Úvod > Česká nej > Přírodní > Krkonoše - nejvyšší české hory
Krkonoše - nejvyšší české hory
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
+ Přidat foto

Krkonoše - nejvyšší české hory

Přírodní
Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.
Krkonoše jsou hory mnoha českých "nej". Jsou nejvyšší, nejnavštěvovanější, jediné s vysokohorským rázem u nás a neuvěřitelně pestrou přírodou. Najdeme zde strmé ledovcové kary i rozlehlé horské louky, skalnaté hřebeny i malebná údolíčka lemovaná roubenými domky. Oblé siluety horských hřebenů dokládají, že pohoří je staré téměř 600 miliónů let. Pro svou drsnou severskou krásu a rozmanitost přírody je chráněno jako biosférická rezervace UNESCO, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů, celé území je také vyhlášeno jako významné ptačí území. V zimní sezóně nabízejí Krkonoše kvalitní a pestré podmínky pro lyžování a v létě jsou oblíbeným cílem turistiky a cykloturistiky.

Fauna je ovlivňována především nadmořskou výškou, členitostí terénu a klimatickou proměnlivostí pohoří Krkonoš. Velmi hojné jsou glaciální relikty, pozůstatky z doby ledové. Příkladem je měkkýš vrkoč severní, pavouk slíďák ostronohý, obratlovci kos horský s typicky světlou skvrnou na tmavé hrudi, slavík modráček tundrový, kulík hnědý a hraboš mokřadní. Naopak endemitů je velice málo, snad několik taxonů bezobratlých, například nevelký motýl huňatec žlutopásný. V nižších polohách žijí typičtí zástupci eurosibiřských smíšených nebo listnatých lesů. V bučinách se dobře cítí plž řasnatka lesní, z ptáků brhlík, dlask, budníček nebo hýl, čápi bílí i černí či dravý krahujec, jestřáb nebo výr velký. Z velkých býložravců jsou to jeleni a srnci, šelmy zastupují lišky, kuny skalní i lesní nebo známý noční samotář jezevec. Velmi četní jsou drobní hlodavci norník rudý, hraboš podzemní a myšice lesní.

Rostlinstvo Krkonoš je velice pestré a bohaté díky svému geologickému podloží, členitostí a spletitým historickým vývojem v poledovém období. Pozornost zasluhují glaciální relikty jako jsou ostružník moruška, všivec či endemit (druh, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje), jeřáb krkonošský či zvonek český. Pouze pět krkonošských velikánů se může pochlubit pravým alpínským vegetačním stupněm (nad 1500 m), s velmi chudým rostlinným společenstvem. Vegetační doba tu trvá pouze tři měsíce v roce. Typickými „pionýry" jsou sítina trojklanná, bika klasnatá, jestřábníky, rozrazil chudobkolistý či koniklec bílý.
 

Krkonošský národní park (KRNAP)

První oficiální ochrana přírody, respektive především flóry Krkonoš, začíná již před více než sto lety. V roce 1904 vydal tehdejší c. k. místodržitelství v Praze výnos o nutnosti chránit krkonošskou květenu a ve stejném roce vzniká v Krkonoších také první rezervace. Je soukromá – na svém panství ji na Labské stráni na rozloze 60 hektarů vyhlašuje hrabě Jan Nepomuk Harrach. Chránit bylo opravdu co. Rozkvetlé bohatství našich nejvyšších hor trpělo v té době především tak rozsáhlým sběrem léčivých rostlin, že mnohé druhy začaly být opravdu ohroženy. Jak bylo popsáno výše, krkonošská flóra zahrnuje i naprosté světové unikáty – relikty poslední doby ledové (lomikámen sněžný, ostružiník moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní) a také řadu místních endemitů (bedrník skalní, jeřáb krkonošský, lomikámen pižmový, všivec krkonošský, zvonek krkonošský, či na tři desítky různých druhů jestřábníků).

První návrh na vyhlášení národního parku v Krkonoších vznikl již v počátku Československé republiky. Předložil ho profesor František Schustler již v roce 1923. Blížící se válka ale namísto vyhlášení národního parku přinesla naopak mnohé jizvy na krkonošské krajině – například nevyužitý pás betonových opevnění a přístupové asfaltky až do vrcholových partií hor.

