Úvod > Aktuality > Tradice: Abeceda pramenů našich lázní – nejteplejší, nejchutnější i rarity
Tradice: Abeceda pramenů našich lázní – nejteplejší, nejchutnější i rarity
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Lázně a wellness

Tradice: Abeceda pramenů našich lázní – nejteplejší, nejchutnější i rarity

  • Vydáno9. května 2022
Možná dokážete vyjmenovat české, moravské i slezské lázně jako když bičem mrská, ale vyznáte se stejně dobře v přírodních léčivých pramenech? Těžko, že? Ty nejznámější jsme proto seřadili do lázeňské abecedy – třeba vám při návštěvě lázní poslouží jako inspirace pro zajímavé výlety, často spojené s ochutnávkami.

Vřídlo

Karlovarské Vřídlo je starší než lázně samotné; fotografie staré Vřídelní kolonády z roku 1930
Vřídelní kolonáda a vývěr Vřídla v současné podobě.

 

A jako Aloiska a Ambrožovy prameny

K nejstarším luhačovickým pramenům patří Aloiska, vyvěrající v parku nad Bílou čtvrtí na úpatí Velké Kamenné. Vědělo se o ní už před rokem 1770, ale k pitné léčbě se začala používat až ve dvacátých letech 19. století. Říkalo se jí Lesní pramen, Pramen v hoře nebo také Luisin pramen, dnešní jméno nese od roku 1830, kdy hrabě Jan Serényi pojmenoval všechny tehdy známé vody křestními jmény členů své rodiny; Aloiska dostala jméno podle hraběnky Aloisie Serenyiové (1791–1862). Pramen je volně přístupný a využívá se k pitné léčbě při onemocnění zažívacích orgánů.

V Mariánských Lázních ochutnejte Ambrožovy prameny, kyselky s vysokým obsahem železa vhodné pro léčbu fosfátových ledvinových kamenů. V mozaice mariánskolázeňských pramenů patří k těm nejchutnějším, navíc kvůli schopností rozproudit krev v celém těle se jim přezdívá Prameny lásky. Prý by nám to mohl potvrdit známý spisovatel a básník Johan Wolfgang Goethe (1749–1832), který při svých lázeňských pobytech Ambrožovy prameny pravidelně popíjel. Vyvěrají v parčíku mezi Centrálními lázněmi a hotelem Nové Lázně.
 

B jako Běhounek

Léčebné lázně Jáchymov byly založeny v roce 1906 jako první radonové lázně na světě. Jedinečná přírodní minerální voda s mimořádně vysokou koncentrací radonu pomáhá léčit nemoci pohybového ústrojí. Čerpá se 500 metrů pod zemí v dolu Svornost, který vznikl v roce 1518 a dnes je patrně nejstarším funkčním uranovým dolem na světě. Zdrojem vody, která se z dolu rozvádí do jednotlivých balneoprovozů, jsou čtyři prameny. Nejvydatnější je pramen Běhounek, pojmenovaný stejně jako jeden z lázeňských hotelů po fyzikovi Františku Běhounkovi (1898–1973), další prameny se jmenují Curie, C1 a Agricola.
 

C jako Císařský pramen

Výborná chuť a nádherné okolí: to je Císařský pramen. Vyvěrá v národní přírodní rezervaci Soos a s teplotou 14–18°C je nejteplejším minerálním pramenem celého Chebska. Zřejmě vám bude chutnat, ale moc to s jeho popíjením nepřehánějte: má silné projímavé účinky a nehodí se k dlouhodobému užívání. Pro osvěžení při procházce malým českým Yelowstonem je ale Císařský pramen ideální.
 

D jako Diamantový pramen

Skutečným královstvím pramenů je Studniční vrch nad Priessnitzovými léčebnými lázněmiJeseníku. Celou řadu pramenů objevíte na trase naučné stezky Živé vody, ke spoustě dalších ale vedou jen nezřetelné pěšinky – například k Diamantovému prameni. Pramenů jsou na úbočí Studničního vrchu desítky a při procházce z jejich jmen také poskládáte téměř kompletní abecedu. Jsou tu například prameny Adéla, Bezručův, Concordia, již zmíněný Diamantový a Drahuščin, Finský pramen a Flóra, Jitřní a Večerní a desítky dalších.
 

