Úvod > Aktuality > Neznámá místa: znáte nejvyšší a nejnižší místa v Česku?
Neznámá místa: znáte nejvyšší a nejnižší místa v Česku?
"> "> "> "> "> ">

Neznámá místa: znáte nejvyšší a nejnižší místa v Česku?

Vydáno 24. března 2020 Příroda
I ve světě, který se mění každou vteřinou, zůstává pár neochvějných jistot. Třeba místa s nejvyšší a nejnižší nadmořskou výškou, nejvýše položené osady, železniční zastávky nebo města. Některá vás opravdu překvapí!
Pojďme si napřed udělat pořádek v tom, která obec leží nejvýš. Kandidátů je celá řada, k těm nejžhavějším patří Jizerka v Jizerských horách nebo Malá Úpa v Krkonoších. O té se například v jednom článku píše, že „…Malá Úpa je nejvýše položenou obcí u nás. V jejím katastru leží Sněžka“. Druhá část je v pořádku, první se ale plete: pro určení nejvýše položené obce není důležitá nejvyšší nadmořská výška na jejím katastrálním území, ale polohy obecního úřadu, kostela a pošty. Malou Úpu s nadmořskou výškou 1 041 metrů proto předběhla šumavská Kvilda, ležící v nadmořské výšce 1 065 metrů.

A co Jizerka? Když budete jen trochu pátrat, dozvíte se, že leží mezi Vlašským hřbetem a Středním jizerským hřebenem ve výšce 862 metrů. To z ní dělá nejvýše položenou osadu Jizerských hor, ale nikoli celého Česka. Malebné osadě, kde je jen pár stavení, ale nelze upřít jiné rekordy: třeba že náleží mezi nejchladnější lokality v Česku a autem se sem dostanete po jediné silnici z obce Horní Polubný.
 

Jiná nejvyšší místa

Tak moment, říkáte si, jasně jste přece napsali, že je to Kvilda, tak jaká další nejvyšší? Jenže háček je v tom, že po rekordech touží kdekdo, a tak do seznamu NEJ patří také osada Filipova Huť, která je s nadmořskou výškou 1 093 metrů vůbec nejvýše položeným sídlem České republiky. Není ale samostatná, jde o místní část šumavské Modravy. O další zmatek v žebříčcích se stará Boží DarKrušných horách coby naše nejvýše položené město a s nadmořskou výškou 1 028 metrů také nejvýše položené město ve střední Evropě.
 

Vzhůru do hor i dolů do nížin

Nejvyšším přírodním bodem samozřejmě zůstává Sněžka, respektive místo na česko-polské státní hranici v Krkonoších, ležící 3,5 m od vrcholu Sněžky, protože ten leží u sousedů v Polsku. Jiné to ale je s nejvyšší umělým bodem: tím je vrcholek vysílače na Pradědu (1 491 metrů) v Jeseníkách. Jeho špička propichuje oblohu v nadmořské výšce 1 638 metrů. Tam se ale nikdy nedostanete; nejvyšším místem pro běžné návštěvníky na Pradědu byla, je a bude vyhlídková plošina 73 metrů nad zemí v nadmořské výšce 1 564 metrů, odkud za ideálních podmínek uvidíte dokonce i na vzdálené Krkonoše nebo Vysoké Tatry.

Naopak nejníž v naší zemí budete stát na břehu řeky Labe na hranici s Německem u Hřenska; údaje o nadmořské výšce se sice podle zdrojů liší, ale nejnižší udávaná hodnota uvádí 115 metrů.

Dá se dostat ještě níž? Překvapivě ano, ale to byste se museli dostat na dno jámy 16 bývalých uranových dolů v Příbrami, do hloubky 1 838 metrů pod povrchem, anebo na dno hnědouhelného lomu Bílina u Bíliny, do místa s nadmořskou výškou přibližně 20 metrů.
 

