Na sklonku 17. století vyrostl na skalnatém ostrohu "Rochota" nad
Mníškem komplex budov, později nazývaný
Skalka. První stavbou na skalnaté vyvýšenině nad Mníškem byl
kostelík sv. Maří Magdalény, vybudovaný v letech 1692-1693 stavitelem
Kryštofem Dienzenhoferem. Kostelík byl postaven na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. V roce 1694 byly dokončeny další významné stavby Kryštofa Dienzenhofera –
klášter nedaleko od kostelíka a na samém vrcholu Skalky
poustevna, obě určené pro benediktinské mnichy.
Interiér kostela sv. Máří Magdaleny měl
imitovat jeskyni, ze stěn a stropu visely krápníky, na zemi byly oblázky z nedaleké
řeky Berounky. Dodnes se zachovalo jen několik
náznaků původního interiéru.
Kostelík i celý areál utrpěly necitlivým poddolováním Skalky v padesátých letech. S postupem těžby železné rudy se ve zdech kostelíka i ostatních staveb začaly objevovat trhliny a v okolním terénu propadliny. Ačkoli byl po 2. světové válce celý areál nákladně zrekonstruován, po 10 letech od rekonstrukce byl zdevastován a zcela opuštěn. Některá umělecká díla byla naštěstí zachována – např. vzácný nástropní obraz sv. Maří Magdalény od Petra Brandla byl restaurátory sňat a přenesen do mníšeckého kostela sv. Václava.
V kostelíku se v letním období pořádají výstavy. Nově zrekonstruované kaple křížové cesty byly vyhlášeny Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska Památkou roku 2019.