Nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské se stejně jako většina přemyslovských princezen měla stát pěšákem na politické šachovnici evropských panovnických dvorů. Na vychování a vzdělání ji poslali do
cisterciáckého kláštera v polské Třebnici a k
premonstrátkám do Doksan. Už v dětském věku byla několikrát zasnoubena, ale ze sňatků vždy z různých důvodů sešlo. Od svatebních plánů měla Anežka klid teprve po otcově smrti v roce 1230. Zbýval ještě poslední nápadník, a to samotný císař Fridrich II., ovšem Anežčin bratr a nový český král Václav I. nechal rozhodnutí na sestře. Anežka císaře odmítla a rozhodla se pro duchovní život.
Společně s bratrem založila roku 1232 v
Praze na
Starém Městě špitální bratrstvo, z něhož se stal
řád křižovníků s červenou hvězdou, jediný řád, který vznikl v českých zemích. Dodnes sídlí u
Karlova mostu na Křižovnickém náměstí. O dva roky později Anežka s Václavem opět společně v místě zvaném
Na Františku založili nový podvojný klášter žen a mužů řehole sv. Františka, později nazývaných klarisky a minorité. Dnes jej známe jako
Anežský klášter. Anežka se stala první představenou klarisek, vystupovala jako výrazná osobnost politického, kulturního a společenského života, a jak napsal
Jan Pavel II.,
„...sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné, a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději.“
Do
Anežského kláštera bylo z
kostela sv. Víta na
Pražském hradě přeneseno rovněž pohřebiště českých panovníků, a sem byla pochována i Anežka. Její ostatky ale později byly přeneseny jinam a místo jejího posledního odpočinku neznáme.
O kanonizaci Anežky se usilovalo stovky let, do snah se zapojil i
císař Karel IV., ale neúspěšně. Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1874 z podnětu pražského arcibiskupa, kardinála
Bedřicha Josefa Schwarzenberga, svatořečil ji ale teprve 12. listopadu 1989 papež
Jan Pavel II.
Svatá Anežka Česká bývá zobrazována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s korunkou. Patří mezi české zemské patrony a najdete ji i mezi svatými kolem
jezdeckého pomníku sv. Václava na
Václavském náměstí v
Praze.
Zjistěte, kým byla Svatá Anežka, její vliv na sametovou revoluci a jaký odkaz zanechala v českých zemích prostřednictvím duchovního života.
Svatá Anežka Přemyslovna, známá také jako Česká, byla nejmladší dcerou krále Přemysla Otakara I. a se stala patronkou nemocných, chudých a trpících.
Narodila se 20. ledna 1211 a zemřela 2. března 1282, obojí v Praze.
Prohlášení za svatou mělo podle proroctví vést k svobodě v českých zemích, což se symbolicky naplnilo během sametové revoluce v roce 1989.
Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události sametové revoluce na Národní třídě v Praze.
Založili špitální bratrstvo, které se později stalo řádem křižovníků s červenou hvězdou, a také Anežský klášter pro klarisky a minority.
Anežka byla první představenou v tomto klášteru a klášter byl založen i s jejím přičiněním.
Její socha se nachází mezi svatými na jezdeckém pomníku sv. Václava na Václavském náměstí.
Svatořečení Svaté Anežky provedl papež Jan Pavel II. dne 12. listopadu 1989.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.