ÚvodČeská nejPřírodníNejvyšší české hory – Krkonoše
Přírodní

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.
Krkonoše jsou hory mnoha českých "nej". Jsou nejvyšší, nejnavštěvovanější, jediné s vysokohorským rázem u nás a neuvěřitelně pestrou přírodou. Najdeme zde strmé ledovcové kary i rozlehlé horské louky, skalnaté hřebeny i malebná údolíčka lemovaná roubenými domky. Oblé siluety horských hřebenů dokládají, že pohoří je staré téměř 600 miliónů let. Pro svou drsnou severskou krásu a rozmanitost přírody je chráněno jako biosférická rezervace UNESCO, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů, celé území je také vyhlášeno jako významné ptačí území. V zimní sezóně nabízejí Krkonoše kvalitní a pestré podmínky pro lyžování a v létě jsou oblíbeným cílem turistiky a cykloturistiky.

Fauna je ovlivňována především nadmořskou výškou, členitostí terénu a klimatickou proměnlivostí pohoří Krkonoš. Velmi hojné jsou glaciální relikty, pozůstatky z doby ledové. Příkladem je měkkýš vrkoč severní, pavouk slíďák ostronohý, obratlovci kos horský s typicky světlou skvrnou na tmavé hrudi, slavík modráček tundrový, kulík hnědý a hraboš mokřadní. Naopak endemitů je velice málo, snad několik taxonů bezobratlých, například nevelký motýl huňatec žlutopásný. V nižších polohách žijí typičtí zástupci eurosibiřských smíšených nebo listnatých lesů. V bučinách se dobře cítí plž řasnatka lesní, z ptáků brhlík, dlask, budníček nebo hýl, čápi bílí i černí či dravý krahujec, jestřáb nebo výr velký. Z velkých býložravců jsou to jeleni a srnci, šelmy zastupují lišky, kuny skalní i lesní nebo známý noční samotář jezevec. Velmi četní jsou drobní hlodavci norník rudý, hraboš podzemní a myšice lesní.

Rostlinstvo Krkonoš je velice pestré a bohaté díky svému geologickému podloží, členitostí a spletitým historickým vývojem v poledovém období. Pozornost zasluhují glaciální relikty jako jsou ostružník moruška, všivec či endemit (druh, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje), jeřáb krkonošský či zvonek český. Pouze pět krkonošských velikánů se může pochlubit pravým alpínským vegetačním stupněm (nad 1500 m), s velmi chudým rostlinným společenstvem. Vegetační doba tu trvá pouze tři měsíce v roce. Typickými „pionýry" jsou sítina trojklanná, bika klasnatá, jestřábníky, rozrazil chudobkolistý či koniklec bílý.
 

Krkonošský národní park (KRNAP)

První oficiální ochrana přírody, respektive především flóry Krkonoš, začíná již před více než sto lety. V roce 1904 vydal tehdejší c. k. místodržitelství v Praze výnos o nutnosti chránit krkonošskou květenu a ve stejném roce vzniká v Krkonoších také první rezervace. Je soukromá – na svém panství ji na Labské stráni na rozloze 60 hektarů vyhlašuje hrabě Jan Nepomuk Harrach. Chránit bylo opravdu co. Rozkvetlé bohatství našich nejvyšších hor trpělo v té době především tak rozsáhlým sběrem léčivých rostlin, že mnohé druhy začaly být opravdu ohroženy. Jak bylo popsáno výše, krkonošská flóra zahrnuje i naprosté světové unikáty – relikty poslední doby ledové (lomikámen sněžný, ostružiník moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní) a také řadu místních endemitů (bedrník skalní, jeřáb krkonošský, lomikámen pižmový, všivec krkonošský, zvonek krkonošský, či na tři desítky různých druhů jestřábníků).

První návrh na vyhlášení národního parku v Krkonoších vznikl již v počátku Československé republiky. Předložil ho profesor František Schustler již v roce 1923. Blížící se válka ale namísto vyhlášení národního parku přinesla naopak mnohé jizvy na krkonošské krajině – například nevyužitý pás betonových opevnění a přístupové asfaltky až do vrcholových partií hor.

