Nejen za leskem Diamantových skal do Adršpachu
Milovníci pohádek určitě vědí, že
skalní město Adršpach je hlavním dějištěm pohádky
Třetí princ (1982). Pohádka podle Karla Jaromíra Erbena vypráví o dvojici princů Země lva, kteří se postupně vydávají do Diamantových skal hledat tajemnou princeznu. Tam také zmizel jejich starší bratr, třetí princ. Určitě si vzpomenete také na
drahokamy, kterých bylo v pohádce tucty. Ještě dnes, 38 let od natáčení se ve skalách dají najít pohádkové diamanty, které zde filmaři zanechali. Pohltí i vás šílenství Diamantových skal?
Diamantovou cestičku najdete na souřadnicích 50.60986N, 16.115997E. Až tu budete mezi prsty prosívat písek, nenechte se příliš zaslepit. V bludišti skal je snadné se ztratit, zůstal by tu po vás jen zvuk tepajícího srdce...
V pohádce se objevují i další místa:
Velký vodopád,
pískovna s jezírkem, kde princové potkají kupce, skalní
věž Carabus (zde byl bratrův meč ve skalách) na zeleném okruhu
Adršpašskými skalami, nebo
Golem a Hláska v
Teplických skalách.
Adršpašsko-
Teplické skalní město si zahrálo i v mnoha dalších pohádkách. Například málokdo si spojí, že se objevilo v pohádce
Princ a Večernice (1978). Skalním městem nese princ Velen starého žebráka-lupiče na zádech a poté pospíchá k Večernici přes
jezírko.
Zatopená pískovna si zahrála i v dalších pohádkách:
O živej vodě (1987),
Z pekla štěstí 2 (2001) nebo
Peklo s princeznou (2009).
F. L. Věk, Řád a Ďáblova lest v Broumově
Filmaře na Královéhradecku láká i rozsáhlý
benediktinský klášter v Broumově. V jeho celách se schovával zběh ve filmu
Řád (1994) s Markem Vašutem Janem Třískou a Janou Preissovou v hlavních rolích. Ztichlými klášterními chodbami se tiše šoural i otec Toderik v kriminálním dramatu
Ďáblova lest (2008). Ve zdejším kostele také mniši zpívali ranní modlitbu.
Zapomenout nemůžeme ani na ikonického
F. L. Věka (1971), který je se zdejším krajem pevně svázán. Malý František, rodák z
Dobrušky, je dán na studia k benediktinům. Místo jeho učení představuje opět
Broumovský klášter.
Dobruška, Babiččino údolí a Památník bitvy na Chlumu
U
seriálu F. L. Věk (1971) ještě chvíli zůstaneme – černobílý seriál ze začátku sedmdesátých let je věnován českému vlastenci, národnímu buditeli, spisovateli a skladateli, z doby národního obrození, tedy z přelomu 18. a 19. století. Literární postava Aloise Jiráska vychází ze skutečné historické osobnosti, dobrušského rodáka, Františka Vladislava Heka (1769 – 1847). V
Dobrušce najdete jeho
rodný domek s expozicí
kupeckého krámku s dominantními váhami v podobě dvou mořských panen. Ty skutečně pocházejí z Hekova majetku a objevily se i při natáčení televizního seriálu F. L. Věk. Mimo Dobrušky a Broumova se seriálový F. L. Věk objeví i v zámeckém parku
Nového Města nad Metují nebo v Machově.
Dalším klenotem české kinematografie je
Babička. Poprvé (se zvukem) byla zfilmována ještě černobíle roku 1940, my si připomeneme novější verzi barevnou (1971) s Libuší Šafránkovou, Mílou Myslíkovou nebo Květou Fialovou. Filmové putování nás zavede do
Babiččina údolí, k romantické chalupě
Staré bělidlo k babiččině rodině, na
splav za Viktorkou nebo k
Rudrovu mlýnu, kde žila Barunčina kamarádka Manča. Dalšími místy natáčení bylo
Nové Město nad Metují a
Jaroměř, když babička vzpomíná na svého Jiřího a v neposlední řadě Havlovice se scénou, kde Barunka s babičkou přihlížejí odvodu Jakuba na vojnu.
Velmi úspěšným černobílým seriálem jsou
Sňatky z rozumu (1968), na motivy románu Vladimíra Neffa, který začíná v roce 1859 a končí otevřením
Národního divadla v roce 1881. Jednou z dějových linek je život dvou děvčat Hany a Bětuše s despotickým otcem zemským radou Váchou v
Hradci Králové. Ten jim neustále vyčítá, že jsou staré, a ještě se nevdaly. Když si Hana najde ženicha, hraběte Tongráze, jejich štěstí nemá dlouhého trvání, neboť voják padne v
bitvě u Hradce (u Sadové, na Chlumu) 1866. V seriálu se objeví místa krvavého masakru, dnes
Památník bitvy na Chlumu u obce Všestary.
