Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Velkou Javořinu a do Bílých Karpat

Co se vám vybaví, když přijde řeč na Karpaty? Jedni si představí hlavně Bílé Karpaty, malý ráj divoké přírody na moravsko-slovenském pomezí, druzí mohutný masiv celého karpatského oblouku. Do Česka Karpaty zasahují vlastně jenom malým kouskem na jihu Moravy. Vinou se z Rakouska přes Slovensko, Maďarsko a Polsko na Ukrajinu a dál do Rumunska a Srbska v délce 1500 kilometrů, celkovou rozlohou 210 tisíc metrů čtverečních překonávají i Alpy. Celá řada míst v Karpatech je zapsaná na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – namátkou původní bukové lesy Karpat, dřevěné kostelíky v polských, ukrajinských, rumunských a slovenských vesnicích, opevněné vesnice Sedmihradska, pravoslavné kláštery v bývalé Rumunské Moldávii nebo unikátní jeskyně Slovenského ráje a krasu.
 

1. Bílé Karpaty, království rostlin a živočichů

„Naše“ Bílé Karpaty si v téhle světové karpatské konkurenci vedou docela dobře, i ony mají svá nej. Například bělokarpatské květnaté louky se svým bohatým výskytem druhů rostlin řadí mezi nejbohatší biotopy v Evropě, potažmo na celém světě. V chráněné krajinné oblasti také žije víc než polovina druhů zvířat, známých z celého českého území. Odborníci odhadují, že celkem jde asi o 20 tisíc druhů zvířat, z toho zhruba 16 tisíc druhů hmyzu. Žije tu také nejvíc druhů motýlů ze všech oblastí České republiky. Jedinečné pohoří s úžasnou rozmanitostí rostlin i živočichů je současně biosférická rezervace UNESCO a chráněná krajinná oblast.
 

2. Legendární orchidejové louky Bílých Karpat

Nemusíte patřit ke znalcům botaniky, aby vás bělokarpatské květnaté louky uchvátily na první pohled. Biologové tu ale najdou skutečný ráj, protože na loukách se vyskytuje přes 800 druhů rostlin, desítky z nich patří mezi ohrožené. Každoročně od konce dubna přibližně do konce července vykvétá v Bílých Karpatech více než dvacet druhů orchidejí – namátkou vstavače májové, mužské, vojenské i kukačky, prstnatce májové, bezové či pleťové, hlavinky horské, hořečky žlutavé karpatské nebo kruštíky. Zdejší louky s typickými, osaměle stojícími stromy, které vznikly na místě původních lesostepí, teplomilných doubrav, dubohabřin a bučin, jim poskytují ideální podmínky. Chcete se o orchidejích dozvědět víc? Rezervujte si některou z procházek s průvodcem, které pořádá Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou.
 

3. Velká Javořina, královna Bílých Karpat

Kromě několika oblastí nemají Karpaty charakter vysokých hor, spíš jde o nižší a zalesněné kopce – třeba takový, jako je Velká Javořina, s 970 metry nejvyšší vrchol Bílých Karpat. Přesto je mohutná a zdaleka viditelná, vede na ni několik turistických cest a otvírá se z ní nádherný kruhový výhled. Běžně bývají vidět Chřiby s hradem Buchlovem, Pálava, štěrkopísková jezera u Ostrožské Nové Vsi a na Slovensku Malé Karpaty. Při dobré viditelnosti uvidíte na slovenské straně Považský Inovec, Strážovské vrchy a Malou Fatru, na české straně pak další vrcholy Bílých Karpat s Velkým Lopeníkem, Beskydy, Vizovické a Hostýnské vrchy. Pokud budete mít opravdu štěstí, zahlédnete i vrcholky rakouských Alp a masiv Schneebergu.
 

4. Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině

Když se vyhnete nejznámějším trasám, Žítkové a dalším oblíbeným turistickým lákadlům, můžete v Bílých Karpatech prochodit celé dlouhé hodiny o samotě. Pokud naopak máte rádi společnost, měli byste vědět, že právě Velká Javořina je symbolem sounáležitosti a bratrství Čechů a Slováků. Historie jejich setkávání se odvíjí už od první poloviny 19. století a vy se sem můžete vypravit vždy poslední červencovou neděli na každoroční Slavnosti bratrství Čechů a Slováků. Na Velkou Javořinu také míří oblíbené silvestrovské nebo novoroční výšlapy.
 

5. Národní přírodní rezervace a prales Javorina

Jednou z národních přírodních rezervací Bílých Karpat je Javorina, rozsáhlé území na severních svazích Velké Javořiny. Neoficiálně ji vyhlásili už v roce 1907 Lichtenštejnové, tehdejší majitelé panství, v roce 1933 byla vyhlášena chráněným územím a v roce 2008 se zařadila mezi bezzásahová území, s rozlohou 166 hektarů vůbec nejrozsáhlejší bezzásahový kousek přírody u nás. Podobně jako jinde se i tudy smí procházet jen po značených turistických trasách, ale nemusíte mít obavy, žádné prodírání pralesem vám nehrozí: cesty jsou upravené a stromy, které spadnou na cestu, se odklízejí.
 

6. Čupec, nejvyšší bod jižní Moravy

Necelých pět kilometrů od Velké Javořiny se přímo na česko-slovenské státní hranici tyčí kopec Čupec. S 819 metry nadmořské výšky to není žádný obr, ani na poměry Bílých Karpat, ale na kontě má jedno nepřehlédnutelné NEJ: jde o nejvyšší vrcholek Jihomoravského kraje. Ve skutečnosti ovšem na území kraje leží bod s vyšší nadmořskou výškou, a to 836 metrů. Nejde ale o vrcholek, jen místo na úbočí nedalekého kopce Durda.
 

7. Květná a Strání

Výlet na Velkou Javořinu může začít ve Strání nebo v Květné. Byla by ale chyba představit si Strání jako zapomenutou vesničku, schoulenou v hlubokém karpatském údolí na konci světa. Vesnice vznikla u takzvané uherské obchodní stezky, která mířila z jihu přes Uherský Brod a Olomouc dál na sever k Baltu. Dnes tudy vede hlavní tah směrem na Nové Mesto nad Váhom, a když si pohlídáte termíny v kalendáři akcí, můžete se vypravit na Den otevřených dveří do zdejších skláren.
 

8. Velký Lopeník, Durch a místa dalekých výhledů

Na svazích Bílých Karpat se střídají louky a hluboké lesy, takže daleké výhledy nabízejí vedle Velké Javořiny až na výjimky hlavně rozhledny – rozhledna na Velkém Lopeníku, Travičná anebo Královec. Výjimečná výhledem i tvarem je pozorovatelna Durch, zvláštní vyhlídka na severním okraji Bílých Karpat u Valašských Klobouků, kterou někdo vnímá jako rám obrazu a jiný zase jako okno.
 

9. Větrný mlýn v Kuželově 

Nad obcí Kuželov stojí jeden z mála dochovaných větrných mlýnů takzvaného holandského typu. Byl postaven v roce 1842, mouku mlel více než sto let a po rekonstrukci se proměnil v exponát Technického muzea v Brně s expozicí větrného mlynářství. Vedle mlýna si v malém muzeu prohlédnete, jak se tu žilo a pracovalo na přelomu 19. a 20. století.
 

10. Kudy na Velkou Javořinu?

Nejvyšším vrcholem Karpat je slovenský Gerlachovský štít s 2655 metry nad mořem. Máme štěstí, tak vysoko šplhat nemusíme, ale přesto výstup na Velkou Javořinu není nenáročná procházka. Například z Květné sice zelená značka stoupá jedním směrem na Velkou Javořinu, druhým na Velký Lopeník, ale v obou případech vás čeká převýšení 600 až 700 metrů. Cestu si můžete výrazně usnadnit, když místo startu posunete do sedla mezi Strání a Horní Němčí: je tu zastávka autobusu i parkoviště, červená značka vede přímo na vrchol Javořiny. Trasa tam a zpátky měří zhruba 15 kilometrů s převýšením 382 metrů.
 

Na skok přes hranice:

• Pohoří Bílé Karpaty daly jméno Červenokamenské bradlo a Vršatská bradla, tedy mohutné bílé skály, které najdete na slovenské straně pohoří.
• Výletníkům už sto let slouží Holubyho chata na východním svahu Velké Javořiny, tedy na Slovensku. Její základní kámen byl položen 8. července 1923 a je celoročně přístupná.
• Přechod Bílých Karpat z jednoho konce na druhý měří asi 100 kilometrů a zabere přibližně čtyři až pět dní pochodu. Kdo hledá větší výzvy, může se vydat dál na Slovensko po dálkové Cestě hrdinů SNP; vede z hradu Devín u Bratislavy přes část hřebene Bílých Karpat a dál přes Strážovské vrchy, Malou a Velkou Fatru, Nízké Tatry, Slovenské Rudohorie a Volovské vrchy až k Dukelskému průsmyku. Celkem měří přibližně 770 kilometrů.