Kdo vládne církvi: Papež, kardinál, biskup a ti druzí

Nejvyšší představitel římskokatolické církve a také biskup města Říma je papež. Katolíci ho považují za nástupce apoštola sv. Petra, kterého podle tradice ustanovil Ježíš Kristus za vůdce své církve. Papež není jen nejvyšší představitel katolické církve, jehož hlavním úkolem je duchovní vedení více než miliardy katolíků po celém světě, je i významná světová osobnost. Jeho slovo často přesahuje náboženské hranice a zasahuje do oblasti mezinárodní politiky, sociálních otázek a mírových iniciativ. Tradičně vystupuje jako hlas obrany lidské důstojnosti, chudých a utlačovaných. I když v politickém smyslu nemá „pozemskou moc“, jeho vliv je obrovský – nejen na katolíky, ale i na celý svět.
 

Papež, Vatikán a konkláve

Papež sídlí ve Vatikánu, nejmenším státě světa, který má jen pár stovek obyvatel. Jde převážně o duchovní, církevní úředníky s rodinami a švýcarskou gardu, která má na starosti bezpečnost. Vatikán funguje jako nezávislý stát s vlastním rozpočtem, poštou, policií, a dokonce i železnicí.

Papežem může být teoreticky zvolen jakýkoli pokřtěný katolík – dokonce i laik, tedy někdo, kdo není kněz ani biskup. V praxi se však volba vztahuje na kardinály. Pokud by byl zvolen někdo, kdo ještě nemá potřebné svěcení, musel by je obratem přijmout.
 
Když papež zemře (nebo abdikuje, jako to v roce 2013 udělal Benedikt XVI.), nastává období takzvané „sede vacante“, tedy „prázdného stolce“ svatého Petra. V té době je vedení katolické církve v rukou kardinálského sboru. V rozmezí 15 až 20 dnů po úmrtí papeže se musí sejít kardinálské kolegium a při konkláve zvolit novou hlavu katolické církve. Celkem jde o necelé tři stovky kardinálů z celého světa, ovšem právo volit mají pouze ti, kterým ještě nebylo 80 let.
 

Jak se volí nový papež

Volby se konají v Sixtinské kapli – slavné místnosti v Apoštolském paláci, vyzdobené Michelangelovými freskami. Každý kardinál tajně napíše jméno svého kandidáta na lístek a vhodí jej do urny. Volba nemá časový limit. Nejdelší volba v dějinách trvala 33 měsíců, ale dnes už jsou pravidla mnohem přísnější, aby proces netrval tak dlouho. Od začátku 20. století ale rokování nikdy netrvalo déle než čtyři dny. Papeže Františka, který zemřel na Velikonoční pondělí 2025, kardinálové vybrali 13. března 2013 po dvou dnech a pěti kolech hlasování.

Novým papežem se stal 8. 5. 2025 Američan Robert Francis Prevost, přijal jméno Lev XIV. Byl zvolen již druhý den ve čtvrtém kole volby, stejně jako v roce 2005 německý kardinál Joseph Ratzinger, papež Benedikt XVI.
 
Aby byl někdo zvolen papežem, musí získat dvoutřetinovou většinu hlasů. Hlasuje se několikrát denně a výsledek každého kola voleb sleduje celý svět díky dýmu z komína Sixtinské kaple. Černý dým znamená, že volba nebyla úspěšná. Bílý dým ohlašuje, že nový papež byl zvolen. Po zvolení nový papež přijímá své papežské jméno: to si stejně jako motivy a heslo každý papež vybírá sám, často podle světců, kterých si váží nebo jejichž odkaz chtějí následovat. Jméno přitom může mnohé napovědět o stylu, jaký nový papež zvolí. Poprvé vystoupí na veřejnosti na balkóně baziliky sv. Petra se slovy „Habemus papam!“ – „Máme papeže!“
 
Zajímavosti? Jedním z nejmladších papežů v historii byl pravděpodobně Benedikt IX. (asi 1012–1055), který byl zvolen papežem údajně už ve dvaceti letech. Společně s Janem XII. (asi 937–964) je nicméně považovaný za nejhoršího papeže v historii. Několikrát abdikoval, vysloužil si přezdívku „démon z pekla v přestrojení za kněze“, a dokonce „prodal“ svou papežskou korunu ve veřejné dražbě.
 

