Jádrem areálu starého
olomouckého hradu je dodnes dochované sklepení pozdějšího kapitulního děkanství. V těsném sousedství se nachází
románský palác biskupa Zdíka a
gotická katedrála sv. Václava. První písemné zmínky pochází již z poloviny 11. století.
V roce 1306 zde byl zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. Postupně byl hrad opuštěn a přeměněn v církevní sídlo. Areál nyní spravuje
Muzeum umění Olomouc, které zde ve spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým a Kapitulou sv. Václava otevřelo
Arcidiecézní muzeum. Součástí prohlídkové trasy muzea je v turistické sezoně i Zdíkův palác (otevřeno pouze od 1. 4. do 3,0. 9.), v jehož křížové chodbě jsou
nástěnné malby, které patří k nejkvalitněji dochovaným památkám pozdně gotického a raně renesančního malířství na Moravě.
Hrad se nachází na tzv.
Svatováclavském návrší v historickém centru
Olomouce. Toto místo je také němým svědkem nikdy neobjasněné
vraždy posledního
Přemyslovce Václava III. První zmínka o hradu je obsažena v Kosmově kronice z roku 1055. V jeho sousedství nechal v roce 1141 postavit biskup Jindřich Zdík palác, který se stal sídlem olomouckých biskupů a kapituly.
Za
biskupa Zdíka působila v Olomouci rozsáhlá písařská dílna, ze které pochází řada iluminovaných rukopisů. Z
původního románského biskupského paláce se zachovaly v prvním patře
dvě obvodové zdi s bohatě zdobenými sdruženými okny a fragmentem krbové římsy. V přízemní gotické křížové chodbě a kapli je významný
cyklus nástěnných maleb z počátku 16. století.
Úkladná vražda posledního Přemyslovce v Olonouci
Na místě bývalého kapitulního děkanství byl roku
1306 zavražděn Václav III.,
poslední Přemyslovec na českém trůně. Václav III. se v rámci svých snah o udržení polské koruny rozhodl pro
tažení do Polska. V létě roku
1306 se výchozím bodem jeho výpravy stala
Olomouc. Dne
4. srpna 306 byl však na hradě, v domě kapitulního děkana Budislava (na dnešním Václavském náměstí),
zavražděn. Přesné místo zavraždění není vzhledem k řadě pozdějších přestaveb domu identifikovatelné. Stejně tak se nikdy
nepodařilo objasnit motiv vraždy.
Zápis v olomouckém nekrologiu viní z královraždy jistého durynského
rytíře Konráda z Mulhova, avšak toto tvrzení je nejisté. Skutečností ovšem zůstává, že násilnou smrtí Václava III. vymřel český panovnický
rod Přemyslovců po meči a nastal
boj o českou korunu, který ukončil svým nástupem na trůn až
Jan Lucemburský roku 1310.