Poděbradka byla objevena náhodou při hledání pitné vody pro město Poděbrady. V roce 1903 pozval kníže Hohenlohe do Poděbrad věhlasného proutkaře pruského barona Bülowa z Bothkampu. Proutek se rozhýbal a už o dva roky později se na druhém zámeckém nádvoří dělal vrt do hloubky 96,7 metru. Nutno podotknout, že pramen vytryskl ve značně napjaté chvíli, kdy většina přihlížejících i vrtajících chtěla vrtání v hloubce téměř 100 m pod povrchem země ukončit. Pramen dostal název Bülow po svém objeviteli. Nebyla to ale očekávaná pitná voda, ale voda minerální. Původní záměr se sice nezdařil, ale nově objevená voda byla tak výborné chuti, že si brzy zástupy obyvatel města i okolí chodily vodu načerpat.

rvní vrt na zámeckém nádvoří v Poděbradech vytryskl 1. srpna 1905, a jen o pár let později byly založeny i lázně Poděbrady.

Proutkařův věhlas se pak šířil městem a postupně byly na jeho pokyn navrtány další dva zdroje minerálky. V roce 1907 nechal kníže Hohenlohe na radu doktora Boučka vybudovat v Poděbradech malé lázně, které se slavnostně otevřely 5. června 1908. Poděbradka je k ochutnání a načerpání dostupná u vývěrových altánů na několika místech (např. na Riegrově náměstí, naproti nádraží, v zámeckém příkopu) a uvnitř poděbradské kolonády. Minerální vodu si po trénincích oblíbil i Emil Zátopek.

Poděbradka se může pochlubit také světovým prvenstvím – v padesátých letech se stala první minerálkou na světě, která nabídla ochucené varianty. Dnes patří pod značku Mattoni 1873 a její výroba probíhá mezi Poděbrady a Nymburkem. Voda, která stéká až z Krkonoš, se čerpá z hloubky 140 metrů a je chráněna pěti neprostupnými geologickými vrstvami. Kvalita, tradice i moderní výroba dělají z Poděbradky stálici českého lázeňství i každodenního pitného režimu.

Kde se Poděbradky můžete napít

Ve městě se můžete minerálky napít na několika místech díky vrtům, které minerálkovodem napájejí pítka vybudovaná v místech někdejších, již zatěsněných vrtů:

Zámecký pramen – Hohenlohe v zámeckém příkopu
Trnkův pramen – obnovený pavilon poblíž nádraží při severním okraji lázeňského parku
Riegrův pramen – pavilon na Riegrově náměstí, jehož silueta je jedním ze symbolů Poděbrad
Žižkův pramen – moderní bílý pavilon na severním předměstí za železniční dráhou (poblíž vyústění podchodu od nádraží)
Eliščin pramen – obnovený pramen se secesním altánkem v Lázeňském parku (nedaleko Restaurace Swiss)
Libenského kolonáda – pramen Boček

Vody z těchto vrtů se můžete napít i v hotelu Tlapák – Bellevue, v Zimních lázních i v léčebně Mír.

Chemické složení vody a na co se používá

Voda je silně mineralizovaná, uhličitá a studená (13,9 °C). Alkalicko-zemitá kyselka má vysoký obsah kysličníku uhličitého. Oxid uhličitý je produktem procesů postvulkanismu. Složení obsahuje také stroncium, fluor a lithium. Poděbradka patří do skupiny silně mineralizovaných vod s obsahem rozpustných látek kolem 2g/l. Neměla by tedy být požívána jako každodenní nápoj, ale měla by být spíš pitným doplňkem. Přísun minerálů je jinak příliš vysoký a tělo není schopno ho zvládnout. Vylučování nadměrného obsahu minerálů zatěžuje ledviny a dlouhodobě může vést i ke vzniku ledvinových kamenů.

Při léčbě se využívá především zevně v podobě koupelí, kdy dochází k rozšíření cév, zvýšení celkového prokrvení, poklesu krevního tlaku a snížení tepové frekvence. Její dlouhodobější působení vede k výraznému zlepšení energetických poměrů srdečního výkonu.