Krkonošský národní park byl vyhlášen až vládním nařízením ze 17. května 1963. Mezinárodní význam krkonošské přírody dokládá například česko-polská biosférická rezervace UNESCO Krkonoše – Karkonosze, vyhlášená v roce 1992. Pančavská louka a Úpské rašeliniště jsou součástí seznamu mokřadů mezinárodního významu, vrcholové partie – Krkonošská tundra – jsou součástí tzv. Corine Biotopes, tedy mezinárodně významných biotopů Evropy a nejcennější části Krkonoš jsou součástí evropské soustavy Natura 2000.
 

Návrat velkých šelem a dalších zvířat

I když nejsou krkonošské populace našich velkých šelem v Krkonoších nijak početné, přesto se zde vyskytují buď malé smečky nebo migrující jedinci. V krkonošských lesích je občas spatřen rys ostrovid, hojněji zde byli zaznamenáni vlci. V severním pohraničí a v přilehlé oblasti Polska žije ve dvou smečkách až 15 vlků. Kromě rysa a vlků se do Krkonošské přírody vrátila i další šelma – vydra říční. Na východě Krkonoš se nachází migrační trasa losů evropských, občas jsou zde také spatřeni.

V roce 2018 zahlédl polský turista na polské straně hor medvědici se třemi medvíďaty, od té doby však medvědy na polské ani české straně Krkonoš nikdo neviděl.


Zajímavosti Krkonošského národního parku aneb víte, že...?

  • Teplotní průměr Krkonoš je +6°C až 0°C
  • Nadmořská výška Krkonoš se pohybuje od 400 do 1603 m n. m.
  • Sníh o vrstvě 150 až 300 cm se v Krkonoších drží až 180 dní v roce
  • Turistických cest parkem vede na 800 km
  • Udržované běžecké lyžařské tratě měří cca 500 km na území NP
  • V Krkonoších pramení největší řeka České republikyLabe a řada drobných toků
  • Krkonoše jsou pověstné svými vodopády (např. Pančavský a Labský vodopád, Horní Úpský vodopád, na polské straně Wodospad Kamieńczyka a Szklarki). Blízko Sněžky se třpytí dvě ledovcová jezera – Wielki a Mały Staw (s hloubkou 24 m a 7 m). V korytech Mumlavy, Jizery a Labe vymodelovala prudce vířící voda obří hrnce a kotle.
  • Kvetoucích rostlin najdete v Krkonoších přes 1300 druhů
  • Obratlovců žije v horách na 240 druhů (57 duhů savců, 165 druhů ptáků)
  • Mezi TOP 10 nejvyšších vrcholů Krkonoš patří: Sněžka (1603 m), Luční hora (1555 m), Studniční hora (1554 m), Vysoké Kolo (1509 m), Stříbrný hřbet (1490 m), Violík (1472 m), Malý Šišák (1440 m), Kotel (1435 m), Zadní Planina (1423 m), Harrachovy kameny (1421 m), Mužské kameny (1417 m) a Dívčí kameny (1413 m).
  • Sněžka je nejchladnějším místem České republiky – průměrná roční teplota je zde 0,2°C
  • Místem, kde se každoročně udržuje nejvíce sněhu je tzv. Mapa republiky na Studniční hoře. Zde sněhová vrstva dosahuje až 15 m.
  • V Krkonoších vane i silný vítr, rekord drží opět Sněžka, kde byla naměřena rychlost větru 216 km/h. Dalšími největrnějšími místy Krkonoš jsou náhorní plošiny kolem Labské a Luční boudy.
  • Na úpatí hor ročně spadne asi 800 mm, na hřebenech 1 200 až 1 400 mm. Ještě vyšší srážky jsou však v údolních polohách − Špindlerův Mlýn má 1 322 mm a Pec pod Sněžkou dokonce 1405 mm srážek ročně. Nejvyšší úhrn srážek v Krkonoších je na většině míst v srpnu, v důsledku západního proudění a četných bouřek. Nejnižší srážky jsou naopak v jarních měsících (s minimem v březnu).
  • Přes malou rozlohu i nadmořskou výšku je lavinová činnost v Krkonoších pozoruhodně intenzivní; na obou stranách hor je zmapováno přes 100 míst (celkem 554 ha), kde padají laviny. Turisté by proto měli tato místa respektovat. Jsou to především oba svahy Kozích hřbetů, závěr Kotelních a Labských jam, Úpská jáma, Śnieżne Kotły, Kocioł Łomniczki a Biały Jar, kde se 20. března 1968 odehrálo největší lavinové neštěstí v dějinách Krkonoš vůbec (19 obětí).
Nejvyšší hora v Česku  – hora Sněžka

Nejvyšší hora v Česku – hora Sněžka

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy – turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí – Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku Kultura

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí – Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku

Správa KRNAP v novém Návštěvnickém centru Krkonošského národního parku vytvořila expozici dokumentující příběh Krkonoš, a to jak s ohledem na jedinečnou přírodu, tak ve vztahu k soužití přírody a člověka.

