!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 21 nejkrásnějších proměn: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny
21 nejkrásnějších proměn: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

21 nejkrásnějších proměn: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

Vydáno 14. února 2021
V roce končícím číslicí 21 vám symbolicky nabízíme přehlídku jednadvaceti zdařilých rekonstrukcí. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy jednadvacet příběhů o tom, jak zanedbané a roky opomíjené hrady, zámky a další památky, roubenky, staré továrny i ryze praktické technické stavby vstaly z popela, chytily druhý dech a rozzářily se k novému životu.

1. Hrad Helfštýn, palác se skleněnou střechou

Až se letos otevřou brány hradu Helfštýn, který shlíží do údolí Moravské brány, neváhejte ani minutu: hrad, jehož historie sahá až do 14. století, se po dvou stoletích chátrání, desítkách let hledání cesty záchrany a třech letech stavebních prací probudil opět k životu. Skvostem je především renesanční hradní palác, kvůli padajícímu zdivu už několik let před rekonstrukcí zavřený. Nyní je důkazem toho, jak středověk může jít ruku v ruce s moderní architekturou. Architekti z Atelieru-r si nejprve z tisíců snímků dronu vytvořili 3D model hradu s veškerým neobvykle tvarovaným zdivem, typy omítek a povrchovými úpravami. Do torza paláce pak vložili nové konstrukce, které propojily přízemí s dosud nedostupnými místy. Prvky z cortenu, tedy korozi odolné oceli, odkazují na každoroční setkání uměleckých kovářů Hefaiston; nenarušují historickou část stavby a jasně se od ní liší, zároveň však respektují historickou hodnotu hradu. Na hradby vede točité schodiště, které tak nabízí výhled do okolí, přibyly také lavičky ze dřeva a ocelové konstrukce, zpevňující celý hrad. Jedinečné pak jsou skleněné střechy na ocelových nosnících. Ale nemějte obavy, pořád je tu dost prostor, které zůstaly bez střechy, a prohlídka tak vede stejně jako dřív i pod širým nebem.
 

2. Pustevny, Tančírna a další dřevěné stavby

O kráse dřeva a nebezpečí, kterému dřevěné stavby čelí, by útulny Maměnka a Libušínhorském sedle Pustevny nevyprávěly příběhy, ale celé romány. Dřevěné stavby inspirované secesí i lidovou architekturou navrhl architekt Dušan Jurkovič a už koncem 19. století se staly symbolem Beskyd. V roce 2014 zachvátil jídelnu Libušína rozsáhlý požár a z pohádkové roubené stavby zbyly jen ohořelé trámy. Společně s chatou navždy zmizely i malby, secesní lustry, příborník, skleník, hodiny a sto vyřezávaných židlí. Ateliér Masák & Partner vypracoval s pomocí nejnovější techniky virtuální dvojče staré roubenky. Libušín se po rekonstrukci vrátil do podoby v roce 1925, kdy byly dokončeny všechny jeho části; proto jsou barvy i některé části jiné než před požárem. Práce postupovaly kousek po kousku a stejným způsobem, jakým postupoval sám Jurkovič, dokonce včetně použití jedlového dřeva, z něhož byl i originál z 19. století. Novy Libušín se otevřel šest let po požáru, v červenci 2020 a znovu je pýchou Beskyd.

Podobnou proměnou před časem prošla také Tančírna v Račím údolí v Rychlebských horách. Stavbě ze začátku 20. století hrozilo zřícení, než se jí ujala obec Bernartice, nechala vypracovat projekt obnovy a pustila se do boje za její záchranu. Unikátní místo s výjimečným geniem loci se probudilo k novému životu v roce 2015. Kompletní přestavba v maximální míře uchovala stávající historickou tesařskou konstrukci s výzdobnými řezbami a Tančírna se po zásluze opět stala oblíbeným turistickým centrem s kavárnou a sálem, kde se pořádají taneční akce, workshopy, svatby, ale také taneční a zážitkové dílny pro děti.
 

3. Praha: od náplavek přes muzeum a operu až k viaduktu

Celou řadu proměněných staveb nabízí Praha: projděte se například po ikonických pražských náplavkách! Od roku 2019 můžete na náplavkách Rašínova a Hořejšího nábřeží navštívit zrekonstruované „kobky“, kulaté prostory dříve sloužící pro uskladnění materiálu dováženého loděmi. Za skleněnými otáčivými dveřmi (mimochodem, jedny váží kolem 2,5 tuny a vyrobila je americká firma Reynolds) dnes jsou kavárny, kulturní prostory nebo toalety.

