V hlavní roli Krkonoše
Režisérka
Marie Poledňáková po letech vzpomínala, že tehdy v roce 1977 chtěla natočit něžný, křehký a
dojemný příběh, ale právě talent a herecký výkon devítiletého
Tomáše Holého udělaly z filmu komedii, na kterou se nezapomíná. Povedla se natolik, že se dokonce umístila na sedmém místě
v žebříčku
nejúspěšnějších českých komedií století. Zatímco městské záběry včetně Vaškova domu a školy se natáčely na
pražském sídlišti Petřiny, za zimou se filmaři museli vydat do
Krkonoš. Znalci hned poznali, že se vláček
zasněženou krajinou neprodírá po
ozubnicové dráze z
Tanvaldu do
Harrachova, ale po trati, která vede do hor od
Jilemnice. Železniční viadukt byste našli v Dolní Dušnici
za zastávkou Jablonec nad Jizerou – Hradsko, vlakové nádraží stojí v
Rokytnici nad Jizerou a
chatu Sněhurka si zahrál dnešní tříhvězdičkový
hotel Olympie ve
Svatém Petru ve
Špindlerově Mlýně. Ten se od dob natáčení dost změnil a jen tak od oka byste ho zřejmě nepoznali.
Téměř stejná zato zůstala
chata, kde sloužil Vaškův tatínek horolezec Luboš coby náčelník Horské služby. Sice se leckde dočtete, že
chata Dias opravdu bývala stanicí Horské služby, ale není to pravda. V domě bydlel její člen a také tu bývala ohlašovna, ovšem skutečná stanice tu nikdy nesídlila. Ve filmu se samozřejmě objeví i krkonošské svahy a sjezdovky, lesy, potoky i
Martinova bouda, kde nakonec tráví táta, máma a Vašek zimní prázdniny ve třech. Na jejím webu se dočtete nejen to, že tudy v roce 1913 vedl
slavný závod s tragickým koncem, při kterém zahynuli
Hanč s Vrbatou, ale také, že tu strávila rané dětství
světoznámá tenistka Martina Navrátilová, pojmenovaná právě po Martinově boudě.
Šumava a Jezevčí skála
O pouhý rok později si Tomáše Holého vypůjčil
režisér Václav Gajer pro
film Pod Jezevčí skálou, jenž diváky zavedl pro změnu na
Šumavu. Původně mělo zůstat u jednoho snímku, ale protože si získal lidi jak u nás, tak v Německu, natočily se ještě další dva díly –
Na pytlácké stezce (1979) a
Za trnkovým keřem (1980).
Malostranské náměstí a
Nuselský most v
Praze poznají všichni, nejinak je tomu s hájenkou. Pro ni totiž filmaři vybrali
jednu z nejslavnějších šumavských chalup, roubenku se zvoničkou krytou šindelem. Říká se jí
Klostermannův dům a když pojedete do
Srní směrem od
Sušice, nemůžete ji přehlédnout, stojí jen kousek od silnice hned na začátku obce. Ve filmu se objeví také
Churáňov a
Strunzova pila, která stojí při cestě z
Kvildy na
Bučinu. Dobře ji uvidíte například při
výletu k
pramenům Vltavy.
Dětské komedie do třetice: Krakonoš a lyžníci
O těžkém životě chudých sklářů, novodobém
Krakonošovi a zcela novém vynálezu v podobě čerchmantských prkének řečených ski vypráví půvabný dětský
film Krakonoš a lyžníci. Ze všech uvedených snímků je nejmladší,
režisérka Věra Plívová-Šimková jej natočila v roce 1980. Co o něm víme? Že se natáčel tři měsíce na zasněžených
krkonošských svazích a v
Jizerských horách, že ve štábu působil jako pomocný režisér Zdeněk Troška a že přímo při natáčení zemřel na infarkt herec Václav Lohniský. Víme i to, že jako kulisa posloužila filmařům část
Rokytnice nad Jizerou zvaná
Rokytno včetně půvabné kapličky a chaty Horské služby na
Dvoračkách, zatímco sklárnu si zahrála skutečná sklářská huť z roku 1866, dnešní
penzion Sklárna v Jizerce. Ve filmu se objeví také
Roprachtice, kde byste našli třeba Trumpetrovu hospodu, kostel nebo stolařství mistra Vichra, zatímco
stará škola stojí v
Pasekách nad Jizerou v části obce zvané
Makov.