Jan Pavel II., papežské rekordy a návštěvy v Česku

Který z papežů vládl nejkratší dobu? Určitě vede papež Štěpán II. (23.–26. března 752), kterého zabila mrtvice asi tři dny před jeho uvedením do funkce. Pouhých třináct dnů byl papežem Urban VII. (od 15. do 27. září 1590), šestnáct dnů byl papežem Bonifác VI. (v dubnu 896) a sedmnáct dní Celestýn IV. v roce 1241.
 
V celé historii papežství měl možná nejdelší pontifikát, tedy službu v čele katolické církve, papež Hadrián I., který žil na konci 8. století. Přesný údaj neexistuje, ale podle historiků stál v čele katolické církve 34 nebo 37 let.
 
Více než 31 let stál v čele církve papež Pius IX. (od června 1846 do února 1878). Třetího nejdelšího pontifikátu dosáhl polský kardinál Karol Wojtyła, tedy papež Jan Pavel II., který byl zvolen do čela církve v říjnu 1978 v pouhých osmapadesáti letech. Zemřel v dubnu 2005 a byl prvním slovanským a také prvním neitalským papežem po 455 letech. Během svého pontifikátu třikrát navštívil Českou republiku a svatořečil řadu osobností z české historie: byli to například sv. Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka a sv. Jan Sarkander. Kromě toho také řadě našich chrámů udělil čestný papežský titul basilica minor, bazilika menší.
 

Arcibiskup, biskup „vyššího řádu“

Pojem diecéze či arcidiecéze označuje část církve, v jejímž čele stojí diecézní biskup s titulem arcibiskupa. Arcibiskup je biskup, který spravuje zvlášť významnou diecézi, nazývanou arcidiecéze. V České republice máme dvě arcidiecéze – v Praze a Olomouci – a tedy i dva arcibiskupy. Kromě vedení své oblasti má arcibiskup často i čestné postavení vůči dalším biskupům v regionu.
 
V Praze je oficiální rezidencí arcibiskupa od roku 1561 Arcibiskupský palác na Hradčanském náměstí a sídelním kostelem katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Nejstarší diecéze v České republice vznikla v roce 973, na arcidiecézi byla povýšena roku 1344 a prvním arcibiskupem pražským pak byl Arnošt z Pardubic.
 
Olomoucká diecéze vznikla roku 1063. Sídlem úřadů arcibiskupství olomouckého je Arcibiskupský palác v Olomouci (od roku 2011 je přístupný veřejnosti). Navštívit můžete také Arcidiecézní muzeum Olomouc a Arcidiecézní muzeum Kroměříž, a samozřejmě i hlavní chrám Olomouckého arcibiskupství, katedrálu sv. Václava.
 
 

Biskup, pastýř své diecéze

Biskup je duchovní, který má na starosti určitou oblast zvanou diecéze. V České republice jsou dvě římskokatolické církevní provincie, česká v čele s pražským arcibiskupem a diecézemi českobudějovickou, královéhradeckou, litoměřickou a plzeňskou. Moravská církevní provincie má v čele arcidiecézi olomouckou a spravuje diecéze brněnskou a ostravsko-opavskou.
 
Úkolem biskupa je pečovat o věřící, spravovat farnosti a svěřenou diecézi, a také světit nové kněze. Slovo biskup je odvozeno z řeckého episkopos ve významu hledět shora, dohlížet či bdít. Je považován za nástupce apoštolů a k jeho svěcení jsou vždy potřeba alespoň tři jiní biskupové, aby bylo zachováno takzvané apoštolské posloupnosti.
 
Biskupové i další církevní hodnostáři obvykle odcházejí ze svých funkcí poté, co dosáhnou věku 75 let. Proces jmenování nových biskupů se řídí církevním právem, kandidáty vybírají diecézní biskupové, konečný výběr ze seznamu tří kněží patří papeži. Ideálně by mělo jít o muže kolem šedesátky s doktorským titulem z teologie nebo církevního práva.
 

Primas český

Když papež František v roce 2022 jmenoval Jana Graubnera 37. pražským arcibiskupem, zároveň se stal 25. českým primasem. Jde o čestný titul arcibiskupa pražského, který stojí v čele české církevní provincie. Titul českého primase je pražským arcibiskupům udělován od roku 1627, kdy vznikl na základě obnoveného zřízení zemského, a v minulosti byl spojený s výsadou korunovat českého krále. Hlavou katolické církve v Česku je předseda České biskupské konference. Arcibiskupové pražský a olomoucký jsou si jinak absolutně rovni.

