Výlety pro samotáře: putování malebnými Bílými Karpaty na východní Moravě

Žítková leží geograficky v oblasti Moravské Kopanice, která se proslavila především zemědělstvím. Místní pěstovali žito i zeleninu, nejvíce se tu dařilo okurkám. Dodnes je v obci k vidění soubor původních domů nebo přírodní koupaliště. A právě tady, vysoko v kopcích Bílých Karpat žily v minulosti ženy obdařené výjimečnými schopnostmi, kterým místní neřekli jinak než "žítkovské bohyně". Obzvláště část Černé je odedávna těmito ženami proslulá. O bohyních se tradovalo, že dokáží nejen léčit pomocí léčivých bylin, ale také najít ztracené či ukradené věci nebo dobře poradit v partnerských problémech. Díky svým schopnostem byly v minulosti ale velmi často také pronásledovány a pranýřovány. Příběh o poslední generaci této tajemné legendy sepsala Kateřina Tučková ve své knize Žítkovské bohyně, jenž vyšla v březnu 2012.
 

Po krásách Bílých Karpat vás kromě značených tras KČT provede také deset naučných stezek (Naučná stezka Královec z Valašských Klobouků, NS Javornický hřeben z obce Střelná nebo Lidečko, NS Moravské Kopanice z Žítkové, NS Okolo Hrozenkova ze Starého Hrozenkova, NS Lopeník od obecního úřadu Lopeník, NS Květná, NS Javořinská z Nové Lhoty, NS Vrbecko-Kuželovská z Kuželova, NS Orchidejová z Lučiny u Tvarožné Lhoty a NS Oskerušová z Radějova).
 
Z Valašských Klobouků se vydejte na vrcholky Bílých Karpat, k pozorovatelně Durch, kterou tu před pár lety postavila firma Jánošík jako hold výhledu do krajiny. Cestou se zastavte na rozhledně Královec a pokochejte se rozkošnou chaloupkou a majestátnými jedlemi U Baribala.
 
Cesta Marie Kudeříkové vede pěší turisty i cyklisty z Veselí nad Moravou (popř. Strážnice či Tvarožné Lhoty) na vrchol Kobyla (584 m). Studentka a rodačka z Vnorov byla jako aktivní členka protifašistického odboje popravena roku 1943. O osudu dívky, zejména o jejím pobytu v cele smrti, natočil v roce 1972 režisér Jaromil Jireš snímek s názvem „...a pozdravuji vlaštovky“.
 
Tam, kde vyrostly sestry Gabra a Málinka, leží taky Javorník (783 m). Až sem půjdete na výlet, vezměte to přes Pláňavy, pozdravte ovečky na kopcích nebo si na chvilku jenom tak lehněte do voňavé trávy. Autobiografické vyprávění Amálie Kutinové přibližuje šťastné dětství dvou sester, přičemž Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela. Čtivé příběhy jsou okořeněny svébytným humorem a jadrným nářečím. Pěkná cesta sem vede z Bylnice po modré značce.
 
Velká Javořina (970 m) je výzvou pro všechny pokořitele „nejvyšších vrcholů“ – jedná se o nejvyšší horu Bílých Karpat. Na Velkou Javořinu je nejkratší cesta z pohraniční vesničky Květná po zelené značce, přes chráněnou přírodní rezervaci Javořina. Ve Velké nad Věličkou začíná také Javořinská naučná stezka. Celková trasa měří 23 km, cestou potkáte 14 panelů naučné stezky informující o zdejším kraji a jeho obyvatelích. Zpět do Strání se můžete vydat po červené Cestě hrdinů SNP. Jedná se o kus slovenské dálkové trasy po stopách slovenského národního povstání. Měří celkem 770 km, začíná v Dukelském průsmyku a končí u hradu Děvín na hranici s Rakouskem. U nás měří pouze 30 km a vede od vrchu Pod Kykulou kolem Lopeníku a Strání na Velkou Javořinu, aby pak opět uhnula zpět na Slovensko.
 
Máte chuť si projít celou hřebenovku Bílých Karpat? Krásná houpavá trasa nabízí přes 100 km dlouhý přechod po hřebenu hor. Nastoupit na něj můžete z obce (vlak. zast.) Sudoměřice, po zelené dojít na Mlýnky a poté Měsíčním údolím k Bukovině, přes Slovensko na Tri kopce a na naší Kobylu, Tři kameny, Vysoký Vršek, Novou horu, Kubíkův Vrch, Velkou Javořinu, do obce Květná a na Velký Lopeník, osady Vyškovec, Starý Hrozenkov, Žítkovou a po žluté značce na hraničním hřebenu hor na Rozepře a Baštu. Pak vás povede červená na Čerešienky, Javorník, Chladný vrch, do obce Sidonie, na slovenský Biely vrch, český vršek Kosák, Kaňúr, Láz, Končitá a do obce Střelná, odkud už začínají Beskydy. 

Cyklistům můžeme doporučit okružní trasu Bílými Karpaty se začátkem v Uherském Brodu. Ve Veselí nad Moravou se nachází expozice věnovaná tomuto unikátnímu území.