Mumlavský vodopád v Krkonoších Příroda

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Obří důl v Krkonoších Příroda

Obří důl v Krkonoších

Mohutné horské údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky je jedno z nejkrásnějších krkonošských údolí s cennou flórou. Již v 16. století lákal Obří důl bylinkáře, kteří tu (zejména o svatojánské noci) sbírali "zázračné" bylinky.

Pramen Labe na Labské louce Příroda

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Výlet okolo Harrachova na kole

Výlet okolo Harrachova na kole

Výlet okolím Harrachova se bude líbit milovníkům přírodních krás. Není nijak zvlášť náročný, takže jej hravě zvládnou i děti. Trasa vede po asfaltovém povrchu a část podél Mumlavy ke Krakonošově snídani je vhodná také pro vozíčkáře. Janouškova cesta pod Voseckou boudou (dříve Terex) vás nadchne nádhernými výhledy na západní část Krkonoš. Celá trasa měří 23 km.

Objevujte Krkonoše z Janských Lázní

Objevujte Krkonoše z Janských Lázní

Janské Lázně v srdci Krkonošského národního parku už dávno nejsou jen městem vyhledávaným kvůli léčebným procedurám. V průběhu času se z něj stalo špičkové středisko, kam s oblibou jezdí milovníci letních i zimních sportů. Janské Lázně jsou díky své poloze na úpatí Černé hory ideálním východiskem k hřebenovým túrám.

Výlet do Krakonošova království za dávnými příběhy a krásnou přírodou

Výlet do Krakonošova království za dávnými příběhy a krásnou přírodou

Jestliže chodíte rádi po horách a lákají vás dávné příběhy, v nichž se snoubí legendy a skutečnost dohromady, vypravte se s námi do Krkonoš, za vládcem hor Krakonošem! Trasa z Rokytnice nad Jizerou prochází nejen místy spojenými s pověstným Krakonošem, ale také s marným bojem finanční policie s místními pašeráky.

Labský důl – divoké ledovcové údolí Příroda

Labský důl – divoké ledovcové údolí

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Pančavský vodopád v Krkonoších Příroda

Pančavský vodopád v Krkonoších

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš Příroda

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Krkonošská magistrála – krkonošská lyžařská cesta Zimní sporty

Krkonošská magistrála – krkonošská lyžařská cesta

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka Příroda

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky. Jméno řeky pochází pravděpodobně z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Úpa patří se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem mezi nejvýše pramenící české řeky.

Labský vodopád v Labském dole Příroda

Labský vodopád v Labském dole

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Pančavská louka v Krkonoších Příroda

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Mužské kameny v Krkonoších Příroda

Mužské kameny v Krkonoších

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Zvířátková stezka v Krkonoších Příroda

Zvířátková stezka v Krkonoších

V Krkonošském národním parku objevíte Zvířátkovou stezku. 14 krkonošských zvířátek v životní velikosti najdete podél přibližně půl kilometru dlouhého zrekonstruovaného úseku u Moravské boudy.

Naučná stezka Krakonošův příběh Příroda

Naučná stezka Krakonošův příběh

Víte kde a jak se Krakonoš narodil? Jestli dostal své jméno po Krkonoších nebo Krkonoše po něm? To vše si můžete přečíst na stezce vedoucí z Medvědína do Špindlerova Mlýna.

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou Příroda

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.

Krkonošská Cesta řemeslných tradic Letní sporty

Krkonošská Cesta řemeslných tradic

Via fabrilis – cesta řemeslných tradic vede z Vrchlabí do polského Boleslavce. Na vyznačené trase je osm zastavení na české a šest na polské straně Krkonoš.

