Nejstarší turistická mapa zobrazuje Jeseníky
K rozvoji turistiky docházelo na konci 19. století, kdy začaly vznikat první turistické trasy, mapy a průvodce. Nejstarším takovým kouskem u nás je
mapa Jeseníků Moravskoslezského sudetského horského spolku z roku
1881. Autorem mapy byl poručík ve výslužbě Johann Ripper, zeť slavného
Vincenze Priessnitze. Mapa zobrazovala celý hřeben
Hrubého Jeseníku od Ramzovského sedla, přes
Šerák,
Červenohorské sedlo,
Praděd až po
Skřítek. Bylo v ní na
100 kilometrů vyznačených stezek, které dovolovaly turistům sestavit si
11 delších tras. Ty však neměly jednotné značení jako dnes, ale byly osazeny jednoduchými informačními tabulemi.
Mapa je zakreslena v
měřítku 1:75000 a byla navíc opatřena letákem, který informoval o základních službách v oblasti. Ty zahrnovaly například i vyjížďky na oslíku, které bylo možné pořídit u France Neugebauera v
Grefenberku (dnešních Lázních Jeseník). Zavzpomínat na první turisty můžete například na
Jesenické magistrále, která vede téměř identickými místy, jako kdysi.
Nejstarší značená turistická trasa KČT
Češi nezůstali před Němci pozadu a skupina vlastenců kolem Vojty Náprstka založila v červnu roku
1888 Klub českých turistů, který byl hned od prvopočátků velmi aktivní a začal vyznačovat síť turistických cest po celé zemi. Úplně první turistická trasa KČT byla dokončena 11. května
1889 a vedla
ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. V současné době je její část nezatopená vodními nádržemi Štěchovice a Slapy obnovena původním značením s replikami historických směrovek a doplněna informačními tabulemi. Trasu si můžete projít od štěchovické
ulice Na Buku a zpět se vrátit z Třebenic po oblíbené
naučné stezce Svatojánské proudy.
Na Karlštejn s Vojtou Náprstkem
Druhou nejstarší značenou turistickou trasou je
Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil v červnu
1889, rok po založení a pojmenoval po svém zakladateli.
Vede z
Berouna přes
Svatý Jan pod Skalou kolem
Bubovických vodopádů, Dubu sedmi bratří až ke
hradu Karštejnu.
Třetí a čtvrtá nejstarší trasa KČT na Skalku a Radeč
Pokud nemáte daleko od svého bydliště
Brdy, určitě jste se někdy vydali na
Skalku. Místo bylo oblíbené odedávna, a proto i
třetí nejstarší trasa KČT vedla sem, tedy
z Řevnic od řeky
Berounky přes vrchol Babka až nahoru na brdský hřeben, k poutnímu místu
Skalka. Do dnešních dnů se trasa ve své minulé podobě nezachovala, ale projít se po ní můžete stále. Využijete k tomu modrou značku
od rozcestí Řevnický les a od rozcestí Pod Strážným půjdete podél Babského potoka po zelené, až na
Skalku.
Čtvrtou nejstarší trasou KČT, opět z roku
1889 představuje dnes červeně značená trasa na
Rokycansku z Holoubkova přes Těškov na hrad Radeč (dříve Rač). Trasa o délce
8,5 km je bez problémů přístupná i dnes.
Franz Josef-Weg alias Krakonošova cesta
Další body v naší pomyslné soutěži o nejstarší turistickou cestu patří
Franz Josef-Weg čili
Krakonošově cestě, která byla vybudována opět KČT, a to v letech
1889–1894. Turistům se otevřela 19. září 1894. Projít si jí můžete i dnes, a to po
15 km dlouhé zeleně značené trase ze
Špindlerova Mlýna (Bedřichov) přes
Dvoračky na Ručičky, odtud k
Ryzímu potoku a podél něj až na parkoviště Rýžoviště do
Harrachova. Jako
Franz Josef-Weg cesta existovala do roku 1918, pak byla z vlasteneckých důvodů přejmenována na
Krakonošovu.
Cesta po stopách hraběte Harracha
Turistická trasa, která vede částečně kolem
řeky Labe, se nazývá po svém zřizovateli –
Harrachova cesta. Původní zhruba šestnáctikilometrovou Harrachovskou cestu nechal hrabě Jan Nepomuk František Harrach vybudovat v letech
1876–1879. Díky jeho zájmu o
naše nejvyšší hory zde vzkvétalo lesní hospodářství,
František Harrach se velice zasloužil o budování krkonošských komunikací, dokonce i o vznik
železniční dráhy mezi Martinicemi a Rokytnicí nad Jizerou. Zřídil také řadu turistických cest, které nechal
značit nejen německy, ale i česky. V roce
1889 stál u zrodu jilemnického Klubu českých turistů a stal se jeho Čestným členem. Navíc už v roce 1904 založil v
Labském dole první krkonošskou přírodní rezervaci.
Pokud se budete chtít vydat ve stopách pana hraběte, můžete začít ve
Špindlerově Mlýně, odkud vede cesta po modré značce podél
Labe po dně
Labský důl. Pak se šplhá Labskou roklí až k
Labské boudě a odtud
Pančavskou loukou ke
Krakonošově snídani, a dále podle
Mumlavy se známými vodopády, až do Harrachova. Vězte však, že
cesta není vhodná na běžky –
Labský důl je v zimě uzavřen a modrá od
Pančavské louky do
Krakonošovy snídaně je zcela nesjízdná.