E jako Eliška a Evženie

Poděbradech mají Eliščin pramen, v Klášterci nad Ohří zase můžete ochutnat minerální pramen Evženka. Byl objeven už kolem roku 1881, ale dar přírody zhodnotil až po několika letech nový majitel, cukrovarník František Fieber. Pramen pojmenoval po své ženě Evženii, dal jej odborně podchytit a upravit jeho jímání. Tradice dnešních Lázní Evženie se zrodila roku 1898, kdy byla Evženka oficiálně zařazena mezi léčivé prameny.
 

F jako Ferdinandův pramen

Nejstarším písemně doloženým minerálním pramenem Mariánských Lázní je Ferdinandův pramen. Pro pitnou kúru se využívá pramen Ferdinand I., vhodný zejména pro léčbu nemocí zažívacího ústrojí a metabolických onemocnění. Voda je slaná, chuť není příliš lákavá, k pitné kúře se doporučuje jen se souhlasem lékaře. Kolonádu s vývěrem pramene najdete v městské části Úšovice.
 

G jako Glauber

Glauberova sůl, pojmenovaná podle svého objevitele J. R. Glaubera, je od 17. století známá jako přírodní prostředek pro hloubkovou očistu těla a detoxikaci organismu. Nejstarším využívaným pramenem Františkových Lázní sice je František, kdysi rozvážený a prodávaný v hliněných lahvích po celém císařství, ovšem věhlasem ho předčil pramen Glauber IV, který obsahuje nejvíce Glauberovy soli na světě. Na povrch je společně s pramenem Glauber III a Kostelním pramenem vyveden ve Dvoraně Glauberových pramenů v lázeňském parku. Pramenů stejného jména je ale víc: oblíbený, slabě projímavý pramen Glauber I s příjemnou chutí vyvěrá v pavilonu nedaleko Labutího jezírka, Glauber II se skrývá v lesním pavilonku v lázeňském lesoparku.
 

H jako Hadí pramen

Zatím posledním zpřístupněným karlovarským minerálním pramenem je Hadí pramen. Vyvěrá v Sadové kolonádě a jeho vývěr s tvarem hada zdobí na vrcholu sloupu váza s uchy, které rovněž tvoří hadi. Za jméno pramen vděčí užovkám, které tu prý kdysi žily, a vodu z něj považují lázeňští hosté za jednu z nejlepších a nejchutnějších.
 

I jako Ida

Minerální voda Ida je spojená s Náchodem a lázněmi Běloves. Protože v roce 1840 se prý běloveskou kyselkou vyléčila princezna Ida z rodu Schaumburg-Lippe, na její počest byla minerálka pojmenována Ida. V současné době je pramen zavřený, ochutnat ale můžete minerálku Běloveské bublinky v Malých lázních Běloves.
 

J jako Jan a Julinka

Chemické složení alkalicko-sirnatých vod v lázních Skalka u Prostějova je unikátní: minerál sylvín obsažený ve vodě nemohou nabídnout žádné české lázně, nachází se pouze v Itálii a Rakousku. Pramenů je tu víc: pramen Jan pomáhá při léčbě vysokého krevního tlaku a při zánětlivých onemocnění průdušek, Julinka působí močopudně a je vhodná při zánětlivých stavech ledvin a při tvorbě močového písku a kaménků.
 

K jako Křížový a Karolinin pramen

Přímo v centru Mariánských Lázní kousek od Hlavní kolonády a Zpívající fontány objevíte pavilon s Křížovým pramenem. Chutnat vám zřejmě nebude, ale jeho pozitivní působení při léčbě nemocí trávicího ústrojí, zácpě a onemocnění žlučníku, jater a slinivky je nezpochybnitelné. Pokud by pro vás byl Křížový pramen příliš silný, vyzkoušejte Karolinin pramen. Má vyšší obsah hořčíku a doporučuje se při svalové únavě a při bolestech pohybového aparátu. Karolinin pramen najdete spolu s Rudolfovým pramenem v takzvané Malé kolonádě pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
 

L jako Lesní pramen

Když se v Mariánských Lázních dvaasedmdesátiletý Goethe zamiloval do sedmnáctileté Ulriky von Levetzow, prý rádi chodívali na procházky do okolí Lesního pramene, do půvabného parku za divadlem. Minerální voda, která obsahuje hodně bikarbonátu a sodíku, působí mukoliticky – uvolňuje hlen z dýchacích cest a usnadňuje vykašlávání. Pozor na nadměrné popíjení by si ale měli dát lidé se zvýšeným krevním tlakem nebo se srdečními problémy, pro ně a případně pro děti se doporučují spíše inhalace. Mírně slaná voda s lehkým závanem síry, který ovšem ucítíte až po napití, je vhodná i pro pacienty, kteří mají problémy s překyselením žaludku.
 

