ÚvodAktuality#světovéČesko a Státní opera v Praze: jedno z divadel značky Fellner & Hellmer
Kultura

#světovéČesko a Státní opera v Praze: jedno z divadel značky Fellner & Hellmer

  • 12. listopadu 2021
Vídeňský ateliér architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera patřil k nejznámějším v Rakousko-Uhersku. Specializoval se na koncertní sály a divadla, z nichž mnohá dodnes stojí, a to po celé Evropě od švýcarského Curychu až po ukrajinskou Oděsu. Do rodiny divadel značky Fellner a Helmer patří i Státní opera v Praze.
Dvě divadla postavená dle návrhu vídeňského ateliéru Fellner a Helmer: Státní opera v Praze a Městské divadlo v chorvatské Rijece
Praha
Rieka
Novorenesanční Státní opera v Praze stojí jen pár kroků od Václavského náměstí a Národního muzea. Na stejném místě, v někdejší zahradě usedlosti Smetanka, dřív stávalo Novoměstské divadlo, lidově zvané také divadlo Před Koňskou bránou, dřevěná letní scéna. Jenže v druhé polovině 19. století zachvátila divadla v Evropě i USA série požárů; asi nejtragičtější následky měl v roce 1881 požár v divadle Ringtheater ve Vídni, kde zahynulo 400 lidí. Začalo se proto víc dbát na bezpečnost herců i diváků – a tak v roce 1885 bylo staré divadlo rozebráno a na jeho místě vznikla nová divadelní budova: dnešní Státní opera.
 

Nové německé divadlo

Architekti Ferdinand Fellner (1847–1916) a Hermann Helmer (1850–1919) byli zárukou spolehlivosti a kvality: jejich stavby jsou pohledné, vyzdobené v módních historizujících slozích novorenesance, neoklasicismu či novobaroka, občas s prvky secese. Pánové navíc posílili svou dobrou pověst tím, že dbali na bezpečnost a funkčnost divadelního provozu, většinou rychle reagovali na novou poptávku, nabízeli přijatelné ceny a přesně dodržovali termíny. Vesměs věci, které se ve stavebnictví cení dodnes.

Stavět se začalo v roce 1886 a 5. ledna 1888 se konala slavnostní premiéra. Protože Státní opera byla reprezentativní scénou pražských občanů německé národnosti, zahajovacím představením byli Mistři pěvci norimberští od Richarda Wagnera. Ostatně první ředitel divadla Angelo Neumann, bývalý barytonista Vídeňské dvorní opery, byl Wagnerův osobní přítel. Divadlo vedl až do své smrti v roce 1910, čímž se hned na počátku stal nejdéle sloužícím ředitelem této scény, a během svého působení do Prahy přivedl celou plejádu hvězd, namátkou Enrica Carusa.
 

Státní opera kdysi

Češi mohli být spokojení: novorenesanční budova tehdejšího Nového německého divadla s neorokokovým interiérem nepředstihla „české“ Národní divadlo co do uměleckého výrazu, ale jevištními parametry a kapacitou hlediště šlo o nejvelkorysejší divadelní prostor v Praze. Své prvenství si Státní opera podržela dodnes.

Zatímco fasáda se příliš nezměnila, část výzdoby interiérů je odrazem historie: jsou tu busty umělců, kteří se stali obětmi fašismu (Josef Čapek, Julius Fučík, Joe Jenčík, Václav Jiříkovský, Rudolf Karel, Anna Letenská, Vít Nejedlý, Josef Skřivan, Oldřich Stibor, Bedřich Václavek, Vladislav Vančura, František Zelenka). Divadelníky, kteří zahynuli za fašistické okupace, připomíná pamětní deska s verši Stanislava Kostky Neumannna, plastika Bedřicha Smetany od Karla Lidického je vzpomínkou na roky 1949–1992, kdy budova nesla název Smetanovo divadlo. Nové záhlaví, Státní opera Praha, se poprvé objevilo na divadelní vývěsce k večernímu představení Verdiho opery Othello 1. dubna 1992. Název Státní opera se používá od roku 2012.
 

