ÚvodČeská nejHistorickéOsmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Historické

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

5 z 5 | 2 hodnocení

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Rok 1108 – vyvraždění Vršovců

Už v roce 995 Přemyslovci odstranili z politické scény konkurenční rod Slavníkovců, mocenské postavení pak potvrdili v roce 1108 vyvražděním rodu Vršovců. Odehrálo se na bývalém slovanském hradišti na Vraclavi.

Rok 1198 – vznik Českého království

Vznik Českého království byl spojený s uznáním dědičného trůnu pro Přemysla Otakara I. Statut Království českého v roce 1212 potvrdila Zlatá bula sicilská.

Rok 1278 – bitva na Moravském poli

Při tažení proti Habsburkům v roce 1278 v bitvě na Moravském poli padl král Přemysl Otakar II.. Habsburkové v dalších staletích převzali vládu nad českými zeměmi, a u moci zůstali až do vzniku samostatné republiky.

Rok 1348 – založení Karlovy univerzity v Praze

Král Karel IV. založil Karlovu univerzitu, první univerzitu ve střední Evropě. Ve stejném roce založil také Nové Město Pražské a položil také základní kámen hradu Karlštejn.

Rok 1618 – začátek třicetileté války

Jeden z nejkrvavějších konfliktů evropských dějin, třicetiletá válka, začala v Čechách, kde vyvrcholily náboženské a mocenské spory třetí pražskou defenestrací a stavovským povstáním.

Rok 1848 – revoluční rok

Evropské země prožívaly bouřlivé období, provázené občanskými a národními revolucemi. Ačkoli byly krvavě potlačeny, přesto v dalších letech byly v řadě zemí vydány ústavy, zrušena robota a povolena svoboda slova a další občanské svobody. V Rakousku téměř po čtyřiceti letech skončila absolutistická moc kancléře Metternicha a na habsburský trůn usedl osmnáctiletý císař František Josef I.

Rok 1918 – vznik samostatného Československa

Jedním z důsledků první světové války byl rozpad Rakouska-Uherska a vznik samostatného československého státu. Československo bylo vyhlášeno 28. října 1918, hlavní zásluhy měl bývalý říšský poslanec a náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, generál Milan Rastislav Štefánik a diplomat Edvard Beneš.

Rok 1938 – Mnichovská dohoda / Mnichovská zrada

Dohodou, podepsanou v noci z 29. na 30. září 1938 v Mnichově Adolfem Hitlerem, Benitem Mussolinim, Nevillem Chamberlainem a Édouardem Daladierem vyvrcholila politika usmiřování Třetí říše. Velká Británie, Francie a Itálie uznaly Hitlerovy nároky na československé území obývané Němci, takzvané Sudety.

Rok 1948 – komunistický převrat

Mezi 17. a 25. únorem proběhl v Československu komunistický státní převrat, režimem později označovaný jako Vítězný Únor. Po demisi dvanácti ministrů prezident Edvard Beneš místo vypsání nových voleb podlehl nátlaku tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda a doplnil vládu komunisty. V květnu pak komunisty ovládnutý parlament schválil novou ústavu, která potvrdila změnu poměrů od demokracie k totalitě, a to na dalších čtyřicet let.

Rok 1968 – Pražské jaro a vpád vojsk Varšavské smlouvy

Období politického uvolnění a demokracie v roce 1968 se nazývá Pražské jaro, jeho symbolem byl politik Alexander Dubček. Demokratizační proces zastavil vpád vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem v noci z 20. na 21. srpna a následné nastolení normalizační vlády.

Památky svobody slova v Česku

Význam svobody projevu, která byla v českých dějinách opakovaně omezována zejména v době nacistické okupace a komunistické totality, dnes připomíná také projekt Prostor svobodného projevu / Free Speech Space. Síť čtrnácti míst napříč Českou republikou spojuje lokality spojené s bojem za svobodu slova a nezávislá média. Od roku 2026 nese prestižní označení Evropské dědictví.

Najdete mezi nimi historické i současné budovy Českého rozhlasu, místa spojená s vysíláním Rádia Svobodná Evropa, bývalé rušičky zahraničního vysílání, místa vydávání samizdatu nebo lokality spojené s odposlechy STB. Patří k nim také sídlo Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze, rozhlasové budovy v Ostravě a Ústí nad Labem, vysílače Ještěd, Klínovec, Domamil – Velký Radvan či Mělník – Chloumek, dům Aloise Nakládala ve Zlíně i historická stezka Brno volá svět!

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Evropa v srdci Česka: Objevte české památky s prestižním označením Evropské dědictví Audio

Evropu nemusíte hledat za hranicemi. Stačí vyrazit na výlet. Česká republika totiž nabízí hned devět míst, která nesou prestižní European Heritage Label – Evropské dědictví (EHL). Značku uděluje Evropská komise od roku 2013 památkám, které mají výjimečný význam pro evropské dějiny, kulturu nebo identitu. A právě jejich příběhy ukazují, že česká historie je mnohem víc než jen „ta naše“ – je to součást velkého evropského vyprávění.

