Úvod > Česká nej > Historické > Rod Slavníkovců z Libice nad Cidlinou – nejstarší šlechtický rod v českých zemích
Historické

Rod Slavníkovců z Libice nad Cidlinou – nejstarší šlechtický rod v českých zemích

Nejstarší šlechtický rod Slavníkovců sídlil od druhé poloviny 10. století v obci Libice nad Cidlinou. V raném středověku šlo o velmi významné hradiště o rozloze asi 26 hektarů, které bylo opásáno poměrně mohutnou hradbou.
Do Libice nad Cidlinou sahají kořeny nejstaršího šlechtického rodu u nás, rodu Slavníkovců, rodině velmože Slavníka. Jeho rozkvět i zánik spadá do 10. století. Na akropoli měli Slavníkovci vybudovanou pohodlnou rezidenci – stál zde zděný kostel a dřevěný palác a měli zde dokonce i vlastní mincovnu, kde se razili denáry.

Kam přesně sahalo slavníkovské území není do dnešní dob známo. Kosmova kronika, která zachytila následné události po více než 120 letech uvádí, že jižní hranicí slavníkovské říše bylo hradiště Chýnov, Doudleby a Netolice, na západě Rokycansko, na východě hrad Litomyšl. Podle slavníkovských mincí však historickové usuzují na menší území v Polabí a přilehlém okolí – Poděbradsko, Nymbursko, Kolínsko, Kutnohorsko a Čáslavsko.

Slavníkovci patřili spolu s Přemyslovci k nejváženějším vládnoucím rodům v Čechách při sjednocování vlády českého státu. Písemné prameny naznačují příbuzenské vazby Slavníkovců k rodu saských vévodů, pozdějších římských králů a císařů. Pravděpodobně byli spřízněni také s "konkurenčním" rodem Přemyslovců.

V polovině 10. století panovaly mezi oběma rody ještě dobré vztahy a změnily se dokonce i v příbuzenské, když si vévoda Slavník vzal za ženu Střezislavu z Přemyslova rodu (sestra Boleslava I. Ukrutného a sv. Václava). Slavník měl šest synů. Slavníkův syn Soběslav pomáhal římskoněmeckému panovníkovi Otovi III. v boji proti kmeni Bodrců. Padl v roce 1004 v Praze při ústupových bojích. Nejvýznamnějším členem rodu se stal sv. Vojtěch, druhý pražský biskup. Vojtěch žil velice asketicky, o stravu a majetek se dělil s chudými a potřebnými. Záhy začal podnikat i misijní cesty do Polska a tehdejších Uher (dnešní Maďarsko), kde pokřtil pozdějšího svatého krále Štěpána. Zemřel mučednickou smrtí na území Pruska 23. dubna 997. Podle legendy byl zbit pádlem a ubodán oštěpy poté, co nevědomky vstoupil na posvátné území pohanů. Prvním arcibiskupem v Hnězdně se stal Vojtěchův bratr Radim (Slavníkův levoboček), řeholním jménem Gaudencius.


Proč došlo k vyvraždění Slavníkovců

Vyvraždění Slavníkovců 28. 9. 995 na Libici je pokládáno za jednu z nejvýznamnějších epizod v historii raně středověkého českého státu. Dříve se vykládalo, že k hrůznému činu došlo ze strany Přemyslovců, kteří tak odstranili mocné konkurenty. Tato představa byla vyvrácena Dušanem Třeštíkem, který prokázal, že není možné, aby Boleslav I. kolem roku 960 získal Slezsko a pak Krakovsko, když by mezi nimi a pražským knížectvím leželo nezávislé panství Slavníkovců. Slavníkovci tedy byli spíše byli příbuzní Přemyslovců, nebo dosazení správci v oblasti důležité Trstenické stezky, ale v žádném případě nemohli Přemyslovcům mocensky ani vojensky konkurovat!

Dodnes tak není přesně jasné, kdo byl konkrétně pachatelem či objednatelem masakru nebo jaké byly jeho motivy. Jisté je to, že přemyslovský kníže Boleslav II. rozkaz k vyvraždění příbuzenského rodu nevydal. Byl stižen mrtvicí a nebyl schopen vlády.

