Úvod > Aktuality > Vydejte se na trasy nejstarších dálkových pochodů
Letní sporty

Vydejte se na trasy nejstarších dálkových pochodů

  • Vydáno22. března 2022
Patříte k aktivním sportovcům, kteří nejraději poznávají svět okolo sebe chůzí pěšky? Kudy z nudy pro vás připravilo tipy na výlety ve stopách dálkových pochodů, kam se můžete vypravit sami a kdykoli. Zkuste se projít okolo Prčic, Posázavím, Bezručovou Moravicí, Severní stopou anebo Kladským pomezím.
pochod prčiceNejvětším a nejstarším organizátorem hromadných turistických akcí je KČT, který je organizuje po celý rok se širokým tematickým zaměřením. Klub českých turistů stál také za zrodem mnoha dodnes pořádaných pochodů. Jejich historie se začala psát v 60. letech, takže nejstarší mezi pochody by letos slavili šedesát let svého trvání. Ačkoli nejproslulejším pochodem je u nás Praha-Prčice, tím vůbec nejstarším je Bezručova Moravice. Chodívá se vždy v dubnu a letos měla oslavit jedenašedesátku.
 
Připravili jsme pro vás přehled těch nejstarších a nejoblíbenějších pochodů, které se na jaře konají. Doporučíme vám u každého z nich i pěknou trasu, kterou si můžete projít, vždyť slunečné počasí k pobytu v přírodě přímo vybízí. Milovníkům hromadných akcí pak nabídneme termíny, ve kterých se oblíbené pochody letos konají.
 

Vyšlápněte si svých „Sto jarních kilometrů“

pochodníciPamatujete na akci Sto jarních kilometrů? Organizoval ji od roku 1957 ČSTV – turisté si do průkazek Buď fit zapisovali kolik nachodili nebo najeli kilometrů, od jara do hlavních prázdnin se musel splnit určitý limit v dané kategorii: 100 km platilo pro pěší výlety, jízdu na běžkách nebo na lodi bez motoru. Cyklisté měli ujet nejméně 250 km, pro motorové lodě bylo stanoveno 250 km + 50 km aktivně a pro motorová vozidla platilo 750 km + 50 km "aktivním přesunovým prostředkem". Za splnění limitu byl turista odměněn odznáčkem.

Sto jarních kilometrů přežilo i do dnešní doby, kdy dílčí akce od roku 1989 pořádají jednotlivé regionální organizace Klubu českých turistů. Zpravidla to bývá kolem prvního jarního dne, někdy pod hlavičkou "100 jarních kilometrů", jindy jako "vítání jara". Papírové průkazky jsou však již minulostí. Jestliže preferujete klidnou vycházku bez dalších davů turistů, využijete naše tipy „po stopách jarních pochodů“, které si můžete projít kdykoliv a svou stovku budete mít nasbíranou cobydup.
 

Nejstarší pochodové trasy na Moravě i v Čechách: Moravice, Prčice i Krakonošova 100

pochodBezkonkurenčně nejstarším dálkovým pochodem je Bezručova Moravice, který startuje už 16. dubna 2022. Trasy vždy vedou údolím řeky Moravice a okolím zámku Hradec nad Moravicí. Východiskem je Infocentrum v Hradci nad Moravicí, dále pokračuje trasa takto: Záviliší – Nad Záviliším – Kajlovec – Pod Paverákem – Bezručova vyhlídka – Lisztova vyhlídka – zámek Hradec nad Moravicí. Celkem ujdete 10 km.

Oblíbeným pochodem bývala i Borovská padesátka Kladským pomezím, ovšem termín letošního ročníku ještě nebyl stanoven. Trasy vždy vedou krásným a příjemným prostředím lesů Kladského pomezí a Orlických hor. Trasa na 25 km z roku 1970 vedla takto: Borová – Olešnice – Šerlišský Mlýn – Sedloňov – Polom – Lužany – Rzy – Borová.
 
pochodVíce než půl století dlouhou tradici má také Ústecká jarní padesátka, která se letos půjde 23. dubna již po šestapadesáté. Z tras si vyberou skalní turisté i pohodáři, v nabídce bývají obvykle trasy od 8 do 50 km. My jsme pro vás vybrali 26km Ústí do Telnice: Ústí nad Labem-Vilová ulička – Střížovický vrch – Střížovice – Všebořice – Pohoří – letiště Úžín – Chlumec – Vyhlídka U laviček – Chlumecká kaple – rozcestí Habartice – Adolfov – Zadní Telnice – Telnice.

