Pražský hrad aneb znáte všechny památky hradního areálu?

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Lobkowiczký palác v areálu Pražského hradu doposud vlastní starobylý panský rod Lobkowiczů. Vystřídalo se zde mnoho členů rodu a několikrát byl palác rodině odebrán. Po jeho navrácení zde Lobkowiczové zřídili rodinné muzeum, které je díky své povaze nejen českým, ale i evropským unikátem.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

V areálu Pražského hradu se nachází hned několik zahrad, které jsou bezplatně přístupné veřejnosti. Zatímco severní zahrady patří mezi historicky nejcennější, z jižních zahrad je kouzelný pohled na historickou část města.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem roku 1496 Benediktem Riedem. Od počátku sloužila jako vězení a po svém nejslavnějším vězni byla také pojemnovaná.

Věž pravděpodobně vybudoval český stavitel německého původu Benedikt Rejt v rámci výstavby severní části opevnění Pražského hradu po roce 1486.

Původně renesanční Královská zahrada z roku 1534 se stala jedním z mála klidných míst v centru Prahy. Zahradu na místě původních středověkých vinic založil Ferdinand I. Habsburský. Nachází se nedaleko letohrádku královny Anny.

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. Jméno "jelení" má příkop proto, že zde byla nejen v době vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Otevřen je od 1. března do 30. listopadu vždy od 10:00 hodin do soumraku.

Ledeburská zahrada je součástí komplexu Palácových zahrad na jižním svahu Pražského hradu. Jedná se o barokní zahradu italského typu, která prošla za dobu své existence řadou oprav a úprav. Výstavba zahrady započala přibližně v roce 1710 a nahradila starší, renesanční zahradu.

Hartigovská zahrada patří mezi Jižní zahrady Pražského hradu. Leží jižně pod zahradou Na Valech. Najdete zde hudební pavilón a sochařskou výzdobu v podobě antických božstev. Hartigovská zahrada není veřejnosti přístupná.

Na jižním svahu hradčanského návrší pod Pražským hradem se rozkládají Palácové zahrady, které jsou spojnicí mezi Pražským hradem a Malou Stranou. Tvoří je celkem pět zahrad a Galerie Ledeburské zahrady. Vstup do zahrad je z Valdštejnské ulice přes Kolowratské nádvoří.

V Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense. Nově je obrazárna otevřena od 1.1.2023.

Prezidentský domeček, známý také jako Husákův domek, se nachází Královské zahradě na Pražském hradě a bydleli v něm všichni komunističtí prezidenti, ale také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Obelisk na Pražském hradě či též Mrákotínský monolit je vysoký štíhlý čtyřboký monolitický komolý jehlan stojící na třetím hradním nádvoří v blízkosti Starého proboštství odhalený u příležitosti výročí 10 let od vzniku Československa v roce 1928.

Mezi reprezentační prostory Pražského hradu patří například Španělský sál, Rudolfova galerie či Sloupová síň s Rothmayerovým sálem.

Vydejte se za nevšedním výhledem na jižní věž chrámu sv. Víta na Pražském hradě, která je opět přístupná. Věž je nejvyšší věží chrámu a její výška dosahuje téměř 100 metrů. Připravte se však na náročný výstup, za výhledem budete muset překonat skoro 300 schodů.

Velká Fürstenberská zahrada se rozkládá na ploše 1,5 ha a je možné si projít všech jejích deset teras a kochat se pohledem nejen na Malou Stranu, ale i celou Prahu.

Barokní průčelí Jízdárny Pražského hradu z konce 17. století tvoří téměř celou jednu stranu ulice U Prašného mostu, která vede na Pražský hrad ze severní strany, přes Jelení příkop. V polovině 20. století byla Jízdárna adaptována na výstavní síň.

Česká pošta a Kancelář prezidenta republiky na Pražském hradě otevřely expozici historie poštovních služeb. Ve třech tematických celcích přibližuje dějiny hradní pošty i poštovních služeb obecně, známkové motivy Pražského hradu a tradici prezidentského portrétu na známkách.

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Nádherná renesanční budova uvnitř Královské zahrady na okraji Jeleního příkopu byla postavena v 16. století architektem Bonifácem Wolmutem a Ulrikem Aostalisem. Průčelí je krásně zdobené dobovými sgrafity, přesto zde naleznete i námět se srpem a kladivem.