Nová tvář Státní opery

Rekonstrukce, která proběhla v letech 2016–2019, vrátila Státní opeře podobu a styl přelomu 19. a 20. století plný zlatých prvků, ozdobných řezeb i luxusních textilních tapet. Původní vzhled kopírují i nová sedadla, potažená rudým sametem, nyní ovšem doplněná moderní technikou. Skutečným klenotem neorokokových interiérů jsou vedle masivního zlatého lustru malované stropy od Eduarda Veitha, tehdy módního malíře, s jehož díly se lze setkat ve Vídni nebo v jeho rodišti, Novém Jičíně. Malba, kde se postavy a ornamenty prolínají se štukovou výzdobou, pokrývá celou plochu stropu i lunet nad orchestřištěm. Dokonale se doplňuje s oponou: ta je nová, ale vytvořená podle původního návrhu z roku 1888.

Zatímco před rekonstrukcí se poslední návštěvníci s operou loučili 2. července 2016 představením Pucciniho Turandot, slavnostní otevření 5. ledna 2020 provázel operní koncert, který diváky provedl po 132 let dlouhé historii Státní opery. Na jeviště se také záhy vrátily všechny oblíbené inscenace, od Fidelia přes Madam Butterfly až po Wagnerovy Mistry pěvce norimberské, s nimiž divadlo roku 1888 svůj provoz zahájilo.
 

Desetkrát o českých divadlech a pražské opeře

  • Historie opery na území Čech sahá do roku 1627, kdy byla při korunovaci Ferdinanda III. Habsburského ve Vladislavském sále na Pražském hradě uvedena italská pastorální komedie.
  • Téměř o sto let později, 31. srpna 1723, byla na Pražském hradě při korunovaci císaře Karla VI. za krále českého dvakrát provedena opera Constanza e Fortezza dvorního skladatele Johanna Josepha Fuxe.
  • Vzrůstající popularita operních představení postupně inspirovala české šlechtice, kteří si na svých sídlech začali budovat divadelní sály a zvát do nich operní společnosti. Jedním z prvních a nejaktivnějších byl hrabě František Antonín Špork, který měl divadlo v zahradě své pražské rezidence už od roku 1701 a roku 1725 pak v Praze otevřel divadlo Na Poříčí.
  • Roku 1739 následovalo založení prvního pražského „kamenného“ Divadla v Kotcích, kde se hrálo výhradně německy.
  • V roce 1783 bylo otevřeno hraběcí Nosticovo divadlo, později přejmenované na Stavovské divadlo, dodnes spojované se jménem Wolfganga Amadea Mozarta. Skladatel tu 20. ledna 1787 osobně dirigoval svoji Figarovu svatbu a po velkém úspěchu pro Prahu složil operu Don Giovanni, jejíž světovou premiéru 29. října 1787 opět sám dirigoval. Další premiéra Mozartovy opery La clemenza di Tito se odehrála roku 1791 na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem.
  • Roku 1799 divadlo od hraběte Nostice odkoupili čeští stavové a přejmenovali je na Stavovské. V letech 1813–1816 zde byl operním ředitelem Carl Maria von Weber, který se i později do Prahy opakovaně vracel jako dirigent svého Čarostřelce.
  • V letech 1885–1886 sbíral ve Stavovském divadle dirigentské zkušenosti mladý Gustav Mahler.
  • Ferdinand Fellner a Hermann Helmer během 43 let své spolupráce navrhli a vyprojektovali asi pět desítek divadelních budov, které jsou dodnes dominantami nejrůznějších měst. Stojí například v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Segedíně, Bratislavě, Štýrském Hradci, Sofii, Curychu, Oděse, Budapešti a samozřejmě ve Vídni.
  • V České republice nese jejich rukopis kromě Státní opery v Praze také Mahenovo divadlo v Brně, Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Městské divadlo v Mladé Boleslavi, Městské divadlo v Jablonci nad Nisou či Městské divadlo v Karlových Varech.
Architekti Fellner a Helmer projektovali rovněž činžovní a obchodní domy, vily, paláce a zámky. Jejich dílem je například romantická přestavba zámku Žinkovy a podíleli se také na stylu lázeňského města Karlovy Vary, kde bylo podle jejich plánů vystavěno asi dvacet budov. Kromě divadla to jsou Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhledna Goethova vyhlídka, kolonáda Sadového pramene, z níž dnes zůstalo již jen torzo a anebo litinová Vřídelní kolonáda, která však již neexistuje – na počátku druhé světové války byla rozebrána a materiál z ní posloužil pro válečné účely.           
Procházka po Praze s dirigentem Rafaelem Kubelíkem