Faktem zůstává, že v oné době se Vojtěch se velmi nepohodl s "nějakými bojovníky", patrně z rodu Vršovců, na Pražském hradě. Vojtěch totiž poskytl azyl cizoložné ženě (nevěru spáchala s knězem z rodu Slavníkovců) a oni ji přes jeho naléhání vyvlekli z kostela a před jeho očima jí usekli hlavu (ačkoli manžel byl proti). Za to údajně rozzuřený Vojtěch Vršovce vyobcoval z církve. Ze strany Vršovců pak zazněla výhrůžka na rod Slavníkovců, že se jim Vršovci pomstí za to, že jeden jejich člen, tedy biskup Vojtěch, zabránil tomu, aby byla ta žena okamžitě předána a mohla být potrestána. O krvavé lázni rozhodli předáci rodů na sněmu. Dnes je už dokázáno, že kníže Boleslav vydal nařízení, aby sněm zabránil krveprolití. Kmeny ho však nevyslyšely!
 

Co se stalo na Libici

V osudový čas se přemyslovská i slavníkovská družina účastnily výpravy německého císaře proti pohanským Obodritům (Bodrcům). Výpravy proti pohanskému kmeni se účastnil polský Měšek a dva sbory z Čech: přemyslovský a slavníkovský. První oddíl pod vedením nejstaršího knížecího syna Boleslava (tedy Boleslava III.) opustil Prahu, druhý odešel z Čech v čele se Soběslavem, nejstarším Slavníkovým synem. Hlavní slavníkovský hrad Libice nad Cidlinou – na svoji dobu rozlehlé sídlo s celkovou opevněnou plochou 26 hektarů – tak zůstal prakticky bez ochrany. Byla zde jen základní vojenská posádka, čtyři mladší slavníkovští bratři (Spytimír, Pobraslav, Pořej a Čáslav) a ženy, děti a starci.

Byl pátek, 27. září roku 995, předvečer svátku sv. Václava. Nic nenasvědčovalo tomu, že z pražské strany hrozí nějaké nebezpečí. Pod hradby se ale přihnaly oddíly Vršovců, kteří se hotovili k nerovnému boji. Posádka hradu nechtěla v předvečer památného dne bojovat, Libičtí volali na útočníky, že když chtějí dnes bojovat, tak neuznávají svátek sv. Václava. Nato jim útočníci odpověděli: "Když je vaším svatým Václav, naším je Boleslav" (syn Václavova vraha). Na tu dobu, kdy se kvůli velkým církevním svátkům boje běžně přerušovaly, to bylo velmi drsné. Ještě otřesnější pak bylo, když útočníci Slavníkovce po dobytí hradiště „vyloudili z ochrany kostela slibnými řečmi“, aby je vzápětí „povraždili všechny zrádně a ukrutně“. Dobývání Libice trvalo asi dva dny a krutého vraždění nebyl ušetřen nikdo, ať už to byli starci, ženy nebo nemluvňata. Také byli sťati čtyři Vojtěchovi bratři.

Krvavá jatka přežili jen tři Slavníkovci – biskup Vojtěch, hlava rodu Soběslav a nevlastní bratr Vojtěcha, Radim. Biskup Vojtěch v době libického masakru už nežil v Čechách, velitel slavníkovského kontingentu proti Obodritům Soběslav byl na tažení. Ten, když se dozvěděl, co se stalo, zůstal u polského knížete. Ani jeden ze Slavníkovců se už do Čech nikdy nevrátil. Radim zastával úřad arcibiskupa v Hnězdně.

Každý správný detektivní příběh musí zodpovědět na otázku, komu čin prospěl nejvíce – celkově libická krvavá lázeň samozřejmě prospěla Přemyslovcům – přímo ale Vršovcům, kteří se dostali ke kořisti a územím Slavníkovců.
 

Krvavý začátek a krvavý konec rodu Vršovců nejen na Libici

Vršovci se pak na Libici usadili sami. Jejich zdejší působení ale nemělo dlouhého trvání. V létě 1108 doprovázel kníže Svatopluk císaře Jindřicha V. na výpravě do Uher. Mezitím se na polsko-české hranici odehrával jeden z drobných lokálních sporů, jež tam byly prakticky na denním pořádku. V šarvátce byly patrně zapleteny i zájmy Přemyslovce Bořivoje II., jehož Svatopluk předtím svrhl z trůnu, a poté se zdržoval v cizině. Z nějakého, nám dnes již neznámého důvodu, komunikoval Vršovec jménem Mutina, jeden z předáků českého vojska, intenzivněji s Poláky.