Krkonošské louky budou dál rozkvétat

Krkonošské louky budou dál rozkvétat

Krkonošské květnaté louky patří bezpochyby mezi přírodní poklady, kvůli kterým byl v našich nejvyšších horách před více než 60 lety založen Krkonošský národní park. Jsou jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám stále hrozí rychlý zánik. Pastva na loukách se proto stala v posledních letech nedílnou součástí péče o významné botanické lokality Krkonoš. Ovce, kozy, skot i koně pomáhají na čtyřech desítkách lučních lokalit. Díky nim a související péči hospodářů se na louky vrací například endemické druhy jako zvonek český nebo violka žlutá sudetská. Současný, v pořadí již třetí, projekt péče o krkonošské louky potrvá až do roku 2029 a obnoví výjimečné, druhově bohaté luční porosty.

I do Krkonoš přichází pomalu léto: Mapa republiky má nyní dokonalý tvar

I do Krkonoš přichází pomalu léto: Mapa republiky má nyní dokonalý tvar

I v Krkonoších už končí zima. Alespoň podle místních obyvatel, kteří tvrdí, že dokud neroztaje sněhové pole zvané Mapa republiky, zima ještě neřekla poslední slovo. Právě aktuální teplejší dny značně zmenšily zbytky sněhu, který zůstával na svahu Studniční hory. Sníh na sněhovém poli nyní připomíná bývalé Československo se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Podle aktuálních odhadů by sníh z Mapy republiky mohl úplně zmizet začátkem července.

Krkonoše patří mezi nejnavštěvovanější evropské národní parky

Krkonoše patří mezi nejnavštěvovanější evropské národní parky

Z aktuální analýzy dat mobilních operátorů vyplývá, že návštěvnost Krkonoš se po poklesu vlivem pandemie covid-19 a souvisejících opatřeních v roce 2022 vrátila zase na stále se zvyšující trajektorii a v roce 2022 dosáhla nového rekordu. V roce 2022 zaznamenaly Krkonoše celkem 12 111 212 návštěv, tedy o cca 250 000 víc, než v roce 2018. Samotný Krkonošský národní park pak v roce 2022 zaznamenal 5 763 996 návštěv, bezmála o milion víc, než v roce 2018.

Krkonošské muzeum na zámku Jilemnice Kultura

Krkonošské muzeum na zámku Jilemnice

V jilemnickém zámku se dnes nachází Krkonošské muzeum, kde se můžete podívat na tři různé expozice: historicko-etnografickou, počátky českého lyžování a díla z přelomu 19. a 20. století v Kavánově galerii.

Růženčina zahrádka Příroda

Růženčina zahrádka

Růženčina zahrádka je kamenný val ve tvaru okvětí růže na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Původ tohoto valu je dodnes záhadou – mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí.

Na kole za krásnými výhledy z údolí až na hřebeny Krkonoš

Na kole za krásnými výhledy z údolí až na hřebeny Krkonoš

Vyjeďte si na výlet, který vás provede z malebného údolí Labe až k rozhledně Přední Žalý. Dobrodružným sjezdem se dostanete do údolí, kterým protéká stříbřitá říčka Jizerka. Postupně potom vystoupáte až k vrcholovým partiím Krkonoš – k Vratově boudě, kde budete po náročném stoupání odměněni nádhernými výhledy do Labského dolu a na hřebeny Krkonoš.

Pančavský vodopád v Krkonoších – nejvyšší vodopád v České republice

Pančavský vodopád v Krkonoších – nejvyšší vodopád v České republice

Pančavský vodopád spadá ze skalní hrany na okraji Pančavské louky do Labského dolu v Krkonoších. Je to vodopád kaskádového typu, který nepadá kolmo k zemi, ale po strmé skalní stěně se řítí dolů v mnoha stupních. Jedná se o nejvyšší vodopád v České republice.

Krkonoše není třeba představovat

Krkonoše není třeba představovat

Nejkvalitnějším a také nejnavštěvovanějším českým skiareálem je Špindlerův Mlýn. Z toho důvodu je i dějištěm řady významných sportovních akcí. Letos tu vyslyšeli časté připomínky návštěvníků a připravili tříhodinovou permanentku. Lyžaři si navíc mohou zakoupit skipasy přes internet za zvýhodněné ceny. Největší novinkou jsou speciální elektronické vstupní brány Digital Signage na nástupu u lanovek Hromovka a Svatý Petr – Pláň, které zajišťují aktuální informační servis. Areál Horní Malá Úpa – Pomezky se může pochlubit dokončením plně automatického zasněžování i restaurantu SKiMU House přímo na sjezdovce. Ve skiresortu Černá hora pořídili pro letošní lyžařskou sezónu 6 automatů na vracení čipových karet.

