Antonín Zápotocký, rodák ze
Zákolan, se vyučil kameníkem, do první světové války působil jako funkcionář sociální demokracie na
Kladensku. Jako voják Rakousko-uherské armády prošel několika bojišti první světové války, po vzniku Československa se stal jedním ze zakladatelů levice v sociální demokracii. Po smrti
Klementa Gottwalda ho 21. března 1953 vystřídal ve funkci prezidenta. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadu patří
měnová reforma z roku 1953; ještě pár dní před ní veřejnost ujišťoval, že
„naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří naši třídní nepřátelé“.
Úřad zastával až do své smrti v roce 1957 v 72 letech. Je pochovaný v rodinném hrobě u
strašnického krematoria. Zápotockého známe také jako autora několika románů, díla
Vstanou noví bojovníci a
Rudá záře nad Kladnem byla v 50. letech zfilmována.
Článek se zabývá životem a prezidentstvím Antonína Zápotockého, jeho kontroverzními kroky a literárním odkazem.
Antonín Zápotocký byl druhý československý 'dělnický prezident', narozený 19. prosince 1884 a zemřelý 13. listopadu 1957.
Antonín Zápotocký se vyučil kameníkem a působil jako funkcionář sociální demokracie.
Během první světové války sloužil jako voják v Rakousko-uherské armádě a prošel několika bojišti.
Během svého prezidentství realizoval měnovou reformu v roce 1953, přestože veřejnost ujišťoval, že reforma nebude potřebná.
Antonín Zápotocký byl také autorem několika románů, z nichž některé byly ve 50. letech zfilmovány.
Je pochován v rodinném hrobě u strašnického krematoria v Praze.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.