Patrně v důsledku jednání Mutinovo vojsko před Poláky ustoupilo. Toto jednání, o kterém dostal kníže Svatopluk zprávu díky svému agilnímu služebníkovu Vackovi, podnítilo knížecí zlost a krutost. Kníže Svatopluk – podle kronikáře Kosmy „rozpálen více než kamna sedmkrát rozpálená“ – opustil vojenskou výpravu v Uhrách a vydal jasné rozhodnutí – rod Vršovců musí zmizet z povrchu zemského. Jeho zbrojnoši začnou okamžitě jednat. Objíždějí hrad po hradu a zabíjejí jednoho Vršovce po druhém. Svatoplukovi zbrojnoši řádí v Praze a likvidují příslušníky rodu Vršovců jednoho po druhém. "... Jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích." Na konci krvavých jatek mají na svých mečích na 3000 zářezů.
Hradiště Libice nad Cidlinou – sídlo rodu Slavníkovců

Hradiště Libice nad Cidlinou – sídlo rodu Slavníkovců

Slovanské hradiště na soutoku řeky Labe a Cidliny obýval mocný rod Slavníkovců. Konkurenční rod Přemyslovců roku 995 hradiště i s obyvateli zcela vyplenil. Později bylo hradiště obnoveno, ale pouze jako přemyslovský opěrný bod. Zachovaly se zde zbytky základů staveb a okolím vede naučná stezka.

Bleší trh – Bleška Poděbrady

Bleší trh, sousedský trh, výtvarné dílny a komunitní setkání.
Poděbrady, Středočeský kraj

Techtle Mechtle – travesti revue Nymburk

Přijďte se s námi bavit na nejúspěšnější českou travesti revue Naším cílem je vás odreagovat a přinést vám večer plný smíchu!
Poděbrady, Středočeský kraj

Poděbradský triatlon

Poděbradský triatlon představí dne 19. 5. 2024 již 33. ročník.
Poděbrady, Středočeský kraj

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack Poděbrady 2024

Poslední prázdninový víkend bude v lázeňském městě Poděbrady patřit především všem fanouškům filmové a hudební tvorby. Již podeváté zde proběhne festival filmové hudby a multimédií Soundtrack Poděbrady.
Poděbrady, Středočeský kraj

Komentovaná prohlídka Neboj! s Terezou Zichovou

Srdečně zveme na I. komentovanou prohlídku výstavy Neboj! s akademickou malířkou Terezou Zichovou.
Poděbrady, Středočeský kraj

Tereza Zichová – Neboj! v Galerii Ludvíka Kuby v Poděbradech

Výstava v Poděbradech představí výběr ze současné tvorby Terezy Zichové doplněný o ukázky jejích starších děl.
Poděbrady, Středočeský kraj

Relaxace pro tělo a duši s Ayurvedou

Ayurvéda neboli věda o dlouhém životě je celostní medicínský systém, který je založen na důkladném pochopení a respektování přírodních zákonů a jejich projevů v našich životech. Je právem nazývána matkou moderní medicíny. Cílem Ayurvédy je odstranění nepohody, nemocí a prodloužení života.
Poděbrady, Středočeský kraj

Relaxace pro tělo a duši s Ayurvedou

Ayurvéda neboli věda o dlouhém životě je celostní medicínský systém, který je založen na důkladném pochopení a respektování přírodních zákonů a jejich projevů v našich životech. Je právem nazývána matkou moderní medicíny. Cílem Ayurvédy je odstranění nepohody, nemocí a prodloužení života.
Poděbrady, Středočeský kraj

Hradiště Libice nad Cidlinou – sídlo rodu Slavníkovců

Slovanské hradiště na soutoku řeky Labe a Cidliny obýval mocný rod Slavníkovců. Konkurenční rod Přemyslovců roku 995 hradiště i s obyvateli zcela vyplenil. Později bylo hradiště obnoveno, ale pouze jako přemyslovský opěrný bod. Zachovaly se zde zbytky základů staveb a okolím vede naučná stezka.
Libice nad Cidlinou, Středočeský kraj

Záchranná stanice Huslík

Posláním záchranné stanice Huslík je podpora druhové rozmanitosti živočichů v krajině a lidských sídlech ve východní části Středočeského kraje (Nymburk, Kolín, Český Brod, Lysá nad Labem, Brandýs nad Labem, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště) a části Královéhradeckého kraje (Jičín).
Poděbrady, Středočeský kraj

Libický luh v Polabí – největší lužní les v Čechách

Národní přírodní rezervace Libický luh byla vyhlášena v roce 1985. Rozkládá se ve Středočeském kraji u obce Velký Osek na pravém břehu Labe, v oblasti niv ležících pouhých 190 m n. m. Zabírá území o celkové ploše 410 hektarů. Na jaře zde rostou souvislé koberce česneku medvědího.
Velký Osek, Středočeský kraj