Krkonošský národní park byl vyhlášen až vládním nařízením ze 17. května 1963. Mezinárodní význam krkonošské přírody dokládá například česko-polská biosférická rezervace UNESCO Krkonoše – Karkonosze, vyhlášená v roce 1992. Pančavská louka a Úpské rašeliniště jsou součástí seznamu mokřadů mezinárodního významu, vrcholové partie – Krkonošská tundra – jsou součástí tzv. Corine Biotopes, tedy mezinárodně významných biotopů Evropy a nejcennější části Krkonoš jsou součástí evropské soustavy Natura 2000.
 

Návrat velkých šelem a dalších zvířat

I když nejsou krkonošské populace našich velkých šelem v Krkonoších nijak početné, přesto se zde vyskytují buď malé smečky nebo migrující jedinci. V krkonošských lesích je občas spatřen rys ostrovid, hojněji zde byli zaznamenáni vlci. V severním pohraničí a v přilehlé oblasti Polska žije ve dvou smečkách až 15 vlků. Kromě rysa a vlků se do Krkonošské přírody vrátila i další šelma - vydra říční. Na východě Krkonoš se nachází migrační trasa losů evropských, občas jsou zde také spatřeni.

V roce 2018 zahlédl polský turista na polské straně hor medvědici se třemi medvíďaty, od té doby však medvědy na polské ani české straně Krkonoš nikdo neviděl.


Zajímavosti Krkonošského národního parku aneb víte, že...?

  • Teplotní průměr Krkonoš je +6°C až 0°C
  • Nadmořská výška Krkonoš se pohybuje od 400 do 1603 m n. m.
  • Sníh o vrstvě 150 až 300 cm se v Krkonoších drží až 180 dní v roce
  • Turistických cest parkem vede na 800 km
  • Udržované běžecké lyžařské tratě měří cca 500 km na území NP
  • V Krkonoších pramení největší řeka České republiky - Labe a řada drobných toků
  • Krkonoše jsou pověstné svými vodopády (např. Pančavský a Labský vodopád, Horní Úpský vodopád, na polské straně Wodospad Kamieńczyka a Szklarki). Blízko Sněžky se třpytí dvě ledovcová jezera – Wielki a Mały Staw (s hloubkou 24 m a 7 m). V korytech Mumlavy, Jizery a Labe vymodelovala prudce vířící voda obří hrnce a kotle.
  • Kvetoucích rostlin najdete v Krkonoších přes 1300 druhů
  • Obratlovců žije v horách na 240 druhů (57 duhů savců, 165 druhů ptáků)
  • Mezi TOP 10 nejvyšších vrcholů Krkonoš patří: Sněžka (1603 m), Luční hora (1555 m), Studniční hora (1554 m), Vysoké Kolo (1509 m), Stříbrný hřbet (1490 m), Violík (1472 m), Malý Šišák (1440 m), Kotel (1435 m), Zadní Planina (1423 m), Harrachovy kameny (1421 m), Mužské kameny (1417 m) a Dívčí kameny (1413 m).
  • Sněžka je nejchladnějším místem České republiky - průměrná roční teplota je zde 0,2°C
  • Místem, kde se každoročně udržuje nejvíce sněhu je tzv. Mapa republiky na Studniční hoře. Zde sněhová vrstva dosahuje až 15 m.
  • V Krkonoších vane i silný vítr, rekord drží opět Sněžka, kde byla naměřena rychlost větru 216 km/h. Dalšími největrnějšími místy Krkonoš jsou náhorní plošiny kolem Labské a Luční boudy.
  • Na úpatí hor ročně spadne asi 800 mm, na hřebenech 1 200 až 1 400 mm. Ještě vyšší srážky jsou však v údolních polohách − Špindlerův Mlýn má 1 322 mm a Pec pod Sněžkou dokonce 1405 mm srážek ročně. Nejvyšší úhrn srážek v Krkonoších je na většině míst v srpnu, v důsledku západního proudění a četných bouřek. Nejnižší srážky jsou naopak v jarních měsících (s minimem v březnu).
  • Přes malou rozlohu i nadmořskou výšku je lavinová činnost v Krkonoších pozoruhodně intenzivní; na obou stranách hor je zmapováno přes 100 míst (celkem 554 ha), kde padají laviny. Turisté by proto měli tato místa respektovat. Jsou to především oba svahy Kozích hřbetů, závěr Kotelních a Labských jam, Úpská jáma, Śnieżne Kotły, Kocioł Łomniczki a Biały Jar, kde se 20. března 1968 odehrálo největší lavinové neštěstí v dějinách Krkonoš vůbec (19 obětí).
Celý popis
Naposledy změněno: 14. 5. 2020
Hora Sněžka - nejvyšší hora v České republice

Hora Sněžka - nejvyšší hora v České republice

Na Hraničním hřebenu Krkonoš se nachází nejvyšší hora České republiky Sněžka, měřící 1 603 m n. m. Její skalnatý vrchol má rozlohu asi 120 000 m². Vedou k ní různé trasy - turistické, cyklistické i běžecké. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C.