V zářící šperk Václavského náměstí se po několik let trvající rekonstrukci proměnilo Národní muzeum; majestátní novorenesanční budova z roku 1891 čekala na generální opravu více než 120 let. Nyní se poprvé v historii můžete podívat i do kopule panteonu a vychutnat si pohled na historické centrum města. V roce 2020 se rovněž po několikaleté rekonstrukci otevřela Státní opera, přední pražská operní scéna, a 170 let po uvedení do provozu se vrátily vlaky na Negrelliho viadukt. Dodejme, že železniční most, který spojuje Masarykovo nádraží a ostrov Štvanice s Bubny a Holešovicemi slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850, že až do začátku 20. století šlo o nejdelší železniční most v Evropě (dosud drží titul nejdelšího železničního mostu u nás) a že kvůli opravám byl tři roky mimo provoz. Díky maximálnímu využití původních materiálů i technologií se podařilo zachovat památkovou hodnotu viaduktu, současně ale trať prošla výraznou modernizací, a může se tak stát součástí rychlodráhy na Kladno s odbočkou na pražské letiště.
 

4. Zámek Mitrowicz, jihočeský skvost na břehu Lužnice

Desítky let bez údržby, znárodnění, povodně: to všechno za sebou má zámek Mitrowicz v jihočeské vesnici Koloděje nad Lužnicí. Jeho historie sahá až do roku 1565, v roce 1704 se pak dostal do vlastnictví hraběte Františka Wratislava z Mitrowicz, který měl největší zásluhy na jeho současné podobě. Zámeček ve 20. století sloužil jako depozitář Muzea hlavního města Prahy, okolní budovy chátraly. Nový život se památce podařilo vdechnout po několikaleté rekonstrukci pod vedením architektonického studia Labor 13, prostornou zahradu proměnili zahradní architekti Ferdinand Leffler a Anna Chomjaková z ateliéru Flera. Místu ponechali jeho vznešenost, ale přidali zákoutí a zážitky pro současného člověka. Zámek nyní nabízí prohlídky, ubytování i možnost exkluzivního pronájmu celého areálu, například pro svatební obřady.
 

5. Solnice v Českých Budějovicích: nejkrásnější ve městě

Když se v Českých Budějovicích budete pídit po nejkrásnější budově ve městě, kdekdo vám poradí Solnici na Piaristickém náměstí. Jeden z nejmalebnějších starobylých domů ve městě byl postaven v letech 1529–1531 v goticko-renesančním slohu a sloužil ke skladování obilí, zbraní a později i soli. Objekt se dlouhou dobu nevyužíval a za celou dobu existence se nepřestavoval, po citlivé rekonstrukci se ale obnovené historické prvky pojí s nejmodernějším zařízením. Firma Salinum tu původně chtěla vybudovat restauraci s vlastním pivovarem, pro obě zařízení ale Solnice nebyla dost velká. Pivovar proto vznikl v jiném domě v přilehlé ulici a propojení se Solnicí zajišťuje nově zbudovaný podzemní pivovod.
 

6. Zámek Dolní Břežany: proměna v Hotel Chateau Clara Futura

Zámek v Dolních Břežanech kdysi fungoval jako centrum panství, které vlastnilo pražské arcibiskupství. V roce 1945 ho zabral stát, církev jej získala zpět v rámci restitucí. Zpustošený objekt se začal rekonstruovat v roce 2016, do výzvy oživit historické prostory, vrátit jim původní hodnotu a obohatit je o prvky moderní soudobé architektury vstoupili architekti Barbora Škorpilová a Oldřich Hájek. Spojením historie s moderními prvky vznikl čtyřhvězdičkový hotel Chateau Clara Futura se zastřešeným atriem s lobby barem, restaurací, salonky, kaplí a také obnovenou zahradou. Hotel je mimo jiné určený pro zahraniční vědce pracující v břežanských laserových centrech. Hotel je nyní do odvolání uzavřen.
 

7. Neratov v Orlických horách: kostel se skleněnou střechou

Jedním z nejhezčích míst v Orlických horách je Neratovbarokním poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Leží jen pár kilometrů od Zemské brány, podobně jako ona až na hranicích. Kostel má za sebou roky slávy i strádání, dvakrát mu hrozila demolice a z jeho podlahy rostly stromy. Pak se tu usadil farář a několik rodin se spoustou dětí a společně vrátili vesnici život. První bohoslužby v roce 1990 probíhaly ještě pod otevřeným nebem, o pár let později začala rekonstrukce a dnes sem poutníky i milovníky kuriozit přitahuje prosklená střecha, zhotovená podle návrhu Jiřího Starého a Petra Dostála. Prohlédnout si ji můžete kdykoliv: dveře neratovského kostela se totiž nikdy nezamykají. V běžné návštěvní době je přístupná i vyhlídka ve věžích, najdete tu také hospodu, obchod, kavárnu, penzion, zahradnictví a pivovar.
 

