Již před rokem 1650 byly nad
Vřídlem a v jeho okolí vybudovány obecní lázně. Od roku 1774 až do 20. let 19. stol. nad Vřídlem stávala barokní lázeňská stavba, nahrazená v roku 1826 empírovou kolonádou. Dnešní kolonádní stavba
architekta J. Votruby byla vybudována v 70. letech minulého století.
Gejzír Vřídlo vydá za minutu průměrně
2000 litrů minerální vody a dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Díky tlaku je schopen vytrysknout až do
výšky 12 metrů. Pramen však není jen symbolem
Karlových Varů, ale především hlavním zdrojem termální vody pro všechna lázeňská zařízení a plynného oxidu uhličitého (CO
2)
pro vanové koupele.
Kolonáda neslouží pouze jako krytý prostor pro
pitnou kúru či
odpočinek pacientů ale z hlediska balneotechnického představuje především uzlový bod rozvodů vřídelní vody. V prostoru kolonády jsou umístěny celkem
3 kašny s vřídelní vodou o teplotě
72 °C.
Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání a rozvod vřídelní vody.
Podzemí Vřídla
Ve staré části vřídelního podzemí bývala zpřístupněna
exkurzní trasa Podzemí Vřídla, kde
vřídlovcem "obrůstají" karlovarské suvenýry, například tzv. "kamenné růže". Exkurze probíhají v období květen až říjen. Vřídlo je v současnosti
jediným pramenem využívaným ke
koupelím. Vřídelní voda pro pitnou kúru je rozváděna do tří prameních váz, označených A, B a C. Část termální vody slouží k zásobování lázeňských provozů, část vody se používá pro výrobu karlovarské vřídelní soli a pokamenování
suvenýrů.
Oprava Vřídelní kolonády
Rekonstrukce započatá roku 2019 odstranila havarijní stav budovy a v květnu 2022 se podařilo opět otevřít
Vřídelní kolonádu veřejnosti. Samotný pramen Vřídlo tak opět tryská na svém původním místě (od roku 2016 byl výtrysk provizorně umístěn před kolonádou). V červnu 2020 byly vyměněny technologie jímání a zpracování vřídelní vody umístěné v podzemí pod kolonádou. Právě agresivní vřídelní voda poškodila během desetiletí konstrukci kolonády natolik, že musela být zčásti uzavřena a ikonický výtrysk Vřídla byl dočasně přemístěn před kolonádu. Kolonáda by tak měla být v bezpečném stavu na nejméně dalších 30 let. Současná oprava
prodloužila životnost železobetonové kolonády do doby,
než ji nahradí nová. O té by měla v budoucnu rozhodnout architektonická soutěž.
V roce 2026 se plánuje začne
rekonstrukce rozvodů vřídelní vody. Rozvod léčivé vody z Vřídla do lázeňských zařízení, vedoucí z větší části v korytě řeky Teplé, je už ve velmi špatném stavu. Práce jsou naplánovány
až po ukončení filmového festivalu.
Socha Krasavec
U Vřídelní kolonády město testuje od léta 2024 nový
pitný stojan na vřídelní vodu, sochu s názvem Krasavec. Zatím jde o
zkušební model sochy, je potřeba vyzkoušet její chování během celého roku, za různých povětrnostních podmínek. Socha vzniká
postupně samovolným usazováním vřídlovce, který je ve velké koncentraci obsažen ve vřídelní vodě. Později by mohla stát před kolonádou na Divadelním náměstí.
Venkovní pitný stojan
Krasavec při Vřídelní lávce prochází
cílenou dlouhodobou a přesně plánovanou zkouškou, kde je třeba při samovolném nárůstu sintrů prověřit jejich odolnost a bezpečnost použití této technologie na otevřeném prostoru přístupném veřejností. Sintry se ukládají různě dle teploty, průtoku, ovanu větrem. Je hydroskopický a jeho porézní a křehké fáze
hrozí nestabilitou. Také se musí prověřit funkčnost navrženého systému před osazením na místo před Vřídelní kolonádu.
Zkušební provoz pokračuje po dohodě investora (SMKV), výtvarníka (pana Morise) a správce (SPLZaK) za účelem prověření hlavní funkce
coby pitného stojanu, jelikož původní model tyto funkční parametry nesplňoval.
V roce 2026 zjistila Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád určité nedostatky – je již znatelné, že vřídlovec
narůstá nepravidelně, dalším rizikem je možné zničení mrazem a návštěvníci. Zatím není jasné, zda Krasavec na místě zůstane.