M jako Maxmiliánův pramen

Za prazáklad dnešních lázní Karlova Studánka je považován právě Maxmiliánův pramen. Už před staletími jej prý využívali dřevaři a horníci, později se mu říkalo Bruntálská kyselka a nakonec dostal jméno po arcivévodovi Maxmiliánovi II. Františkovi, synovi Marie Terezie a majiteli panství.
 

N jako Nový Jubilejní a Nová Janovka

Lázeňské prameny nejsou věčné. Občas se některý ztratí a jiný zase objeví: například Nový Jubilejní pramenlázních Luhačovice byl navrtán až v roce 1988. Využívá se ke koupelím a inhalacím, ochutnat ho můžete přímo na lázeňském náměstí u Jurkovičova domu. Jen o rok starší pak je pramen Nová Janovka, který vodou zásobuje například balneoprovoz v dětské léčebně Miramonti; využívá se k pitným kúrám, inhalacím a uhličitým koupelím.
 

O jako Ottovka

Léčivý pramen Ottovka je třetím nejznámějším pramenem lázní Luhačovice. Původně vytékal ze strže na úpatí Malé Kamenné, zachycen byla teprve na začátku 20. století. Dnes nedaleko prameniště stojí kruhový pavilon a malá kašna, kudy minerální voda vytéká nepřetržitě po celý rok.
 

P jako Petr, Poděbradka a Pravřídlo

Při toulkách lázněmi Karlova Studánka objevíte přímo na hlavní ulici půvabný Pitný pavilon, menší dřevěnou stavbu z roku 1864. Vznikla po objevení Vilémova pramene a občas se také setkáte s původním označením Wilhelmsquelle, nicméně dnes je pavilon napájen z vrtu Petr, který byl vyhlouben v šedesátých letech 20. století.

Zmínit bychom měli i slavnou minerálku Poděbradku a také Pravřídlo, které objevíte při procházce lázněmi Teplice. Keramický reliéf prasečí hlavy u Pravřídla, nejstaršího z místních pramenů, vysvětluje pověst s několika verzemi: podle jedné se tu kdysi zaběhlo prasátko a pastýři je pak našli ležet opařené v horkém prameni, podle druhé se prý zvíře převalovalo v horkém bahně blízko pramene a vyléčilo si tak zraněné kopýtko. Možná to bylo úplně jinak, ovšem Teplicím nikdo neodpáře pověst nejstarších českých lázní: letos, v roce 2022, slaví 1260 let od první písemné zmínky a prožívají 868. lázeňskou sezonu.
 

R jako Rudolfův pramen

K nejproslulejším pramenům Mariánských Lázní patří Rudolfův pramen s vysokým obsahem vápníku a hořčíku. Najdete ho v pavilonu Křížového pramene u Hlavní kolonády a společně s Karolininým pramenem také v Malé kolonádě. Rudolfův pramen se užívá ve formě pitné kúry a pro minerální koupele.
 

S jako Smraďoch a Smraďoch

První zprávy o dnešních Konstantinových Lázních hovoří o sirnatém prameni, kvůli vysokému obsahu sirovodíku lidově zvaném Smraďoch. Dnes jej vystřídal Prusíkův pramen, studený pramen minerální uhličité vody, který má největší obsah volného oxidu uhličitého v Česku. Stejně jako hlavní lázeňská budova i pramen se jmenují podle pražského profesora a kardiologa Bohumila Prusíka (1886–1964), velkého příznivce Konstantinových Lázní.

Zatímco zdejší Smraďoch už zanikl, u Mariánských Lázní se ještě dochoval: unikátní rašeliniště leží pouze několik stovek metrů od silnice spojující Mariánské Lázně a Prameny, za bývalým výletním místem Nimrod.
 

Š jako Štěpánka

Pramen železnaté kyselky Štěpánka, nazvaný podle rakouské arcivévodkyně, ochutnáte v Karlových Varech v altánu Aloise Kleina v parku před Parkhotelem Richmond. Byl zachycen již v roce 1884, ale o pár desítek let později vývěr zanikl. Nový vrt se po několika neúspěšných pokusech podařil až v roce 1993, v roce 1997 pak byl nad obnoveným vývěrem postaven osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu.
 