8. Svatá Hora v Příbrami: barokní perla v srdci Čech

Nejvýznamnějšímu mariánskému poutnímu místu v Česku se dlouhá a velkorysá obnova vyplatila: pro poutníky sice byla Svatá Hora u Příbrami nějaký čas nepřístupná, ale nyní je opět barokní perlou v srdci Čech. Současná podoba národní kulturní památky pochází ze 17. století; italský architekt Carlo Lurago se tehdy řídil ideovým plánem jezuitů. Revitalizace obnovila původní barokní tvář Svaté Hory, budovy však nezískaly jen nové fasády a šindelové střechy, ale vrátily se i některé původní prvky. Svatohorské poutní muzeum se rozšířilo do dříve nepřístupných klenutých podzemních prostor, vznikly také zbrusu nové přednáškové, výstavní a další prostory. Největší změna je ovšem patrná na první pohled: původní červenou a bílou barvu fasád vystřídala střídmější šedá s okrovou. Jak se vám Svatá Hora líbí v novém kabátku?
 

9. Mariánská Týnice: dokončený projekt mistra Santiniho

Cesty za kouzelníkem architektury Janem Blažejem Santinim mají novou zastávku: po stovkách let je totiž dokončena a dostavěna Mariánská Týnice u Kralovic na Plzeňsku. Bývalý barokní cisterciácký klášter postavený v letech 1711 až 1768 je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska, předtím však dlouho chátral. Nyní získal nový ambit a kaple, které uzavřely celý areál do symetrického celku podle původních Santiniho plánů. Hotová je také fresková výzdoba, tedy pseudofresky, které vypadají jako barokní a jsou na nich obličeje těch, kteří se o památku zasloužili. Dokončený ambit bude součástí nového prohlídkového okruhu, dveře barokní památky by se měly otevřít koncem května.
 

10. Kuks: baroko a sochy Ctností a Neřestí

Areál Hospitalu Kuks dal na počátku 18. století postavit hrabě František Antonín Špork jako lázně a zároveň místo, kde se mělo pečovat o vysloužilé vojáky. Je učebnicovým příkladem kompozice barokní krajiny a prezentuje práci skvělých umělců té doby: architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, sochaře Matyáše Bernarda Brauna či rytce Michaela Jindřicha Rentze. Areál znovu otevřel své brány po rozsáhlé rekonstrukci na jaře 2015, při níž se podařilo obnovit do té doby nevyužívané a zchátralé části památky a vdechnout jim nový život. Vzniklo například výukové centrum s divadelním sálem či prohlídkový okruh, který představuje historii rodu Šporků a fungování hospitalu od jeho výstavby až do současnosti. Prohlídky doplňuje návštěva rodinné hrobky Šporků v kryptě kostela a prohlídka expozic Českého farmaceutického muzea, obnovy se dočkaly i ovocnářské a bylinné zahrady, které řád Milosrdných bratří užíval jako zásobárnu plodin a léčivých rostlin.
 

11. Klášter v Hostinném: proměna zchátralého kláštera ve společenské centrum

Komplex kláštera v Hostinném stojí za vidění: je totiž jedinou dochovanou památkou stavitele Wolfganga Dientzenhofera na našem území a také příkladem raně barokního konventu, který se zachoval do současnosti v téměř původní podobě. Město bylo založeno za vlády krále Přemysla Otakara II. Poté, co sem v roce přišli 1666 františkáni, postavili tu klášter; v 60. letech 20. století sloužil jako skladiště, město jej získalo v roce 2007. Dnes v něm jsou umístěny expozice městského muzea a knihovna, součástí komplexu je také barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, v němž je Galerie antického umění s kolekcí kopií antických soch. Oprava starého kláštera se povedla i proto, že všechny práce se prováděly do puntíku tak, jak se u historického objektu provádět mají. V roce 2012 se rekonstruovaný objekt umístil mezi nejlepšími stavbami a získal ocenění Stavba roku.
 

12. Hradec Králové: Bílá věž a Galerie moderního umění

Zřejmě neznámější z našich Bílých věží stojí v Hradci Králové. Renesanční památka je postavená z hořického pískovce a bílá je zejména v porovnání se sousedním, mnohem tmavším chrámem sv. Ducha. Koncem 20. století došlo k necitlivým zásahům do autentických prvků stavby a k narušení historických materiálů. Technické problémy se nakonec staly impulsem ke kompletní rekonstrukci. Bílá věž dostala nový kabát a do vyčištěného a restaurovaného historického prostoru bylo vloženo schodiště s podestami, audiovizuální technikou a novým scénickým osvětlením. Obsah audiovizuálních panelů se pravidelně mění, proto věž můžete navštěvovat znovu a znovu a pokaždé objevíte něco nového. Pozornost přitahuje také bezmála čtyři metry vysoký a téměř tunový skleněný model, který zachycuje Bílou věž s původní gotickou kaplí.

Velkou proměnou prošla i Galerie moderního umění v Hradci Králové, která má své sídlo v pozdně secesní budově, postavené pro Záložní úvěrový ústav v letech 1911–12 podle návrhu architekta Osvalda Polívky. Galerie tu sídlí od roku 1990, bankovní dům ale jejím potřebám příliš nevyhovoval. Po celkové rekonstrukci instituce konečně získala nejenom důstojné a zároveň moderní výstavní prostory, ale též zázemí pro návštěvníky i zaměstnance. Galerie za zdařilou rekonstrukci získala ocenění Stavba roku 2017.
 