Víte, že... aneb tipy na další místa spojená s filmem
Pozornosti filmařů neušel ani Hradec Králové. Natáčel se zde například historický film Sarajevo (2014), kdy hradecké ulice a náměstí posloužily jako Sarajevo z roku 1914. Tématem snímku v rakouské produkci bylo, jak jinak, dění kolem atentátu na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Dalším historickým snímkem byl česko-německý film Odplata (2016), který mapuje události jedné rodiny na konci 2. světové války a po jejím skončení, tedy mezi lety 1945–1948. 
Romantický zámek Hrádek u Nechanic si „zahrál“ v mnoha filmech a pohádkách, například v Princi a Večernici (1978). Jeho komnatami se procházel dokonce i Johnny Depp! Šarmantní herec točil ve zdejším Zlatém sále velkofilm Z pekla (2001) o Jacku Rozparovači a rozkošný zámek se zalíbil i Janu Svěrákovi pro válečný film Tmavomodrý svět (2001). Jeho okolí se proměnilo v anglické cvičiště, kde se čeští piloti připravovali na bojové operace. Britsky dekadentní vzhled, velmi zachovalé historické interiéry, ale i velká romantická zahrada, to vše se hodilo do epizody belgického seriálu Komisař Maigret s názvem Maigret a lepší lidé (2000). Hlavní roli si zahrál francouzský herec Bruno Cremer. -
Velmi oblíbeným filmovacím místem je pevnost Josefov – bez větších úprav a rekvizit se zde dodnes dají natáčet historické filmy a seriály. Jedním z nich je snímek Musíme si pomáhat (2000). Film místy vychází ze skutečných příběhů, které se odehrály během protektorátu. Hlavní hrdinové filmu bydleli v Jungmannově ulici. Nemocnice, kde si Čížek nechal udělat test plodnosti, kdysi opravdu sloužila jako zdravotnické zařízení a najdete ji v ulici s příznačným názvem Nemocniční. Vila filmové rodiny Wienerů, kterou nacisté poslali do koncentračního tábora, je ve skutečnosti mateřskou školou na Lužické ulici. Ve snímku se objevil i místní kostel Nanebevstoupení Páně. A závěrečná scéna, kdy Čížek vozí ruinami kočárek? Ta se natáčela na Cukrovarské ulici ve Smiřicích.
Silně zapůsobí i film Hitler: vzestup zla (2003), kde v dělostřeleckých kasárnách v Josefově hledá velitel nejlepšího střelce. Řada záběrů pochází také z Duškovy ulice při pokusu o neúspěšný puč. Dramatický příběh postihující klima nacistického Německa I ve smrti sami (2004) se celý odehrává v josefovských ulicích, především u domu na adrese Zdeňka Němečka 178, kde pobývali hlavní představitelé filmu. Detektivní komedie Wilsonov (2015) odehrávající se ve stejnojmenném městě na přelomu let 1918 – 1919 se natáčela také v Josefově. V hlavních rolích zazářili Vojtěch Dyk, Jiří Macháček, nebo Táňa Pauhofová. 
Příznivce detektivního žánru potěšíme vzpomínkou na film Smrt talentovaného ševce (1982) s Jiřím Kodetem představujícího kapitána Exnera vyšetřujícího smrt naivního malíře na zámku Opočno, ve filmu se mihne i restaurace Peklo, turistická cesta mezi Peklem a Novým Městem nad Metují či most v ulici Švamberská, Trčkovo náměstí a vlakové nádraží v Opočně. - Případ mrtvých spolužáků (1976) zavede milovníky filmu do Náchoda, a to k místnímu zámku, na Masarykovo náměstí, radnici nebo do Muzea Náchodska, jehož schodiště v přízemí představovalo recepci a schodiště luxusního hotelu.
Kdo má rád historické nebo válečné filmy, vzpomene si na Dny zrady (1973). Místem, kde voják stojí u pevnosti na hlídce, je pevnost Dobrošov. - Filmový příběh Městem chodí Mikuláš (1992), který se odehrává v nemocnici malého města a vypráví o malém uličníkovi přezdívanému Lže a krade, který slíbí své malé „spolupacientce“, že přivede do jejich pokoje Mikuláše. Ve filmu se objevuje klášter Benediktinů v Polici nad Metují.
- V areálu Vily Čerych v České Skalici na Náchodsku se natáčel snímek Odcházení (2010) v režii Václava Havla.