!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > České značky: České dráhy
České značky: České dráhy
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

České značky: České dráhy

  • Vydáno24. června 2021
Zajímavé tratě a železniční muzea, nostalgické jízdy s párou nebo akce, kam vás dopraví speciální vlaky patří k osvědčeným tipům portálu Kudy z nudy. Za většinou z nich stojí České dráhy, jedna z největších evropských železničních společností. Pojďte se s námi podívat na to, jak vznikla, na pár významných okamžiků její více než stoleté historie a také na nejrůznější místa, která stojí za vidění a často i zevrubné prozkoumání.
Když nemáte Ťapku, jako Ivan Trojan v našem novém spotu v roli nimroda, spolehněte se raději na apku Můj vlak. Ta vám pomůže vyhnout se frontám při nákupu jízdenky, nebo pohodlně najít nástupiště.
Malý historický paradox? České dráhy (ČD) jsou hrdým nositelem historie železniční dopravy na území našeho státu a odkazu našich předků, přesto o jejich vzniku neexistuje žádný záznam, výnos či zákon. Obecně se proto uvádí, že společnost vznikla ve stejný den jako Československo, tedy 28. října 1918. Současně ČD převzaly téměř celou železniční síť c. k. Státních drah a Maďarských státních drah, respektive ty části, které se nacházely na území nově založeného Československa.
 

Dvě lokomotivy, které dělí sto let



V pátek 20. prosince 1918 za sychravého počasí přijel po třinácté hodině do železniční stanice Horní Dvořiště zvláštní vlak, jímž se do vlasti vracel T. G. Masaryk. První kroky na československém území tak první prezident udělal po nástupišti tamního nádraží. Do Prahy Masarykův vlak dovezla lokomotiva řady 310, mezi fanoušky železnice známá pod přezdívkou Hrboun. Dochovala se jako exponát Národního technického muzea a je jedním z hlavních exponátů dopravní haly muzea v Praze na Letné.

V roce 2018 u příležitosti oslav 100 let republiky a také stého výročí vzniku Českých drah představily Agentura CzechTourism a České dráhy lokomotivu 380.004 v neobvyklém designu národních barev, která propaguje Českou republiku u nás i v zahraničí. Lokomotivy řady 380 totiž můžete denně vídat v čele expresů z Prahy do Bratislavy a Budapešti, z Prahy do Lince, z Bohumína do Budapešti nebo z Bohumína do Vídně.
 

Vlakem nebo autem?



Zatímco dnes je cestování vlakem samozřejmost, za první republiky to bylo složitější: železnice tehdy byla v podstatě jediná možnost veřejné dopravy. V té době v Československu existovalo přibližně 3,5 tisíce osobních vozů (oproti dnešním přibližně 5,5 milionům), jeden tak připadal na více než 3500 obyvatel. Nákladních automobilů jezdilo kolem dvou tisíc, podobný počet byl motocyklů a tříkolek.

Mimo státem ovládanou společnost chvíli fungovaly ještě velké soukromé železniční společnosti – v roce 1923 byly zestátněny Ústeckoteplická dráha a Buštěhradská dráha, o dva roky později pak vyšel zákon, kterým se zestátnilo a začlenilo do sítě ČSD bezmála padesát místních drah. Do roku 1945 existovala i soukromá Košickobohumínská dráha.

Soukromí dopravci se na železnici mohli vrátit až po změně režimu. Dnes soukromé společnosti zajišťují dopravu například na Jindřichohradeckých úzkokolejkách, na tratích Sokolov – Klingenthal, Trutnov – Svoboda nad Úpou, Milovice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem či Šumperk – Kouty nad Desnou /Sobotín.
 

Salonní vůz prezidentů a železniční muzea



Prezident Masaryk cestoval vlakem velmi často, známý je i salonní vůz Aza 080, který v roce 1930 dostal jako dar k 80. narozeninám, a který později využívali i další českoslovenští prezidenti včetně Beneše, Háchy, Havla a Klause. Vagon pana prezidenta navrhl architekt Josef Jonáš. Stěny jsou obloženy dřevem z australské třešně, do níž je vložena řezba z pařeného dřeva hrušky. Vůz má dvojitá okna, vodovod a nezávislé teplovodní vytápění, dokáže jet rychlostí 140 km/hod.

V současné době je salonní vůz ve sbírce Železničního muzea ČD v Lužné u Rakovníka, kde stojí i slavná lokomotiva Albatros, ale používá se jen při mimořádných příležitostech. V roce 1999 například doprovázel vánoční strom, který věnovala Česká republika Vatikánu.
 

