdejšího rodáka Jáchyma Ondřeje Šlika. Jeho pra-prastrýcem byl Štěpán Šlik, který vlastnil právo na ražbu Jáchymovského tolaru a padl jako nebohatší muž Českého království v bitvě u Moháče.
V Sala terreně zámku je instalována expozice Zámecká zahrada v proměnách času, která představuje zámeckou zahradu v době její největší krásy. Dvorana zámku nabízí návštěvníkům expozici Ostrovského porcelánu zn. Puls z kdysi světoznámé ostrovské porcelánky Pfeiffer&Löwenstein, která patřila v 1. pol. 20. století k nejlepším porcelánkám západního Krušnohoří.
Palác princů a Zámecký park
Dnešní Zámecký park má přírodně krajinářský ráz, ale v některých jeho lokalitách se upravují partery do podoby, kterou měly v 17. století, kdy se park nenazýval parkem, ale zámeckou zahradou. V této době byla právě tato zámecká zahrada jeden z nejproslulejších zahradních architektonických skvostů v Čechách. Stala se vzorem pro mnohé jiné zahrady nejen u nás, ale i v Evropě a právem se jí říkalo osmý div světa. V budově Letohrádku dnes sídlí pobočka karlovarské galerie umění a návštěvníci zde mohou obdivovat současnou uměleckou tvorbu či stálou expozici porcelánu se sbírky Střední uměleckoprůmyslové školy Karlovy Vary. V Paláci princů, po jeho rekonstrukci, našla své místo městská knihovna a kronika. Přístupný je nejen pro čtenáře, ale i pro návštěvníky, kteří mohou obdivovat z dávné historie pozůstatky stropní fresky ze slavné Dianiny lázně – v té době mimořádného barokního bazénu, který si vystavět tehdejší majitelé – Franziska Sibylla Augusta a Ludwig Wilhelm. Procházkou Zámeckým parkem dojde každý návštěvník k souboru sakrálních staveb zvaných Posvátný okrsek a tam návštěvníci mohou obdivovat barokní stavby ve 17. století včetně Klášterního kostela Zvěstování Panny Marie a jeho přilehlé zahrady.
Z historie zámku v Ostrově
V 15. století, za vlády císaře Zikmunda Lucemburského, získal zdejší zámek Kašpar Šlik, který postupně rozšiřoval své pánství v západních Čechách. Jeho synovec Kašpar II zdejší gotický hrad přestavěl na renesanční zámek. Ve třicátých a čtyřicátých letech 17. století byl zámek upraven do barokní podoby Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským. V letech 1685-1690 nechal Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský před původní šlikovským zámkem přistavět zámek nový – tzv. Lauenburský. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggi.
Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb prováděných velkovévody Toskánskými v průběhu 19. a 20. století. Po roce 1918 byl zámek toskánským Habsburkům zkonfiskován a zámecký areál sloužil např. jako skladiště, sídlo lesní správy, armády, za války zde byla zřízen dokonce koncentrační tábor. Do jeho rekonstrukce v něm několik desítek let sídlila Střední průmyslová škola.
Základ dnešního zámeckého komplexu tvoří dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba z druhé poloviny 17. století. Vnější podobu dala především klasicistní přestavba po požáru v roce 1795. Vpravo od hlavního vchodu přiléhá k zámku čtverhranná věž, v jejímž přízemí je brána do města. Znak císařského orla v kartuši, umístěný ve frontonu hlavního vstupu, pochází z doby, kdy majiteli byli velkovévodové Toskánští. Vstupní portál dokončený roku 1690 je dílem ostrovského sochaře Martina Möckela.