Valdštejnský palác nechal vybudovat mocný český šlechtic, generalissimus císařských vojsk
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583-1634) jako svou pražskou rezidenci. Nový areál vznikl na místě staršího Trčkovského paláce a dalších 30 domů a zahrad. Velkolepá stavba měla dokonce předčit
Pražský hrad. Projektantem paláce byl
italský architekt Andrea Spezza. Stavební práce na paláci byly zahájeny v roce 1623 a kromě Spezzy se na nich podíleli další italští mistři, jako například
Nicolo Sebregondi nebo
Giovanni Pieroni.
Albrecht z Valdštejna se ze svého sídla netěšil dlouho. Od roku 1630, kdy byla dokončována výzdoba paláce, do své násilné smrti v roce 1634 v něm strávil nanejvýš 12 měsíců. Některé prameny dokonce uvádějí, že
v paláci pobyl celkem pouhých 80 dnů. Vzhledem k tomu, že byl
Valdštejn na sklonku života prohlášen za zrádce, mohl jeho majetky císař zabavit, a palác se tak po vévodově smrti dostal do vlastnictví
Habsburků. Krátce poté ho za symbolickou cenu od císaře odkoupil vévodův vzdálený příbuzný Maxmilián z
Valdštejna a
Valdštejnové pak palác obývali
více než tři sta let. Od roku
1945 je palác majetkem
státu. V současné době slouží palác jako sídlo
Senátu Parlamentu České republiky.
Areál Valdštejnského paláce
Rozměry areálu Valdštejnského paláce dosahují úctyhodné délky 340 metrů a šířky až 172 metrů. Hlavní průčelí raně barokního paláce směřuje do Valdštejnského náměstí. Je dvoupatrové s hustou sítí oken a množstvím střešních vikýřů. Nad slepým středním portálem je umístěn obraz Panny Marie Klatovské.
- Obytná část paláce je rozložena kolem čtyř nádvoří. První nádvoří se dříve nazývalo Vévodský dvůr, protože sloužilo vévodovi a jeho rodině. V jeho levém rohu se nachází kaple sv. Václava. Kaple je vysoká 16 metrů. Zdobí ji výjevy ze svatováclavské legendy. Oltář je dílem truhláře a řezbáře Arnošta Jana Heidelbergera a je nejstarší barokní památkou tohoto druhu v Praze.
- Druhé nádvoří lemuje z jedné strany Valdštejnská ulice a z druhé strany trakt bývalé konírny, dnes přebudované na Jednací sál Senátu. Jeho dominantou je socha Albrechta z Valdštejna, který v pravé ruce drží jako symbol své vojenské hodnosti maršálskou hůl. Jde o bronzový odlitek z roku 1873.
- Třetí nádvoří, dostupné branou z Valdštejnské ulice, obklopuje čtyřkřídlá jednopatrová budova určená původně pro pážata a jejich preceptora. Budova pokračuje podél Valdštejnské ulice ke Klárovu jako jednokřídlá a palác spojuje s Jízdárnou.
- Čtvrté nádvoří bylo původně určeno pro hospodářský provoz paláce, ale poté jej začal pro vlastní potřeby využívat Maxmilián z Valdštejna a jeho rodina. Vžil se pro něj název Hraběcí dvůr.
Součást komplexu Valdštejnského paláce tvoří také
Valdštejnská zahrada a
Valdštejnská jízdárna. V interiéru je dochována
řada cenných prostor s bohatou výzdobou, řada výtvarných děl a významných kusů uměleckého řemesla.