Železniční muzeum ČD v Lužné u Rakovníka



Do Železničního muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka se můžete vypravit každý rok od dubna do října; k vidění je tu největší sbírka parních lokomotiv na našem území, z nichž některé pamatují ještě období Rakouska-Uherska. Kromě nich jsou vystaveny také historické motoráčky, dieselové či elektrické lokomotivy, dobové osobní a nákladní vozy a spousta dalších zajímavých exponátů ze železničního provozu.

Součástí expozice je interaktivní exponát parní lokomotivy 310.127 s přezdívkou Kafemlejnek, který rozhodně ocení děti. Na rozdíl od většiny ostatních vystavených kousků si ho totiž mohou prolézt a osahat, a to včetně kabiny s řadou ovládacích prvků. V areálu je také vybudovaná krátká trať, po které jezdí skutečná mašinka s opravdovými vagónky, jen v menším provedení. Jezdí pomalu (ovšem pro radost malých cestujících její rychlost bohatě stačí) a na její provoz dohlíží odborný personál.

Železniční muzeum ČD najdete poblíž stanice Lužná u Rakovníka a je snadno dostupné vlakem. Jeho návštěvu lze spojit s cestou do křivoklátských lesů, Rakovníka a dalších zajímavých míst v okolí.
 

Cestování kdysi a nyní



Zajímají vás statistiky? V roce 1921 využilo služeb Československých drah 174 milionů lidí, kteří ujeli skoro 6,5 miliardy kilometrů. To představovalo přibližně 13 cest a přibližně 475 kilometrů ujetých vlaky na každého občana mladého státu. Nicméně i cestování v „dřevěné“ 3. třídě bylo při běžných platech luxusem. Při průměrné mzdě kolem 200 až 300 korun měsíčně (úředník si vydělal 300 až 500 korun) stála jízdenka rychlíkem z Prahy do Brna 75 korun. Za průměrnou mzdu tak bylo možné pořídit přibližně jen tři až čtyři cesty mezi oběma městy.

K pilotním projektům Československých drah patřilo v prvních letech dobudovat spojení se Slovenskem a zdvoukolejnění trati Praha–Brno. To se však částečně podařilo až po druhé světové válce. Jen pro srovnání, v roce 1921 jezdily mezi Prahou a Brnem čtyři rychlíky a cesta trvala až pět a půl hodiny. Dnes lze z Prahy do Brna cestovat po dvou tratích až 32 spoji a cesta trvá 2,5 hodiny.

Lépe na tom nebyli ani cestující z Prahy do Benešova, kam jezdilo jen devět osobních vlaků v pracovních dnech a několik posilových víkendových vlaků, cesta trvala dvě hodiny. Dnes tím směrem z Prahy v pracovní dny vyjíždí 64 regionálních spojů a cesta jim trvá hodinu.

