Česko ve filmu: vydejte se po stopách slavných režisérů a jejich příběhů

Řadu skvělých režisérů najdete na Kudy z nudy také v přehledu českých nej a dalších článcích: to je například Jiří Menzel, Miloš Forman, Karel Zeman (v Praze můžete navštívit Muzeum Karla Zemana) či Jan Švankmajer, Karel Kachyňa a Václav Marhoul.

Nezapomněli jsme ani na režiséra Oldřicha Lipského. Jeho filmy a také herecké umění jeho bratra Lubomíra Lipského připomíná Síň Lipských v jejich rodném Pelhřimově.
 

Jan Svěrák: Kolja, Obecná škola a Tmavomodrý svět

Nejúspěšnější český režisér současnosti, jehož filmy trhají divácké rekordy a sbírají jednu cenu za druhou, to je Jan Svěrák (*1964), syn Zdeňka Svěráka. Jeho největším hitem se stal Kolja, film, který získal šest Českých lvů, Oscara a byl zvolen Nejlepším filmem porevoluční kinematografie.

Právě za Kolju se Jan Svěrák společně s Jiřím Menzelem, za Ostře sledované vlaky, Jánem Kadárem a Elmarem Klosem za Obchod na korze a Milošem Formanem za film Amadeus zařadil mezi české držitele Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Mezi úspěšné Svěrákovy filmy patří také snímky Tmavomodrý svět, Vratné láhve, Jízda, Akumulátor I., Kuky se vrací, Tři bratři a Po strništi bos, který je volným pokračováním Obecné školy.

Zajímavost: Křestní jméno Jan dostal na počest Jana Wericha, narodil se totiž v den jeho 60. narozenin. Na zámku v Čechách pod Kosířem navštivte Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových.
 

Jan Hřebejk: Šakalí léta, Pelíšky a Pupendo

Historicky prvním držitelem Českého lva za nejlepší film byl režisér Jan Hřebejk (*1964), který v roce 1993 cenu získal za svůj debut Šakalí léta. Obrovským filmovým hitem se staly i Pelíšky: ty sice v hlavní kategorii Českého lva nezískaly, zato přinesly cenu hlavnímu herci Jiřímu Kodetovi, na Československé filmové databázi se s 91 % řadí k nejlépe hodnoceným českým filmům a staly se součástí televizního programu českých Vánoc. Mezi další úspěšné Hřebejkovy filmy patří tragikomedie z období Protektorátu Musíme si pomáhat, oceněná dalším Českým lvem, Pupendo a snímek Horem pádem. Pro televizi Hřebejk natočil několik dílů detektivních seriálů, například Místo zločinu České Budějovice, Místo zločinu Plzeň a Místo zločinu Ostrava.

Zajímavost: Dvorní scénárista Jana Hřebejka je Petr Jarchovský, spolužák z Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici v Praze.
 

Vladimír Michálek: Amerika, Zapomenuté světlo a Je třeba zabít Sekala

Režisér Vladimír Michálek (*1956) debutoval v roce 1994 filmem Amerika, adaptací románu Franze Kafky natočené podle stejnojmenné hry Studia Ypsilon. Jiří Lábus tehdy získal Českého lva za vedlejší roli, podobně jako o dva roky později herci Boleslav Polívka a Veronika Žilková za další Michálkův film, Zapomenuté světlo a příběh o venkovském knězi, který se snaží zachránit chátrající kostel a život mladé matce několika dětí. Dosud nejúspěšnějším Michálkovým snímkem bylo drama Je třeba zabít Sekala, jeden z nejlepších českých filmů posledních desetiletí, které získalo deset Českých lvů. Natočil také několik dílů televizních seriálů Mamon a Dáma a král.

Zajímavost: Roli sluncem rozpálené hanácké vesnice ve filmu Je třeba zabít Sekala si zahrál jihočeský Varvažov, obec nedaleko Zvíkovského Podhradí a vodní nádrže Orlík.
 

Zdeněk Troška: Slunce, seno… a Kameňáky

Klasická pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, několik Kameňáků, Babovřesky, a také legendární trilogie Slunce, seno…, známá nejen hláškami, ale i skvělým obsazením v čele s Helenou Růžičkovou: to všechno jsou filmy režiséra a scénáristy Zdeňka Trošky (*1953). V jeho filmech se kromě herců objevila spousta „obyčejných“ lidí, kteří s herectvím žádnou zkušenost neměli, ale třeba také Karel Gott. Troška debutoval na začátku osmdesátých let dětským celovečerním snímkem Bota jménem Melichar, z jeho pohádek se do diváckého povědomí zapsala zejména Princezna ze mlejna, s Kudy z nudy se můžete vydat na výlet za pohádkou Zakleté pírko.