Železniční rekordy

Doplňme ještě pár míst pro fanoušky vlaků a železnic. Dva rekordy drží Šumava: titul nejvýše položené železniční staniceKubova Huť v nadmořské výšce 995 metrů na trati 198 ze Strakonic do Volar, nejvýše položená rychlíková železniční stanice u nás pak je Špičák v nadmořské výšce 836 metrů na trati číslo 183 z Plzně do Železné Rudy-Alžbětína. V nedalekém sedle se nachází i nejvýše položené místo na železnici na našem území. Nejvyšší železniční zastávkou na Moravě a ve Slezsku je Ramzová v nadmořské výšce 760 metrů a nejvýše položenou tramvajovou zastávku v Česku mají v Liberci v městské části Horní Hanychov, odkud je to už jen kousek k dolní stanici lanové dráhy na Ještěd. Když vystoupíte z tramvaje, budete stát v nadmořské výšce 522 metrů.
 
Kaňon Labe - nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě

Kaňon Labe - nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě

Národní přírodní památka Kaňon Labe (Labský kaňon) se táhne mezi městem Děčínem a obcí Hřensko. Protéká jím řeka Labe, jeho břehy lemují vysoké pískovcové skály a okolím vedou značené turistické trasy, které vám přiblíží krásnou přírodu s řadou skalních vyhlídek.

Černohorský močál u Kvildy

Černohorský močál u Kvildy

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Filipova Huť - nejvýše položené sídlo v České republice

Filipova Huť - nejvýše položené sídlo v České republice

Šumavská víska Filipova Huť se nachází se na jižních svazích rozsochy hory Sokol, v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 m. Je nejvýše položeným sídlem v České republice a zároveň křižovatka turistických cest a oblíbené rekreační místo.

Rozhledna na Markoušovickém hřebeni v Jestřebích horách

Rozhledna na Markoušovickém hřebeni v Jestřebích horách

Na Markoušovickém hřebeni (708 m n. m.) na Trutnovsku najdete 22 metrů vysokou rozhlednu. Z rozhledny se otevírají jedinečné výhledy například na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Orlické hory nebo Českoskalicko.

Medvědí stezka ve Špindlerově Mlýně

Medvědí stezka ve Špindlerově Mlýně

Chcete potkat medvědy? Pak jste na správném místě! Kde jinde než na Medvědíně byste na ně měli narazit. Nová naučná stezka v délce 8,5 km je vhodná pro rodiny s dětmi. Stezka je v provozu v průběhu celé letní sezóny, během letního provozu lanovek.

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy, založené pravděpodobně kolem roku 1634, jsou nejsevernější částí rekreačního střediska Malá Úpa. Leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Řeka Labe - jedna z největších řek a vodních cest Evropy

Řeka Labe - jedna z největších řek a vodních cest Evropy

Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Trojmezí u Hrčavy - místo, kde setkávají hranice tří zemí

Trojmezí u Hrčavy - místo, kde setkávají hranice tří zemí

Poblíž obce Hrčava najdeme místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. Trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 m n. m. je vidět panorama krajiny 3 států, České, Slovenské a Polské republiky.

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Pramen sv. Vojtěch u Horní Malé Úpy

Pramen sv. Vojtěch u Horní Malé Úpy

V Horní Malé Úpě v blízkosti serpentiny státní silnice na Pomezní Boudy se u jedné z „tisícovek“ Haida nalézá prameniště Sv. Vojtěch s jedenácti jedinečnými léčivými vývěry.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Kokořínsko je proslulé romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary, které se v takové formě a rozsahu nevyskytují v žádné jiné oblasti České republiky.

Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Osada Jizerka v Jizerských horách

Osada Jizerka v Jizerských horách

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Muzeum Jizerských hor – osada Jizerka

Muzeum Jizerských hor – osada Jizerka

Oblíbený výletní cíl - horské muzeum - vás seznámí s historií osídlení, lidovým stavitelstvím, pomníčky a legendami s nimi spjatými, s léčivými prameny, povídáním "jak bylo za starých časů" a dalšími zajímavostmi.

Safírový potok a rašeliniště Jizerky - bývalé naleziště drahokamů

Safírový potok a rašeliniště Jizerky - bývalé naleziště drahokamů

Safírový potok a řeka Jizerka v minulosti představovaly bohaté naleziště drahých kamenů (především safírů), které patřily k nejhodnotnějším v celé Evropě. I dnes se zde dají nalézt drahé kameny, jejich sběr je však přísně zakázaný.