Pojďme si napřed udělat pořádek v tom,
která obec leží nejvýš. Kandidátů je celá řada, k těm nejžhavějším patří
Jizerka v Jizerských horách nebo
Malá Úpa v Krkonoších. O té se například v jednom článku píše, že „…
Malá Úpa je nejvýše položenou obcí u nás. V jejím katastru leží Sněžka“. Druhá část je v pořádku, první se ale plete: pro určení nejvýše položené obce není důležitá nejvyšší nadmořská výška na jejím katastrálním území, ale polohy obecního úřadu, kostela a pošty. Malou Úpu s nadmořskou výškou 1 041 metrů proto předběhla
šumavská Kvilda, ležící v nadmořské výšce 1 065 metrů.
A co
Jizerka? Když budete jen trochu pátrat, dozvíte se, že leží mezi Vlašským hřbetem a Středním jizerským hřebenem ve výšce 862 metrů. To z ní dělá nejvýše položenou osadu
Jizerských hor, ale nikoli celého Česka. Malebné osadě, kde je jen pár stavení, ale nelze upřít jiné rekordy: třeba že náleží mezi nejchladnější lokality v Česku a autem se sem dostanete po jediné silnici z obce Horní Polubný.
Jiná nejvyšší místa
Tak moment, říkáte si, jasně jste přece napsali, že je to
Kvilda, tak jaká další nejvyšší? Jenže háček je v tom, že po rekordech touží kdekdo, a tak do seznamu NEJ patří také osada
Filipova Huť, která je s nadmořskou výškou 1 093 metrů vůbec nejvýše položeným sídlem České republiky. Není ale samostatná, jde o místní část
šumavské Modravy. O další zmatek v žebříčcích se stará
Boží Dar v
Krušných horách coby naše
nejvýše položené město a s nadmořskou výškou 1 028 metrů také nejvýše položené město ve střední Evropě.
Vzhůru do hor i dolů do nížin
Nejvyšším přírodním bodem samozřejmě zůstává
Sněžka, respektive místo na česko-polské státní hranici v
Krkonoších, ležící 3,5 m od vrcholu Sněžky, protože ten leží u sousedů v Polsku. Jiné to ale je s
nejvyšší umělým bodem: tím je
vrcholek vysílače na Pradědu (1 491 metrů) v
Jeseníkách. Jeho špička propichuje oblohu v nadmořské výšce 1 638 metrů. Tam se ale nikdy nedostanete; nejvyšším místem pro běžné návštěvníky na Pradědu byla, je a bude
vyhlídková plošina 73 metrů nad zemí v nadmořské výšce 1 564 metrů, odkud za ideálních podmínek uvidíte dokonce i na vzdálené
Krkonoše nebo Vysoké Tatry.
Naopak nejníž v naší zemí budete stát na břehu
řeky Labe na hranici s Německem u
Hřenska; údaje o nadmořské výšce se sice podle zdrojů liší, ale nejnižší udávaná hodnota uvádí 115 metrů.
Dá se dostat ještě níž? Překvapivě ano, ale to byste se museli dostat na
dno jámy 16 bývalých uranových dolů v Příbrami, do hloubky 1 838 metrů pod povrchem, anebo na dno
hnědouhelného lomu Bílina u
Bíliny, do místa s nadmořskou výškou přibližně 20 metrů.
Železniční rekordy
Doplňme ještě pár míst pro fanoušky vlaků a železnic. Dva rekordy drží
Šumava: titul
nejvýše položené železniční stanice má
Kubova Huť v nadmořské výšce 995 metrů na trati 198 ze
Strakonic do
Volar,
nejvýše položená rychlíková železniční stanice u nás pak je
Špičák v nadmořské výšce 836 metrů na trati číslo 183 z
Plzně do
Železné Rudy-Alžbětína. V nedalekém sedle se nachází i nejvýše položené místo na železnici na našem území.
Nejvyšší železniční zastávkou na Moravě a ve Slezsku je Ramzová v nadmořské výšce 760 metrů a
nejvýše položenou tramvajovou zastávku v Česku mají v
Liberci v městské části Horní Hanychov, odkud je to už jen kousek k
dolní stanici lanové dráhy na Ještěd. Když vystoupíte z tramvaje, budete stát v nadmořské výšce 522 metrů.