Kde najdete pradědečky a prababičky českých měst?

Vezměme si na pomoc například známý mapový portál, který nastřádal z českých měst a obcí řadu rekordů a kuriozit. Kromě informací o nejvýchodnějších, nejsevernějších, nejzápadnějších a nejjižnějších výspách Česka se dozvíte třeba to, že nejmenší obec je Závist v okrese Blansko, nejdelší název má Nová Ves u Nového Města na Moravě, nejvýše položená obec je šumavská Kvilda, obec s nejmenším počtem obyvatel se jmenuje Vysoká Lhota a leží v okrese Pelhřimov, z měst má nejméně obyvatel Přebuz v Krušných horách a nejstarším městem (z hlediska institucionálního) je Bruntál. Překvapení? Přesné datum založení města není známé, ale první zmínka o Bruntálu se objevuje v takzvané Uničovské listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1223. V ní král povoluje Uničovu, aby se řídil magdeburským městským právem a dodává „…quas habent cives nostri de Froudenthal“, což znamená „…které mají naši měšťané z Bruntálu“. Z textu je navíc zřejmé, že Bruntál existoval již deset let před tím, tedy v roce 1213. Právě od tohoto letopočtu město odpočítává svůj věk.
 

Kolik máme v Česku měst a obcí?

Bruntálští v tom mají jasno, ale podle žebříčku "živelně" založených měst, která navazovala na mnohdy pravěké osídlení řemeslnických nebo obchodních osad ležících u významných míst, jako jsou brody, podhradí velkých hradů nebo křižovatky cest, na první příčce rozhodně nejsou. Jenže k tak starobylým místům neexistuje přesná dokumentace a tak není lehké zjistit, komu patří prvenství doopravdy. Některá města svůj věk odvozují od první písemné zmínky, zmínky o určité stavbě nebo od letopočtu, kdy získala městská práva. A i tak seznam více než šest set měst nebude nikdy kompletní, protože ještě mnohem starší než řada měst jsou četné obce. Sečteno a podtrženo, kdyby si někdo chtěl dát tu práci a dohledat stáří všech našich měst, obcí a městysů, výsledný seznam by měl více než šest tisíc položek.
 

Praha – matka měst?

Ošemetné je to i s prvním místem pro Prahu. Její nejstarší známý popis sice pochází z roku 965 či 966 a její starobylost potvrzují Pražský hrad, Vyšehrad a další památná místa, ale filutové, kterým hlavní město v čele nejstarších českých měst vadí, rádi upozorňují, že vznikla postupným splynutím řady menších sídel. Mají pravdu: až do konce 18. století Praha vlastně neexistovala, do té doby samostatná pražská města (Nové a Staré Město, Malá Strana a Hradčany) se spojila do jednoho správního celku až roku 1784. Postupně se připojil Josefov, Vyšehrad a Holešovice. Docházelo i k úsměvným situacím, například po roce 1886, kdy projevily zájem o připojení k Praze Dejvice a Košíře, jenže mezi nimi a dnešním historickým centrem ležely další obce, které si chtěly uchovat samostatnost. Roli hlavních kverulantů tehdy hrála zejména města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov, která utvořila koalici a v rámci Prahy si chtěla zachovat autonomii. Jejich požadavky tehdy Praha odmítla, a tak se její součástí hlavního města staly až v roce 1922, mnohem později než sousední a od centra vzdálenější čtvrtě.
 

Kroniky, listiny a privilegia

Jedním z nejstarších měst je také Stará Boleslav, naše nejstarší poutní místo, spojené se smrtí svatého Václava (28. září asi 935 nebo 929), Břeclav (na území města leží Pohansko, které bylo důležitým velkomoravským hradiskem) anebo Domažlice. Nejstarší psaná zmínka pochází z roku 993, kdy český kníže Boleslav II. postoupil nově založenému Břevnovskému klášteru část výnosů ze cla v „Domasilicich“. Stejně stará je i první písemná zmínka o Bílině a dalších městech, která se ale nedochovala: v privilegiu papeže Jana XV. z 31. května roku 993 je mimo jiné určena povinnost pro litoměřickou, bílinskou a děčínskou provincii odvádět desátky břevnovským benediktinům. Z roku 1004 pochází první písemná zpráva o Žatci, který je zmíněn v kronice Thietmara Merseburského, a do románských dob sahá i historie Českého Dubu. Město, které vzniklo u kupecké stezky jako tržní osada, roku 1115 svěřil kníže Vladislav I. benediktinskému klášteru v Kladrubech.
 

Kosmas a ti další

Cenným zdrojem informací o počátcích českých měst je Kosmova kronika, kterou pravděpodobně v letech 1119 až 1125 sepsal Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly. Z roku 1055 pochází první zpráva o olomouckém hradě, ze stejného roku pochází také první spolehlivá zmínka o Chrudimi, kde během vojenského tažení zemřel Břetislav I. K našim nejstarším městům patří také Znojmo, jehož zárodek se již v 8. století nacházel na nepřehlédnutelné „hoře sv. Hippolyta“, později zvané Hradiště či Peltnberk. Vůbec první písemná zmínka o Znojmě je ale mladší, pochází z let 1061–1067 a zmiňuje se o platbách, které z „hradiště Znoiem“ mířily do rukou staroboleslavské kapituly. Mezi velká města, o nichž máme zprávy už z 11. století, se řadí například i Ústí nad Labem, Cheb či Brno.
 

Víte, že?

• Neberte letopočty příliš vážně, protože podle vědců jsou česká města a obce mnohem starší, než se dosud předpokládalo. Od skutečného založení osady často uplynula dlouhá doba, než se poprvé objevila v písemné zmínce. Například o Jindřichově Hradci se poprvé píše roku 1220, ale podle archeologických průzkumů bylo místo osídleno už v 11. století.
• U nejstarších sídel, archeologicky doložených již v 10. století, k prvnímu záznamu v písemných pramenech uplynulo často až 250 let, u mladších se doba postupně zkracovala. Přesto plně můžeme písemným záznamům důvěřovat přibližně až od 17. století, kdy vznikly první centrální katastry.