Úvod > Výlety > Cesty krajinou > Šumava a originální skleněné sochy Vladimíry Tesařové

Šumava a originální skleněné sochy Vladimíry Tesařové

Obří skleněný oltář a pulpit z lesního skla, originální přírodní růženec se skleněnou studánkou, socha Krista, korunovaného ostnatým drátem z někdejší železné opony, svatý Jan, který jednou tváří zdraví kolemjdoucí a druhou kyne vodákům – to všechno jsou díla sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Víte, kde je uvidíte na vlastní oči?
Sklářská výtvarnice ze Zbraslavi vystudovala Umělecko-průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, vytvořila velké skleněné plastiky pro bankovní domy v Praze a vystavovala po celém světě, ale její život navždy změnila Dobrá Voda u Hartmanic na Šumavě. Dnes tu má druhý domov i sklářskou dílnu – a je to také nápověda, kde můžete unikátní skleněné artefakty hledat. Ostatně už výběrem materiálu její díla skvěle navazují na šumavské sklářské tradice.
 

Ochranná ruka skleněného světce

oltář vintíř dobrá vodaK tomu největšímu je to z jejího domu jen pár kroků: interiér kdysi zpustošeného kostela sv. Vintíře v Dobré Vodě zdobí originální skleněný oltář, podle odborníků naprostý evropský unikát. Je pět metrů dlouhý, napočítali byste na něm pětatřicet soch a váží téměř sedm tun. Má nazelenalou barvu jako středověké lesní sklo, při nasvícení se zabarvuje dohněda a práce na něm trvala přibližně rok.

Oltářem to ovšem nekončí, kromě něj v kostele uvidíte čtrnáct skleněných desek Křížové cesty a skleněnou sochu blahoslaveného Vintíře, ze stejného materiálu je i pulpit, stůl a betlém.

Dílo dokončené na přelomu let 2001 a 2002 jezdí obdivovat lidé z celého světa; pokud se k nim připojíte, nezapomeňte se podívat i do památníku Šimona Adlera, sklářského podnikatele a rabína, který zahynul v roce 1944 v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Muzeum i kostel si prohlédnete denně celý rok kromě pondělí.
 

Šumavské Lourdy

Hauswaldská kapleHauswaldské kaple, která stávala ve stráni nad Vchynicko-tetovským plavebním kanálem poblíž Srní, sice zbyly jen kamenné základy, ale místo opředené legendami o zázračných uzdraveních dnes nabízí další zajímavost: umělecké dílo nazývané Růženec. Tvoří je soustava dřevěných ručně tesaných korýtek, která podpírají šumavské bludné kameny. Je jich přesně devětapadesát, jako korálků v růženci. Voda z pramene, která se postarala o většinu zdejších zázraků, proudí korýtky a na konci růžence se vlévá do skleněných dlaní. Autory celého projektu jsou architekt Karel Janda, sochař Václav Fiala a sklářka Vladimíra Tesařová.

Celoročně přístupné místo s neopakovatelnou atmosférou je ideálním cílem nenáročného výletu, navíc cesta je upravená i pro vozíčkáře. Ze Srní vás ke kapli dovede jak turistická značka, tak naučná stezka Okolo Kostelního vrchu. Když už tu budete, nezapomeňte se podívat do Návštěvnického centra národního parku Šumava jižně od Srní a k výběhu, v němž žije vlčí smečka.
 

Svatý Jan ze skla

Socha sv. Jana Nepomuckého v ČepicíchPodle Vladimíry Tesařové socha jako kterákoliv jiná, jen vyrobená ze skla, podle jiných unikát a také největší skleněná socha tohoto světce na světě: řeč je o skleněné soše sv. Jana Nepomuckého na mostě přes Otavu v obci Čepice. Socha v životní velikosti váží přibližně 600 kilogramů a její sklo má nahnědlou barvu, připomínající vodu Otavy a dalších šumavských řek, zabarvenou rašeliništi. Protože je oboustranná, jednu tvář nejpopulárnějšího českého světce vidí kolemjdoucí a tu druhou, obrácenou k vodě, zase projíždějící vodáci.

Sochu si objednal a slavnostně odhalil kytarový virtuóz Lubomír Brabec, který má v Čepicích chalupu, a nejkrásnější prý je večer, kdy je nasvícená. A jak ji najdete? Čepice leží na trase z Rabí do Sušice, přibližně tři kilometry před Sušicí ale musíte odbočit z hlavní silnice.
 

Kaple v lesích i kostel na náměstí

socha Krista Hůrka TesařováStranou frekventovaných cest hluboko v šumavských lesích severozápadně od Prášil u cesty k jezeru Laka kdysi stávala osada Hůrka. Zdejší sklárny patřily mezi největší podniky v Rakousku-Uhersku a sklářská rodina Abelů odtud vyvážela bohatě zdobená benátská zrcadla, tabulové sklo i umělecké obrazy na skle do mnoha zemí celého světa. Kostel sv. Vincence připomínají jen základy a také záběry z filmu Divá Bára, který se tu v roce 1949 natáčel; později byl podobně jako řada jiných chrámů v opuštěných šumavských obcích odstřelen.

Opodál dodnes stojí bývalá hřbitovní kaple s hrobkou rodiny Abelů a Hafenbrädlů, ve které byl mezi členy bohatých sklářských rodů pohřben i rodinný lékař Josef Klostermann, otec známého spisovatele Karla Klostermanna – a ten sem umístil děj románu Skláři, v němž využil příběhy a historky z rodu své matky a babičky. Kaple byla opravena, opětovně vysvěcena, byl do ní zavěšen zvon smíření a později přibyla skleněná socha Krista. Jako materiál pro trnovou korunu použila Vladimíra Tesařová ostnatý drát z někdejší železné opony.

Za posledním skleněným uměleckým dílem se musíte vypravit na Chodsko do kostela Narození Panny Marie na náměstí Míru v Domažlicích. Interiér zdobí skleněný basreliéf Nanebevzetí Panny Marie od Vladimíry Tesařové, vyrobený ze skla dvou barev, modré a medové. Váží asi 4 tuny, je téměř pět metrů vysoký a arciděkanskému kostelu jej věnoval anonymní dárce.
Celý popis