10 zajímavostí Českých drah a železničních tratí

  • České dráhy patří k největším tuzemským zaměstnavatelům. V roce 2020 ve společnosti pracovalo 3798 strojvedoucích. O bezpečnost, pohodlí a informovanost cestujících se na pozicích vlakvedoucích, průvodčích, osobních pokladníků, informátorů a dalších staralo více než 4500 zaměstnanců. O techniku pečovalo 2800 zaměstnanců, mezi nimi 130 nových mechaniků a elektrotechniků, celkem pak ČD přijaly 1067 nových zaměstnanců. Porovnejte tato čísla s údajem o počtu zaměstnanců z nedávné doby: například v roce 1989 České dráhy zaměstnávaly 182 669 osob.
  • V roce 2018 ČD přepravily 179,2 milionu cestujících, kteří ujeli 8225 milionů kilometrů, v roce 2019 to bylo 182,1 milionu cestujících a 8685 milionů kilometrů. V roce 2020 došlo k poklesu na 117,7 milionu cestujících, důvodem byla koronavirová krize.
  • České dráhy spravují depozitář v Olomouci, kde je například uložena nejstarší provozuschopná parní lokomotiva na našem území Kocúr 314.303 z roku 1898, rychlíková krasavice Rosnička 464.202 z roku 1956, motorový těžkotonážník Sergej z roku 1973, motoráček Kredenc M 262.018 z roku 1950, elektrická Bobina E 499.085 z roku 1958 a další zajímavé motorové lokomotivy a vozy. Depozitář je přístupný několikrát do roka během různých příležitostí a slavností, jejichž součástí bývají zvláštní jízdy vlaků v okolí Olomouce.
  • Další lokomotivy, salonní, osobní i motorové vozy, elektrické a motorové lokomotivy, historické drezíny a další stroje několika rozchodů a nejrůznějších typů, které často ještě nedávno sloužily v pravidelném provozu u Českých drah, jsou k vidění v Železničním depozitáři Národního technického muzeaChomutově. Otevřený bývá od dubna do října.
  • Podrobně se s historickými milníky Českých drah můžete seznámit díky projektu 100 let spolu; najdete jej v dolní liště na hlavním webu společnosti.
  • Jeden z opravdových unikátů naší železnice se nachází v Jizerských horách, konkrétně mezi Tanvaldem a Kořenovem. Řeč je o ozubnicové železnici, která zdolává největší převýšení v České republice. Sklon stoupání v nejstrmějších úsecích dosahuje až 58 promile.
  • Mysleli jste si, že rozlohou největší nádraží v Česku je pražské Hlavní nádraží? Kdepak, ještě větší je odstavné nádraží Praha-jih v Michli, nedaleko Jižní spojky. Slouží především pro parkování, údržbu a čištění vlaků.
  • Nejvýše položená železniční stanice u nás je Kubova Huť kousek od Vimperku. Leží v nadmořské výšce 995 metrů nad mořem a jen o kousek dál najdeme nejvýše položené místo na tuzemské železnici vůbec. Je jen o dva metry výš než stanice na Kubově Huti.
  • Naopak nejníže položenou železniční stanicí u nás je Dolní Žleb. Nachází se jen pár metrů od břehu Labe v nadmořské výšce 127 metrů nad mořem na trati spojující nedaleký Děčín s Německem.
  • Nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě, je 41 metrů vysoký železniční viadukt Žampach. Vede přes něj trať Posázavského Pacifiku mezi stanicemi Jílové u Prahy a Luka pod Medníkem.
Když někdo miluje železnici…

Když někdo miluje železnici…

Že jsou vlaky poezie, to ví dnes už každý. Nic na tom nezmění ani to, že modrá armáda už dnes není co dřív. Když je milujete, není totiž co řešit. Nepomůžete si. Mašinky mají svoje kouzlo, a když mu jednou propadnete, tak už je to na celý život a nikdo s tím nic nenadělá. Pojďte se s námi podívat na deset míst, která mají se železnicemi něco společného a kde se s nimi můžete nejen setkat, ale kde se jich můžete třeba i dotknout vlastníma rukama a seznámit se s nimi jinak než jako pasažéři.

7 věcí, které nevíte o… Evropském roku železnic a železničních kuriozitách

7 věcí, které nevíte o… Evropském roku železnic a železničních kuriozitách

Hádejte: který druh dopravy patří k nejbezpečnějším, zároveň je šetrný k životnímu prostředí a odborníci mu prorokují významnou úlohu v budoucnosti? Je to železnice, a právě na její podporu byl rok 2021 vyhlášen Evropským rokem železnic. Proč právě letos? Čeká nás totiž několik důležitých výročí, například 175 let od historicky prvního železničního spojení mezi dvěma hlavními městy Evropské unie z Paříže do Bruselu a také dvě výročí moderních vysokorychlostních vlaků, 40 let TGV a 30 let ICE.

#světovéČesko a Mladějovská průmyslová dráha: výlety úzkokolejkou do starých dolů

#světovéČesko a Mladějovská průmyslová dráha: výlety úzkokolejkou do starých dolů

Mladějovská průmyslová dráha je mezi technickými památkami skutečná legenda. Máme štěstí, že se po ní dodnes můžeme svézt, a to výletním vlakem taženým vzácnou parní lokomotivou, která po úzkokolejce jezdila už v době jejího vzniku před více než sto lety a byla také svědkem ukončení pravidelného průmyslového provozu. Nebýt spousty náhod, dnes by už neexistovala.

Ozubnicová železnice Tanvald-Desná-Kořenov-Harrachov-Szklarska Poręba

Ozubnicová železnice Tanvald-Desná-Kořenov-Harrachov-Szklarska Poręba

Jediná ozubnicová železnice České republiky představuje jedinečnou kulturní a technickou památku. Jizerskohorsko-krkonošská železniční trať je nejstrmější a jediná normálně rozchodná ozubnicová železnice v České republice. Pomocí ozubnice Abtova systému vlak vyšplhá na pouhých 7 km o 235 metrů výše.