13. Bartolomějské návrší v Kolíně

Gotický chrám sv. Bartoloměje sice je dominantou Kolína přes 700 let, ale celé Bartolomějské návrší se veřejnosti otevřelo poprvé v historii teprve v roce 2020. Město tak získalo půvabné a unikátní zákoutí v historickém centru, které nabízí nové pohledy nejenom na kostel, ale i další stavby v jeho okolí. Areál prošel rozsáhlou obnovou a do některých míst se lidé podívali vůbec poprvé: třeba do kostnice, která ač měla interiéry vyzdobené lidskými ostatky podobně jako známější kostnice v nedaleké Kutné Hoře, nikdy nesloužila jako přístupná památka. Podívat se můžete i do nitra pozdně gotické zvonice a staré farní školy, kde je k vidění interaktivní zábavná expozice o dějinách města a slavných osobnostech Kolína.
 

14. Zámecké návrší v Litomyšli

V prosinci roku 1999 byl zámecký areál v Litomyšli zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a deset let poté město zahájilo revitalizaci Zámeckého návrší, komplexu historických budov, nádvoří, zahrad a parků. Opraven byl zámecký pivovar, jízdárna, kočárovna, stáj i konírna, piaristická kolej, piaristický kostel Nalezení svatého Kříže, v němž je nyní umístěna výstava diecézního muzea nazvaná Andělé na návrší, park, první a horní nádvoří a předzámčí. Projekt, na němž se podílely čtyři architektonické týmy, navázal na již dříve opravené Klášterní zahrady, ve stejné době došlo také k revitalizaci blízkého Regionálního muzea podle projektu architekta Josefa Pleskota. Jako další součást projektu vznikla také Škola na zámku, propojující zážitkovou pedagogiku a genius loci lokality.
 

15. Ostrava, Dolní Vítkovice, Bolt a Gong

Unikátní industriální památka Dolní Vítkovice v Ostravě se otvírá světu: technická památka byla zařazena mezi národní kulturní památky a v roce 2008 se jako jedna ze čtyř českých lokalit dostala na seznam Evropského kulturního dědictví. Staré tovární haly, koksovny a vysoké pece se postupně proměňují v ikonická muzea a science centra. Velkou proměnou prošel plynojem z roku 1924, který se podle projektu architekta Josefa Pleskota proměnil v multifukční aulu Gong, na prestižním veletrhu Expo Real v Mnichově zařazenou mezi TOP 10 staveb světa. Vaši pozornost už zdálky upoutá Bolt Tower, nástavba Vysoké pece s vyhlídkovou terasou a kavárnou ve výšce 71 metrů, vůbec nejvyšší geografický bod ve městě. Bolt Tower je architektonickým symbolem ohně, který nad pecí vždy vzplál, když se produkoval velký objem vysokopecního plynu. Je to nekonečná spirála, symbol dynamiky i prosperity.
 

16. Květná zahrada v Kroměříži: návrat do baroka

Jako v časech baroka se můžete už pár let cítit při procházce Květnou zahradouKroměříži. Po opravách se jí vrátila podoba, kterou měla ve druhé polovině 17. století. Kompletní rekonstrukce se dočkal například takzvaný teplý skleník, unikátní historická stavba Ptáčnice s bazénem anebo Králičí kopec, dříve ukrytý v nepřístupném zahradnickém zázemí. Nepřístupná byla i Holandská a Pomerančová zahrada; za vysokou zeď se dalo nahlédnout jen z vrcholu kolonády. Dnes je tu několik záhonů s cibulovinami, které se v 17. století ve velkém dovážely z Holandska. Na ně pak navazuje citrusová zahrada, která byla chloubou zakladatele zahrady, olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Přibyla rovněž pikniková louka a zahradnický skleník, revitalizace se dočkaly i Pstruží rybníky, prostory pro zahradníky v Podzámecké zahradě či návštěvnické zázemí v Arcibiskupském zámku. Z kroměřížských zahrad se díky revitalizaci stalo místo, kde se odborníci z celého světa nyní učí umění péče o historické parky a zahrady.
 

17. Zámek Slatiňany: zámek, park i dětské hospodářství

Po necelých třech letech se v květnu 2020 slavnostně otevřel veřejnosti zámek Slatiňany. Návrh nové podoby dostala do rukou architektonická kancelář Masák & Partner, revitalizace zámku i parku zahrnovala opravy, přestavby, rekonstrukce i novou výstavbu. Jednou z nejnáročnější prací bylo obnovení zrušeného litinového balkonu na západním průčelí, na střechu zámku se také vrátily dvě věžičky, zhotovené podle dochovaných dobových fotografií. Obnovou prošla i přístupová cesta, zámecká brána, ozdobné oplocení a zámecká zahrada s drobnými stavbami, jako je kaplička, kuželník, voliéra, vyhlídkový altán nebo jezírko s přístavištěm. Přibyly lavičky a dětské hřiště, opravovalo se také unikátní dětské hospodářství. V této zmenšené zemědělské usedlosti, kde nechybí stodola, holubník nebo sýpka, se děti pana hraběte a šlechticů učily systémem škola hrou, jak v budoucnu dobře spravovat panství.
 

