Zakladatelem poutního kostela Panny Marie Montserratské u Cizkrajova je Bartoloměj, rytíř z Tannazoll-Zillu. Když byl totiž během vojenského tažení roku 1640 vážně zraněn a zůstal ležet na bojišti, slíbil Panně Marii, že pokud se zachrání, vykoná pouť na španělské poutní místo Montserrat. Tannazoll se opravdu uzdravil, a aby splnil daný slib, skutečně se vydal na pouť do Španělska. Když doputoval na Montserrat, předsevzal si, že své zachránkyni Panně Marii postaví na svém panství kapli. Proto nechal zhotovit kopii sochy Panny Marie Montserratské, přivezl ji s sebou domů a roku 1651 ji umístil do kaple na kopci u Mutné, kterou nechal postavit. Lidé tento kopec záhy pojmenovali Montserrat a kaple se stala oblíbeným poutním místem, takže už roku 1660 musela být pro množství poutníků rozšířena.

V letech 1712-17 byla k původní kapli, proměněné v presbytář, přistavěna nová chrámová loď, do opěrné zdi před jejím průčelím byla vestavěna kaple Božího hrobu a v okolí kostela vyrostly další tři kaple a několik pousteven. Při té příležitosti vytryskl v kostele pramen vody, svedený do studánky v presbytáři.

Poutní kostel sloužil svému účelu až do roku 1785, kdy byl rozhodnutím císaře Josefa II. zrušen. Všechny budovy i veškeré jejich vybavení bylo rozprodáno v dražbě – zachránila se pouze socha Panny Marie, přenesená později do farního kostela v Cizkrajově.

V květnu Jubilejního roku 2000 navštívil Montserrat apoštolský nuncius v České republice, Mons. Giovanni Coppa.

V roce 2001, u příležitosti 350. výročí založení poutního místa a 90. výročí úmrtí jeho obnovitele, P. Josefa Springera, zavítal na Montserrat v rámci hlavní pouti brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle.

V letech 2001-2002 se podařilo zrekonstruovat poměrně veliké varhany poutního kostela, které nyní slouží k bohoslužbám i k příležitostným koncertům duchovní hudby.