Hostýnské vrchy pojmenované podle památné hory Hostýn jsou výběžkem Moravskoslovenských Karpat a tedy i západní částí Vsetínských vrchů. Horu Hostýn tvoří dva vrcholy – vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou (736 m),
poutní chrám a řeholní dům leží na západním vrcholu (718 m). Četné archeologické průzkumy prokázaly osídlení Hostýna již ve starší době kamenné.
Dominantním objektem celého Hostýna je poutní
bazilika Nanebevzetí Panny Marie (dostavěna r. 1748) se sochou Panny Marie. Bazilika je obklopena ambity s kaplemi. Na počátku schodiště, které vede až k bazilice, je
Vodní kaple s vývěrem zázračné vody. Velice cenná je
Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými mozaikami. Poslední zastavení cesty (kruhová kaplička Božího hrobu) je v blízkosti lesního hřbitova. Zde jsou na věčném odpočinku osobnosti, jejichž život byl spojen se Svatým Hostýnem. Na vyšším vrcholu je 15 m vysoká
rozhledna s 59 železnými schody. Vedle rozhledny stojí větrná elektrárna.
Svatohostýnské muzeum
Dřívější muzeum se nacházelo v rozhledně, dnešní muzeum je
umístěno v prostorách jedinečného Jurkovičova sálu v areálu poutních domů. Ve svých expozicích představuje v přízemí historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost. Na galérii je
expozice přírodnin, flóry a fauny Hostýnských vrchů. Všechny vystavené exponáty jsou opatřeny popisy a je zde i moderní audiovizuální technika. Zřizovatelem a provozovatelem muzea je Matice svatohostýnská.
Bazilika minor prošla v zimním období let 2010 a 2011 velkou rekonstrukcí, která zahrnula i zateplení chrámu. V létě roku 2011 byla ve svatostánku přebudována kotelna na školící středisko.