T jako Tržní pramen

Na karlovarské Tržní kolonádě ochutnáte několik pramenů: Pramen Karla IV., dříve zvaný Žrout (o tom ještě bude řeč), Dolní Zámecký pramen a nakonec Tržní pramen. Ten se od svého objevení v roce 1838 opakovaně ztrácel a zase objevoval, trvale se jej podařilo zajistit teprve sérií několika hloubkových vrtů. Dnes vyvěrá na Tržní kolonádě, která je díky výborné akustice vyhledávaným místem pro pořádání koncertů.
 

U jako pramen U Hauswaldské kaple

Legendami o zázračné vodě, která vrátila zdraví mnoha lidem a díky tomu se jí široko daleko říkalo Malé Lourdy, se proslavila Hauswaldská kaple. Stávala nad Vchynicko-tetovským plavebním kanálem poblíž Srní. Dnes z kaple sice zbyly jen kamenné základy, ale památné místo se podařilo obnovit. Léčivá voda teče od studánky ručně tesanými dřevěnými korýtky usazenými na 59 kamenech představujících korálky v růženci. Na jeho konci voda proudí na skleněný blok s otisky dlaní, dílo sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové.
 

V jako Vřídlo a Vincentka

Prameny jsou tím nejcennějším, co lázeňské město Karlovy Vary má, ale zdá se, že nikdo přesně neví, kolik jich je. Geologové se dopočítali jednaosmdesáti, lázně jich ve výčtu uvádějí šestnáct, některé ale jsou nepřístupné nebo mimo provoz. Navíc nesmíme zapomenout na Becherovku, označovanou za třináctý léčebný pramen. Výlet do Karlových Varů ovšem musí zahrnovat návštěvu nejslavnějšího pramene, Vřídla. S teplotou 72 °C jde o nejteplejší minerální pramen u nás, který za minutu vychrlí z hloubky necelých sta metrů zhruba 2 000 litrů vody. To je mimochodem 95 % veškeré minerální vody, která v lázních vyvěrá, a tak je Vřídlo hlavním zdrojem termální vody pro všechna lázeňská zařízení a plynného oxidu uhličitého pro vanové koupele. V podzemí Vřídelní kolonády se navíc můžete podívat do míst, kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry.

Nejznámější léčivý pramen lázní Luhačovice se jmenuje Vincentka. Vyvěrá na lázeňském náměstí a její hala je součástí lázeňské kolonády. Podobně jako další prameny Aloiska a Ottovka byla i Vincentka pojmenována podle majitele zdejšího panství, hraběte Vincence Serényiho, který se zasloužil o rozkvět lázní. Oblíbenou minerální vodu, která se používá k pitné léčbě a léčebným inhalacím, si v hale naberete jak studenou, tak ohřívanou, navíc v informačním centru Luhačovice si můžete objednat prohlídnu plnírny.
 

Z jako Zámecké prameny

O Dolním Zámeckém prameni vyvěrajícím na karlovarské Tržní kolonádě už byla řeč, v lázních ale existuje ještě Horní zámecký pramen. Od roku 1769 vyvěral ve svahu u Zámecké věže a má za sebou zajímavou minulost: během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn do veřejných kašen. Karlovarský lékař David Becher tehdy provedl jeho rozbor a zjistil, že má stejné složení jako Vřídlo. Nyní je ale pramen z technických důvodů uzavřen.
 

Ž jako Žrout

Ve výčtu karlovarských pramenů najdete i pramen Karla IV. původně zvaný Žrout. Podle pověstí si právě v něm císař máchal bolavé nohy; tehdy pramen napájel jezírko v hlubokých lesích, dnes vyvěrá v Tržní kolonádě, která stojí jen pár desítek metrů od Vřídelní. Mezi karlovarskými kolonádami jde o raritu: ač poměrně velká, je dřevěná. Pochází z let 1882–1883 a byla postavena podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.
Konstantinovy Lázně – Prusíkův pramen a Smraďoch

Konstantinovy Lázně – Prusíkův pramen a Smraďoch

Historii obce můžeme sledovat už od 16. století, kdy se v písemných dokladech objevuje zmínka o sirnatém prameni zvaném lidově smraďoch právě pro svůj vysoký obsah sirovodíku.

