!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Vydejte se na trasy nejstarších dálkových pochodů
Vydejte se na trasy nejstarších dálkových pochodů
"> "> "> "> "> "> ">
Letní sporty

Vydejte se na trasy nejstarších dálkových pochodů

Vydáno 8. dubna 2021
Letos to kvůli světové pandemii koronaviru opět na hromadné jarní dálkové pochody nevypadá, ovšem proč zůstávat doma? Když to byli nuceni vzdát organizátoři, můžete se na trasy oblíbených dálkových pochodů vypravit sami! Zkuste se projít okolo Prčic, Posázavím, Bezručovou Moravicí, Severní stopou anebo Kladským pomezím.
pochod prčiceNejvětším a nejstarším organizátorem hromadných turistických akcí je KČT, který je organizuje po celý rok se širokým tematickým zaměřením. Klub českých turistů stál také za zrodem mnoha dodnes pořádaných pochodů. Jejich historie se začala psát v 60. letech, takže nejstarší mezi pochody by letos slavili šedesát let svého trvání. Ačkoli nejproslulejším pochodem je u nás Praha-Prčice (tento rok by se konal 56. ročník, ovšem už loni se pochod neuskutečnil), tím vůbec nejstarším je Bezručova Moravice. Chodívá se vždy v dubnu a letos měla oslavit jedenašedesátku.
 
Příznivci krátkých i delších výšlapů ale nemusí být smutní – oblíbené pochody se příští rok jistě uskuteční a letos se můžete do terénu vypravit sami. Připravili jsme pro vás přehled těch nejstarších a nejoblíbenějších pochodů, které se na jaře konají. Doporučíme vám u každého z nich i pěknou trasu, kterou si můžete projít, vždyť slunečné počasí k pobytu v přírodě přímo vybízí.
 

Vyšlápněte si svých „Sto jarních kilometrů“

pochodníciPamatujete na akci Sto jarních kilometrů? Organizoval ji od roku 1957 ČSTV – turisté si do průkazek Buď fit zapisovali kolik nachodili nebo najeli kilometrů, od jara do hlavních prázdnin se musel splnit určitý limit v dané kategorii: 100 km platilo pro pěší výlety, jízdu na běžkách nebo na lodi bez motoru. Cyklisté měli ujet nejméně 250 km, pro motorové lodě bylo stanoveno 250 km + 50 km aktivně a pro motorová vozidla platilo 750 km + 50 km „aktivním přesunovým prostředkem“. Za splnění limitu byl turista odměněn odznáčkem.

Sto jarních kilometrů přežilo i do dnešní doby, kdy dílčí akce od roku 1989 pořádají jednotlivé regionální organizace Klubu českých turistů. Zpravidla to bývá kolem prvního jarního dne, někdy pod hlavičkou "100 jarních kilometrů", jindy jako "vítání jara". Papírové průkazky jsou však již minulostí. Letos si s jarními kilometry budete muset poradit po svém, ovšem pokud využijete naše tipy „po stopách jarních pochodů“, svou stovku budete mít nasbíranou cobydup.
 

Nejstarší pochodové trasy na Moravě i v Čechách: Moravice, Prčice i Krakonošova 100

pochodBezkonkurenčně nejstarším dálkovým pochodem je Bezručova Moravice, která by letos slavila 60. výročí svého konání. Trasy vždy vedou údolím řeky Moravice a okolím zámku Hradec nad Moravicí. Východiskem je Městský úřad v Hradci nad Moravicí, dále pokračuje trasa takto: Záviliší – Nad Záviliším – Kajlovec – Pod Paverákem – Bezručova vyhlídka – Lisztova vyhlídka – zámek Hradec nad Moravicí. Celkem ujdete 10 km.
 
Nejpopulárnější m pochodem je určitě Praha-Prčice, ten byl letos oslavil 56 let svého trvání. K jedné z oblíbených tras patří táborská: Tábor – Čekanice – Stoklasná Lhota – Chotoviny – Rzavá – Borotín – Střezimíř – Červený Újezd – Říkov – Víska – Staré Mitrovice – Přestavlky – Prčice. Celkem měří 30 km.
 
pochodVíce než půl století dlouhou tradici má také Ústecká jarní padesátka, která by se letos šla po pětapadesáté. Z tras si vyberou skalní turisté i pohodáři, v nabídce bývají obvykle trasy od 8 do 50 km. My jsme pro vás vybrali 26km Ústí do Telnice: Ústí nad Labem-Vilová ulička – Střížovický vrch – Střížovice – Všebořice – Pohoří – letiště Úžín – Chlumec – Vyhlídka U laviček – Chlumecká kaple – rozcestí Habartice – Adolfov – Zadní Telnice – Telnice.

KrkonošeKrakonošova stovka by se letos také šla už po pětapadesáté. Krásné trasy v Krkonošském národním parku se buď chodí pěšky anebo na kole. My jsme vybrali „pětadvacítku“, která se dá absolvovat pěšky i na kole: VrchlabíŽalý  – Rovinka  – Třídomí  – Michlův Mlýn – Strážné, chata Ferra – Pod Jankovým kopcem  – Vrchlabí.