Poštovna Sněžka - nejvýše položená poštovní služebna v České republice

Poštovna Sněžka - nejvýše položená poštovní služebna v České republice

Stojí na vrcholu Sněžky a patří do obvodu pošty v Peci pod Sněžkou. Má své razítko a funguje v turistické sezóně. Poprvé byla otevřena v roce 1872. U poštovny je také umístěna nejvýše položená poštovní schránka v ČR.

Pančavský vodopád v Krkonoších - nejvyšší vodopád v České republice

Pančavský vodopád v Krkonoších - nejvyšší vodopád v České republice

Pančavský vodopád spadá ze skalní hrany na okraji Pančavské louky do Labského dolu v Krkonoších. Je to vodopád kaskádového typu, který nepadá kolmo k zemi, ale po strmé skalní stěně se řítí dolů v mnoha stupních. Jedná se o nejvyšší vodopád v České republice.

Pančavský vodopád v Krkonoších

Pančavský vodopád v Krkonoších

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Lanovka na Sněžku - nejvýše položené dopravní zařízení v České republice

Lanovka na Sněžku - nejvýše položené dopravní zařízení v České republice

Lanovka je nejvýše položeným dopravním zařízením u nás. Vede z Pece pod Sněžkou přes Růžohorky na Sněžku. Za jasného počasí je výhled z lanovky nezapomenutelný. Délka dolního úseku je 1560 m a horního úseku 1967 m.

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí

Krkonošské muzeum Správy KRNAP projde v příštích letech proměnou. Současné expozice Kámen a život a Člověk a hory nahradí Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku. Muzeum, které uzavřelo veřejnosti v říjnu 2017, zůstane nepřístupné až do roku 2021.

Krkonošské muzeum na zámku Jilemnice

Krkonošské muzeum na zámku Jilemnice

V jilemnickém zámku se dnes nachází Krkonošské muzeum, kde se můžete podívat na tři různé expozice: historicko-etnografickou, počátky českého lyžování a díla z přelomu 19. a 20. století v Kavánově galerii.

Řopíky vz. 37 v Kotelském sedle v Krkonoších

Řopíky vz. 37 v Kotelském sedle v Krkonoších

Mezi krkonošskou Lysou horou a Kotlem prochází linie prvorepublikového pohraničního opevnění tvořená řopíky, malými betonovými pevnostmi. Dnes se veškeré památky na obranu Československa nacházejí v I. zóně národního parku a proto je zde zakázán vstup mimo značené cesty.

Naučná stezka Krakonošův příběh

Naučná stezka Krakonošův příběh

Víte kde a jak se Krakonoš narodil? Jestli dostal své jméno po Krkonoších nebo Krkonoše po něm? To vše si můžete přečíst na stezce vedoucí z Medvědína do Špindlerova Mlýna.

Labský důl - divoké ledovcové údolí

Labský důl - divoké ledovcové údolí

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Hora Kotel - jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel - jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Růženčina zahrádka

Růženčina zahrádka

Růženčina zahrádka je kamenný val ve tvaru okvětí růže na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Původ tohoto valu je dodnes záhadou - mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí.

Labský vodopád v Labském dole

Labský vodopád v Labském dole

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Obří důl v Krkonoších

Obří důl v Krkonoších

Mohutné horské údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky je jedno z nejkrásnějších krkonošských údolí s cennou flórou. Již v 16. století lákal Obří důl bylinkáře, kteří tu (zejména o svatojánské noci) sbírali "zázračné" bylinky.

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Pramen Labe na Labské louce

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Harrachovy kameny v Krkonoších

Harrachovy kameny v Krkonoších

Harrachovy kameny (1421 m. n. m.) se nacházejí mezi masivem Kotle a Vrbatovým návrším. Zajímavostí tohoto vrcholu je, že se jedná o 10. nejvyšší místo Krkonoš. Z vrcholové partie, která je tvořena žulovými skalami se nabízí panoramatické výhledy.