Nejpopulárnější m pochodem je určitě Praha-Prčice, ten se letos koná 21. května. K jedné z oblíbených tras patří táborská: Tábor – Čekanice – Stoklasná Lhota – Chotoviny – Rzavá – Borotín – Střezimíř – Červený Újezd – Říkov – Víska – Staré Mitrovice – Přestavlky – Prčice. Celkem měří 30 km.

KrkonošeKrakonošova stovka letos uvítá pochodníky také již po šestapadesáté. Krásné trasy v Krkonošském národním parku se buď chodí pěšky anebo můžet ezkusit běh. My jsme vybrali „pětadvacítku“, která se dá absolvovat pěšky i na kole: VrchlabíŽalý  – Rovinka  – Třídomí  – Michlův Mlýn – Strážné, chata Ferra – Pod Jankovým kopcem  – Vrchlabí. Letošní ročník pochodu se z organizačních důvodů přesouvá až na podzim, konat se bude 23. až 24. září 2022.


velký javorníkV květnu se každoročně pořádá turistický pochod Palackého stezka, tento rok proběhe 51. ročník, a to  21. 5. 2022. Trasa vede po hřebenech předhůří Beskyd z Hodslavic na Velký Javorník. Cyklotrasa o délce 30 km vede těmito místy: Hodslavice – výletiště Zrzávka – Jehličná – hřeben Trojačka – Huštýn – sedlo pod Krátkou – Kamenárka rozcestí – Pod Huštýnem – nádraží ČD Hostašovice – Hodslavice. Cesta je sjízdná výhradně pro horská kola.
 

Pochoďáky středního věku: Žižkův štít, Český kras či Severní stopa

ZvičinaTradičním turistickým pochodem či cyklojízdou je akce O Žižkův štít. Trasy jsou vedeny tradičně severními a severovýchodními partiemi Hořicka, letos startuje 23. dubna 2022 už 50. ročník. Vybrali jsme pro vás předloňskou variantu cyklistické trasy na 55 km: Hořice – rozhledna Hořický chlum – Červená Třemešná – Miletínek – ZvičinaPecka – Šárovcova Lhota – Libín – Holovousy U Vagonu – cyklostezka Chodovice Hrachovec – Hořice. Kdo se na velkou trasu necítí, může se projet po kratší 35 km: HořiceMiletín – Třebihošť – Zvičina – Borek – Vidoň – Červená Třemešná – rozhledna Hořický chlum – Hořice.
 
pochodyTuristický pochod Loupežnickou pěšinou pěšky i na kole budou znát všichni milovníci Jizerských hor. Výchozištěm a zároveň cílem je Mníšek u Liberce, kde se letos 21. května koná 50. ročník této populární akce. Oblíbená je cyklotrasa na 25 km: Mníšek – cyklotrasa 3006 – Fojtka – Pod Javorovým vrchem – Závory – Gregorův kříž – HřebínekBílá kuchyně – Na Pilách – Mníšek.

Pochod Jarním Českým krasem letos vstupuje do sedmačtyřicátého ročníku. Uskuteční se 14. května, a na výběr budou jako vždy trasy od patnácti do padesáti kilometrů. Startem a cílem je obvykle Beroun (TJ Lokomotiva). Vyjděte si na špacír třeba po trase: Koněpruské jeskyně – Jelínkův most – NS Zlatý kůň – Tobolka – KodaTetín – Damil vrchol – Beroun. V nohách budete mít 20 km.

pochodPravidelným květnovým pochodem je také pochod Severní stopou, na který letos pochodníci vyjdou 21. května po čtyřiačtyřicáté. Východiskem je Dolní Poustevna, dále se jde přes Maxovu boudu – Horní Poustevnu – vrch Poustevník – Novou Vísku – kapl. na Markétě a Karlín. Na této pěší trase ujdete 20 km.
 
Posledním tipem této kategorii bude pochod Posázavím – Krajem protifašistického odboje, jehož 45. ročník by se konal letos (termín není znám). Výchozím místem je vždy Týnec nad Sázavou, pak trasa vede obcemi: Chářovice – Chrášťany – Václavice – Hrusice (u Benešova) – Týnec. Pěší trasa měří 16 km.
 