Borovská padesátka Kladským pomezím by letos vstoupila do svého 52. ročníku. Trasy vždy vedou krásným a příjemným prostředím lesů Kladského pomezí a Orlických hor. Trasa na 25 km z roku 1970 vedla takto: Borová – Olešnice – Šerlišský Mlýn – Sedloňov – Polom – Lužany – Rzy – Borová.

velký javorníkV květnu se každoročně pořádá turistický pochod Palackého stezka, tento rok měl proběhnout 50. ročník. Trasa vede po hřebenech předhůří Beskyd z Hodslavic na Velký Javorník. Cyklotrasa o délce 30 km vede těmito místy: Hodslavice - výletiště Zrzávka – Jehličná – hřeben Trojačka – Huštýn – sedlo pod Krátkou – Kamenárka rozcestí – Pod Huštýnem – nádraží ČD Hostašovice – Hodslavice. Cesta je sjízdná výhradně pro horská kola.
 

Pochoďáky středního věku: Žižkův štít, Český kras či Severní stopa

ZvičinaTradičním turistickým pochodem či cyklojízdou je akce O Žižkův štít. Trasy jsou vedeny tradičně severními a severovýchodními partiemi Hořicka, letos se měl konat 49. ročník. Vybrali jsme pro vás loňskou variantu cyklistické trasy na 55 km: Hořice – rozhledna Hořický chlum – Červená Třemešná – Miletínek – ZvičinaPecka – Šárovcova Lhota – Libín – Holovousy U Vagonu – cyklostezka Chodovice Hrachovec – Hořice. Kdo se na velkou trasu necítí, může se projet po kratší 35 km: HořiceMiletín – Třebihošť – Zvičina – Borek – Vidoň – Červená Třemešná – rozhledna Hořický chlum – Hořice.
 
pochodyTuristický pochod Loupežnickou pěšinou pěšky i na kole budou znát všichni milovníci Jizerských hor. Výchozištěm a zároveň cílem je Mníšek u Liberce, kde by se letos konal 49. ročník této populární akce. Oblíbená je cyklotrasa na 25 km: Mníšek – cyklotrasa 3006 – Fojtka – Pod Javorovým vrchem –
Závory – Gregorův kříž – HřebínekBílá kuchyně – Na Pilách – Mníšek.

Pochod Jarním Českým krasem by letos proběhl po šestačtyřicáté. Na výběr bývají trasy od patnácti do padesáti kilometrů, startem a cílem je obvykle Beroun. Vyjděte si na špacír třeba po trase: Koněpruské jeskyně – Jelínkův most – NS Zlatý kůň – Tobolka – KodaTetín – Damil vrchol – Beroun. V nohách budete mít 20 km.

pochodPravidelným květnovým pochodem bývá také pochod Severní stopou, na který by pochodníci vyšli již po čtyřiačtyřicáté. Východiskem je Dolní Poustevna, dále se jde přes Maxovu boudu – Horní Poustevnu – vrch Poustevník – Novou Vísku – kapl. na Markétě a Karlín. Na této pěší trase ujdete 20 km.
 
Posledním tipem  této kategorii bude pochod Posázavím – Krajem protifašistického odboje, jehož 44. ročník by se konal letos. Výchozím místem je Týnec nad Sázavou, pak trasa vede obcemi: Chářovice – Chrášťany – Václavice – Hrusice (u Benešova) – Týnec. Pěší trasa měří 16 km.
 

Populární benjamínci

štěchoviceNemají sice tak dlouhou historii jako jejich starší konkurenti, přesto si našly v kalendáři pochodů své stálé místo. Mezi také dálkové pochody patří například Krajem bitvy u Lipan, který by se letos konal po devětatřicáté. Na výběr je každoročně mnoho tras, vyzkoušet si můžete loňskou cyklistickou na 42 km: Český Brod – rozc. Na Šembeře – Kozojedy – Jevany – Aldašín – Kostelec nad Černými lesy – Dobré Pole – Lipanská mohylaČeský Brod.

Jedním z nejmladších pochodů je Vzpomínka na Svatojánské proudy, letos by se konal 18. ročník. Jde o pohodový pochod krajem českých trampů Povltavskou stezkou ze Štěchovic do Třebenic. Stezka měří zhruba 8 km, jde se převážně po rovině nad kaňonem řeky Vltavy, kdy ještě za první republiky hučely Svatojánské proudy. Cestou minete legendární osadu Ztracenka a mnoho romantických míst.
Posázavská stezka - česká trempská klasika

Posázavská stezka - česká trempská klasika

Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu.

Naučná stezka údolím říčky Šembery

Naučná stezka údolím říčky Šembery

Naučná stezka vede údolím říčky Šembery od pivovaru v Českém Brodě přes osadu Zahrady až k rozcestí Na Šembeře, kde následuje menší okruh balvanitým kaňonem Šembery k hradišti Staré zámky u Doubravčic a pozůstatkům hrádku Šember.