Procházka po Praze s dirigentem Rafaelem Kubelíkem

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, kanton Lucern, Švýcarsko) byl český dirigent, skladatel a houslista. Fenomenální dirigent, skladatel a houslista Rafael Kubelík,proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

20 tipů, kam jít za hudbou

20 tipů, kam jít za hudbou

Kam za hudbou, na koncert, kde poznat jedinečné hudební expozice? Žádný strach o to je postaráno. Máme pro vás tipy od klasiky až po jazz. A rozhodně na místa, kde se určitě nudit nebudete… Tipy na jednotlivé koncerty naleznete v našem kalendáři akcí.

Adam Plachetka: Mám štěstí, své vysněné role už zpívám

Adam Plachetka: Mám štěstí, své vysněné role už zpívám

Český operní basbarytonista a barytonista už toho v 35 letech dosáhl hodně. Zářil ve Vídni, Salcburku, Mnichově, Soulu, Tokiu, Chicagu i v newyorské Metropolitní opeře. Za deset let odzpíval tento milovník Jižní Moravy přes dvě stě představení ve třiceti rolích.

Nejkrásnější proměny památek: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

Nejkrásnější proměny památek: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

Krásné proměny: podívejte se na nejlépe opravené památky a přehlídku zdařilých rekonstrukcí. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy příběhy o tom, jak zanedbané a roky opomíjené hrady, zámky a další památky, roubenky, staré továrny i ryze praktické technické stavby vstaly z popela, chytily druhý dech a rozzářily se k novému životu.

Stavovské divadlo v Praze Kultura

Stavovské divadlo v Praze

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

Státní opera Praha – přední pražská operní scéna Kultura

Státní opera Praha – přední pražská operní scéna

Státní opera Praha, divadlo s operním a baletním souborem, patří k nejvýznamnějším hudebním scénám v Evropě. Hlavní událostí operní sezony 2020 bylo znovuotevření Státní opery po její několikaleté generální rekonstrukci.

Další aktuality

Na vinici sv. Kláry v Praze se opět urodilo: Trojská botanická zahrada představuje vína ročníku 2023

Návštěvníci Botanické zahrady v Troji sem nemíří jenom kvůli rozkvetlým záhonům a přehlídce vzácných rostlin, ale i za vínem. V současné době si už mohou vychutnat vína ročníku 2023 z produkce Vinice sv. Kláry. Ta se rozkládá na jižních svazích Trojské kotliny, které poskytují jedinečné podmínky pro pěstování vinné révy. Poslední ročník nabízí dvě bílá odrůdová vína, dvě oblíbená cuvée a také růžové odrůdové víno. Ve speciální edici je doplňují dvě odrůdová bílá vína, která zrála na dubovém sudu po dobu jednoho roku, a nechybí červené víno – Rulandské modré ročníku 2021. V nabídce jsou i šumivá vína, bílý Ryzlink rýnský, brut nature a rosé Rulandské modré, brut nature.
21. červenec 2024 15:00
Gurmánská turistika, Praha

Věda a historie není nuda: jak se před 100 lety dařilo turistům, vodákům, olympionikům a dalším sportovcům

