Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je
Národní park České Švýcarsko, který byl vyhlášen 1. ledna 2000. Rozkládá se na ploše 79,23 km² v Ústeckém kraji a u státní hranice na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko.
Z velké části park obklopuje
Chráněná krajinná oblast Labské pískovce. Společně s národními parky a chráněnými krajinnými oblastmi na české i německé straně tvoří celek nazývaný Českosaské Švýcarsko neboli Labské pískovce. Sídlo Správy Národního parku České Švýcarsko se nachází v Krásné Lípě.
Hlavním předmětem ochrany je jedinečná krajina pískovcových skalních měst, kaňonů, soutěsek, skalních věží a stolových hor spolu s rozmanitými rostlinnými a živočišnými druhy. Nejvyšším bodem parku je
Růžovský vrch vysoký 619 metrů. Naopak Hřensko v údolí Labe, ležící v nadmořské výšce 114 metrů, představuje nejnižší místo České republiky.
Národní park nabízí široké možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku, horolezectví i fotografování. Trasy vedou skalními městy, lesy, hlubokými roklemi i k vyhlídkám.
Před cestou je však vždy vhodné ověřit aktuální průchodnost vybrané trasy.
Roubenky a hrázděné domy na severu Čech
Českosaské Švýcarsko není pouze rozsáhlým komplexem lesů a skal. Jedinečnou atmosféru zdejší krajiny dotvářejí také památky lidové architektury, především
roubené domy a
hrázděné domy s podstávkou v obcích lemujících hranice národního parku.
První turistická místa v Českosaském Švýcarsku
Již od druhé poloviny 19. století se oblast stávala oblíbeným turistickým cílem. Tehdejší majitelé panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupnili řadu atraktivních míst, například
soutěsky Kamenice,
vyhlídky v Jetřichovických stěnách nebo přírodní skalní most
Pravčickou bránu, která je dnes hlavním symbolem
Českého Švýcarska.
Aktuální přístupnost turistických míst
Velká část turistických cílů v národním parku je přístupná. K Pravčické bráně lze vystoupat od rozcestí Tři prameny. Alternativní spojení od Mezní Louky nabízí Mlýnská cesta, která vede požárem zasaženou krajinou kolem vyhlídkové plošiny Fénix až ke Třem pramenům.
V provozu jsou také
soutěsky Kamenice. Divoká soutěska je přístupná od Mezního můstku ze směru od Mezné nebo Janova.
Edmundova soutěska byla v roce 2026 znovu otevřena v omezeném režimu a je přístupná pouze ze strany od Hřenska.
Některé trasy však zůstávají kvůli následkům požáru z roku 2022 a rozpadu smrkových porostů dočasně uzavřené. Patří mezi ně zejména
Gabrielina stezka, rokle Soorgrund, vybrané cesty směrem k
Černé bráně a Pravčický důl. V terénu jsou vyznačeny také dočasné přeložky některých turistických tras.
Na celém území parku hrozí zvýšené nebezpečí pádu suchých stromů a jejich částí.
Návštěvníci by se proto měli řídit značením v terénu, nevstupovat do uzavřených oblastí a za silného větru, deště nebo námrazy dbát zvýšené opatrnosti.
Požáry v Národním parku České Švýcarsko
V červenci 2022 zasáhl oblast kolem
Hřenska největší lesní požár v novodobé historii České republiky. Na české straně postihl více než 1 600 hektarů území a rozšířil se také do Saského Švýcarska. Krajina se od té doby přirozeně obnovuje a návštěvníkům umožňuje sledovat proměnu požárem zasaženého lesa.
Další rozsáhlý požár vypukl v květnu 2026 mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou. Turistické trasy uzavřené během zásahu byly znovu zpřístupněny, samotná plocha požářiště však zůstává pro veřejnost uzavřená.
Přeshraniční turistická trasa u Hřenska a Schmilky
Na jaře 2026 byla otevřena nová přeshraniční turistická cesta propojující okolí Hřenska s německou Schmilkou. Na české straně vede přírodou obnovující se po požáru a propojuje vyhlídkovou plošinu Fénix s naučným areálem Cesta do divočiny v Saském Švýcarsku.
Tipy na nejzajímavější výlety v Českém Švýcarsku