7 věcí, které nevíte… o Českém rozhlasu Audio

Rozhlas s námi není jen sto let – je s námi už víc než celé jedno století lidských příběhů, dějin a technického pokroku. Provázel domácnosti v době první republiky, stal se hlasem odporu během okupace, byl svědkem povstání, naděje i zklamání a dnes vysílá digitálně, online a doslova odkudkoli. Začínal v polních podmínkách, ve stanu na okraji Prahy, a přesto se stal jedním z pilířů moderní společnosti. Pojďte se s Kudy z nudy vydat po stopách rozhlasových vln a objevte sedm věcí, které možná nevíte o Českém rozhlasu – od jeho úplných začátků až po současnost.

Památky

Český rozhlas – monumentální budova na Vinohradech v Praze

Budova Českého rozhlasu na Vinohradech je výraznou funkcionalistickou stavbou a symbolem moderních dějin české žurnalistiky. Místo je neodmyslitelně spjato s rozvojem rozhlasového vysílání i s dramatickými událostmi Pražského povstání v roce 1945.

Den samizdatu

Den samizdatu se poprvé objevil v kalendáři významných dnů v roce 2024. Připomíná vydávání nezávislých tiskovin vlastním nákladem v době totality a je také památkou českých a slovenských vydavatelů samizdatu, kteří 12. října 1988 dopisem adresovaným tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustavu Husákovi protestovali proti uvěznění křesťanského aktivisty Ivana Polanského.

Pražské metro – jediné v České republice

Metro je páteří městské hromadné dopravy v Praze. Denně přepraví průměrně přes milion a půl cestujících. V současné době má tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Čtvrtá linka D (modrá) se začala stavět v roce 2022.

Památky

Telekomunikační věž a vysílač na Klínovci Video

Na nejvyšší hoře Krušných hor se chystají velké změny. V roce 2026 by měl být pro veřejnost otevřen vysílač na vrcholu Klínovce (1 243 m n. m.) a o rok později také nová restaurace. Projekt má ambici proměnit tuto oblast v ještě atraktivnější turistický cíl.

Karel Čapek – jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil roku 1348 český král a římský císař Karel IV.. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Letci v RAF – muži, kteří zasáhli do světových dějin

Za druhé světové války bojovala řada československých letců ve službách britského vojenského letectva Royal Air Force (RAF). Stíhací i bombardovací peruť zasáhly krátce po svém založení do letecké bitvy o Británii. Celkem prošlo československými perutěmi RAF 2500 mužů, pětina z nich v bojích zahynula.

Sudety – pohraniční oblasti naší země se složitou minulostí

Když se řekne Sudety, většině lidí se vybaví označení pro pohraniční oblasti Československa za první republiky a před druhou světovou válkou. V roce 1938 po mnichovské dohodě byly Sudety většinou přičleněny k nacistickému Německu, po porážce Třetí říše se vrátily k Československu.

Největší město v České republice – Praha

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Má rozlohu 496 km². Srdce Evropy, jedno z nejkrásnějších měst světa je věčnou inspirací umělců v tisíci obrazech a podobenstvích, zlatá a stověžatá památka UNESCO, majestátní a lehce tajemné město s neopakovatelnou atmosférou.

Věda a historie není nuda: Když místodržící letěli z oken aneb slavné defenestrace světa i Prahy Audio

Vyhodit někoho z okna dnes zní jako přehnaná metafora pro konec spolupráce nebo nevydařenou schůzku. Ale v minulosti to býval docela běžný politický nástroj. Defenestrace – slovo, které zní učeně i trochu groteskně – má totiž za sebou víc než jednu kapitolu. A právě Praha se do dějin „okenní diplomacie“ zapsala zlatým písmem. Nebo spíš krvavým, jak zjistíte s Kudy z nudy.

Věda a historie není nuda: Třicetiletá válka a české stopy v konfliktu, který spálil Evropu Audio

Třicetiletá válka patří k nejdelším a nejkrvavějším konfliktům evropských dějin. Z náboženského sporu se stal zápas o moc, který spálil polovinu kontinentu a z Čech udělal bitevní pole dějin. Třicetiletá válka zrodila vojevůdce i zrádce, hrdiny i tragické postavy, zanechala vypálené vesnice i novou podobu Evropy.

Nejstarší pražský most – Karlův most

Nejstarší pražský most založil roku 1357 král Karel IV., dokončen byl roku 1402 a patří k nejkrásnějším místům hlavního města.