Elinka – nostalgické jízdy historickým vláčkem

Elinka – nostalgické jízdy historickým vláčkem

Železniční trať Tábor-Bechyně je nejstarší meziměstskou elektrickou dráhou nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Provoz zahájila 21. června roku 1903 a jezdí dodnes.

Jindřichohradecká úzkokolejka – úzkorozchodné tratě z Jindřichova Hradce

Jindřichohradecká úzkokolejka – úzkorozchodné tratě z Jindřichova Hradce

Jeli jste někdy parním vlakem? Pokud ne, můžete se svézt některým z jindřichohradeckých pravidelných parních vlaků, které se vypravují na cestu během letní sezóny. Projeďte se po poslední úzkorozchodné železnici v Čechách.

Příští stanice: Muzeum železnice a elektrotechniky

4.3.
1.1.
Příští stanice: Muzeum železnice a elektrotechniky

Národní technické muzeum připravilo výstavu, která představí budoucí Muzeum železnice a elektrotechniky NTM. Nové muzeum bude otevřeno v areálu bývalého lokomotivního depa na Masarykově nádraží v Praze v roce 2028.

Železniční trať Znojmo – Okříšky

Železniční trať Znojmo – Okříšky

Železniční trať Znojmo–Okříšky je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, spojující Znojmo a Okříšky. Nese číslo 241. Do provozu byla uvedena 23. dubna 1871 jako součást trati Rakouské severozápadní dráhy.

Industriální stezka kolem řeky Svitavy

Industriální stezka kolem řeky Svitavy

Posvitavská výrobní zóna značí kus významné historie města Brna, kterému přinesla pokrok a rozvoj. V současné době zde dochází k přeměně průmyslových areálů i jednotlivých objektů. Stezka seznámí zájemce s bohatou historií posvitavské výrobní zóny i se slavnou historí průmyslového Brna.

Úzkorozchodná železnice Třemešná – Osoblaha

Úzkorozchodná železnice Třemešná – Osoblaha

Na Osoblažsku v podhůří Jeseníků se nachází unikátní úzkorozchodná dráha, která je jediná svého druhu v Českém Slezsku. Trať vede z Třemešné ve Slezsku (napojení na normálněrozchodnou trať z Krnova do Jeseníku) přes Slezské Rudoltice do Osoblahy.

Železniční depo Hostivice

Železniční depo Hostivice

Železniční depo bylo postaveno kolem roku 1872 v souvislosti s budováním železniční trati Praha-Smíchov – Hostivice společností Buštěhradské dráhy. Jde o autentickou ukázku drobné drážní architektury z druhé poloviny 19. století.

Železniční nádraží v Poděbradech

Železniční nádraží v Poděbradech

Funkcionalistická stavba z let 1929-1931 byla postavena podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha. Dochovala se i s původní výzdobou a dnes patří mezi památkově chráněné objekty.

Sedlčanka – lokálka ze Sedlčan do Olbramovic

Sedlčanka – lokálka ze Sedlčan do Olbramovic

Malebná a romantická lokálka z Olbramovic do Sedlčan byla vystavěna v letech 1893–1894 jakou soukromá dráha. Později byla připojena k ČSD. Vede krásnou krajinou lesů, luk a vesniček středního Povltaví.

Parní motorový vůz Komarek – jediný vůz tohoto typu, který se dochoval dodnes

Parní motorový vůz Komarek – jediný vůz tohoto typu, který se dochoval dodnes

Parní motorový vůz M 124.001 Komarek byl vyroben v roce 1903 v Ringhofferově vagonce na Smíchově. Jedná se o jeden z nejvzácnějších exponátů železniční sbírky NTM, který spojuje v jednom vozidle lokomotivu a osobní vagon, a jako jediný vůz tohoto typu z našich tratí se dochoval dodnes. Jeho význam překračuje hranice České republiky. Vůz Komarek byl po náročné rekonstrukci v roce 2016 zprovozněn.

#světovéČesko a výlet po železnicích světových jmen: Pražský, Teplický, Krušnohorský a Slezský Semmering

#světovéČesko a výlet po železnicích světových jmen: Pražský, Teplický, Krušnohorský a Slezský Semmering

V Evropě neexistuje slavnější horská trať než rakouský Semmering: byla první, dodnes si zachovala historický ráz a v roce 1998 byla zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO. Podle ní se přezdívá dalším tratím s velkým převýšením, tunely, viadukty a se skvostnými výhledy.