Památník obětem hor v Lučním sedle

Památník obětem hor v Lučním sedle

Symbolický památník obětem hor v bývalé kapličce se nachází na Lučním sedle mezi Luční a Studniční horou. Uvnitř najdete tabulky s údaji o tragických událostech i se jmény obětí.

Modrý Důl v Krkonoších - horská osada pod Studniční horou

Modrý Důl v Krkonoších - horská osada pod Studniční horou

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.

Krkonošská Cesta řemeslných tradic

Krkonošská Cesta řemeslných tradic

Via fabrilis - cesta řemeslných tradic vede z Vrchlabí do polského Boleslavce. Na vyznačené trase je osm zastavení na české a šest na polské straně Krkonoš.

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

Projekt propojuje pravidelně upravovanými lyžařskými trasami celé Krkonoše, což je plně srovnatelné i ve světovém měřítku. V každé zimní sezóně je připraveno pro návštěvníky Krkonoš více než 500 km vyznačených a pravidelně upravovaných lyžařských běžeckých tras.

Objevujte Krkonoše z Janských Lázní

Objevujte Krkonoše z Janských Lázní

Janské Lázně v srdci Krkonošského národního parku už dávno nejsou jen městem vyhledávaným kvůli léčebným procedurám. V průběhu času se z něj stalo špičkové středisko, kam s oblibou jezdí milovníci letních i zimních sportů. Janské Lázně jsou díky své poloze na úpatí Černé hory ideálním východiskem k hřebenovým túrám.

Výlet do Krakonošova království

Výlet do Krakonošova království

Jestliže chodíte rádi po horách a lákají vás dávné příběhy, v nichž se snoubí legendy a skutečnost dohromady, vypravte se s námi do Krkonoš, za vládcem hor Krakonošem! Trasa z Rokytnice nad Jizerou prochází nejen místy spojenými s pověstným Krakonošem, ale také s marným bojem finanční policie s místními pašeráky.

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky. Jméno řeky pochází pravděpodobně z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Úpa patří se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem mezi nejvýše pramenící české řeky.

Mužské kameny v Krkonoších

Mužské kameny v Krkonoších

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Na kole za krásnými výhledy z údolí až na hřebeny Krkonoš

Na kole za krásnými výhledy z údolí až na hřebeny Krkonoš

Vyjeďte si na výlet, který vás provede z malebného údolí Labe až k rozhledně Přední Žalý. Dobrodružným sjezdem se dostanete do údolí, kterým protéká stříbřitá říčka Jizerka. Postupně potom vystoupáte až k vrcholovým partiím Krkonoš – k Vratově boudě, kde budete po náročném stoupání odměněni nádhernými výhledy do Labského dolu a na hřebeny Krkonoš.

Krkonošská magistrála - krkonošská lyžařská cesta

Krkonošská magistrála - krkonošská lyžařská cesta

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Zvířátková stezka v Krkonoších

Zvířátková stezka v Krkonoších

V Krkonošském národním parku objevíte Zvířátkovou stezku. 14 krkonošských zvířátek v životní velikosti najdete podél přibližně půl kilometru dlouhého zrekonstruovaného úseku u Moravské boudy.

Okolo Harrachova na kole

Okolo Harrachova na kole

Výlet okolím Harrachova se bude líbit milovníkům přírodních krás. Není nijak zvlášť náročný, takže jej hravě zvládnou i děti. Trasa vede po asfaltovém povrchu a část podél Mumlavy ke Krakonošově snídani je vhodná také pro vozíčkáře. Janouškova cesta pod Voseckou boudou (dříve Terex) vás nadchne nádhernými výhledy na západní část Krkonoš. Celá trasa měří 23 km.

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

I do Krkonoš přichází léto: Mapa republiky má nyní dokonalý tvar

I do Krkonoš přichází léto: Mapa republiky má nyní dokonalý tvar

I v Krkonoších už brzy skončí zima. Alespoň podle místních obyvatel, kteří tvrdí, že dokud neroztaje sněhové pole zvané Mapa republiky, zima ještě neřekla poslední slovo. Právě aktuální horké dny značně zmenšily zbytky sněhu, který zůstával na svahu Studniční hory. Sníh na sněhovém poli rychle ubývá a dnes se již začaly pomalu rozpadat tehdejší Podkarpatská Rus a východní Slovensko. Podle aktuálních odhadů by sníh z Mapy republiky mohl úplně zmizet až ve druhé polovině července. Původně ochránci parku odhadovali, že zmizí již koncem června.