Populární benjamínci

štěchoviceNemají sice tak dlouhou historii jako jejich starší konkurenti, přesto si našly v kalendáři pochodů své stálé místo. Mezi také dálkové pochody patří například Krajem bitvy u Lipan, který by se koná většinou koncem května, letos by měl proběhnout čtyřicátý ročník, termín však ještě není znám. Na výběr bývá mnoho tras, vyzkoušet si můžete cyklistickou trasu na 42 km z roku 2020: Český Brod – rozc. Na Šembeře – Kozojedy – Jevany – Aldašín – Kostelec nad Černými lesy – Dobré Pole – Lipanská mohylaČeský Brod.

Jedním z nejmladších pochodů je Vzpomínka na Svatojánské proudy, letos by se měl konat 19. ročník (termín ještě není upřesněn). Jde o pohodový pochod krajem českých trampů Povltavskou stezkou ze Štěchovic do Třebenic. Stezka měří zhruba 8 km, jde se převážně po rovině nad kaňonem řeky Vltavy, kdy ještě za první republiky hučely Svatojánské proudy. Cestou minete legendární osadu Ztracenka a mnoho romantických míst.
Velký Javorník v Beskydech – pohleďte z rozhledny na na vrcholy Beskyd

Velký Javorník v Beskydech – pohleďte z rozhledny na na vrcholy Beskyd

Velký Javorník (918 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Veřovických vrchů, nejzápadnějšího předhůří Moravskoslezských Beskyd. Za dobré viditelnosti můžete z vrcholu dohlédnout až do Jeseníků, na Oderské vrchy či na Ostravsko.

Větrný mlýn Hodslavice

Větrný mlýn Hodslavice

Větrný mlýn holandského typu se nachází na návrší západně od obce Hodslavice. Mlýn pochází z roku 1864. Poslední mlynář mlel a šrotoval do roku 1931, kdy odstranil mlecí zařízení a v roce 1939 mlýn přestavil na obytnou budovu.

Bezručova vyhlídka v Hradci nad Moravicí

Bezručova vyhlídka v Hradci nad Moravicí

Bezručova vyhlídka se nachází v zámeckém parku, asi 2 km jižně od Bílé věže. Od zámku k ní vede modrá turistická značka. Vyhlídka je dřevěná, umístěná na 4 kamenných pilířích v nadmořské výšce 435 m n.m. Je vysoká 9 m a má 16 schodů.

Hřebínek v Jizerských horách

Hřebínek v Jizerských horách

Rozcestí Hřebínek leží na křižovatce pěti cest a patří k nejznámějším odpočinkovým místům Jizerek. Občerstvení i přístřeší za špatného počasí zde zajišťuje oblíbený bufet. Z Hřebínku lze pokračovat do Ferdinandova, na Bílou kuchyni, Pod Ptačí kupy, na Novou louku či po NS Černá Nisa.

Naučná stezka údolím říčky Šembery

Naučná stezka údolím říčky Šembery

Naučná stezka vede údolím říčky Šembery od pivovaru v Českém Brodě přes osadu Zahrady až k rozcestí Na Šembeře, kde následuje menší okruh balvanitým kaňonem Šembery k hradišti Staré zámky u Doubravčic a pozůstatkům hrádku Šember.

Rozhledna Žalý v Krkonoších

Rozhledna Žalý v Krkonoších

Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších je opět otevřena ve standardním letním provozu. Z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí, je krásný kruhový rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí. Přijďte pobejt! Čeká na vás atmosféra hor, dřeva a kachlových kamen.

Zámek Hradec nad Moravicí – zámek, který hrál po 700 let prim v dějinách českých zemí

Zámek Hradec nad Moravicí – zámek, který hrál po 700 let prim v dějinách českých zemí

Objekt, který i dnes nabídne atraktivní podívanou každému návštěvníkovi. Prohlídková trasa přepychově zařízenými salóny mj. připomíná i pobyty Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta.

Hrad Pecka – perla Podkrkonoší

Hrad Pecka – perla Podkrkonoší

Přijďte si prohlédnout perlu Podkrkonoší ležící uprostřed tohoto nádherného kraje, hrad se zajímavým názvem Pecka. Z hradní vyhlídky si tak můžete v plné kráse prohlédnout centrální masív Krkonoš se Sněžkou a Černou horou či nejvyšší bod regionu, vrch Zvičina (671 m n.m.).