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Ludvík Svoboda – sedmý československý prezident

Ačkoli byl Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895, Hroznatín – 20. září 1979, Praha) prezidentem v době normalizace, mezi lidmi se coby důstojník československých legií a veterán druhé světové války z východní fronty těšil mnohem větší úctě než jeho předchůdci.

Nicholas Winton – zachránce 669 dětí z předválečného Československa

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.

Jan Palach – student a politický aktivista

Každý rok v lednu si připomínáme výročí smrti Jana Palacha (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha). Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl svým činem probudit národ z letargie po okupaci v srpnu 1968 a vyburcovat lid k odporu proti nastupující normalizaci.

Oskar Schindler – moravský obchodník a zachránce 1 200 Židů

Ve Svitavách, městě na Českomoravském pomezí, vedle sebe dlouhá staletí žili Češi, Němci a Židé. Možná právě z jejich poklidného soužití vzešla motivace Oskara Schindlera (28. dubna 1908 Svitavy – 9. října 1974 Hildesheim, Německo) k záchraně dělníků ze své továrny před jistou smrtí v koncentračních táborech na území okupovaného Polska.

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Rod Slavníkovců z Libice nad Cidlinou – nejstarší šlechtický rod v českých zemích

Nejstarší šlechtický rod Slavníkovců sídlil od druhé poloviny 10. století v obci Libice nad Cidlinou. V raném středověku šlo o velmi významné hradiště o rozloze asi 26 hektarů, které bylo opásáno poměrně mohutnou hradbou.

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších panovníků českých dějin. Narodil se roku 1316 a vládl jako český král a římský císař. Za jeho vlády Praha rozkvétala, vznikla zde Nové Město pražské a byla založena Karlova univerzita, první univerzita ve střední Evropě.

František Josef I. – poslední velký císař

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Přemysl Otakar II. – král železný a zlatý, zakladatel měst, hradů a klášterů

Přemysl Otakar II. (1233 ? – 26. srpna 1278, Moravské pole, Rakousko) je považován za jednoho z největších českých králů z dynastie Přemyslovců. Za jeho panování sahaly hranice říše až k Jaderskému moři, založil řadu měst, hradů a klášterů. V několka našich městech jej připomínají sochy a jména náměstí.

Přemysl Otakar I. – první český král, který získal dědičný titul

Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167 – 15. prosince 1230, Praha) byl nejstarší syn Vladislava II., druhého českého krále z rodu Přemyslovců, a jeho druhé manželky Judity Durynské. Obratný politik a válečník pro české království a své potomky získal Zlatou bulu sicilskou, která potvrdila dědičnost královského titulu.

Gustáv Husák – normalizační prezident

Osmým prezidentem Československa v letech 1975–1989 byl Gustáv Husák (10. ledna 1913, Dúbravka – 18. listopadu 1991, Bratislava), politik slovenského původu a nejvýznamnější představitel období normalizace. Jeho éru provázelo postupné utužení komunistické moci a s ním související represe, propouštění ze zaměstnání a korupce.

Klement Gottwald – první československý „dělnický prezident“

Klement Gottwald (23. listopadu 1896, Dědice nebo Heroltice u Vyškova – 14. března 1953, Praha), který sehrál hlavní úlohu v komunistickém státním převratu v únoru 1948, se po odstoupení Edvarda Beneše nechal zvolit na jeho místo jako první československý dělnický prezident.

Edvard Beneš – druhý československý prezident

Politik a diplomat Edvard Beneš (28. května 1884, Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident. Úřad zastával po abdikaci T. G. Masaryka od roku 1935 do roku 1938, znovu se funkce ujal po druhé světové válce a prezidentem byl až do léta 1948.

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Zlatá bula sicilská – jedna z nejdůležitějších listin české historie

Zlatá bula sicilská z roku 1212 poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království. Proč se jí ale říká sicilská, když byla vydána v Basileji?

Největší sbírka broušených drahých kamenů v České republice – Národní muzeum

Pražské Národním muzeu vlastní největší sbírku broušených drahých kamenů u nás, která vznikala během poslední čtvrtiny 19. století. V současné době má 4 922 evidenčních čísel, což reprezentuje přibližně 9 000 jednotlivých kusů a je tak nejen největší sbírkou svého druhu v České republice, ale i jednou z nejpočetnějších sbírek v Evropě. Návštěvníci ji však neuvidí, nachází se v trezorové místnosti depozitáře.

Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Emil Hácha – jediný prezident protektorátu Čechy a Morava

Právník, který se skvěle orientoval v anglosaském a mezinárodním právu, psal básně a společně s bratrem Theodorem přeložil humoristický román Jeroma Klapky Jeroma Tři muže ve člunu: to byl Emil Hácha (12. července 1872, Trhové Sviny – 27. června 1945, Praha). Prezident předmnichovské Česko-Slovenské republiky a protektorátu Čechy a Morava podle historiků patří k nejméně pochopeným osobnostem českých dějin.