Zřícenina hradu Borotín - pravá hradní romantika

Zřícenina hradu Borotín - pravá hradní romantika

Zřícenina hradu Borotína se tyčí na vyvýšenině, obklopena ze tří stran vodami Zámeckého rybníka a rybníka Babince, asi 12 km severozápadně od Tábora. Zřícenina je považována za jednu z nejromantičtějších v Čechách. K dávným obyvatelům mohutného hradu se váže řada pověstí a tajuplných vyprávění.

Vrchol Zvičina - nejkrásnější pohled na Krkonoše

Vrchol Zvičina - nejkrásnější pohled na Krkonoše

Majestátní vrchol Zvičiny s nadmořskou výškou 671 m.n.m. dominuje celému svému okolí. Na vrcholu kopce stojí barokní kostelík a turisty oblíbená Raisova chata s unikátní otočnou prosklenou věží.

Hřebínek v Jizerských horách

Hřebínek v Jizerských horách

Rozcestí Hřebínek leží na křižovatce pěti cest a patří k nejznámějším odpočinkovým místům Jizerek. Občerstvení i přístřeší za špatného počasí zde zajišťuje oblíbený bufet. Z Hřebínku lze pokračovat do Ferdinandova, na Bílou kuchyni, Pod Ptačí kupy, na Novou louku či po NS Černá Nisa.

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Rozhledna Žalý v Krkonoších

Rozhledna Žalý v Krkonoších

Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších je opět otevřena ve standardním letním provozu. Z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí, je krásný kruhový rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí. Přijďte pobejt! Čeká na vás atmosféra hor, dřeva a kachlových kamen.

Velký Javorník v Beskydech - pohleďte z rozhledny na na vrcholy Beskyd

Velký Javorník v Beskydech - pohleďte z rozhledny na na vrcholy Beskyd

Velký Javorník (918 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Veřovických vrchů, nejzápadnějšího předhůří Moravskoslezských Beskyd. Za dobré viditelnosti můžete z vrcholu dohlédnout až do Jeseníků, na Oderské vrchy či na Ostravsko.

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady.

Miletínské modlitbičky - perníková pochoutka z Miletína

Miletínské modlitbičky - perníková pochoutka z Miletína

Řekne-li se jméno Miletín, většině lidí se vybaví rodiště autora Kytice Karla Jaromíra Erbena. Ale již druhým charakteristickým rysem Miletína jsou Erbenovy Miletínské modlitbičky, které zviditelňují toto městečko v kraji pod Zvičinou již od 19. století.

Bílá kuchyně v Jizerských horách

Bílá kuchyně v Jizerských horách

Mezi turisty a lyžaři velmi známá křižovatka pěších tras s přístřeškem pod Olivetskou horou. Její zvláštní jméno doposud není úplně přesvědčivě vysvětleno, patrně připomíná provizorní kuchyni lesních dělníků při sezónních pracích.

Zámek Hradec nad Moravicí - zámek, který hrál po 700 let prim v dějinách českých zemí

Zámek Hradec nad Moravicí - zámek, který hrál po 700 let prim v dějinách českých zemí

Objekt, který i dnes nabídne atraktivní podívanou každému návštěvníkovi. Prohlídková trasa přepychově zařízenými salóny mj. připomíná i pobyty Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta.

Hrad Pecka - perla Podkrkonoší

Hrad Pecka - perla Podkrkonoší

Přijďte si prohlédnout perlu Podkrkonoší ležící uprostřed tohoto nádherného kraje, hrad se zajímavým názvem Pecka. Z hradní vyhlídky si tak můžete v plné kráse prohlédnout centrální masív Krkonoš se Sněžkou a Černou horou či nejvyšší bod regionu, vrch Zvičina (671 m n.m.).

Bývalé Svatojánské proudy

Bývalé Svatojánské proudy

Vltavské údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, kde řeka asi na 7 km klesala o téměř 20 metrů a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal se zde tvořila peřeje, byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské.

Bezručova vyhlídka v Hradci nad Moravicí

Bezručova vyhlídka v Hradci nad Moravicí

Bezručova vyhlídka se nachází v zámeckém parku, asi 2 km jižně od Bílé věže. Od zámku k ní vede modrá turistická značka. Vyhlídka je dřevěná, umístěná na 4 kamenných pilířích v nadmořské výšce 435 m n.m. Je vysoká 9 m a má 16 schodů.

Vrch Šerlich v Orlických horách

Vrch Šerlich v Orlických horách

Vrch Šerlich (1027 m) leží v hlavním hřebenu Orlických hor. Je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů Orlických hor. Původně zde stávala horská osada Schierlichhäuser, která vznikla koncem 17. století.

Zámek Chotoviny

Zámek Chotoviny

Novorenesanční zámek poblíž Tábora zaujme nejen svým příjemný a sympatickým svou pohádkovou atmosférou a velkým dendrologicky vysoce ceněným parkem. V současné době je nepřístupný.

Větrný mlýn Hodslavice

Větrný mlýn Hodslavice

Větrný mlýn holandského typu se nachází na návrší západně od obce Hodslavice. Mlýn pochází z roku 1864. Poslední mlynář mlel a šrotoval do roku 1931, kdy odstranil mlecí zařízení a v roce 1939 mlýn přestavil na obytnou budovu.