18. Lanovka na Sněžku

Velehory sice v Česku nemáme, zato máme Sněžku, jediný vrchol, který se jim svým profilem podobá. Měří 1 603 metrů, je krásná a tvarovaná ledovci, a kdo na ni vyjde po svých nebo vyjede lanovkou, ocení nerušený kruhový výhled. Dobře se ale oblečte, Sněžce se neříká Sněžka pro nic za nic a drsné klima patří k běžným kulisám. Například vítr tu v nárazech často dosahuje až 200 km/hod (55 m/s). Právě kvůli němu bývá téměř polovinu dní v roce mimo provoz lanovka na Sněžku. Ta původní, sedačková, se poprvé rozjela roku 1949. V provozu byla více než 63 let, v roce 2012 se zastavila a po téměř dvouleté rekonstrukci ji vystřídala nová kabinková dráha. Lanovka jezdí denně od 8 do 18 hodin z Pece až na vrchol Sněžky, ale zejména na druhém úseku, kde vede kousek od hrany Obřího dolu, se pravidelně potýká se silným větrem.
 

19. Thermal v Karlových Varech: festivalový hotel

Čtyřhvězdičkový hotel Thermal postavený podle návrhu manželů Machoninových v 70. letech minulého století je spojený nejen s lázeňským životem Karlových Varů, ale také s filmovým festivalem. Nyní prochází vůbec největší rekonstrukcí během své existence. Hotelová část je téměř hotová, opravy termálního bazénu se ale zdržely a budou probíhat teprve letos; koupat se tu zřejmě bude možné až v roce 2022.
 

20. Hrad Pernštejn: obnova vrchnostenské zahrady

Nejpohádkovější z českých hradů, tedy Pernštejn, zná kdekdo, zato o barokní zahradě většina návštěvníků neví. Zatím ale není kam spěchat, takzvaná vrchnostenská zahrada se patrně otevře až během letošního léta. Unikátní barokní zahrada ve svahu pod hradem se vrací do podoby z roku 1806, kdy podle dobového tisku patřila mezi patnáct nejkrásnějších zahrad na Moravě a dle dobového inventáře tu rostlo 588 ovocných stromů a ve sklenících zahradníci pečovali o pestrý sortiment exotických rostlin. Rozsáhlý areál ale od 19. století chátrá; údržba byla poměrně nákladná a šlechta na ni neměla peníze, během 20. století se sem nechodilo a zahrada zcela zpustla. Rekonstrukcí procházejí jak cesty a altány, tak rozvody vody k vodotryskům a bazénům, tureckým lázním či rybníku. Těšit se můžete i na obnovený Čínský pavilon anebo Komtesčinu zahrádku.
 

21. Ještěd: UFO a pokoj pro Ludvíka XIV.

Slavný horský hotel a vysílač na Ještědu čeká v příštích letech další rozsáhlá rekonstrukce. Značná část oprav se má týkat míst, kam se návštěvníci běžně nedostanou, ale proměny se dočkají i vstupy, haly a vyhlídkový ochoz. Vzniknou i výstavní prostory, kde bude expozice ke stavbě Ještědu a terasa na střeše stanice lanovky, rekonstrukce se dotkne i hotelového patra anebo terasy, kde architekti plánují netradiční kiosek ve tvaru blyštivé koule – symbolické UFO, které dopoví příběh Malého Marťana, sochy Jaroslava Róny. Změn se dočkají také apartmány – včetně toho, který byste ve futuristicky pojaté stavbě zřejmě nečekali, a sice pokoje navrženého ve stylu Ludvíka XIV. Nábytek chtějí autoři architektonické studie obnovy Jiří a Michal Krejčíkovi z Arn Studia nechat vyrobit z průhledného polykarbonu přesně podle originálů z Versailles.
 
#světovéČesko a Bartolomějské návrší v Kolíně: unikátní lucemburská gotika

#světovéČesko a Bartolomějské návrší v Kolíně: unikátní lucemburská gotika

Kolín zve všechny milovníky historických památek na Bartolomějské návrší: tak zní nové jméno areálu kolem gotického chrámu svatého Bartoloměje se zvonicí, budovou staré farní školy, barokní kostnicí a parkány. Krásné zákoutí v centru města po rekonstrukci září novotou.

#světovéČesko a výlet za poustevníky a loupežníky na hrad Sloup

#světovéČesko a výlet za poustevníky a loupežníky na hrad Sloup

Skalní hrad Sloup patří k nejromantičtějším a nejkurióznějším výletním místům v Čechách. Nápadně připomíná řecké kláštery Meteora, postavené na vrcholech skal v oblasti Thesálie poblíž města Kalambaka. Může nám být jen líto, že Sloup je osamocený: srovnání s Řeckem by bylo ještě lepší, kdyby tu stálo čtyřiadvacet hradů vedle sebe.

