Sloup Nejsvětější Trojice se nachází v historickém centru města
Olomouce. Byl budován v letech
1716–1754 a
patří k posledním příkladům skutečné vlny barokních
morových,
mariánských a čestných sloupů. Sloupy byly chápany jako ztělesnění modlitby za ochranu proti morovým epidemiím. Nejinak tomu bylo i u Sloupu Nejsvětější trojice v Olomouci. Město postihla morová epidemie v letech 1713-1715.
Sloup byl posvěcen v roce 1754 za přítomnosti císařovny Marie Terezie a v roce
2001 byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví
UNESCO.
Památka ve stylu označovaném jako olomoucké baroko se
tyčí do výše třiceti dvou metrů, a to na kruhovém půdorysu o průměru 17 m.
Sloup zdobí řada kvalitních kamenných soch s náboženskou tematikou, které jsou dílem význačného
sochaře Ondřeje Zahnera a dalších moravských umělců, např. vrcholová sousoší z tepaného měděného plechu vytvořil zlatník Šimon Forstner. Sloupy byly osazovány sochami svatých ochránců a měly také zdůrazňovat
slávu a moc katolické církve.
Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch
světců, 12 figur
světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami
apoštolů, dále
sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové
sousoší Nejsvětější Trojice.
Světci, světlonoši a apoštolové na Sloupu
Na spodním patře se nachází postavy sv. Mořice a dalšího českého patrona sv. Václava jímž byly zasvěceny dva důležité olomoucké chrámy. Patro nad nim náleží moravským světcům sv. Cyrilovi a sv. Metodějovi, kteří roku 863 přišli šířit křesťanství na Velkou Moravu a také patronům Čech sv. Vojtěchu a sv. Janu Nepomuckému. Ve třetím podlaží jsou svatí spojení s pozemským životem Ježíše, rodiče jeho matky sv. Anna a sv. Jáchym, jeho nevlastní otec sv. Josef a sv. Jan Křtitel, který připravoval jeho příchod – a spolu s nimi sv. Vavřinec a sv. Jeroným.
Tři reliéfy zastupují tři křesťanské ctnosti Naději, Lásku a Víru. Ve střední části sloupu je umístěné sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Na nejvyšším místě je pozlacená dominanta sloupu, sousoší Boha Otce, Krista s křížem a v zářivém slunci holubice symbolizující Ducha svatého, pod Nejsvětější trojicí je ještě umístěn archanděl Michael s mečem a štítem.
Vnitřek Sloupu ukrývá kapli
Svými kolosálními rozměry, které nemají obdobu u památek tohoto typu, svou sochařskou výzdobou a kvalitou svého uměleckého provedení je
sloup Nejsvětější Trojice naprosto výjimečný. Výjimečnost sloupu podtrhuje
existence kaple uvnitř sloupu a kombinace použitých materiálů.
V roce 1995 byl prohlášen za národní
kulturní památku. O pět let později byla uznána jeho výjimečná univerzální hodnota, na základě které byl zařazen na Seznam světového dědictví
UNESCO. Prvotním záměrem byl zápis celého souboru v rozsahu
národní kulturní památky, tedy spolu s
kašnami.
Dělová koule z pruských děl
Čtyři roky po vysvěcení sloupu byla
Olomouc obléhána
pruskou armádou a
sloup Nejsvětější Trojice byl několikrát
zasažen koulemi z pruských děl. Olomoučtí občané se bez ohledu na možné nebezpečí vydali v procesí žádat pruského generála,
aby jeho vojáci na monument nestříleli.
Generál James Keith jim vyhověl, a byl sloup dalších škod ušetřen. Brzy po válce byl opraven a ostřelování připomíná pozlacená replika dělové koule.
Objevte sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, jednu z nejvýznamnějších barokních památek ve střední Evropě, zapsanou na seznam UNESCO.
Sloup Nejsvětější Trojice je barokní památník ve městě Olomouc, který byl postaven jako ztělesnění modlitby za ochranu proti morovým epidemiím.
Sloup byl budován v letech 1716-1754.
Sloup má výšku 35 metrů a nachází se na kruhovém půdorysu o průměru 17 metrů.
Hlavními sochaři jsou Ondřej Zahner a Šimon Forstner, společně s dalšími moravskými umělci.
Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů a další.
Sloup připomíná morovou epidemii, která postihla město Olomouc v letech 1713-1715.
Sloup byl zapsán na Seznam UNESCO v roce 2001.
Ve sloupu se nachází speciální kaple, která je součástí jeho vnitřní struktury.
Na vrcholu sloupu je sousoší Boha Otce, Krista s křížem a holubice Ducha svatého, reprezentující Nejsvětější Trojici.
Díky žádostí občanů vedeným procesím byl sloup ušetřen dalších škod, když pruský generál James Keith nařídil svým vojákům přestat na monument střílet.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.