Jak vypadá nejvyšší česká hora Sněžka z ptačího pohledu

Jak vypadá nejvyšší česká hora Sněžka z ptačího pohledu

Hory známe jen z pohledu z nížin a z jejich vrcholů, na které se ale nejdřív musíme vyšplhat. Moderní technika teď nabízí neobvyklou perspektivu.

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj Zimní sporty

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

Projekt propojuje pravidelně upravovanými lyžařskými trasami celé Krkonoše, což je plně srovnatelné i ve světovém měřítku. V každé zimní sezóně je připraveno pro návštěvníky Krkonoš více než 500 km vyznačených a pravidelně upravovaných lyžařských běžeckých tras.

Památník obětem hor v Lučním sedle Památky

Památník obětem hor v Lučním sedle

Symbolický památník obětem hor v bývalé kapličce se nachází na Lučním sedle mezi Luční a Studniční horou. Uvnitř najdete tabulky s údaji o tragických událostech i se jmény obětí.

Harrachovy kameny v Krkonoších Příroda

Harrachovy kameny v Krkonoších

Harrachovy kameny (1421 m. n. m.) se nacházejí mezi masivem Kotle a Vrbatovým návrším. Zajímavostí tohoto vrcholu je, že se jedná o 10. nejvyšší místo Krkonoš. Z vrcholové partie, která je tvořena žulovými skalami se nabízí panoramatické výhledy.

Poštovna Sněžka – nejvýše položená poštovní služebna v České republice

Poštovna Sněžka – nejvýše položená poštovní služebna v České republice

Stojí na vrcholu Sněžky a patří do obvodu pošty v Peci pod Sněžkou. Má své razítko a funguje v turistické sezóně. Poprvé byla otevřena v roce 1872. U poštovny je také umístěna nejvýše položená poštovní schránka v ČR.

Lanovka na Sněžku – nejvýše položené dopravní zařízení v České republice

Lanovka na Sněžku – nejvýše položené dopravní zařízení v České republice

Lanovka je nejvýše položeným dopravním zařízením u nás. Vede z Pece pod Sněžkou přes Růžohorky na Sněžku. Za jasného počasí je výhled z lanovky nezapomenutelný. Délka dolního úseku je 1560 m a horního úseku 1967 m.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších Příroda

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Řopíky vz. 37 v Kotelském sedle v Krkonoších Památky

Řopíky vz. 37 v Kotelském sedle v Krkonoších

Mezi krkonošskou Lysou horou a Kotlem prochází linie prvorepublikového pohraničního opevnění tvořená řopíky, malými betonovými pevnostmi. Dnes se veškeré památky na obranu Československa nacházejí v I. zóně národního parku a proto je zde zakázán vstup mimo značené cesty.

Krkonošská pivní stezka 2024

Užijte si jedinečné spojení aktivního odpočinku uprostřed vzácné krkonošské přírody a luxusního gastronomického zážitku.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

SkialpujFest a Noc tuleních pásů v Peci pod Sněžkou

Každý třetí lednový týden se horské středisko Pec pod Sněžkou promění v centrum skialpinismu. Festival Skialpujfest je určen úplně pro každého, a tak nezáleží na tom, jestli s tímto sportem teprve začínáte, nebo už jste zkušení skialpinisté.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Svatovavřinecká pouť na Sněžku 2024

Tradiční pochod na Sněžku na svátek Svatého Vavřince, spojený se mší svatou na vrcholu naší nejvyšší hory.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Krakonošův guláš 2024

Zvítězit může jen jeden! Zveme vás na již kultovní 18. ročník akce Krakonošův guláš do Pece pod Sněžkou.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Trail Running Cup – běžecký seriál

Tradiční trailový běžecký pohár s historií již od roku 2011. V seriálu trailových běžeckých závodů Trail Running Cup si každý najde svoji trať. Vzdálenosti 7 až 50 kilometrů a nezapomínáme ani na tratě pro nejmenší.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Špindlerovská pouť 2024