Jizerky měl pod palcem Německý horský spolek
Zatímco v nejvyšších českých horách Klub českých turistů zdomácněl,
Jizerské hory patřily
Německému horskému spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Ten vznikl roku
1884 a se souhlasem tehdejšího majitele jizerskohorského panství, hraběte
Clam-Gallase, začal budovat síť turistických cest, které se využívají do současnosti. Například trasu označovanou jako
Kammweg (
Hřebenovka) spojující
Sněžku,
Ještěd a
Růžový vrch začali členové spolku spolu se svými kolegy z Krkonoš a Lužice trasovat roku
1902. Cesty byly vyznačeny nejčastěji tvarovanými tabulkami z plechu. Původní
Hřebenovka v posledních desetiletích znovu ožívá a vy si ji dnes můžete projít ve dvou větvích.
V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé
Krušné hory,
Českosaské Švýcarsko,
Lužické, Ještědské a
Jizerské hory,
Krkonoše,
Broumovsko,
Orlické hory a
Sněžník až na
Praděd. Cesta v mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou, vesměs ovšem sledovala hlavní hraniční horský hřeben. Moderní
Hřebenovka na tradici této stezky navazuje.
Dálkové turistické trasy: novinky, zajímavosti a tipy pro pestřejší dovolenou
Romantické trasy okolo Jizery a Kamenice
Historie
Riegrovy stezky se píše již od roku 1900, kdy Klub českých turistů vybudoval tzv. starou část Riegrovy stezky ze Železného Brodu k soutoku říčky
Kamenice s
Jizerou. V roce 1901 měla být stezka prodloužena do
Semil, ale navrhovatelé narazili na odpor tehdejšího majitele pozemků. Až tak byla celá
stezka hotova až v roce
1909, kdy byl dokončen úsek z Podspálova do
Semil. Celá stezka měří necelé 4 km.
Neméně krásná je i
Palackého stezka, červeně značená trasa údolím
Tanvaldské Kamenice. Začíná na železniční zastávce Spálov a vede přes
Návarov, Haratice a Velké Hamry až do
Tanvaldu. Klubem českých turistů byla vybudována v letech
1911–1913. Celková délka
Palackého stezky je 20,5 km.
7 věcí, které nevíte o… českých turistických značkách
Další oblíbené stezky a trasy aneb víte, že…?
Jestlipak jste někdy stoupali po Slezské stezce v Krkonoších? Jedná se o někdejší obchodní trasu z Vrchlabí přes hřebeny krkonošských hor, která vede přímo do města Karpacz. Slezská cesta patří mezi vůbec nejstarší doložené krkonošské stezky a její podrobný popis se nachází už v Hüttelově kronice ze 16. století. Její trasu dnes kopíruje Naučná stezka Slezská stezka ze Strážného (Jelení domky) do sedla k Výrovce. 
První síť turistických značených tras v českých zemích byla vybudovaná v roce 1884 Pohorskou jednotou Radhošť v Beskydech. Jednalo se o trasy v okolí Radhoště, které byly značeny tvarovými značkami. První dálková turistická trasa Českem vedla přes Brdy na Šumavu a vyznačil ji Klub českých turistů v roce 1912.- Kdo by neznal ikonickou turistickou trasu s názvem Posázavská stezka. Mekka všech trempů vznikla roku 1920, kdy KČT proznačil úsek cesty nad řekou Sázavou mezi Pikovicemi, Třebsínem a Žampachem. Hlavní část stezky je červeně značena jako pěší turistická trasa č. 0001.
- Nejstarší turistickou trasou Orlických hor je od roku 1921 Jiráskova cesta. Jedná se o vůbec první značenou trasu po hřebeni těchto malebných hor.
Zlatá stezka Českého ráje spojuje již dlouhá desetiletí nejkrásnější a nevýznamnější místa této oblasti. Vine se v celkové délce 119 km krajinou od Mladé Boleslavi do Jičína, překonává údolí, skalní města, vrchy, potoky, ale i středověké hrady a borové lesy. Název a koncepce stezky pochází z roku 1937, ještě před válkou byl o stezce natočen i propagační film. - Cinibulkova naučná stezka z roku 1946 začíná u Městských lázní ve Mšeně a po 9 km cesty krásnou kokořínskou přírodou se do Mšena opět vrací. Na projití Cinibulkovy naučné stezky budete potřebovat přibližně 3 hodiny, jedná se o poměrně náročnou cestu.
Köglerova naučná stezka Krásnolipskem je nejstarší přírodovědnou naučnou stezkou v Čechách. Vyznačena byla již roku 1941 a zavede vás na ta nekrásnější místa Lužických hor, Labských pískovců a Národního parku České Švýcarsko. - Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou v jižních Čechách a 2. nejstarší v ČR, jež prochází CHKO Šumava. Náročná stezka vedoucí do míst, kde žila a posléze byla zastřelena poslední šumavská medvědice, byla vyznačena roku 1967.
Turistické značení v Česku – nejlepší systém značení turistických tras na světě