Úvod > Co chcete dělat? > Kasematy na Špilberku v Brně
Kasematy na Špilberku v Brně
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
+ Přidat foto

Kasematy na Špilberku v Brně

Památky
Kasematy patří ke stavebním kuriozitám hradu Špilberku a představují jednu z nejnavštěvovanějších turistických atraktivit v Brně. Byly vybudovány v roce 1742 v rámci závěrečné etapy přestavby hradu na barokní pevnost, prováděné pod vedením zemského pevnostního inženýra plukovníka Rochepina.
V 17. a 18. století se takto nazývaly všechny klenuté prostory vybudované v tělese valového opevnění, jejichž účelem bylo poskytnout úkryt vojenské posádce i vojenskému materiálu v případě dělostřeleckého bombardování. Kasematy byly vestavěny do postranních hradních příkopů, severního a jižního. Šlo o dvoupatrové, z cihel postavené klenuté chodby. Uprostřed chodby v jižním patře kasemat byly vestavěny čtyři pece, ve kterých bylo možné napéct chléb až pro pět tisíc osob. Kasematy byly opatřeny světlíky zajišťujícími přístup světla a vzduchu i topeništi s komíny a kachlovými kamny.
 

Nejtěžší vězení Rakousko-Uherské monarchie

V roce 1783 rozhodl císař Josef II. v rámci reforem rakouského soudnictví a vězeňství o jejich zcela novém poslání. Část špilberské pevnosti byla určena na vězení pro nejtěžší a nejnebezpečnější zločince v monarchii. Na hromadné vězeňské cely bylo přebudováno nejprve horní patro severních kasemat, na podzim roku 1784 pak z císařova příkazu byly v jejich dolním patře i v jižních kasematech zřízeny dřevěné kobky, do nichž byli jednotlivě přikováni trestanci, odsouzení k doživotnímu vězení. Jistého zmírnění krutých trestů se odsouzencům dostalo až za vlády Josefova nástupce Leopolda II., který v roce 1790 zrušil trvalé přikování doživotně odsouzených, nechal odstranit dřevěné kobky a zakázal věznění v dolním patře kasemat. Horní patra kasemat však jako vězení sloužila až do počátku 30. let 19. století, kdy postupující humanizace vězeňství přinesla i konec kasematních žalářů. K vězeňským účelům byly postupně využívány nadzemní prostory špilberské pevnosti, oficiálně zrušené v roce 1820 a přeměněné na státní věznici. Věznici na Špilberku zrušil císař František Josef I. v roce 1855 a hradní objekt potom po více než 100 let byl využíván jako kasárna a vojenská věznice.

Kasematy byly poprvé zpřístupněny veřejnosti v roce 1880 zásluhou tehdejšího ředitele vojenských staveb v Brně Antona Costy-Rossettiho. Kasematy v letech 1939 - 1940 využívalo gestapo, toto období tu například připomíná Wehrmachtem ponechaná zrezivělá telefonická ústředna.

V roce 1962 byl hrad prohlášen národní kulturní památkou, v současnosti v něm sídlí Muzeum města Brna.
 

Vrazi v podzemí, zloději nahoře

Svým určením i charakterem představovaly špilberské kasematy nejtvrdší žalář pro zvláště těžké zločince (vrahy a lupiče) v celé rakouské monarchii. Vězení pro nejtěžší zločince se nacházelo v podzemních kasematech. Ve vlhkém a studeném sklepení, kam slunce nezasvitne, žádný vězeň dlouho nepřežil, doba přežití se počítala na měsíce. Vězni se tu nacházeli ve tmě a v zimě, jedli pouze chléb a pili vodu. Byli zde vězněni ti nejtěžší kriminální zločinci jako například vrazi a žháři.

Naopak zde nebyly vězněny osoby vyššího stavu (šlechtici, důstojníci, úředníci), odsouzení za různé přestupky i zločiny, zpronevěry, falšování úředních dokladů apod.), ani další tzv. státní vězňové, internovaní z politických důvodů, zejména bojovníci proti habsburskému absolutismu (uherští jakobíni, italští karbonáři, polští revolucionáři). Vězňové z těchto kategorií bývali na Špilberku umístěni separátně, zpočátku především v horním patře staré vězeňské budovy v zadním příkopu, později v části kasárenských objektů, zejména v severním křídle.

Jedním z nejznámějších "horních" vězňů byl v 18. století baron František Trenck, velitel obávaných pandurů, který dostal doživotní žalář roku 1745. Trest si odpykával ve dvou místnostech s dostatkem jídla i vody a nedělními obědy u velitele pevnosti. Sem tam se mu dostalo dokonce možnosti strávit noc se ženou. Zemřel za záhadných okolností v roce 1749.
 

Žalář národů

V hradním vězení vedle těžkých zločinců končili i političtí vězni a odpůrci habsburské monarchie. Na Špilberku byli kromě našich politických trestanců vězněni i uherští jakobíni a francouzští a polští revolucionáři. Hrad například neblaze proslavila kniha Mé žaláře od básníka Silvia Pellica. Tento Ital strávil mezi zdmi špilberské věznice osm let kvůli propagaci sjednocení, svobody a nezávislosti.


Nejslavnější loupežníci: Grázl a Babinský

Vedle Silvia Pellica, díky jehož věznění se brněnský Špilberk dostal i do italských učebnic dějepisu, proslavili hrad zejména dva loupežníci: Jan Jiří Grázl, který dal dokonce všem svým následovníkům jméno a především Václav Babinský. Ten si odseděl na Špilberku 14 let z dvacetiletého trestu. Naštěstí pro něj už v době, kdy kasematy, coby vězení, byly zrušeny.
 

Prohlídky kasemat – s průvodcem i bez

Do útrob kasemat i do jejich historie se můžete ponořit společně s průvodcem každou celou hodinu. První prohlídka začíná v zimním období v 9:15, v letním období v 10:15. Poslední prohlídka začíná hodinu před zavírací dobou. Prohlídku pro skupiny (10 osob a více) v českém, anglickém a německém jazyce si lze domluvit individuálně na telefonním čísle 542 123 614 nebo e-mailem: kasematy@spilberk.cz.  

Kasematy si lze prohlédnout i mimo komentované prohlídky individuálně pouze s tištěným plánkem. K vidění jsou vězeňské cely a vězeňská kuchyně. Jedna cela představuje mučírnu, i přesto, že se tu nikdy nenacházela. Prohlédnete si zde také dřevěné komůrky, ve kterých byli přikováni doživotně odsouzení vězni.
Celý popis
Naposledy změněno: 9. 10. 2019

Ubytování a restaurace v okolí

Hradní vinárna na Špilberku

Hradní vinárna na Špilberku

Brno, Jižní Morava
Vinárna Garage Wine v Brně

Vinárna Garage Wine v Brně

Brno, Jižní Morava
Koishi fish & sushi restaurant v Brně

Koishi fish & sushi restaurant v Brně

Brno-střed, Jižní Morava