Golf Club Poděbrady – 18jamkové hřiště a golfové kurzy pro hráče i nehráče

V roce 2000 bylo dokončeno 18jamkové hřiště v Poděbradech, driving reange, putting a chipping. Okolí lze využít i k dalším sportům s ohledem na návaznost areálu na cyklostezku. Nabízíme kromě běžné hry 18 a 9 jamek různé typy voucherů, golfové kurzy, individuální výuku apod.
Poděbrady, Středočeský kraj

Přívoz Oseček přes Labe

Přívoz na Labské stezce mezi Poděbrady a Kolínem slouží cyklistům a pěším turistům. Funguje zpravidla od května do října.
Oseček, Středočeský kraj

Písečný přesyp u Osečka – lokalita pískomilných hub

Písečný přesyp u Osečka, cca 3 km od Poděbrad, je přírodní památka s písečnou dunou, která je zároveň lokalitou více než 80 druhů vzácných hub. Tento písečný přesyp vznikl v pozdním glaciálu, dnes ho hojně pokrývají borovice, mechorosty, lišejníky, a je domovem pískomilného hmyzu.
Oseček, Středočeský kraj

Vyhlídkovým vláčkem po Poděbradech

Trasa vláčku vede nádherným prostředím města Poděbrady podél řeky Labe. Pojeďte se s námi projet po Poděbradských stezkách a Polabí
Poděbrady, Středočeský kraj

Výletní loď Král Jiří – plavby lodí, okružní plavby a restaurace na lodi

Chcete si užít vyhlídkovou plavbu, pohodu na palubě, výhled do Polabské nížiny? Naloďte se v Poděbradech na loď Král Jiří a vydejte se Polabím po Labi.
Poděbrady, Středočeský kraj

Ubytování a restaurace

Penzion Labská Marína

Penzion Labská Marína se nachází v Poděbradech přímo na pravém břehu řeky Labe v bezprostředním sousedství Labské cyklostezky č.24.
Poděbrady, Středočeský kraj

Pension Rondel v Poděbradech

Pokud chcete prožít večer plný romantiky v klidném a krásném prostředí – rodinný penzion Rondel je ta správná volba. Kouzelný večer doplní, útulný pokoj, vířivá vana se sektem a ovocem, květina pro dámu a pokud si budete přát, zařídíme Vám i večeři při svíčkách. Přijměte naše pozvání k odpočinku.
Poděbrady, Středočeský kraj

Cukrárna U Reinvaldů v Poděbradech

Cukrárna U Reinvaldů je jedno z mála zařízení v Poděbradech, které zde přetrvává již od roku 1938, kdy zde založil cukrářskou výrobnu Emanuel Reinvald.
Poděbrady, Středočeský kraj

Restaurace O Mase v Poděbradech

Skvělá poděbradská restaurace O Mase se zaměřuje na maso a kvalitní suroviny. Vyzkoušejte zdejší pokrmy a užijte si krásný výhled do lázeňského parku a na kulturní scénu. Restaurace slouží jak lázeňským hostům, tak veřejnosti. V letních měsících je otevřena prostorná zahrádka.
Poděbrady, Středočeský kraj

Penzion Vila Walter & Son

Nadstandardní ubytování v památkově chráněném domě z přelomu 18. a 19. století v centru středočeských Poděbrad. Uvnitř budete obdivovat jedinečné zachované architektonické prvky a během chvilky pak dojdete k lázeňským domům, na kolonádu i k zámku Poděbrady.
Poděbrady, Středočeský kraj

Vilémovo Pekařství & Koloniál v Poděbradech

Vilémovo pekařství a koloniál je útulné místo uprostřed lázeňské kolonády, které příjemně spojuje klasické pojetí pekárny se současnou představou o moderní kavárně.
Poděbrady, Středočeský kraj

Café Oliver v Poděbradech

Kavárna Café Oliver ve francouzském stylu nabízí výbornou kávu a pokrmy z celého světa z těch nejlepších surovin.
Poděbrady, Středočeský kraj

Náš Hostinec v Poděbradech

Hostinec nabízí velice dobře čepované plzeňské pivo a k tomu něco na zub. Restaurace s čepovanou tankovou Plzní a krásným výhledem do poděbradského parku. Při přízni počasí k dispozici zahrádka s obsluhou otevřena do 22 hodin.
Poděbrady, Středočeský kraj