Jakým sportům se věnovali naši pradědečkové a prababičky, případně dědečkové a babičky za první republiky? Které sportovní odvětví prožívalo zlatý věk a co naopak bylo teprve v plenkách? A jak na tom byli Češi na Olympijských hrách? Všechny tyto informace vám dnes zodpoví portál Kudy z nudy a navíc vás možná naláká na turistický výlet – jen tak, pro radost z pohybu.
20. červenec 2024 21:06
Letní sporty, Praha

Užijte si večerní prohlídky a speciální jízdu setmělou Zoo Praha

Dopřejte si unikátní zážitek v pražské zoologické zahradě. Mezi zážitkovými programy, které Zoo Praha nabízí, naleznete nejen poutavé večerní prohlídky s průvodcem, ale také dobrodružnou jízdu setmělým areálem zahrady. Poznejte jedinečné večerní kouzlo zoologické zahrady.
20. červenec 2024 15:00
Příroda, Praha

Pilsner Urquell v Praze: za příběhem piva do zážitkové expozice The Original Beer Experience

Praha je známá pro svou bohatou historii a kulturní život, každým rokem ji proto navštěvují turisté z celého světa. Jednou z nejoblíbenějších atrakcí se stala také zážitková expozice v Praze Pilsner Urquell: The Original Beer Experience, která se nachází v historické budově přímo na Václavském náměstí. Tato jedinečná interaktivní expozice otevřená v roce 2023 návštěvníkům přibližuje příběh českého zlatého dědictví – slavného plzeňského ležáku. Zájemci se mohou těšit na nejmodernější technologie i jedinečnou atmosféru.
20. červenec 2024 12:00
Zážitky, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (20.7. – 21.7.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Oživlý středověk v podhradí u hradu Zlenice, Víkend hmyzožravců v pražské zoo, Večer otevřených bran na zámku Žleby, Staroměstské náměstí – komentovaná vycházka, Memoriál Rudolfa Utěšila v Klánovicích. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
19. červenec 2024 7:01
Zážitky, Praha

Z Prahy všemi směry: metrem do lesa

Do lesů v Praze a jejím okolí se dá vyrazit pěšky, tramvají i metrem – na houby, na výlet s dětmi anebo jen tak, objevovat neznámá místa, kde jste ještě nebyli. Hlavní výhody? Takové procházky budou plné zážitků, nezaberou celý den, a protože při nich využijete hromadnou dopravu, budou také levné.
18. červenec 2024 9:48
Příroda, Praha

Jak poznat Prahu za jeden den

Chcete navštívit Prahu, ale nemáte moc času? Kudy z nudy vám přináší několik skvělých nápadů, jak poznat ta nejhezčí místa během jediného dne. Samozřejmě můžete náš návod použít i jako tipy pro vícedenní dovolené a pobyt si prodloužit, třeba na dva dny nebo na prodloužený víkend.
17. červenec 2024 11:52
Památky, Praha

Letní slavnosti staré hudby zvou do říše snů

Prázdninovou Prahu opět zpestří festival Letní slavnosti staré hudby. Od 16. července do 6. srpna 2024 zve během sedmi večerů především na hudbu šlechtických dvorů – od středověku přes renesanci a baroko až po období rokoka. Podtitulem letošního ročníku Letních slavností staré hudby jsou "sny". Festivalová nabídka se tak v širokém slova smyslu tohoto motivu zaměřuje na snění a imaginaci v různých kontextech hudby starších období, jakož i tvorbu hudebních vizionářů. Právě při aristokratických dvorech působila celá řada špičkových skladatelů. Koncerty například nechají ožít zpívající a hrající anděly z oltářního triptychu z konce 15. století, navodí atmosféru salónních koncertů hudbymilovné šlechty i měšťanstva nebo pozvou na emocemi nabité fado či smyslné tance zvané lundum.
16. červenec 2024 15:00
Kultura, Praha