#světovéČesko a výlet se zubačkou po nejstrmější železnici v Česku

#světovéČesko a výlet se zubačkou po nejstrmější železnici v Česku

Žádná železniční trať u nás není strmější než ozubnicová železnice, která vede z Tanvaldu do Harrachova. Jízda zubačkou je zážitkem nejenom pro nadšené výletníky, milovníky železnic a fanoušky technických kuriozit, ale i pro rodiny s dětmi a fotografy.

Půjčovna kol Českých drah Adršpach

Půjčovna kol Českých drah Adršpach

Nechce se vám trmácet s kolem na dovolenou? Nevadí, nechte kolo doma a půjčte si ho u nás. Přímo na nádraží si můžete vypůjčit kvalitní trekingové kolo a vydat se na cestu.

#světovéČesko a výlet Teplickým Semmeringem do Krušných hor

#světovéČesko a výlet Teplickým Semmeringem do Krušných hor

Železniční trať stoupající z Mostu přes Dubí do Moldavy patří k nejhezčím u nás. Je to skrz naskrz horská železnice: zdolává převýšení přes 500 metrů, z oken vlaku se nabízejí úchvatné výhledy a nedají na ni dopustit hlavně cyklisté, turisté a běžkaři, které vyváží na hřeben Krušných hor.

Železnice Nové Údolí – Haidmühle na Šumavě – nejkratší mezinárodní železnice na světě

Železnice Nové Údolí – Haidmühle na Šumavě – nejkratší mezinárodní železnice na světě

Nové Údolí na Šumavě je jedním z nejkrásnějších míst v České republice. Leží na státní hranici s Německem, kde bývala rušná pohraniční osada, ze které se však do dnešních dnů zachovala jedna chalupa, bývalý celní úřad pro pěší a malé romantické nádraží.

Železniční uzel Česká Třebová – největší nákladová stanice v České republice

Železniční uzel Česká Třebová – největší nákladová stanice v České republice

Jedním z nejdůležitějších železničních uzlů a největší nákladní stanici je Česká Třebová. Nachází se zde rozsáhlé seřaďovací stanice, velké osobní nádraží, kde zastavují téměř všechny osobní vlaky, které přes něj projíždějí a Depo kolejových vozidel.

Koněspřežka České Budějovice – Linec – nejstarší železniční trať v České republice

Koněspřežka České Budějovice – Linec – nejstarší železniční trať v České republice

Nejstarší železniční tratí byla koněspřežná železnice spojující již od roku 1832 České Budějovice s Lincem. Trať byla postavena především pro dopravu zboží (hlavně soli), ale také osob. Dodnes se z železnice moc nedochovalo, protože dnešní trať z Českých Budějovic do Lince z větší časti kopíruje dráhu koňky.

Trať Frýdlant – Heřmanice – nejužší koleje v České republice

Trať Frýdlant – Heřmanice – nejužší koleje v České republice

Nejužším rozchodem kolejí se může pochlubit trať z Frýdlant – Heřmanice, která má rozchod 750 mm. Trať, nacházející se v severních Čechách u hranic s Polskem a Německem, byla pro veřejnou dopravu otevřena 25. srpna 1900.

Trať Jindřichův Hradec – Obrataň – nejdelší úzkorozchodná dráha v České republice

Trať Jindřichův Hradec – Obrataň – nejdelší úzkorozchodná dráha v České republice

Nejdelší úzkorozchodná dráha o rozchodu 760 mm je dlouhá 46 km a vede z Jindřichova Hradce do Obrataně. Malebná nádražíčka a zastávky decentně ukryté před shonem dnešní doby v lesním tichu jen podtrhují romantiku této trasy.

Trať Tanvald – Harrachov – jediná ozubnicová trať v České republice

Trať Tanvald – Harrachov – jediná ozubnicová trať v České republice

Naše jediná ozubnicová trať spojuje Tanvald s Harrachovem. Celkem měří 12 km a největší stoupání činí 58%. Dnes je v provozu 12 kilometrů trati z Tanvaldu do Harrachova, které se mezi lidmi říká kořenovská Zubačka nebo také Polubenka.

Železniční most v Zahrádkách

Železniční most v Zahrádkách

Železniční most překlenující údolí Robečského potoka byl vybudován v 90. letech 19. století v rámci Severočeské transversální dráhy. Most je technickou památkou.