Krkonoše patří mezi nejnavštěvovanější evropské národní parky

Krkonoše patří mezi nejnavštěvovanější evropské národní parky

Z aktuální analýzy dat mobilních operátorů vyplývá, že návštěvnost Krkonoš v roce 2018 opět stoupla, a to o více než půl milionu návštěv oproti roku předchozímu. V roce 2018 navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 3 786 575 lidí, kteří zde dohromady strávili 11 867 019 tzv. „osobodní“, což je o 4,8 % více, než v roce 2017. Nárůst návštěvnosti se odehrál především přímo na území národního parku a stojí za ním zejména čeští návštěvníci.

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Nastává doba, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili pod koly aut. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. V současném počasí tolik žab není, ale až zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Správa KRNAP se o zdejší lesy stará již 25 let.

Další sezona na krkonošských loukách začíná

Další sezona na krkonošských loukách začíná

Pastva na loukách se stala v posledních letech nedílnou součástí péče o významné botanické lokality Krkonoš. Ovce, kozy, skot i koně pomáhají na čtyřech desítkách lučních lokalit. Díky nim a související péči hospodářů se na louky vrací například endemické druhy jako zvonek český nebo violka žlutá sudetská.

Jak vypadá nejvyšší česká hora Sněžka z ptačího pohledu

Jak vypadá nejvyšší česká hora Sněžka z ptačího pohledu

Hory známe jen z pohledu z nížin a z jejich vrcholů, na které se ale nejdřív musíme vyšplhat. Moderní technika teď nabízí neobvyklou perspektivu.

Krkonoše není třeba představovat

Krkonoše není třeba představovat

Nejkvalitnějším a také nejnavštěvovanějším českým skiareálem je Špindlerův Mlýn. Z toho důvodu je i dějištěm řady významných sportovních akcí. Letos tu vyslyšeli časté připomínky návštěvníků a připravili tříhodinovou permanentku. Lyžaři si navíc mohou zakoupit skipasy přes internet za zvýhodněné ceny. Největší novinkou jsou speciální elektronické vstupní brány Digital Signage na nástupu u lanovek Hromovka a Svatý Petr – Pláň, které zajišťují aktuální informační servis. Areál Horní Malá Úpa – Pomezky se může pochlubit dokončením plně automatického zasněžování i restaurantu SKiMU House přímo na sjezdovce. Ve skiresortu Černá hora pořídili pro letošní lyžařskou sezónu 6 automatů na vracení čipových karet.

1.7.
31.8.
Krkonoše v pohorkách

Krkonoše v pohorkách

Pec pod Sněžkou, Krkonoše a Podkrkonoší
11.7.
Chris Vern - live trumpet in da Pec

Chris Vern - live trumpet in da Pec

Pec pod Sněžkou, Krkonoše a Podkrkonoší
11.9.
12.9.
Horská výzva: Krkonoše (Pec pod Sněžkou) - zrušeno

Horská výzva: Krkonoše (Pec pod Sněžkou) - zrušeno

Pec pod Sněžkou, Krkonoše a Podkrkonoší
29.8.
30.8.
Run Labe Run - nový termín

Run Labe Run - nový termín

Špindlerův Mlýn, Krkonoše a Podkrkonoší
Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Pec pod Sněžkou, Krkonoše a Podkrkonoší
Naučná stezka Dědictví doby ledové

Naučná stezka Dědictví doby ledové

Pec pod Sněžkou, Krkonoše a Podkrkonoší
Zimní adrenalin na Luční boudě

Zimní adrenalin na Luční boudě

Pec pod Sněžkou, Krkonoše a Podkrkonoší

Ubytování a restaurace

Slamák pod miliony hvězd - stylové ubytování v Krkonoších

Slamák pod miliony hvězd - stylové ubytování v Krkonoších

Pec pod Sněžkou, Krkonoše a Podkrkonoší
Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou

Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou

Pec pod Sněžkou, Krkonoše a Podkrkonoší
Chata Výrovka

Chata Výrovka

Pec pod Sněžkou, Krkonoše a Podkrkonoší