Podle zavedených zvyků Jan Graubner podal při dovršení 75 let rezignaci. V roce 2026 papež Lev XIV. jmenoval novým pražským arcibiskupem Stanislava Přibyla, dosavadního litoměřického biskupa.
 

Kardinálové, arcibiskupové a biskupové

Kardinál je titul, který uděluje papež. Kardinálové mají privilegium volit nového papeže na konkláve. Mnozí kardinálové jsou zároveň arcibiskupy velkých měst, ale kardinálem se může stát i kněz, který nikdy biskupem nebyl. Nejmladším kardinálům jmenovaným v posledních desetiletích byli třicetiletí muži, což je v církevním prostředí velmi nezvyklé.
 
Prvním pražským arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti, byl nástupce prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi. Kardinálové se podílejí na řízení katolické církve, tvoří poradní sbor papeže a pokud jsou mladší 80 let (limit stanovil papež Pavel VI.), jsou povinni se účastnit konkláve, které volí nového papeže. Jinak jde o čestný titul, který není spojený s žádným úřadem, není omezený věkem ani časem. Při slavnostním jmenování dostane každý kardinál biret (červený čtyřrohý klobouk), jmenovací dekret a kardinálský prsten s vyobrazením postav apoštolů Petra a Pavla a osmicípou hvězdou, symbolem Panny Marie. Kardinálům přísluší oslovení Vaše Eminence.
 
Titul kardinála měli téměř všichni pražští arcibiskupové během posledních 150 let, jmenovitě Bedřich Josef kníže Schwarzenberg (1849–1885), František de Paula hrabě Schönborn (1885–1899) i Lev Skrbenský, svobodný pán z Hříště (1899–1916). Pak následovali dva arcibiskupové bez titulu kardinála, Pavel hrabě Huyn (1916–1919) a František Kordač (1919–1931), posledních pět arcibiskupů ale bylo vesměs kardinály: Karel Kašpar (1931–1941), Josef Beran (1946–1969), František Tomášek (1977–1991), Miloslav Vlk (1991–2010) i Dominik Duka (2010–2022). Od roku 2022 stojí v čele pražského arcibiskupství Jan Graubner, dosavadní arcibiskup olomoucký. Olomouckým arcibiskupem je od roku 2024 Josef Nuzík.
 

Svatý Vojtěch a další čeští svatí

V hodnosti biskupa a arcibiskupa v čele pražské diecéze stálo již 63 mužů. Biskupů bylo 27, arcibiskupů 36. Na jméno saského kněze Dětmara, který se roku 975 stal prvním pražským biskupem, leckdo zapomíná, velmi známý je naopak jeho nástupce biskup svatý Vojtěch (okolo 957–997) z rodu Slavníkovců. K jeho volbě došlo 19. února 982 za účasti Boleslava II. na Levém Hradci. Odhodlaný šiřitel křesťanské víry se mimo jiné zasloužil o rozvoj domácího latinského písemnictví a je považován za autora nejstarších českých a polských duchovních písní včetně známé Hospodine pomiluj ny. Byl zavražděn při misijní cestě na území pohanských Prusů.
 
Místem, kde můžete pohlédnout do tváří hned pěti českých svatých, je pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze od Josefa Václava Myslbeka. Ten na něm pracoval více než třicet let a celé dílo se tak několikrát proměnilo. V jedné z pozdějších verzí doplnila jezdeckou sochu svatého Václava čtveřice světců. Při čelním pohledu stojí vlevo sv. Ludmila, vpravo sv. Prokop (který má tvář sochaře Myslbeka), vzadu vlevo je sv. Anežka Česká a vpravo sv. Vojtěch, který má tvář arcibiskupa Františka Schönborna.
 