Vřídlo Karlovy Vary

Vřídlo Karlovy Vary

Symbolem Karlových Varů je bez pochyby Vřídlo, gejzír horké minerální vody o 72°C. Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku vystřikuje až do výšky 12 metrů.

Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník

Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník

Priessnitzovy lázně Jeseník jsou vhodné nejen pro léčbu nemocných, ale nabízejí výtečné zázemí také pro preventivní a relaxační pobyty. Právě zde můžete podstoupit jednu z nejmodernějších metod světového zdravotnictví – computerovou kineziologii.

Lázeňská kolonáda v Luhačovicích

Lázeňská kolonáda v Luhačovicích

Lázeňská kolonáda v Luhačovicích, někdy také nazývaná jako Velká kolonáda, byla vybudována po 2. světové válce podle plánů architekta Oskara Pořísky.

Vincentka – poznejte léčivé účinky luhačovické minerálky

Vincentka – poznejte léčivé účinky luhačovické minerálky

Nejznámějším luhačovickým pramenem je Vincentka. Vděčí za to především tomu, že byl až do roku 1991 jediným místním pramenem, který se plnil do lahví. Vyvěrá za kolonádou, kde je jímán v osmimetrové studni.

Lesopark Kyselka v Bílině

Lesopark Kyselka v Bílině

Lesopark se nachází na jihozápadě města a je součástí Lázní Bílina.

Slatinné lázně Toušeň

Slatinné lázně Toušeň

V příjemné typické středočeské krajině na soutoku Labe a Jizery 25 km severovýchodně od Prahy byly v roce 1868 panem Janem Králíkem založeny lázně.

Léčebné Lázně Lázně Kynžvart

Léčebné Lázně Lázně Kynžvart

Město Lázně Kynžvart je jedním z pěti významných lázeňských center Karlovarského kraje. Areál Léčebných lázní Lázně Kynžvart leží na jihozápadním svahu Slavkovského lesa v nadmořské výšce 730 m.

Lázně Teplice v Čechách – ponořte se do léčivých termálů

Lázně Teplice v Čechách – ponořte se do léčivých termálů

Svěřit se teplickým pramenům znamená ponořit se do vody, která 18 000 let strávila ve vulkanickém podloží. Takový zážitek přináší pobyt v Lázních Teplice v Čechách. Když se spojí účinky termální vodoléčby a odborné péče i chronické obtíže mizí, z Teplic si lidé odvážejí novou pohybovou kondici.

Lázně Velichovky 1897 – moderní české lázně s tradicí

Lázně Velichovky 1897 – moderní české lázně s tradicí

Lázně Velichovky 1897 se specializují zejména na léčbu a rehabilitaci pacientů s onemocněním pohybového aparátu.Jedinečný zdroj slatiny, kvalitní moderní lázeňská péče, klidné prostředí, rodinná atmosféra, to je zaručená kvalita pro Vaši rehabilitaci a odpočinek. Léčebné, wellness a víkendové pobyty

Ferdinandův pramen v Mariánských Lázních

Ferdinandův pramen v Mariánských Lázních

Nejstarší zachycený minerální pramen na území Mariánských Lázní je Ferdinandův pramen, který má sedm vývěrů. Pro pitnou léčbu se užívá Ferdinand I. a stáčí se do lahví jako výtečná stolní voda Excelsior. Vývěry se nacházejí v kolonádě Ferdinandova pramene, v nádherném parku.

Lázně Luhačovice – nejoblíbenější lázně na Moravě

Lázně Luhačovice – nejoblíbenější lázně na Moravě

Lázně Luhačovice jsou čtvrté největší lázně České republiky a nejnavštěvovanější lázně Moravy s více než 300 let trvající lázeňskou tradicí. Luhačovice jsou pravým místem k celoroční relaxaci a aktivnímu odpočinku s pestrými možnostmi kulturního i sportovního vyžití.

Posvátná studánka svatá Anna u poutního místa Pohled

Posvátná studánka svatá Anna u poutního místa Pohled

Posvátná studánka na poutním místě u svaté Anny nedaleko Pohledu na Havlíčkobrodsku je zrekonstruovaná a od listopadu 2020 zde opět vyvěrá voda. Obec Pohled si nedávno nechala zpracovat laboratorní rozbory. Voda je skutečně čistá a opět stejně tak kvalitní, jako vždy bývala.

