Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

V rotundě hradu Loket je nově umístěn unikátní keramický portrét svaté Anežky České. Právě rotundu měla podle dobových záznamů patrně v roce 1226 Anežka navštívit a zachránit přitom život německému kazateli Konradovi z Halle. Na výlet na Loket můžete vyrazit i nyní. Otevřeno je zde celoročně.

Udělejte si netradiční večerní výlet do hradní či zámecké kaple. V rámci celorepublikové akce Noc kostelů 2019 můžete tyto mnohdy opomíjené architektonické poklady blíže objevovat. Řada hradů a zámků totiž v pátek 24. května 2019 tyto své ukryté skvosty otevře široké veřejnosti k nahlédnutí.

Dnešní moderní kostel stojí na místě, kde se původně nacházel gotický kostel sv. Václava z počátku 14. století. Ten byl následkem pádů věže v roce 1962 stržen. Nový kostel je postaven podle projektu brněnského výtvarníka a architekta Ludvíka Kolka.

Jedním z velkých okamžiků roku 1989 bylo svatořečení Anežky České, úzce spojené se sametovou revolucí. Pouhých pět dní po kanonizaci, k níž došlo 12. listopadu ve Vatikánu, odstartovaly události na Národní třídě pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že v Čechách bude dobře teprve tehdy, až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou?

Bez Františkánů by neexistovala překrásná Františkánská zahrada v centru Prahy a v Jindřichově Hradci, Zásmukách, Opočně a Hostinném by lidé neslavili Porcinkule. Jaký by ostatně byl svět bez jednoho z nejoblíbenějších světců, svatého Františka z Assisi?

Hmatová expozice odlitků sochařských děl českého středověkého umění. Haptická expozice je umístěna v severním křídle křížové chodby kláštera sv. Anežky České. Zrakově postižení se však díky výstavě přesto mohou alespoň zprostředkovaně s tvorbou sochařů a řezbářů období českého středověku seznámit.

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.