#světovéČesko a Ještěd: velká stříbrná raketa připravená k letu

#světovéČesko a Ještěd: velká stříbrná raketa připravená k letu

Zatímco svět s pobavením, touhou i nedočkavostí sleduje kosmické dostihy Elona Muska a plány na osídlení Marsu, Češi – a zejména ti ze severu – zůstávají v klidu. Muskova raketa Starship se teprve chystá, na Liberecku už svou kosmickou loď mají: je zaparkovaná na Ještědu. A proč ostatně letět na Mars, když tu Marťani už přistáli. Nevěříte? Pojďte se přesvědčit.

#světovéČesko a Mikulov: věčné město kardinála Dietrichsteina

#světovéČesko a Mikulov: věčné město kardinála Dietrichsteina

Mikulov nikdy nezklame a je spolehlivým a skvělým tipem na výlet v každém ročním období. Nevypadá totiž jako pohádkové město jen na fotografiích, ale i při pohledu zblízka. Mají ho rádi milovníci vína, památek i krásných panoramat: stačí vyšplhat k zámku anebo na některý z okolních pahorků a rozhlédnout se kolem sebe.

#světovéČesko a poutní kostel na Homoli: schody vedoucí až do nebe

#světovéČesko a poutní kostel na Homoli: schody vedoucí až do nebe

Schodiště stoupající do nebe se objevuje v řadě vánočních filmových pohádek. Kolik má stupňů? Odpověď na zapeklitou otázku najdete u poutního kostela Panny Marie Bolestné na vrchu jménem Homole, osamoceném návrší pár kilometrů od Potštejna.

#světovéČesko, Pustevny, obnovený Libušín a vyšívaná vesnice Čičmany

#světovéČesko, Pustevny, obnovený Libušín a vyšívaná vesnice Čičmany

Šest let po požáru chaty Libušína je konečně hotovo: památka na beskydských Pustevnách se chystá na slavnostní otevření. Půvabnou stavbu, o kterou pečuje Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, uvidíte v podobě, jakou naposled měla v roce 1925.

#světovéČesko a Holašovice: baroko na venkově a na opačném konci světa

#světovéČesko a Holašovice: baroko na venkově a na opačném konci světa

Když se v sedmdesátých letech natáčela filmová verze slavné Smetanovy opery Prodaná nevěsta, filmaři téměř nemuseli stavět kulisy. Točilo se totiž v krásné jihočeské vesnici Holašovice, díky malebné návsi a selským statkům zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

#světovéČesko a unikátní zvonice v Podkrkonoší

#světovéČesko a unikátní zvonice v Podkrkonoší

Znáte dřevěnou zvonici ve Rtyni v Podkrkonoší? Jedná se o jednu z nejcennějších českých dřevěných zvonic, která nese přívlastek "rtyňského typu", protože žádná další zvonice s podobným tvarem či konstrukcí nebyla v celé České republice, ba ani v Evropě dosud nalezena. Se vzhledově podobnými zvonicemi se však můžete potkat po celé bývalé Habsburské monarchii, nejpodobnější zvonice je na Slovensku v obci Hervartov a v maďarském městečku Nyírbátor.

#světovéČesko: poznejte unikátní dřevěné stavby a nejstarší dřevěný kostelík u nás

#světovéČesko: poznejte unikátní dřevěné stavby a nejstarší dřevěný kostelík u nás

Dřevěný kostelík Panny Marie patří k nejstarším celodřevěným sakrálním památkám ve střední Evropě a je pozoruhodný svou architekturou i výmalbou interiéru. Najdete jej v Broumově na Královéhradecku. Dnešní podoba kostela pochází z roku 1450 a byl postaven bez jediného hřebíku. Svým vzezřením může připomínat dřevěné karpatské kostelíky, jejichž nejstarším představitelem je ukrajinský kostel sv. Mikuláše z roku 1470.

#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd

#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně září do dálky jako hvězda. Není divu, že se jí říká Maják Moravy: chrám je díky nadmořské výšce 718 metrů zároveň jednou z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě. Na výlet se sem můžete vypravit kdykoliv a jakkoliv: ti sportovně naladění pěšky, těm pohodlnějším usnadní cestu do kopce autobus.

#světovéČesko a románský skvost v Třebíči

#světovéČesko a románský skvost v Třebíči

Jestli existuje skutečně jedinečné místo, jmenuje se Třebíč. Půvabné město na Vysočině se může pochlubit celou řadou kuriozit a také památkami UNESCO. Do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví byla v roce 2003 zapsaná jako unikátní příklad blízkého soužití křesťanské a židovské komunity v jednom městě židovská čtvrť Zámostí společně s židovským hřbitovem a románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa.

