Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

Památník krále Jiřího z Poděbrad byl znovuotevřen po náročné rekonstrukci. Prezentovány jsou tu nově dějinné události související s českým králem Jiřím z Poděbrad, jeho mírovými snahami a životem ve středověku na Poděbradsku.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad se svou plochou téměř 70 000 m²; největším souvislým hradním komplexem na světě. Součástí komplexu je katedrála sv. Víta, největší chrám v zemi a hrobka českých králů. Rozsáhlý soubor paláců a církevních staveb, které jsou z velké části přístupné veřejnosti, byl tvořen v průběhu jedenácti století v rozmanitých architektonických slozích – od románských staveb z 10. století po high-tech oranžerii česko-britské architektky Evy Jiřičné v Královské zahradě.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Vydejte se s námi po stopách jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Která místa v Praze by vám jeho veličenstvo ukázalo, kdyby se ujalo role vašeho průvodce?

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.