Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Poslední léto v Mariánských Lázních

Poslední léto v Mariánských Lázních

Když se dospívající dívka bláznivě zamiluje, nikoho to nepřekvapí, ovšem když se zamiluje starý muž, kdekdo nad tím vrtí hlavou. Příběh milostného vzplanutí dvaasedmdesátiletého básníka k sedmnáctileté slečně, k němuž došlo v roce 1821 v Mariánských Lázních, je dodnes zahalen rouškou pikantního tajemství.
Všeobecně se ví, že tím mužem byl velký německý básník Johann Wolfgang Goethe (1749–1832) a jméno té slečny znají i ti, kteří by si nevzpomněli na žádné z jeho literárních děl. Seznamte se: Ulrika von Levetzow, narozená roku 1804. Když se ti dva potkali uprostřed lázeňské sezóny v Mariánských Lázních, dívka se právě vrátila z francouzského dívčího penzionátu.

Goethe a Mariánské Lázně
Goethe měl české lázně rád; zajížděl sem od roku 1785. Častěji a delší dobu sice pobýval v Karlových Varech a v Teplicích, ale v Mariánských Lázních prožil poslední tři letní lázeňské pobyty, právě tady potkal svou poslední velkou lásku a právě odtud naposled odjížděl z Čech.Navzdory tomu se však Mariánské Lázně té doby stěží mohly rovnat jiným lázeňským střediskům; ještě pár let předtím to bylo jen jedno z mnoha údolí Slavkovského lesa, plné močálů a bažin, kam nevedly žádné cesty a které patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé. O vznik Mariánských Lázní se zasloužili především klášterní lékař Johann Josef Nehr, opat Karel Kašpar Reitenberger a zahradník Václav Skalník, který nehostinné místo proměnil v město parků, kolonád, půvabných pavilonů a vycházkových cest.
 
Tři Goethovy pobyty byly pro Mariánské Lázně skvělou reklamou a k dosud neznámým lázničkám se obrátila pozornost celé Evropy. Záhy se vědělo o Goethově víře v léčivou sílu Křížového pramene i o tom, že si zdejší vodu nechává posílat ve džbáncích až do Výmaru, pamětní deska na domě U zlatého hroznu dodnes připomíná, že právě tady Goethe pobýval v létě roku 1823. Skvělá pověst nových lázních se šířila tak rychle, že zatímco v roce 1818 přicházely lázeňským hostům dopisy s adresou "Mariánské Lázně u obce Úšovice na panství kláštera Teplá v Čechách", o deset let později se již klášter nacházel v "Teplé u Mariánských Lázní". Vraťme se však k Ulrice.

Goethe a Ulrika
Záhadný příběh neuzavřeného vztahu dodnes do Mariánských Lázní přitahuje umělce, spisovatele, básníky a všechny romantické duše. Příběh velké lásky totiž skončil náhle a neodvratně. Nikdy se s jistotou nedozvíme, zda Goethe požádal o Ulričinu ruku či nikoliv, ale pokud ano, rodina Levetzowových se ocitla v prekérní situaci. Tak velký věkový rozdíl byl i podle tehdejších měřítek na pováženou, ovšem rázné odmítnutí mohlo vyvolat skandál s dalekosáhlými společenskými důsledky. Levetzowovi reagovali jediným možným způsobem: jednoho dne v létě roku 1823 se zkrátka sbalili a z Mariánských Lázní odjeli.

Ti dva se už nikdy nesetkali. Básník neskrýval své zklamání, odjel na své panství do Výmaru a do Mariánských Lázní ani do Čech se už nikdy nevrátil. Ulrika odmítla řadu nabídek k sňatku, nikdy se neprovdala a zemřela v 95ti letech na panství v Třebívlicích. Tajemstvím je zahalen i poslední den jejího života, kdy spálila všechny Goethovy dopisy a požádala, aby po její smrti dózu s popelem vložili do její rakve. Jaké tajemství asi skrývala intimní korespondence? A opravdu všechny dopisy podlehly plamenům anebo se někdy někde objeví poslední zatoulané listy?
Celý popis

2. Křížový pramen v Mariánských Lázních

Mariánské Lázně, Západočeské lázně

3. Zpívající fontána v Mariánských lázních

Mariánské Lázně, Západočeské lázně

4. Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních

Mariánské Lázně, Západočeské lázně

5. Goethův dům - Městské muzeum Mariánské Lázně

Mariánské Lázně, Západočeské lázně