#světovéČesko a přehlídka slavných šikmých věží

#světovéČesko a přehlídka slavných šikmých věží

Na šikmou věž v italské Pise se jezdí dívat kdekdo, ale víte, že podobné krasavice, vychýlené z původní osy, máme i v Česku? Najdete je jak ve velkých městech jako jsou Ústí nad Labem, Domažlice nebo Praha, tak na vesnicích a dokonce i na zámcích.

#světovéČesko a Portmoneum, barevný sen škudlivého mecenáše a jeho šíleného přítele

#světovéČesko a Portmoneum, barevný sen škudlivého mecenáše a jeho šíleného přítele

Interiér, kde se ze stěn na kolemjdoucí šklebí rarachové a ďáblové, skřeti a duchové, kde se otvírá kouzelný výhled do pohádkové krajiny plné strží a skal s přízračnými horami na obzoru a pod stropy se místo ozdobných lišt táhnou řady vševidoucích očí: to je Portmoneum, muzeum Josefa Váchala. Prohlédnout si je můžete v Litomyšli, podobně jako dům připomínající jeho nejslavnější dílo: Krvavý román.

#světovéČesko a zámek Hluboká, Windsor střední Evropy

#světovéČesko a zámek Hluboká, Windsor střední Evropy

Pohádkové sídlo utkané ze snů krásné paní anebo perla jižních Čech, která se jako bílý svatební dort tyčí na skalním výběžku nad řekou Vltavou: tak se obvykle mluví a píše o Hluboké, jednom z našich nejkrásnějších zámků. O novogotickém skvostu se spoustou zdobných detailů, arkýřů, věží a věžiček se zubatým cimbuřím se také říká, že inspiraci k jeho nové podobě si kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu s manželkou Eleonorou, rozenou princeznou Liechtenstein, přivezli z Anglie. Skutečně ale byl předobrazem Hluboké královský zámek Windsor?

#světovéČesko a výlet za tajemstvím Stachelbergu a Vlčího doupěte

#světovéČesko a výlet za tajemstvím Stachelbergu a Vlčího doupěte

Dvě místa spojuje zvláštní osud: dělostřelecká tvrz Stachelberg vznikla před druhou světovou válkou na obranu proti nacistickému Německu, naopak Vlčí doupě bylo jedním z velitelských stanovišť Adolfa Hitlera. Po 75 letech je situace docela jiná: zatímco pevnost Stachelberg kdysi téměř zmizela z map a nyní přitahuje davy turistů, zájem o Vlčí doupě je menší než by si místní přáli a pomalu ho pohlcuje les – obrazně i doslova.

#světovéČesko a nejkrásnější řetězové mosty od Lužnice přes Dunaj až po britský Avon

#světovéČesko a nejkrásnější řetězové mosty od Lužnice přes Dunaj až po britský Avon

Mosty se staly natolik běžnou součástí našich životů, že se jen málokdy zastavíme, abychom obdivovali jejich půvab. K těm nejkrásnějším patří řetězový most, který vede přes Lužnici u obce Stádlec. Podobných bývaly v Evropě stovky, ale záhy je vystřídaly moderní konstrukce. Pár jich ovšem dodnes zůstalo stát.

#světovéČesko a putování po elegantních okružních třídách od Opavy po Vídeň

#světovéČesko a putování po elegantních okružních třídách od Opavy po Vídeň

Okružní třída: už samotný název slibuje eleganci, noblesu a starosvětskou nostalgii. Svou Ringstrasse nemá jen Vídeň, okružní třídy na místě zbořených hradeb vznikly v řadě měst bývalého Rakouska-Uherska. Patří k nim i Opava, bílá perla Slezska.

#světovéČesko a výlet za nejslavnějším vystřeleným okem na hrad Rabí

#světovéČesko a výlet za nejslavnějším vystřeleným okem na hrad Rabí

Unikátní památka gotického stavitelství nad řekou Otavou, král mezi hrady jihozápadních Čech, dost možná i král všech českých hradů a také nejrozsáhlejší hradní zřícenina u nás: to všechno je Rabí, rozsáhlý hradní areál zasazený v malebné krajině Pošumaví. Navíc byl posledním místem, které spatřil Jan Žižka z Trocnova: při husitském obléhání v roce 1421 tu totiž přišel o druhé oko.

#světovéČesko a ztracený zámek Zvířetice

#světovéČesko a ztracený zámek Zvířetice

Nedaleko Bakova nad Jizerou nad řekou Jizerou se tyčí zřícenina hradu Zvířetice. Hrad byl cílem mnoha poutníků a výletníků romantického 19. století, včetně barda Karla Hynka Máchy, který dokonce stav hradu ze 30. let zachoval na své kresbě. Ačkoli stavba vznikla nejprve jako gotický hrad, v 17. století byla přestavěn na honosný renesančně-barokní zámek. Postupem času na jeho místě zůstaly jen ruiny, ty byly však oživeny do své původní podoby díky unikátnímu projektu Vision 21. Pomocí moderní grafiky se podařilo vytvořit první podrobnou 3D rekonstrukci zříceniny na území České republiky. Milovníky hradů a zámků možná překvapí až neuvěřitelná historická podobnost tohoto českého „hradozámku“ s polským hradem Ogrodzieniec.