Nuncius, Monsignore, opat, abatyše, kněz a jáhen

Nuncius je papežský úředník a prodloužená ruka papeže za hranicemi Vatikánu. Označení vychází z latinského nuntius, což znamená posel, a jedná se o papežova velvyslance v určité zemi. Úřad nuncia zastávají většinou biskupové, kteří nespravují konkrétní diecézi, pro jejich misi jim zpravidla je propůjčena hodnost arcibiskupa. Nuncius má důležitou roli při vybírání kandidátů biskupského úřadu a podobně jako arcibiskupové a biskupové obvykle po dosažení 75 let odchází do důchodu. Sídlem nuncia v České republice je od roku 1929 Apoštolská nunciatura v Dietrichsteinském paláci ve Voršilské ulici na Novém Městě v Praze. Při jedné ze svých návštěv na pražské nunciatuře nocoval i papež sv. Jan Pavel II. nebo Benedikt XVI. Posledními nuncii v České republice byli Giovanni Coppa (1990–2001), Erwin Josef Ender (2001–2003), Diego Causero (2004–2011), Giuseppe Leanza (2011–2018) a Charles Daniel Balvo (2018–2022), kterého vystřídal Jude Thaddeus Okolo (od 2022).
 
V církvi se také můžete setkat s výrazem Monsignore, což je čestný titul pro kněze za zásluhy, udělovaný papežem. Opat je představený mužského kláštera, u žen je to abatyše. Kněz je duchovní, který může vést mše, křtít, oddávat a vykonávat další obřady. Jeho pomocníkem při bohoslužbách a službě lidem je jáhen; ten může být i ženatý.
 

A kdo stojí v čele židovské obce?

Judaismus nemá jednotnou celosvětovou hierarchii, papeže ani ústřední autoritu, která by řídila všechny židovské obce. Jednotlivé komunity jsou do značné míry samostatné, mají vlastní vedení a mohou se hlásit k různým směrům judaismu. V náboženských otázkách jim pomáhá rabín, jeho postavení ale nelze jednoduše přirovnat ke katolickému knězi nebo biskupovi.


 
Slovo rabín pochází z hebrejského rabi, tedy můj učitel. Rabín je především znalcem a vykladačem Tóry, židovského náboženského práva a tradice. Vyučuje, káže, poskytuje duchovní vedení, oddává snoubence a pomáhá řešit náboženské i životní otázky. Bohoslužbu však nemusí vždy vést právě on a řada židovských obřadů se bez přítomnosti rabína obejde.
 
Důležitou roli v synagoze může mít také chazan neboli kantor, který vede zpěv a přednáší modlitby. Samotnou obec obvykle spravuje volené vedení, nikoli rabín jako neomezená nejvyšší autorita. Titul vrchního nebo zemského rabína označuje významnou náboženskou funkci v určité zemi či komunitě, ani ten ale není obdobou papeže. V liberálních směrech judaismu se rabínkami stávají také ženy, zatímco ortodoxní judaismus jejich rabínské svěcení obecně nepřijímá.
 
K nejslavnějším rabínům spojeným s českými zeměmi patří rabi Löw, učenec a legendární tvůrce Golema. Z Radnic na Podbrdsku se zase do světa vydal Isaac Mayer Wise, který zásadně ovlivnil podobu amerického reformního judaismu. Více o synagogách, šabatu, Tóře, židovských svátcích, košer kuchyni i dalších tradicích vám prozradíme v článku o židovských tradicích a zvyklostech.

 

Jak rozeznat církevní hodnostáře podle oblečení?

Kněžský oděv má za sebou nesmírně dlouhý vývoj. Začněme od těch nejjednodušších: duchovní při bohoslužbách oblékají dlouhý oděv sahající ke kotníkům, zvaný klerika nebo talár, na hlavě pak nosí čtyřhrannou pokrývku se třemi výběžky, zvanou biret. V katolické církvi odpovídá barva oděvu místu v kněžské hierarchii: bílou kleriku nosí papež, červenou kardinálové, fialovou či purpurovou biskupové a černou kněží.
 
Papež a kardinálové nosí na hlavě ještě malou přiléhavou čepičku (pileclum), liší se rovněž barvy ornátů. Bílý či zlatý ornát nosí duchovní při různých svátcích a slavnostech, zelený se používá v liturgickém mezidobí, červený při svátku mučedníků a slavnosti Seslání Ducha svatého, fialový provází dobu postní a adventní, a černý ornát se používá při pohřbech a na svátek všech věrných zemřelých.
 