Podzemí vřídelní kolonády – místo, kde vznikají kamenné růže

Podzemí vřídelní kolonády – místo, kde vznikají kamenné růže

Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa.

Giselin a Rudolfův pramen u obce Prameny

Giselin a Rudolfův pramen u obce Prameny

Prameny jsou od sebe vzdáleny asi 4 metry a jejich voda je svedena do jednoho odběrného místa. Vyvěrají v místě bývalého parku před zničenými lázněmi v Pramenech. Vody pramenů silně probublává oxid uhličitý. Minerální voda je pitná, chutná a velmi osvěžující.

Kolonáda a klasicistní i empírové lázeňské pavilony v  Lázních Libverda

Kolonáda a klasicistní i empírové lázeňské pavilony v Lázních Libverda

Pavilony lázeňských domů v Lázních Libverda byly postaveny na konci 18. století v klasicistním a empírovém stylu. Lázně Libverda dále krášlí dvoukřídlá kolonáda a klasicistní zámeček, který je ozdoben Clam-Gallasovský erbem.

Pramen Břetislav s nejvyšší radioaktivitou v České republice

Pramen Břetislav s nejvyšší radioaktivitou v České republice

U Plesné na Chebsku nový pramen s obsahem radonu, který je podle vědců nejradioaktivnější v Česku. V budoucnu by mohla voda sloužit k lázeňské léčbě. Z hlediska minerálních vod je to jeden z největších objevů za posledních několik let.

Pramen Dr. Šťastného – nejzajímavější luhačovický pramen

Pramen Dr. Šťastného – nejzajímavější luhačovický pramen

V blízkosti Lázeňského divadla v Luhačovicích vyvěrá Pramen Dr. Šťastného. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jodu, lithia a barya a používá se k pitné léčbě.

Minerální prameny Pravřídlo a Hynie v Teplicích

Minerální prameny Pravřídlo a Hynie v Teplicích

Hlavním léčebným zdrojem teplických lázní jsou termální prameny. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny Pravřídlo a Hynie. Teplota vyvěrající termální vody je 39-44°C. Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení.

Pramen Evženie v Klášterci nad Ohří

Pramen Evženie v Klášterci nad Ohří

Minerální pramen Evženie (Evženka) byl nalezen roku 1883 a o několik let později byl vyhlášen léčivým pramenem. Pramen je jemně perlivý a příjemně studený.

Naučná stezka Vincenze Priessnitze v Jeseníku

Naučná stezka Vincenze Priessnitze v Jeseníku

Sedmikilometrová stezka vede kolem léčebných pramenů Lázní Jeseník a seznámíte se na ní nejen o historii Jeseníku a lázních, ale také o tvrdém životě Vincenze Priessnitze, který zde roku 1822 založil první vodoléčebný ústav na světě. V blízkém okolí vyvěrá ze země okolo 80 pramenů.

Sadová kolonáda v Karlových Varech

Sadová kolonáda v Karlových Varech

Sadová kolonáda, od vídeňských architektů Fellnera a Helmera, sloužila na konci 19. století jako promenáda Blanenského pavilonu. Pavilon byl sice v šedesátých letech 20. století zbourán, ale litinová kolonáda, naštěstí stojí dodnes.

Léčivé prameny v Lázních Libverda

Léčivé prameny v Lázních Libverda

Historie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381.

Kolonáda v Kyselce

Kolonáda v Kyselce

Empírovou kolonádu nechal postavil Heinrich K. Mattoni v době největšího rozmachu místních lázní.

Eliščin pramen v Poděbradech

Eliščin pramen v Poděbradech

Pramen Eliška byl navrtán roku 1910. Naleznete ho tryskat z měděné vázy do skleněné půlkoule, která je zakrytá secesní kovovou stříškou nesenou na sloupcích. Celá konstrukce je ozdobená různými motivy z říše rostlin, volutami a štítky.

Lázně Slatinice

Lázně Slatinice

Lázně Slatinice jsou léčebné lázně s přírodním pramenem středně mineralizované vody s obsahem sirovodíku, blahodárně působící na kloubní chrupavku. Léčí se zde mnohé druhy pooperačních stavů, v nabídce jsou různé vodní procedury a relaxační pobyty.

Annamariánský pramen

Annamariánský pramen

Oblíbeným místem lázeňských hostů je rozlehlý park Bažantnice, který je ideálním místem pro procházky.