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Zřícenina hradu Borotín – pravá hradní romantika

Zřícenina hradu Borotín – pravá hradní romantika

Zřícenina hradu Borotína se tyčí na vyvýšenině, obklopena ze tří stran vodami Zámeckého rybníka a rybníka Babince, asi 12 km severozápadně od Tábora. Zřícenina je považována za jednu z nejromantičtějších v Čechách. K dávným obyvatelům mohutného hradu se váže řada pověstí a tajuplných vyprávění.

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady.

Vrch Šerlich v Orlických horách

Vrch Šerlich v Orlických horách

Vrch Šerlich (1027 m) leží v hlavním hřebenu Orlických hor. Je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů Orlických hor. Původně zde stávala horská osada Schierlichhäuser, která vznikla koncem 17. století.

Vrchol Zvičina – nejkrásnější pohled na Krkonoše

Vrchol Zvičina – nejkrásnější pohled na Krkonoše

Majestátní vrchol Zvičiny s nadmořskou výškou 671 m.n.m. dominuje celému svému okolí. Na vrcholu kopce stojí barokní kostelík a turisty oblíbená Raisova chata s unikátní otočnou prosklenou věží.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Posázavská stezka – česká trempská klasika

Posázavská stezka – česká trempská klasika

Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu.

Miletínské modlitbičky – perníková pochoutka z Miletína

Miletínské modlitbičky – perníková pochoutka z Miletína

Řekne-li se jméno Miletín, většině lidí se vybaví rodiště autora Kytice Karla Jaromíra Erbena. Ale již druhým charakteristickým rysem Miletína jsou Erbenovy Miletínské modlitbičky, které zviditelňují toto městečko v kraji pod Zvičinou již od 19. století.

Bílá kuchyně v Jizerských horách

Bílá kuchyně v Jizerských horách

Mezi turisty a lyžaři velmi známá křižovatka pěších tras s přístřeškem pod Olivetskou horou. Její zvláštní jméno doposud není úplně přesvědčivě vysvětleno, patrně připomíná provizorní kuchyni lesních dělníků při sezónních pracích.

Bývalé Svatojánské proudy

Bývalé Svatojánské proudy

Vltavské údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, kde řeka asi na 7 km klesala o téměř 20 metrů a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal se zde tvořila peřeje, byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské.

Zámek Chotoviny

Zámek Chotoviny

Novorenesanční zámek poblíž Tábora zaujme nejen svým příjemný a sympatickým svou pohádkovou atmosférou a velkým dendrologicky vysoce ceněným parkem. V současné době je nepřístupný.

Další aktuality

Věda a historie není nuda: Česko versus Slovensko aneb co nás spojuje a rozděluje?

Společné slavnosti na Velké Javořině, Slovenská strela, Trojmezí u Hrčavy, horské hřebeny Javorníků a Bílých Karpat, stavby architekta Dušana Jurkoviče nebo řeka Morava u Slovanského hradiště v Mikulčicích: to je jen malý výběr z mozaiky míst a zážitků, které nás spojují se Slovenskem.
Letní sporty

Sedm zimních procházek se psy nebo kočárky (anebo s oběma)

Určitě máte svá oblíbená místa pro výlety s kočárkem nebo i se psem. Vybrali jsme zpevněné či asfaltové cesty pro kočárkové rodiny, stráně a louky, kde se vaši čtyřnozí přátelé volně proběhnou. Přidejte k našemu seznamu další zajímavosti a trasy.
Letní sporty

100 tipů na cyklovýlety – nenáročné projížďky i dálkové cyklotrasy

Poznáváte rádi krajinu, různé zajímavosti a přírodu ze sedla kola? Ideální je zamířit na kole mimo město a užít si nerušenou vyjížďku. Využijte příznivé počasí a naplánujte si hezký cyklovýlet. Máme pro vás tipy na nenáročné projížďky okolo vodních toků, krásnou přírodou nebo náročnějším terénem po singltrekových stezkách. Stačí se jen vyhoupnout do sedla a užít si radost z pohybu.
Letní sporty

Tradice: objevte tajemství, příběhy a historii hraničních kamenů

Na horských svazích a hřebenech, v hlubokých údolích, v korytech potoků i řek, na březích jezer i mokřadů: tam všude najdete historické hraniční kameny, němé svědky historie naší země. Lemují jenom hranice České republiky nebo vytyčují i jiné hranice? Jaké příběhy skrývají, kolik jich je a kde najdete ty nejzajímavější?
Letní sporty