Insignie – odznaky hodnosti

Insignie jsou odznaky hodnosti světských či církevních funkcí. Podobnou funkci jako má u panovníků koruna a žezlo má u biskupů mitra a biskupská berla, nahoře zahnutá nebo zavinutá do spirály. Odznaky biskupské hodnosti jsou rovněž vyšité sandály, hedvábné rukavice či náprsní kříž na řetězu.


 
Papežskou verzí mitry je tiára, vysoká kuželovitá pokrývka hlavy se třemi korunami nad sebou, které symbolizují papežovu trojí moc (učitelskou, pastýřskou a knížecí) a dvěma vyšívanými pásy. K tradičním znakům papežského úřadu patří rovněž pallium, úzký pás z bílé vlny nošený přes ramena jako znamení pastýřské odpovědnosti.
 
Řada oděvních doplňků je ale volitelná a církevní hodnostáři je používají jen dle svého uvážení.
 

Dva pohledy, stejné kořeny: čeští svatí v katolické a pravoslavné tradici

Historie českých zemí je spojená s řadou světců, jejichž příběhy se propsaly do historie, krajiny i každodenní paměti. Některé osobnosti jako svatá Ludmila, svatý Václav nebo svatí Cyril a Metoděj spojují katolickou i pravoslavnou tradici. Jiné najdeme jen v jednom z těchto duchovních světů, často podle historických okolností, vývoje církve i regionálních tradic. Náš přehled ukazuje nejen jména a příběhy, ale i to, jak se česká spiritualita vyvíjela od středověkých mučedníků až po novodobé svědky víry.
 

Katolická tradice

• svatý Ivan – poustevník ze Svatého Jana pod Skalou
• svatý Vintíř – benediktinský mnich a poustevník (někdy uváděn jako blahoslavený)
• svatá Ludmila – první česká svatá a mučednice
• svatý Václav – kníže a patron české země
• svatý Vojtěch – druhý pražský biskup a misionář
• svatý Radim – první arcibiskup v Hnězdně
• svatý Prokop – poustevník a opat v Sázavském klášteře
• svatý Cyril – misionář a mnich
• svatý Metoděj – první moravský arcibiskup
• svatá Anežka Česká – řeholnice a zakladatelka kláštera
• svatá Zdislava – zakladatelka špitálu v Jablonném v Podještědí
• svatá Hedvika Slezská – patronka Slezska a Vratislavi
• svatý Jan Nepomucký – generální vikář umučený v Praze
• svatý Jan Nepomuk Neumann – rodák z Prachatic, biskup v USA
• svatý Klement Maria Hofbauer – kněz a řeholník z Tasovic
• svatý Norbert z Xantenu – zakladatel řádu premonstrátů, pohřben v Praze
• svatý Vít – světec uctívaný v celé Evropě
• svatý Zikmund – král a mučedník
• svatý Jan Sarkander – mučedník spojený s Olomoucí a Holešovem
• svatý Edmund Kampián – anglický jezuita, který působil v Praze
• Pět bratří – mniši a mučedníci Benedikt, Jan, Matouš, Izák a Kristin
• svatý Gorazd – pokračovatel cyrilometodějské tradice
• svatá Orosia (Dobroslava) – vychovaná knížetem Bořivojem a sv. Ludmilou, uctívaná ve Španělsku

 

Pravoslavná tradice

• svatý Ivan Český
• svatý Rostislav – panovník Velké Moravy
• svatá Ludmila
• svatý Václav
• svatý Prokop
• svatý Cyril – misionář a mnich
• svatý Metoděj – první moravský arcibiskup
• svatý Gorazd – žák Metoděje
• svatá Orosia
• svatý Prokop
• svatý Jan Hus – kněz a mučedník
• svatý Jeroným Pražský – filozof a mučedník
• svatý Gorazd II. – mučedník nacistické okupace
• svatý Stanislav Nasadil – mučedník druhé světové války
• čeští novomučedníci – věřící popravení za účast v protinacistickém odboji během druhé světové války a také za pomoc při ukrývání parašutistů zapojených do atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha během operace Anthropoid

 

Víte, že…?

• V Beňově nedaleko Přerova se nachází malé muzeum zdejšího významného rodáka, někdejšího olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana (1851–1923), který se významně zasloužil o založení poutních a exercičních domů na Svatém Hostýně a na Velehradě. 
• Oblíbeným letním sídlem olomouckých arcibiskupů býval zámek Kroměříž.