Expozice historie lázeňství v Janských Lázních

Expozice historie lázeňství v Janských Lázních

Historická budova sokolovny, původně Lázeňské dvorany, se od listopadu 2018 proměnila v česko-polské centrum lázeňství. Trvalá expozice představuje bohatou historii lázeňského regionu i s dobovými artefakty.

Mlýnská kolonáda v Karlových Varech

Mlýnská kolonáda v Karlových Varech

Kolonády v Karlových Varech byly budovány za účelem spojení pití vody přímo u pramene s klidnými procházkami. Slouží také jako ochrana před nepříznivým počasím. Největší kolonáda Karlových Varů v sobě ukrývá pět minerálních pramenů. Nově zd ebyla otevřena také horní terasa.

Aloiska – nejstarší luhačovický pramen

Aloiska – nejstarší luhačovický pramen

K nejstarším luhačovickým minerálním pramenům, známým již před rokem 1770, patří Aloiska. Aloiska se využívá k pitné léčbě i k inhalacím, ordinuje se při onemocnění zažívacích orgánů. Má zvýšený obsah jódu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků.

Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních

Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních

Centrem lázeňského života byly vždy kolonády. Hlavní kolonáda Mariánských Lázní je novobarokní stavba z let 1888-1889, která se stala dominantou lázeňské promenády.

Tržní kolonáda v Karlových Varech

Tržní kolonáda v Karlových Varech

Bohatě vyřezávaná, dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882 – 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. V interiéru kolonády naleznete tři minerální prameny – Pramen Karla IV., Dolní zámecký pramen a Tržní pramen.

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních – Prameny lásky

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních – Prameny lásky

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních, nazývané také jako Prameny lásky, vyvěrají ve třech vývěrech v prostoru mezi společenským domem Casino a Centrálními lázněmi. Svůj název získaly podle opata Ambrože, který usiloval o zpřístupnění zdejších pramenů nemocným.

Mattoniho lázně Kyselka

Mattoniho lázně Kyselka

Kyselka leží 11 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů v úzkém lesnatém údolí řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. První zmínku o tzv. Bukové kyselce lze nalézt ve druhém vydání balnelogického spisu Dr. W. Payera z roku 1522. Největší rozkvět zažily lázně za Heinricha Mattoniho.

Prameny ve Zdravé vodě – Žarošice

Prameny ve Zdravé vodě – Žarošice

Léčivé prameny byly po minulá staletí využívány k lázeňství. Lázně zde založila abatyše starobrněnského kláštera v 18. století. Dnes jsou k vidění původní lázeňské budovy a vyvěrající prameny.

 Pramen Pavla a  zapomenutá lázeňská sláva – Jánské Koupele

Pramen Pavla a zapomenutá lázeňská sláva – Jánské Koupele

Dříve se jim říkalo také Melčské lázně a nachází se v lesích u řeky Moravice. V 19. století a v 1. polovině 20. století byly jedním z nejznámějších lázeňských míst ve Slezsku. Svůj věhlas získaly díky kvalitní železité minerální vodě a krásné poloze.

Sirnaté lázně – lázně v srdci Moravského Slovácka

Sirnaté lázně – lázně v srdci Moravského Slovácka

Klidné a malebné prostředí Sirnatých lázní v centru Moravského Slovácka, výborné účinky lázeňských i relaxačních procedur, procházky lázeňským parkem, výlety do okolí či posezení v některém ze stovek vinných sklípků této vinařské oblasti, to vše přispěje k regeneraci těla i psychiky.

Janské Lázně – lázeňské léčebné, ozdravné a rekondiční pobyty v Krkonoších

Janské Lázně – lázeňské léčebné, ozdravné a rekondiční pobyty v Krkonoších

Janské Lázně leží v oblasti Krkonošského národního parku, v nadmořské výšce 670 m n. m. Lázně nejsou jen lázněmi v pravém slova smyslu, ale současně i významným rekreačním, turistickým a sportovním centrem Krkonoš ve všech čtyřech ročních obdobích.

Minerální pramen Sadka

Minerální pramen Sadka

Pramen Sadka najdete v Prokopově ulici v obci Sadská nedaleko Nymburka. V Sadské vyvěrá alkalicko – zemitá kyselka o teplotě 11°C, jejíž složení je podobné jako u zřídel v Poděbradech. Okus tuto vodu můžete jen dvě hodiny denně, a to od 8:30 do 9:30 a od 15 do 16 hodin.