Kostel Matky boží před Týnem – původní románský kostel, zmiňovaný poprvé r. 1135 patřil ke špitálu kupců a své jméno dostal podle ohrazeného místa, Týnského dvora, kterému se také říkalo
Ungelt.
Chrám v dnešní podobě se začal stavět
v pol. 14. stol. Teprve roku 1457 byl zhotoven krov nad
hlavní lodí a v následujících letech, za vlády krále Jiřího z Poděbrad, se uskutečnila výstavba západního štítu. V něm byla postavena
králova socha s nápisem
Veritas vincit – Pravda vítězí a nad ní
velký zlatý kalich, do kterého se vešly čtyři měřice obilí. Kalich údajně pocházel z prvních křesťanských časů, ale vyprávělo se, že je ještě starší. Přestože katoličtí kněží několikrát dobře zaplatili zlodějům, aby kalich ukradli, nikomu se to nepodařilo.
Vzácný kalich padl do oka čápům, kteří si v něm
zřídili hnízdo a nanosili do něj velké množství žížal, hadů a žab. Tato havěť pak padala dolů na náměstí a
hadi se rozlézali do ulic. Husité by byli rádi kalich sundali, ale pro víru a také pro posměšky katolíků to nemohli udělat. Řešení se přece jen našlo, když čápi odletěli do teplých krajů, zakryli husité
kalich velkou deskou.
V
době husitské sloužil kostel jako
hlavní chrám. V Týnském chrámu kázali už předchůdci Jana Husa Konrád Waldhauser a Jan Milíč z Kroměříže. Od roku 1427 zde kázal volený husitský
arcibiskup Jan Rokycana, který je v chrámu i pohřben. Kališníkům chrám sloužil až do roku
1623, kdy jej převzali
jezuité a roku 1626 nahradili sochu krále postavou Madony a z kalichu zhotovili svatozář.
Ze vstupních portálů je bezesporu
nejkrásnější severní portál, dílo parléřské huti, vznikající od 80. let 14. století do jeho konce. Je vyzdoben baldachýny, které měly chránit sochařskou výzdobu. Do tympanonu byly vloženy desky s
reliéfní sochařskou výzdobou, která patří mezi vrcholná díla našeho středověkého sochařství. Jsou zde znázorněny
pašijové výjevy - Bičování, Korunování trním a Ukřižování. Za autora bývá označován Mistr busty sv. Cyrila z horního triforia v katedrále sv. Víta nebo umělec z jeho okruhu. V interiéru kostela je celkem
19 oltářů, bohatě řezaných a sochařsky zdobených, převážně raně barokních. Hlavní oltář s vyobrazení
nanebevzetí Panny Marie, je jedním z nejpropracovanějších v celé České republice. V roce 2000 byla v severní boční lodi objevena vzácně zachovaná
freska sv. Jeronýma se lvem z konce 14. století. Ze zajímavých osobností je v chrámu pochován hvězdář a
astronom Tycho Brahe který zde má krásný kamenný náhrobek.
Dvojice charakteristických
věží chrámu je nestejná – jedna z nich je zdobnější a širší a říká se, že představuje silnější část rodiny, tedy muže. V roce 1992 byla zvonice severní věže opatřena bronzovým
zvonem o váze 960 kg, který nahradil historický zvon, odvezený za německé okupace v době 2. světové války. Týnský chrám je od roku 1962 národní kulturní památkou.