Zajímavost: Troška natočil také výpravné historicko-romantické drama Andělská tvář podle knihy Hany Marie Körnerové. Film sice získal dva České lvy, ale u diváků zcela propadl.
 

Marie Poledňáková: Jak vytrhnout velrybě stoličku a S tebou mě baví svět

Kdyby se Marie Poledňáková (1941–2022) nerozvedla a nezůstala na všechno sama s malým synem, možná by nikdy nevznikly skvělé filmové komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny v hlavní roli s talentovaným Tomášem Holým; inspirovala se totiž vlastními zážitky. Jen o pár let později rozesmál diváky legendární snímek S tebou mě baví svět. Víte, že v divácké anketě, konané ke stému výročí české kinematografie, zvítězil jako nejúspěšnější česká komedie 20. století?

Zajímavost: Scéna z filmu S tebou mě baví svět, v níž Jana Šulcová sjíždí po haldě uhlí, se točila na dvou různých místech: začínalo se ve skutečné horské filmové chatě v Krkonoších, kde bylo opravdové propadlo, a končilo se v kotelně v Lánově.
 

Vojtěch Jasný: Až přijde kocour a Všichni dobří rodáci

Představitelem takzvané Nové vlny v československé kinematografii šedesátých let byl podobně jako režiséři Miloš Forman, Jan Němec (Démanty noci, O slavnosti a hostech) a Ivan Passer (Intimní osvětlení) také Vojtěch Jasný (1925–2019). Jeho nejúspěšnější filmy byly Až přijde kocour, Touha a trezorový snímek Všichni dobří rodáci z roku 1968. Po okupaci Československa v srpnu 1968 Jasný emigroval. V zahraničí natočil několik desítek dalších filmů a jako vysokoškolský pedagog na univerzitách ve Vídni, Salcburku, Mnichově a New Yorku vychoval řadu budoucích úspěšných filmařů.

Zajímavost: Děj filmu Všichni dobří rodáci se sice odehrává v režisérově rodišti, v obci Kelč na pomezí Valašska a Hané, převážnou část ale Jasný natočil v Bystrém na Českomoravském pomezí.
 

František Vláčil: Markéta Lazarová, Údolí včel a Adelheid

V roce 1924, tedy ve stejném roce jako Karel Kachyňa, se narodil i režisér František Vláčil (1924–1999). Pocházel z důstojnické rodiny velitele pluku a bývalého legionáře z Ruska a ve svých režijních počinech se zaměřoval na vážnější témata. Často adaptoval díla ceněných českých literátů, a právě jeho filmy Marketa Lazarová, natočený podle stejnojmenné knihy Vladislava Vančury, a Údolí včel podle námětů spisovatele Vladimíra Körnera filmoví odborníci řadí k vrcholným dílům české kinematografie. Film Markéta Lazarová byl dokonce v anketě kritiků prohlášen za nejvýznamnější film století. Na MFF Karlovy Vary byl František Vláčil oceněn za přínos světové kinematografii.

Zajímavost: Režisér František Vláčil si v několika filmech zahrál muže zdecimované alkoholem; s touto závislostí bojoval i v reálném životě. V této roli ho můžete vidět třeba ve filmu Jiřího Menzela Slavnosti sněženek. Anebo se chcete podívat do míst, kde v roce 1967 natáčel Údolí včel? Pak se vydejte do jihočeského Kuklova!
 

Tip pro milovníky filmů

Nenašli jste v seznamu nejlepších tuzemských režisérů na Kudy z nudy své oblíbence? Podívejte se také do přehledu režisérů, kteří za své filmy získali prestižní filmovou cenu Český lev.

Milujete filmová místa, slavné kulisy a příběhy, které se z plátna přenesly do skutečného světa? Vydejte se na pohodlný výlet za místy, kde se natáčely oblíbené české i zahraniční filmy a pohádky. Čekají vás malebné zámky, historická města, romantické hrady i krajiny, které poznáte z filmových scén – a k tomu spousta inspirace na výlet plný atmosféry.