Pražský motoráček – historickým motoráčkem pražským semmeringem

Pražský motoráček – historickým motoráčkem pražským semmeringem

Pražský motoráček jezdí celoročně každou sobotu, neděli a ve státní svátky po tzv. Pražském semmeringu, po trati číslo 122 ze stanice Praha hlavní nádraží do stanice Praha-Zličín a zpět.

Slezský Semmering – horská železnice v Jeseníkách

Slezský Semmering – horská železnice v Jeseníkách

První říjnový den roku 1888 byla zprovozněna železniční trať z Hanušovic do Jeseníku, tzv. Slezský Semmering. Zejména úsek mezi stanicemi Branná a Lipová-lázně nabízí cestujícím úchvatné pohledy na hřebeny Jeseníků a Rychlebských hor.

Železnice Šenovka – muzejní železnice z České Kamenice do Kamenického Šenova

Železnice Šenovka – muzejní železnice z České Kamenice do Kamenického Šenova

Šenovka – kamenický motoráček je historický vlak, který jezdí po muzejní sklářské lokálce z České Kamenice do Kamenického Šenova a zpět.

Muzeum Koněspřežky v Českých Budějovicích

Muzeum Koněspřežky v Českých Budějovicích

V letech 1825-1832 byla vybudována mezi městy České Budějovice a Linec železniční trať pro vozy tažené koňmi. O historii dráhy, životě sdrážních dělníků i současnosti strážních domků se dozvíte v domku č.1, v Mánesově ulici.

Muzeum koněspřežné dráhy v Bujanově

Muzeum koněspřežné dráhy v Bujanově

Muzeum koněspřežné dráhy, která vedla z Českých Budějovic do Lince naleznete v objektu bývalého strážního domku v Bujanově. Dozvíte se zde o historii této unikátní technické památky, která byla první svého druhu na evropském kontinentě.

Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec

Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec

Již odedávna se pro dopravu soli z horního Rakouska do Čech používala cesta z Lince do Českých Budějovic a dále do Prahy. Její délka je 120 km a provoz trati byl zahájen v roce 1832, kdy nákladní i osobní vozy tahalo spřežení se dvěma koňmi.

Muzeum modelové železnice ve Vrčeni

Muzeum modelové železnice ve Vrčeni

Ve Vrčeni nedaleko Nepomuku najdete muzeum modelové železnice s ukázkou kolejiště s lokomotivami, vozy i funkčním modelem lanové dráhy.

Krušnohorský semmering – projížďka malebnou horskou krajinou

Krušnohorský semmering – projížďka malebnou horskou krajinou

Horská část druhé nejvýše položené železniční tratě v České republice z Karlových Varů do Johanngeorgenstadtu překonává na 15 km úseku z Nejdku – Nových Hamrů a Perninku výškový rozdíl 365 m. Obloukem o poloměru 180 m se trať otáčí do protisměru a dosahuje nadmořské výšky 915 m n.m.

Muzeum Frýdlantské dráhy – úzkorozchodné tratě Heřmanička z Frýdlantu do Heřmanic

Muzeum Frýdlantské dráhy – úzkorozchodné tratě Heřmanička z Frýdlantu do Heřmanic

V bývalé výtopně ve Frýdlantu provozuje Spolek Frýdlantské okresní dráhy železniční muzeum, které připomíná historii úzkokolejky nazývané Heřmanička. Spolek také vlastní funkční typ původní lokomotivy, která na trati jezdila ve 40. a 50. letech s několika vagóny.

Železniční muzeum Sudoměř

Železniční muzeum Sudoměř

Železniční muzeum s expozicí o místní dráze Mělník – Mšeno – Dolní Cetno najdete na historickém nádraží z roku 1897, které je stále v provozu. Expozice se nachází nejen v hlavní nádražní budově, ale také pod širým nebem.

Půjčovna kol ČD Česká Skalice

Půjčovna kol ČD Česká Skalice

Nechce se vám trmácet s kolem na dovolenou? Nevadí, nechte kolo doma a půjčte si ho u nás. Přímo na nádraží si můžete vypůjčit kvalitní trekingové kolo a vydat se na cestu. Kolo můžete obvykle vrátit i v jiné stanici než jste si ho vypůjčili.

Železniční stanice a muzeum provozu na trati Martinice v Krkonoších

Železniční stanice a muzeum provozu na trati Martinice v Krkonoších

Železniční stanice Martinice v Krkonoších je unikátem. Od srpna 2019 je zdne nové muzeum. Železniční spolelek se věnuje záchraně a obnově zchátralých objektů v areálu stanice.