#světovéČesko a železniční obr na Plzeňsku: znáte Pňovanský most?

#světovéČesko a železniční obr na Plzeňsku: znáte Pňovanský most?

Železniční mosty často znají jen opravdoví fandové. Z oken vlaku je obvykle nevidíte, spousta z nich navíc je schovaná v nepřístupném terénu. Kdyby stály jinde, byly by z nich výletní hvězdy: platí to i pro Pňovanský most, který se klene přes vodní nádrž Hracholusky. Právě z něj se totiž výletní cíl stal v roce 2019.

#světovéČesko a jízdárna ve Světcích, která vypadá jako zámek pro koně

#světovéČesko a jízdárna ve Světcích, která vypadá jako zámek pro koně

Architekti i historici v tom mají jasno: jízdárna ve Světcích u Tachova byla už v době svého vzniku doslova zjevením. Po 150 letech se na tom nic nezměnilo, navíc pohádková stavba za sebou má úžasný příběh a také jedno nečekané nej-. Po jízdárně ve Vídni totiž jde o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.

#světovéČesko a rozmarné renesanční vzkazy na zdech zámku v Litomyšli

#světovéČesko a rozmarné renesanční vzkazy na zdech zámku v Litomyšli

S renesancí se v Litomyšli setkáte na každém kroku, od domů na hlavním náměstí přes Klášterní zahrady až po půvabný zámek. Jeho fasády a štíty zdobí osm tisíc originálních psaníčkových sgrafit. Většinu z nich prý vytvořil Šimon Vlach, který na jednom z nich namaloval sám sebe v šaškovské čepici.

#světovéČesko a výlet do starých časů do rožnovského skanzenu

#světovéČesko a výlet do starých časů do rožnovského skanzenu

Dřevěné chalupy na voňavých stráních, venkovské kostelíky, včelíny a pečované zahrádky, uvnitř pak kachlová kamna a hospodyňky, které vám vysvětlí třeba jak se spřádá ovčí vlna nebo suší bylinky: to je Valašské muzeum v přírodě aneb skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Kdo chce poznat, jak se na Valašsku žilo před sto a více lety, lepší místo nenajde.

#světovéČesko a inspirace z Británie: léto v anglických parcích a zámcích

#světovéČesko a inspirace z Británie: léto v anglických parcích a zámcích

Pojďte s portálem Kudy z nudy objevovat tajemství anglických parků, kouzelné růže z venkovských zahrad britského venkova a také zámky, jejichž stavitelé nebo majitelé se inspirovali šlechtickými sídly staré dobré Anglie. „Velkou“ Hlubokou určitě znáte, ale co byste řekli malé Hluboké nebo letohrádku, který jako by se do Polabí přenesl ze zahrad kolem Stowe House v Buckinghamshire?

#světovéČesko a výlet do Štramberku k turecké věži a na pečené uši

#světovéČesko a výlet do Štramberku k turecké věži a na pečené uši

Podle věže zvané Trúba už zdálky poznáte, kde v podhůří Beskyd leží městečko Štramberk. Kdyby sem zavítali Turci, prý by mohli mít na chvíli pocit, že jsou doma. Zvláštní kulatá věž se totiž nápadně podobá Galatské věži v tureckém Istanbulu.

#světovéČesko a Česká Loira: poznejte hrady a zámky na řece Orlici

#světovéČesko a Česká Loira: poznejte hrady a zámky na řece Orlici

Putování po hradech a zámcích České Loiry vám nabídne příběhy šlechtických rodů. Když budete mít štěstí, setkáte se s majiteli sídel osobně. Třeba v Kostelci nad Orlicí, kde hosty svým zámkem občas provází sám František Kinský anebo v Častolovicích. Tam o svůj zámek pečuje úspěšná interiérová návrhářka Diana Phipps Sternberg.

#světovéČesko a výlet na Loket do malého českého Carcassonne

#světovéČesko a výlet na Loket do malého českého Carcassonne

Klíč k českému království, bývalá věznice a románsko-gotická pevnost: to všechno je Loket. Na skalách nad klikatými meandry řeky Ohře stojí už osm set let a střeží okolní krajinu stejně poctivě jako francouzská středověká pevnost Carcassonne: právě ta Loket v lecčems připomíná.

#světovéČesko a pozvánka na luxusní sídla Habsburků

#světovéČesko a pozvánka na luxusní sídla Habsburků

Když se mluví o luxusních sídlech habsburských panovníků, leckoho napadne vídeňský zámek Schönbrunn. Proč ale jezdit tak daleko, když rezidence císařů a následníků trůnu najdete i v Česku? Jak příběhy je provázejí a co objevíte v jejich interiérech?