Poslední červnový víkend se již tradičně koná Špindlerovskou pouť. Letos Vás na tuto událost zveme již po 31. Součástí programu budou i oslavy 130 let hasičů ve Špindlerově Mlýně.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Krkonošská pivní stezka 2024

Užijte si jedinečné spojení aktivního odpočinku uprostřed vzácné krkonošské přírody a luxusního gastronomického zážitku.
Malá Úpa, Královéhradecký kraj

Krkonošská pivní stezka 2024

Užijte si jedinečné spojení aktivního odpočinku uprostřed vzácné krkonošské přírody a luxusního gastronomického zážitku.
Malá Úpa, Královéhradecký kraj

Krakonošova zahrádka

Krakonošova zahrádka se rozprostírá v horní části Úpské jámy a tvoří ji volně vymezený prostor travnatého terasovitého svahu pod skalnatými srázy Studniční stěny a mírnější Úpské hrany. Místo je domovem vzácné flóry a fauny.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Dlouhý hřeben – běžkařský ráj v Malé Úpě

Malá Úpa skýtá ideální běžkařské lokality. Trasy nejsou obtížné a jsou vhodné i pro děti, starší milovníky sportu nebo začátečníky
Malá Úpa, Královéhradecký kraj

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.
Malá Úpa, Královéhradecký kraj

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky. Jméno řeky pochází pravděpodobně z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Úpa patří se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem mezi nejvýše pramenící české řeky.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Naučná stezka Dědictví doby ledové

Přeshraniční naučná stezka vede nejcennějšími partiemi Krkonoš. Představuje krkonošskou tundru s ukázkami různých jevů a útvarů pocházejících z doby ledové.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Zimní adrenalin na Luční boudě

V I. zóně Krkonošského národního parku najdete největší a nejstarší horskou chatu Krkonoš, oblíbenou Luční boudu (1 410 m n. m.), která je nejvýše položeným hotelem a pivovarem ve střední Evropě.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Historický důl Kovárna v Obřím dole

V nitru Sněžky, nejvyšší hory České republiky, se po staletí těžily měděné a arzénové rudy. Vstup do historického dolu se nachází poblíž bývalé boudy Kovárna v Obřím dole v nadmořské výšce více než 1 000 m.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Památník obětem hor v Lučním sedle

Symbolický památník obětem hor v bývalé kapličce se nachází na Lučním sedle mezi Luční a Studniční horou. Uvnitř najdete tabulky s údaji o tragických událostech i se jmény obětí.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Ubytování a restaurace

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených v Česku. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Slamák pod miliony hvězd – stylové ubytování v Krkonoších

Stylový domeček ze slámy je pro připravený na kouzelném místě v samém srdci Krkonoš. Stojí přímo pod Sněžkou v blízkosti Boudy v Obřím dole, která pro něj také zajišťuje kvalitní servis – jídlo, pití, hygienu, zázemí a transport. V provozu je pouze v letních měsících od května do září.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Chata Výrovka

Chata Výrovka je jednou z nejvýše položených chat v České republice. Nachází se v překrásné přírodě první zóny Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko Studniční a Luční hory (druhé a třetí nejvyšší v ČR) ve výšce 1368 m.n.m.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Hotel Zelený potok

Zastavte tok myšlenek a odpočiňte si v klidném hotelu na kraji lesa v Peci pod Sněžkou. Odpočiňte si mezi svahy. Součástí hotelu je i restaurace.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Krkonošská pivní stezka – poznejte chuť krkonošských piv

Chcete vyzkoušet chuť krkonošských piv a zároveň objevit krásy zdejších lesů a kopců? Potom se projděte po Krkonošské pivní stezce, která spojuje pět minipivovarů umístěných na samých vrcholcích České republiky.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Pecký pivovar v Peci pod Sněžkou

Deset minut od dolní stanice lanovky na Sněžku, v údolí horského města Pec pod Sněžkou, se od roku 2017 vaří pivo s přiléhajícím názvem Sněžka.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Wellness hotel Bouda Máma

Služby na vysoké úrovni a bohaté sportovní vyžití ve wellness hotelu Bouda Máma, která se nachází v malebném a poklidném prostředí Krkonošského národního parku v Peci pod Sněžkou.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Chata Lesovna

Jedinečné skloubení horské přírody a moderní architektury, bylo na počátku zrodu projektu Chaty Lesovna. Naším hlavním cílem bylo přinést do horské chaty styl a nový život.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj