Dušan Jurkovič patří k nejznámějším osobnostem v historii slovenské architektury. Pocházel z rodiny se silnou vlasteneckou a obrozeneckou tradicí, vystudoval vídeňskou školu uměleckých řemesel a po krátké praxi v Martině od roku 1889 působil na Moravě. V době, kdy pracoval v ateliéru architekta
Michala Urbánka ve
Vsetíně, vznikly jeho nejznámější dřevěné stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem, zejména
horské turistické chaty Maměnka a Libušín na
Pustevnách,
Bartoňova útulna v romantickém údolí zvaném
Peklo u
Nového Města nad Metují nebo
Jiráskova turistická chata na Dobrošově.
V roce 1899 se Jurkovič usadil v
Brně, oženil se s
Boženou Bartelmusovou a v roce 1906 postavil v
Žabovřeskách vlastní rodinnou vilu.
Jurkovičova vila je dokonalou kombinací architektova osobitého stylu, tehdejších moderních evropských trendů i anglického hnutí
Arts and Crafts. Dnes o ni pečuje
Moravská galerie.
Před první světovou válkou získal Jurkovič řadu zakázek v
Luhačovicích a podílel se také na úpravách
hradu Kunětická hora a
zámku v Novém Městě nad Metují včetně
zámecké zahrady s
dřevěným mostem. Po vzniku Československa se přestěhoval do
Bratislavy, kde se stal přednostou Památkového úřadu. Během svého života architekt zpracoval přes tři sta návrhů a projektů, a to od zámků, vil a rodinných domků včetně jejich interiérů až po pomníky a dělnické kolonie. Po válce se rovněž podílel na výstavbě řady vojenských hřbitovů a památníků, mimo jiné je autorem impozantní
mohyly a mauzolea Milana Rastislava Štefánika na Bradle.
Za své dílo Jurkovič obdržel roku 1925 zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. V roce 1938 mu bratislavská univerzita udělila čestný doktorát, v roce 1947 se stal jako první československý architekt národním umělcem.
Nejznámější stavby Dušana Jurkoviče
- Symbolem Beskyd a Valašska jsou malebné horské útulny Maměnka a Libušín v horském sedle Pustevny, které Jurkovič navrhl ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.
- Pro Luhačovice navrhl Jurkovič unikátní soubor staveb, které proměnily celý urbanismus lázeňského areálu. Za vidění stojí Jurkovičův dům, vilky Chaloupka, Valaška, Vlastimila a Jestřabí, Vodoléčebný ústav, Sluneční lázně a Hudební pavilon. Řada projektů ale zůstala na papíře, původní Slováckou búdu zničil koncem roku 2002 požár.
- Zajímavou památkou kousek od česko-slovenských hranic je budova Slovenského domu ve Skalici, secesní stavba z roku 1905 s mozaikovou fasádou podle návrhu Mikoláše Alše, s původním vnitřním zařízením a s divadelním sálem s dekoracemi od Joži Uprky.
- Posledním velkým dílem Dušana Jurkoviče byly stanice lanovky z Tatranské Lomnice na Lomnický štít, které se však po několika modernizacích výrazně liší od původních projektů.
- Osobitý Jurkovičův styl nezapře jedna z křížových cest na Svatém Hostýně.
- Kuriozitou mezi Jurkovičovými stavbami je rozhledna na Karlově kopci nedaleko Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Na svou realizaci projekt čekal více než sto let, rozhledna byla otevřena v roce 2012.
Objevte jedinečný svět architekta Dušana Jurkoviče, jehož dílo se proslavilo kombinací secese, lidové architektury a výrazných barev.
Dušan Jurkovič byl prominentní slovenský architekt, který je známý pro svůj originální styl ovlivněný secesí a lidovou architekturou.
Dílo Dušana Jurkoviče bylo charakteristické kombinací secese a lidové architektury, s výraznými barvami a použitím dřevořezby, mozaiky, a keramických prvků.
K nejznámějším stavbám patří horské chaty Maměnka a Libušín na Pustevnách, Jurkovičova vila v Brně, a různé budovy v Luhačovicích a na Svatém Hostýně.
Dušan Jurkovič se narodil 23. srpna 1868 v Turé Lúce, což je nyní součást Myjavy.
V roce 1925 získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži a v roce 1947 se stal prvním československým architektem, který byl jmenován národním umělcem.
V Luhačovicích Jurkovič navrhl soubor staveb včetně Vodoléčebného ústavu, Slunečních lázní a Hudebního pavilonu, které proměnily urbanismus lázeňského areálu.
Jurkovičova vila se nachází v Brně-Žabovřeskách a je významným příkladem jeho architektonického stylu, v níž se mísí moderní evropské trendy a vliv anglického hnutí Arts and Crafts.
Dušan Jurkovič zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě.
Ve Skalici navrhl budovu Slovenského domu, secesní stavbu s mozaikovou fasádou a originálním vnitřním zařízením včetně divadelního sálu s dekoracemi od Joži Uprky.
Tyto projekty jsou zajímavé tím, že na svou stavbu čekaly dlouhé období, například rozhledna na Karlově kopci byla realizována až po více než sto letech od návrhu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.